Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (512)

plakát

S Madonnou v posteli (1991) 

Trošku nedomyšlený a zbytečně útržkovitý dokument o dnes už legendě popové scény. Madonna je bezesporu osobnost, které nelze upřít originalitu, která udává trendy. Ale taky zpívá a to tenhle dokument maskuje pod hlubokou vrstvu ulítlých záběrů, rádoby emotivních prvků a celkově příliš umělého pohledu do zákulisí. Asi byla holka pěkně střelená, ale proč propána zařazovat její básničku o prdech a pak znovu tutéž Madonnu u hrobu své matky? Jakoby si nechala do svého života instalovat kameru co jí sleduje na každém kroku a při sestříhání se všechno popletlo. Chvilky v barvě jenž ukazují ona koncertní show střídají černobílé pohledy do pozadí celého toho kolotoče jménem showbiznis. Snaha o stvoření nějakého poselství, o míru, o tom aby se lidé ctily a neodsuzovali se, prostě tohle všechno v porovnání s kecama o tom kdo s kým spí (né že by to třeba lidi nezajímalo, ale z lechtivě laděnýho dokumentu to pak dělá bulvární škvár co vypouští hvězdy sami o sobě) tohle všechno moc přesvědčivě nezní. Měl to být šok, měl to být průlom mezi dokumenty. Ale tím jediným co tomu naznačuje je název a sám závěr jenže je s názvem úzce propojenej. Takže tři hvězdičky ten průměr podtrhnou absolutně nejlíp.

plakát

Hadí stisk (2001) odpad!

Nezklamal! Nezklamal mě. Já už se bál, že by Fred Olen Ray natočil koukatelný film a dokonale se tak "ztrpanil." Ale ono né, zůstal věrný své tradici a zaplnil odpadové hospodářství dalším splaškem. Prvně bych film netituloval hororem, snad pouze v hodnocení, kdy tohle je opravdu horor. Herecké zastoupení nám předvádí širokou škálu béčkových herců včetně takových es jakými jsou soused z Německa Hannes Jaenicke nebo Treat Williams hvězda slátaniny Hurikán. Příběh není nikterak odlišný u klasických filmu s hady, snad jen pokus s epidemií se mu pokouší vtisknout jakous takous formu. Scénář opět jakoby domeček s karet s nímž větřík v podobě Rayových režijních schopností do základu zamete. Máte přísně střeženou nemocnici, kde před vchodem i doktory šacují. Ale klidně se tam dostane chlápek s bouchačkou za pasem. Jiná scéna honičky mi zase nápadně připomíná výbuch auta v jiném hororu Mutant. To se u skutečných hororů tituluje atmosférou, to zde asi budete hledat stejně marně jako tučňáka na Sahaře. A jestli si pan Ray myslí, že klubko hadů a mezi nimi kličkující a kabelkami vyhrožující Williams v gumákách zabere, pak je asi stejně naivní jako malý Pepíček, který chce na prázdniny na Mars. Nenašel sem nic, co by stálo alespoň za tu udřenou jednu hvězdičku. Běž do důchodu Frede!

plakát

V pavoučí síti (2001) (TV film) 

Další případ hraní si s letadýlky. Jenže tentokrát si někdo hraje a dobře se baví, ale divák sleduje, usíná, upadá do mdlob, lapá po dechu, nechápe či chápati nechce. Celková působivost filmu postaveného na jednoduché a nepříliš dotažené animaci letadýlka se tak potácí na bodu mrazu, kde patrně i zakotvila tvůrčí mysl celého štábu. Herecky nijak extra obsazené a stejně „slavně“ zahrané. Celkovou hloubku děje vystihují dva faktory: šíleně ujetý a šíleně nudný záporák na jedné straně a na té druhé mizernej scénář. Typická zhovadilost kdy si pár v nejdramatičtějším (myšleno s velkou nadsázkou) momentu začne vylévat srdíčko to moje tvrzení jen a jen potvrzuje. A ty bezduché pokusy rozptýlit hlavní děj úprky do dalších rádoby dramatických momentů, to už hýbe s žaludkem filmového fandy jako na centrifuze. Na úplný odpad to sice není, ale ani to co se tváří jako jedna hvězdička to nebude. Spíš taková půlka co ruku v ruce s půlkou druhou dává anatomicky lidské pozadí, onu bájnou krajinu kam se lidé leckdy posílají a kam také autoři neodvratně směřují.

plakát

Zločin v ulicích (1993) (TV seriál) 

Jeden z těch lepší, lehce průměr škádlících policajtských seriálů. Zvláštně graficky pojaté titulky a poměrně dost známých jmen, jenž se v průběhu několika řad střádají na obrazovce a v neposlední řadě zvláštní druh střihu, jenž občas bije do očí, ale zase dělá děj originálnějším, tohle všechno je oproti německé produkci lepším kafíčkem. Režijně se tu objevují taková jména jako Barry Levinson (Rain Man), Stephen Gyllenhaal (Městečko Twin Peaks), Mary Harron (Americké Psycho), Gary Fleder (Sběratel polibků) a nezvykle i herci Steve Buscemi a Kathy Batesová. Lepší epizody střídají slabší a podpis tvůrců je pak jasně patrný. Nejde o žádnou přelomovku, nejde ani o lepší než průměrný seriál, ale koukat se na to dá. Leckdy i docela dlouho. Tři hvězdičky tak jsou myslím zaslouženou policejní placou pro seriálový okrsek.

plakát

Fanoušci (2000) 

No je to zvláštní koktejl moralit, problémů co sužují součastnou společnost a fandovství. Jistý náboj Trainspottingu se v tomhle filmu dá vytušit stejně jako dost neukázněný scénář, který jako by stavěl na principu „tenhle záběr a tahle scéna ujdou, berem!“ Celkově je to dobře zahrané, docela uvěřitelné. I když tolik neštěstí na jednu rodinu, to divák neví kam se citově a názorově vrtnout. Ve vodách součastných teenage o hollywoodské mládeži, kde každý jako by vyšel ze salónu „Dokonalost a krása“ je to ale konečně něco jinýho. Britskej styl je chladnější, přímočařejší a nepojídá ty cukrátka kolem jako u amíků. Pokud bych se řídil televizním programem, pak si nejsem jistý, že tohle je ona avizovaná tragikomedie. Spíš to inkriminuje k rodinnému dramatu. Moto příběhu, že k cíly vede pokaždé nějaká cesta dosáhne zajímavého vyústění, jenže na víc jak 3 hvězdičky to nebude.

plakát

Okovy moci (1994) odpad!

Nejlíp bych kvalitu tohoto filmu vystihl, kdybych ho chtěl zařadit a zároveň koktal, tudíž je to bébébébé(čko). A je to bébébébé k pláči. Michael Dudikoff opět nezklamal a i to béčko povýšil na nekompromisní céčko plné absurdity, typických zhovadilostí a podivné hry na skutečný akční film. Nepochopitelné dějové kličky ve scénáři dělají z děje průhlednou frašku. Ovšem nejen Dudikoff září. I pan režisér přidává ruku k dílu a spolu s mizerným střihem vzniká finální brak. Navíc, nevim jestli je to opravdu doslovnej překlad do dabingu, ale ty hlášky a věty mě přijdou extrózně trapný. Ku příkladu Dudikoff ženoucí se do válečné vřavy jest povzbuzen slovy „Seš dobrej!“ A to, že vycvičení vojáci mu sedají do rány jako mouchy na lejno a jeho střelivo má neuvěřitelný rozptyl a dolet, to už čaruje na tváři diváka kyselý úsměv. Jako bonus si pak ještě skropí nevinně postávající náklaďáček, aby dokonal započatou demoličárnu. No a jestli se divák doteď jen pousmíval, tak slogan v závěru titulků „že jde o pouhou fikci“ musí dorazit i dobře nadopovanýho slona. Šťastnou cestu do odpadu!

plakát

Nevinná smrt (1996) 

Tohle by byl hodně dobrej thriller, ale kdyby chyby. Chybama se to tu hemží jako Irácká poušť nášlapnýma minama. Námět sice žádnou originalitu nenabízí, ovšem dává prostor k tomu, aby si scénárista vyhrál s psychologií, psychopatologií a psychodepresologií. Podobně jako u Telefonní budky Joela Schumachera musí hlavní hrdina, tedy hlavní hrdinka poslouchat tajemný hlas, který jí diktuje co má dělat. Jako pádný argument je její dceruška jenž má pod krkem nožík. Ovšem místo budování atmosféry se paní režisérka pokouší nervomocí připravovat překvapivé vyústění, k čemuž jí ovšem příliš nedopomáhá jí obsazené herecké osazenstvo. Dojem jest tak béčkoidně televizoidní a sráží veškeré napětí do role diváka, který jen sleduje ale děje se nikterak neúčastní. Není to úplná fekalofilita, na to sou tu jiní přeborníci ovšem první třída ani na tv úrovni to taky nebude. Na jednu hvězdičku bych řekl, že invence nápadů byla silnější, tudíž dávám za 2 a připojuji smuteční oznámení za pohřbené nápady jenž by thriller více zthrillerovatěly.

plakát

Vidláci (1997) 

Copak to ten Allen provedl? Kam to svou hereckou dráhu dovedl? Pokus o slušnou neburanskou komedii utápí se v nudě, herecky sic zvládnuté ale jinak chudé. Přilož ruku k dílu, snad to nějak přežijem. Teď aby jeden pomalu skládal si rekviem. Stejné prostředí, které doplnilo Weirova Svědka, to se pozná hnedka. Daleko od uspěchané doby, vychází prověřené schody. Schody měšťáků a vesnice, žádné PCčka ale mísa a kvasnice. Kirstie Alley se zas od Kdopak to mluví chytla a prokázala herecké vlohy, i když se jen válela v blátě a kutilu Timovi myla nohy. Nový život mimo shon, mezi hnojem, ou pardon. Mezi kukuřičnými poli a pod modrou oblohou, sic obklíčení berňáku první zálohou. Příběhově to moc není, ovšem těch pár scének to chvilkama mění. Je to průměrná komedie co nesnaží se na nic hrát, to 3 hvězdy plně značí snad. Rozporuplných dojmů plná škeble, ty 3 hvězdičky to vyřeší hnedle. Viděl sem stokrát lepší kusy, co měly svoje větší plusy.

plakát

Highlander 3 (1995) 

Třetí díl a žádná novina, jen z jedničky protažená rovina. Ten klučina Lambertů s mečem se ohání, režisér diváka k zoufalství dohání. Vrtat se ve starých ranách z jedničky, toť tragické jak rozšmajdané lodičky. Z efektní show a reje akce zbyla jen otupená levá frakce. Tam kde nudu rozsévají dlouhá souvětí, film vhodný leda tak do smetí. Skotský horal je ta tam, před kamerou stojí jak okoralej trám. Dlouhé vlasy asi padly v boji, zápletka se chybami jen rojí. Pohledy do historie jsou jen nudnou zástěrkou, už žádná euforie. Scény bez ladu a skladu jsou pouhou přestřelkou, Highlander 3 pomalu v zapomnění hnije. Přesto pořád lepší nežli čtvrtý díl, alespoň pár dejme tomu filmových chvil. Nad propastí odpadu, pošlapal mi náladu. Svrhnout ho tam není problém, nejen za ten mizerní dojem. Ale pořád lepší nežli čtyrka, ta hovadin sbírka. Dávám proto hvězdu jednu, stavím se tu na vlastní bednu. Škoda, chudák série. Ta už holka dávno nežije.

plakát

Miluj bližního svého (1999) 

Udělej ze mě blázna, ať to odnese co největší počet diváků. Propaganda? Ne, záměr! Překvapivě našlápnutý thriller stavící diváka do role ústa nezavírajícího pozorovatele, jenž se snaží proniknout do neproniknutelného děje. Hlavní devizou jsou skvělé herecké výkony obou hlavních protagonistů, ze kterých i mě začínalo chvilkama přeskakovat v bedně. Jeff Bridges a jeho vlastenecký soused Tim Robbins tvoří kompaktní dvojici a ač záměrově rozdílní ve svých rolích oba brilantní. I přes všechna superlativy se ale Arlington Road tváří dosti lacině a to nakonec ubírá jednu hvězdičku. Ovšem má antiteroristická film milující buňka dává hvězdičky čtyři a to hlavně za ten šokantní a nečekaný konec, který dokonale obrací světlo věci na úplně jinou stránku v knize příběhu.

Reklama

Reklama