ScreamJay

Inu zvláštní to kousek, jen co je pravda. Už sem viděl leckterý pokus o film, dokonce i o dobrý film, ale tohle, to sem zřel zcela prvně. S devizou nicotného příběhu takřka o ničem doufat, že krásné prostředí africké vesnice a muziky od Elánů udělá zázrak, to je asi stejné jako stoupnout si při bouřce na vrchol kopce s železnou tyčí a doufat, že do vás nepráskne blesk. Zuzano, Zuzano, copak nevíš, že když se ti dítě zřítí ze skály, neměla by ses furt usmívat jako by se nic nestalo? Průpovídky o kouzelné rostlině lásky, o vztazích mezi mužem a ženou sice v leckterém románu zabírají, ale v rukou filmařů se mění v utopickou hru na city. Neberu jim snahu, neberu jim pokus prorazit. Jenže radím, k prorážení radši panzerfaust než klacík. Dej Bože aby nevznikla i čtyřka, která už by fakt musela stát jen na ultra dobré muzice, kterou by pro ni asi stejnak nikdo nenapsal. Je mi líto.......

To že pod Čelistmi 2 není podepsaný Seven Spielberg je patrné z každého záběru a z každé scény. Dvojka se snaží stavit na obrovském úspěchu jedničky a patrně si už neuvědomila, že nestačí jen ten platvový žralok, že by měl dobře sekundovat i příběh. Ten je snadno čitelný už od samého začátku, kdy se ta mládež neustále prohání na svých plachetnicích. Dokonce ani ten žralok už nepůsobí tak predátorsky jako v jedničce, ale spíš připomíná nafukovací lehátko nudně se ploužící po hladině. Hudba zůstává přední devizou celého filmu, o tom není pochyb. Jenžě spíš než vztyčená hřbetní ploutev prořezávající vlny nahání mrazivý strach vyvolávání fotek z podmořského foťáku. Tam alespoň ten žralok působí děsivě. Zkrátka jsou to slabé tři hvězdičky, jež nezachrání ani hrdina prvního dílu Roy Scheider v závěru pořádající elektrické barbecue.......

Su mile překvapený. V očekávání televizního spektáklu s nudnou zápletkou a nezajímavým scénářem, jsem pak v křesle napětím málem dostal housera jak sem se kroutil. Surové pojetí záběrů, křehká hranice filmu a reality, místy až nadfilmová brutalita. V některých scénách jsem měl pocit, že sám jsem v temné výtahové šachtě a honí mě zakrvácení rusáci. Úvod filmu samotný, tak těch 30 minut, to bych neváhal dát pět hvězdiček. U filmu málo kdy zajijete takový příjemně mrazivý pocit, málo kdy si můžete vychutnat tak ostré záběry kamery, které až bodají do očí, slušné ozvučení, jež rozechvívá vaše zvukovody a celé tělo posléze propadá do jakési agónie strachu. Navíc prostředí samo o sobě naznačuje svou nevábností, že tam se zrovna na prázdniny nejezdí. Pak bohužel následuje druhá fáze filmu, jenž stojí lidově řečeno "za prd." Mafie, diskesty, podivná zbrklost dalších postav. Tam hodnocení klesá, ale ve finále samotném, které opět doprovází skvěle střihačsky propojené záběry se vracím ke čtyřem hvězdičkám a vřelému doporučení tohoto thrilliru všem milovníkům napětí......

Předem chci říct, že za tuhle jednu hvězdičku se stydím. Devizou dobrého příšerářského hororu je kvalitní děj a dobře provedené montrum, které děj slušně doplňuje. No a z téhle věty vyplývá asi tolik, že ani příběh, ketrý by za něco stál a ani monstrum které by bylo vydařené se tady nekonají. Prvně se nepovedlo vztažení ruky po dvou známých jménech, tj. Robert Englung alias Fredy, kterého ovšem bez masky prakticky málokdo pozná a Caspera Van Diena jež dokáže zvednout kvalitu akoráte reklamě na vůni do záchoda. Druhou chybou bylo myslet si, že čím větší, tím děsivější, takže to hádě který by bez problémů polklo kamión i s návěsem se v počítačové grafice jeví jako šmouha na monitoru plná legračních pohybů a zvuky co vydává mi připomínají dívčí kostelní sbor, jemuž pod nohami proběhla krysa. Takže ta jedna hvězdička je za leckdy slušnou atmosférů, která ovšem dřív než zapůsobí vyprchá. Takže kouknout a zapomenout (pokud možno hodně rychle).

Nápad je to dobrej, ale zpracování je asi stejně povedený jako malba pomocí zmizíku. Počítačový vurus zabíjející lidi, vysušující je a preparující je do sádrotvorných jedinců, to by stálo za úvahu a pár dobrách efektů. Jenže to asi pan Mastroianni nezná, že už jako vymoženosti kolem fimu pokročily tak daleko. Po herecké stránce je film unikátní, páč ještě nikdy sem si u podobného druhu filmu nepřipadal jako v domu voskových figurýn. Obvzláště ta slečna agentka, to byl nádherný příklad latexu. Zkrátka předělat tenhle film do temnější a akčnější podívané, byly by to klidně i 3 a víc, jenže ve stávající podobě kde jen těžko lze něco chválit či vyzdvihnout nelze jinak než za 1. Ale ne ve školní stupnici, bo to bych byl pěkně natrvdlej kantor.

Kouzlo Hvězdných válek, těch původních, jest dlouhá léta ukryto v mém srdci a tady se pod tou záplavou počítačových superefektů pomalu vytrácí. Skrytá hrozba je něco jako Planeta opic po 20ti či více letech. Snaží se držet původního děje, ale stovky nových postav dělají s jasné kresby mazaninu. Efekty samostatně jsou skvělé, obzvlášť mě zaujal design měst. Jenže když kouknete na oblohu, koráby jsou seřazeny jako angličáky na poličce. A pak hodně pokulhává spojení reálného prostředí s tím digitálním. Takže máte chvílemi silný pocit plastičnosti záběrů, kdy počítačové postavy trocha vystupují ze svého pozadí. Ovšem slušnou devizou jsou souboje rytířů Jedi a taky slušně zakomponovaný homor, který z jinak toporné sci-fi udělal slušnou akční podívanou. Jen se s ním naučit trocha zacházet, aby ho zas nebylo moc jako v případě Jar Jara. Zkrátka Epizoda 1 je něco jako jediná kvetoucí kytka na louce, krásně vypadá, ale pokud ste alergici asi se z ní ukejcháte k smrti. Takže 3 a pů hvězdičky především za vizualitu a bez komentování děje. Amen

Spielberg za kamerou ještě jako mladý pionýr, daleko daleko do Indiana Jonesů a do Jurského parku. Ovšem za Duel by si bobříka za originalitu a napínavost zasloužil, to je fakt. Námět filmu sám o sobě jest stejně složitý jako kontrukce propisky na jedno použití a v rukou leckterých režisérů by z něho vzešel nekoukatelný spektákl. Jenomže Steve je Steve a ten by i z písečné duny vydoloval diamant, takže máme tu čest s napínavou podívanou, nervy dráždící hudbou, v které se smyčce zařezávají přímo do vašich nervů. Skvělá kamera, stylistika záběrů, střih, prostě hohle všechno vás silně vtahuje do děje a psychologický boj muže za volantem běžného osobního automobilu neznámé značky s řidičem náklaďáku děsivého vzezření vás rozhodně nenechá znuděně sedět v křesílku. Souboj Davida s Goliášem, Trabantu a Cadilaku, koloběžky a endura. Zkrátka jestli vám vůně beznzínu a rozpáleného asfaltu není cizí, no a nejenom vám, tohle stojí za tu hodinu a půl investovaného času.......

Jak už je u Rodrigueze známo, tak s málem dokáže velké věci. Tady vsadil na jména, která v dnešní době znamenají pojem ale v tom 98mém ještě zas tak moc neznamenala. Fakulta sama o sobě má něco co nemá leckerý slušný horor, tedy svižný děj a zajímavou zápletku podpořenou dobrými vizuálními efekty, ale na druhou stranu postrádá to co by měla mít každá slušná sci-fi, tedy temnost, chladnost a lepšího ufounka. Jelikož i Robert se nechal svézt na vlně teenage filmů, tak i scénář a dialogy odpovídají zavedeným principům, tudíž nechybí třídní krásnka, třídní otloukánek, sportsman a ani černá ovce (tím myslím Joshe Hartnetta). Fakutlu doplňuje i velmi dobrá hudba a velké množství známích herců v "menších" rolích jako Salama Hayek nebo Robert Patrick (u kterého je tohle asi nejlepší film od Terminátora 2). Na čtyři hvězdičky to není, neb v porovnání s ostatními horory devadesátých let jde o lepší průměr, avšak tři a půl dávám zcela po právu. Fakt by mě nenapadlo dokazovat přítomnost ufouna šňupáním drogy. Heh, takže vřele doporučuju, teda ne šnupat ale sledovat a bavit se. Viva Rodriguez!

Sám doma v nevtipném, nudném a tragicky nezvládnutém provedení. Jako ta první myšlenka, nápad s hračkama na dálkové ovládání, to zas není úplný fiasko, ale zapracování do příběhu, to už jest tragédie. Banda lupičů spíše připomíná uprchlíky s ústavu pro choromyslné a místo toho aby spřádaly záludné plány, rvou se sušenkama a krokujou zaalarmovanou podlahu. Kdepak takhle se komedie nedělá, za kopírování bych jim dal přes prstíky a ještě klečet na hrách. Jako příručka pro kutily a modeláře by se to asi ujalo, jako příručka pro gurmány by se jedení fazolí z podlahy hodilo již méně a jako film pro celou rodinu u kterého by se dalo zasmát se to nehodí vůbec. Dal bych jednu hvězdičku, ale za to zkalpování maskované izolepou nemohu jinak vážení.......

Politika je hračka v rukou mocných, ale co když se taková hračka dostane do rukou obyčejného dítěte? Tím děckem má být Dave, čiliže Kevin Kline a náhoda tak chtěla, aby se z úředníčka stal prezident Spojených států (přirozeně na oko). Dosti k ději. Ivan Reitman umí točit komedie, takové kde není přespříliš trapného humoru. No a právě Dave je příkladem toho, jak lze bez bláznovinek, konfetek, frkaček a balónků odělat hodně slušnou oslavu. Dialogy o tom co je správné, co by mělo být samozřejmostí, ale místo toho je to jen utopie sou lecky až kýčovité, lecky přeemocionalizované, ovšem co se povedlo tvůrcům tohodle filmu, to stojí za příklad. Neuvádějí jen prázdná slova, ale ukazují jak na to. Člověk jenž používá při myšlení i srdce a není jen loutka v rukou vyšší moci může dokázat velké věci. Zkrátka nenuceně vtipná zábava, skvěle zahraná (teda Frank Langella cupitající skrz bílý dům alias chatrč, to jest slušnej pohled), dobře hudbou doplněná. Na pět hvězdiček to není, na to má děj malý spád a delší nezáživné sekvence, ovšem čtyři zcela po právu.