Bebacek

Trefně vystižená úzkost neatestovaného lékaře, který musí sloužit sám, bez jedničkového doktora, protože systém. V našem zdravotnictví je něco fakt špatně. Problém se zákoníkem práce, který řada nemocnic obchází systémem dvojích smluv, je tu jen naťuknutý, ale to stačí. Víme, jak to chodí. Skvělá práce, palec nahoru. Důležité téma!

Válečnice českými kiny bohužel neprávem rychle prošuměly. Americká režisérka Gina Prince-Bythewood, dlouhodobě se soustřeďujcí na příběhy ze života afroamerických postav, si pro svůj nový film vzala inspiraci příběhem Agojie, legendárních ženských bojovnic z Afriky 19. století. Viola Davis jako jejich tvrdá vůdkyně, generálka Nansica by si zasluožila Oscara. Válečnice jsou další z řady filmů, v nichž černošská populace bobuje za své místo na zemi a který na příběhu z minulosti ukazuje, že v budoucnosti se mnoho nezměnilo.

I když ten příběh znáte a víte, jak dopadl, stejně vás to dostane. Chytře vyprávěné, soustřeďující se čistě na záchranáře a lidi, co přišli pomáhat. Několikrát jsem měla v očích slzy dojetím, nebo skoro nedýchala.

Nejlepší Spielberg, jakého pamatuju. David Lynch v  epesní závěrečné scéně v roli Johna Forda si zaslouží Oscara. David Lynch for president!✌🏻🙏🏻 Viděno na zakoneční letošní CAMERIMAGE. 🎉💥

Tak geniálně jsem se už dlouho nepobavila. Val Kilmer je zlatíčko. Celou dobu jsem přemýšlela, kolik drog, alkoholu a halucinogenů tvůrci během psaní scénáře a realizace požili. :D

Asterión aneb býk na pitevním stole. Němý kraťas (přemýšlela jsem, jaká živá hudba by se k tomu hodila) natočený v detailech a s intimitou, při které lidské tělo splývá se zvířecím. Antiteze krutosti moravských zabíjaček nebo Seidlova Safari.

Michala Blaška sleduju delší dobu – nejen jeho věci pro Českou televizi (Podezření, Případy 1. oddělení), ale i jeho krátké filmy jako například Atlantída, 2003, která se promítala v Cannes. Oběť je vizuálně nádherný film, který je příběhem o silném morálním dilematu, kde jste do poslední chvíle napjatí, jak tvůrci vybruslí s konfliktem vystresované, ale neuvěřitelně silné ukrajinské matky vs. české společnosti. Maximální doporučení! 💯

Po RapStory od Šimona Šafranáka, BANGERu od Adama Sedláka nebo Yung Michal (též od Štěpána Vodrážky) další super filmový přírůstek o rapu. Protože rap je náš. "My jsme byli pořád zhulení a mysleli jsme, že tím změníme svět, 😄" prohlásil Orion. Brko bych si s nima klidně dala, ale chlastat bych s nima nechtěla. 😃

Včera jsem v Kině Svět v Hodoníně na Kinolinka –⁠ přehlídka českých a slovenských filmů měla čest na slavnostním zahájení uvádět premiéru slovenského povídkového filmu SUPERŽENA (režie: Karol Vosátko). Název může být zavádějící směrem k proudu zhoubných cz-sk romcomů prosáklých šovinismem, ale opak je pravdou. Superžena je nesmírně vtipná, inteligentní, vypravěčsky a stylově hravá (každá povídka má doslova jiný ksicht). Každý segment napsal jiný scenárista (například můj milovaný Miro Šifra napsal tu nejkouzelnější o dívce, která se fanaticky zamilovala do tunelu a Petr Kolečko překvapil humorným skečem o setkání ve vlaku Pražáka v kvádru – Jaroslav Plesl – a brněnského patriota s lahváčama a klobásama – Miroslav Krobot). Dokonce se tam k mému potěšení objeví i největší netopýr na světě z Arsy Versy od Mira Rema! Tatiana Dyková a Zuzana Kubovčíková-Šebová se průběžně vrací geniálními dialogickými výměnami z šatny zákulisí natáčení laciiného porna, kde se před zrcadlem škádlí v intencích česko vs slovenského posměchu. Paráda. Tohle musí sehnat českého distributora!  PS: Po projekci jsem strávila krásné chvilky nad vínem s kouzelnými, milými a vtipnými herečkami Renátou Ryníkovou a Monikou Remia, úžasnou střihačkou filmu Natálií Vosatkovou a talentovaným režisérem Karolem Vosátkem. Díky všem!

Don't Worry Darling od Olivie Wilde je jedním slovem NÁDHERNÝ! Stepfordské paničky nové doby. Florence Pugh je neskutečně krásná. Padesátky, krásné šaty a dlouhé vlnité vlasy domácích paniček. Tohle bych si na chvíli nechala líbit. S radostí bych vysávala, žehlila (ale nevařila, to mě neba 😁), poslouchala gramofon, tančila, slunila se s drinkem v ruce u bazénu a četla si. Jo, to by šlo! PS: A ta kamera, co měl na starost Matthew Libatique a hudba Johna Powella... mňam!