dobbin

Nemám, co bych vytknul, okamžitě se stává jednou z mých nejoblíbenějších sci-fi.

Film, který mě při prvním zhldénutí zcela zklamal svým rozvláčným tempem. Pravda, tehdy jsem věděl pramálo o Shyamalanovi. Dnes už vím své a tento snímek považuju za opravdu skvostný kousek dokonalý takřka ve všech ohledech. Prostě Majstrštyk.

Nejdřív jsem nečekal nic. Pak jsem si přečetl první ohlasy na film a čekal jsem hodně, a výsledek je proto logicky někde uprostřed. Samozřejmě, že nejlepší bylo zůstat u toho neočekávání, ale to bych se možná na ten film ani nevypravil. Takže jsem šel na Halloween 2007 a viděl jsem film o malém ošklivém chlapci, který vyrůstá v hnusném prostředí, nikdo ho nemá rád vyjma maminky. Podstatnou část filmu proto nesledujeme vyražďování, které bylo v originálu tak působivé, ale příčiny. A proto je tento Halloween úplně jiný film, Michael dostal pozadí a i když cosi naznačuje, že za vším nestojí jen mizerné dětství, není to už bohužel starý známý Michael s prázdnýma černýma očima a bledou tváří bez emocí. Soucit a empatii bych tady nejmíň čekal. Ale naštěstí jsou tyhlety nežádoucí pocity kompenzované ohromnou brutalitou, která se mnohdy vyrovná Texaskému masakru motorovou pilou. Misky vah se nám pomyslně dostanou do rovnováhy. Co bych ještě pohanil, jsou mnohé scény, které jsou jen kopírováním originálu, ale kde je zároveň poznat pokus o autorskou invenci. Ty jsou nejtupější a nejpitomější a nejnudnější. Jinak v celkovém součtu nový Halloween zanechal dojem, dost brutální, ale přesto silný.

Na zakázku splácaná beztvará masa, která by tak nějak měla odpovídat vkusu průměrné české ženy. Bohužel odpovídá. Časoprostorem se to vleče jak vlak do neznáma, semtam někdo nastoupí, někdo vystoupí a vesměs si toho nikdo nevšimne, nikdo neví, kam vlak jede. Zasazení do nemocničního prostředí navíc postrádá smysl, protože tzv. profesní narativní linie tady neexistuje, zato je to jenom o té osobní linii, která je nudná a ohraná. Tohle není seriál o doktorech, tohle je vaginální seriál...A herci? Hrajou jak vaginy.

Teď si uvědomuju, jak moc se od sebe Pixar a Dream Works vzdalují.

Dva protagonisté, dva úhly pohledu, dva přístupy k řemeslu, dva příběhy, dva nepřátelé...Opravdu dva? Díváte se pozorně?

Není to kdovíjaká sračka, sem tam se na to člověk koukne. Je to spíš taková ta pohodovka, u které se dá jakž takž odreagovat...Nic víc. Asi nejslabší stránkou toho všeho je ona všeobjímající trapnost, která zahrnuje herecké výkony, scénář a celkově snahu stylizovat se do Kroku za krokem.

Cosi mi tam chybělo, i když to zatím nedokážu popsat, na to je můj dojem příliš čerstvý...Už dlouho mě ale žádný film nerozbrečel...Tento to dokázal, aniž by při tom byl sentimentální....Víc příště a možná i zvednu hodnocení.

S ničím kór novým to nepřišlo, s ničím kór vtipným taky ne...Za to je to často nudné a křečovité. Ne, že by se na to nedalo dívat, je to jakoby taková průměrná, možná lehce podprůměrná epizodka. Ale proč převádět zrovna průměrné epizodky na velké plátno? Nemám rád, když je něco vtipné za každou cenu.

Na povrch už vyplouvají různé výklady, některé uvěřitelnější, některé méně. Jeden si z toho může dovodit, že Lynch užíváním stejných formálních komplikací vykrádá sám sebe. Lynch možná rád užívá stejné osvědčené stylistické nástroje, ale stejně tak zkouší nové. Rád užívá různých narativních postupů, ale rád je také narušuje nebo maskuje jinými postupy. Ukáže, že pořád ještě umí to hlavní a sice vyprávět příběh, umí gradovat, umí to skvěle a poutavě a divácky atraktivně. Avšak atraktivnost není to, čemu by chtěl podřídit všechno ostatní. Je to těžká otázka, jestli je INLAND EMPIRE jen velmi surovým materiálem, na kterém je třeba pracovat. Docela zásadní otázka. Vstřícný krok k divákovi je bezpochyby chvályhodný, ale není to jediná cesta, kterou se lze ubírat.