Recenze (156)
Goethe! (2010)
Mně to ani jako drama moc nepřišlo, spíš takový úsměvný fragment z Goetheho života.
Půlnoc v Paříži (2011)
Woody stárne, proto jeho party hrají jiní, ale jeho filmy jsou stále mladé a svěží... a já mám chuť odjet do Paříže :-)
Rychle a zběsile 5 (2011)
Ale jo celkem dobrý, člověk nad tím nesmí moc přemýšlet, vývoj charakterů je předvídatelný a nechybí ani nechtěně komické scény, třeba když se Dom porve s tím drsňákem od FBI, nandaj si nepočítanejch přímejch úderů do ksichtu, několikrát proletí sklem i zdí, načež oba sedí v autě a na hladce oholených obličejích nemají ani škrábanec... Nejefektnější scéna filmu byla honička s trezorem...
Televizní společnost (1976)
Vynikající film, sice 35 let starý, ale námětem a obsahem nezestárl ani o den, dlouho to vypadalo na čtyři hvězdy, ale posledních 20 minut, potažmo úplný konec vyhnalo mé hodnocení do nejvyšších pater. Souhlasím s igim, že by podobné filmy měli být vysílány s originálním zvukem...
Náměstí Spasitele (2006)
Film, který si na nic nehraje a ukazuje život jaký je, naprosto civilně pojaté i zahrané, pro našince umocněné neokoukanými tvářemi, což dodává pocit, že sledujete život v přímém přenosu. Je smutné, že v Polsku dokáže přežít okrajový žánr, kdežto u nás se vyrábí vesměs jen krmení pro masy.
Žid Süss - Film bez svědomí (2010)
Během sledování filmu jsem byl trošku na rozpacích z Goebbelse v podání Moritze Beleibtreue, jeho herecký výkon byl parádní, ale jakoby z jiného filmu, všichni kolem něj hráli vážné role a on parodoval, konečný výsledek je ale více než zajímavý, pokud to byl záměr, tak povedený. Film mi zůstane dlouho pod kůží.
Obřad (2011)
Celkem efektní křesťanská agitka. Každý způsob je dobrý, když už mladí do kostela nechodí.
Most osudu (2004)
Čekal jsem mnohem víc... hvězdné obsazení na straně jedné a nedomrlý výsledek na straně druhé...
Potlesk (2009)
Parádní představení Papriky Steen. film jako celek ovšem slabší, bylo to celé nedotažené, chtělo to víc zatlačit na pilu, co se dramatické linky týče. Bylo tam cítit napětí, člověk čekal nějakou gradaci, dramatické vyvrcholení a nakonec to celé vyšumělo spíš do prázdna.
Příběh lásky a cti (1977)
Dneska by to nikdo lépe nenatočil, ani nezahrál.