Immortal17

Máme tu šesté pokračování found footage V/H/S/. Než se pustím do celkového hodnocení, musím hned na úvod zmínit, že ačkoliv jsem velký fanoušek celé série, V/H/S/85 mě trochu zklamal. Samozřejmě sledující má při sledování neustále pocit napětí, obzvlášť kdo se dívá v noci jako já, nikdo netuší ani v nejmenším co se asi tak může stát, zvědavost diváka po celý snímek neopustí, jak známe celou sérii, víme všichni, že mezi pěti příběhy se najde vždy ten jeden, který vytáhne celý film o příčku výš. Jaké štěstí, že V/H/S/ obsahuje tak trochu od všeho něco. Připravte se na pořádnou várku spoileru. Pustíme se tedy do hodnocení každého příběhu zvlášť. Co se týká prvního s názvem "No Wake", kdy se partička přátel vydává k jezeru užít si vodní lyžování, ok, menší příjemný rozjezd, seznamování, poznávání postav, na první pohled se příběh muže zdát jako super slasher na způsob Pátek 13., upřímně řečeno jsem čekala, že se objeví nějaký blázen s maskou, který všechny zmasakruje, ovšem omyl to byl jen drobný, vrah s maskou se sice neobjevil, přesto byli všichni postřeleni a "zabiti". Proč toto slovo píšu do uvozovek? No možná proto, že jakýmsi záhadným způsobem vstali z mrtvých. Chmmmmm. Nikoliv jako zombie, ale pouze se svými smrtelnými zraněními, ale jinak plně při vědomí. Jediné vysvětlení je to, že nad jezerem, po kterém zrovna v době smrti pluli, visí dávná kletba. Je těžké určit odkud vlastně vítr vane, ale V/H/S/ je známé tím, že divák nepotřebuje příliš chápat, domyslí si totiž sám. Jelikož jsem fanda gore scén si tento příběh zaslouží 2-. V případě nedostatku krve bych to hodila o jedno méně. No a tímto se přesouváme k příběhu č. 2. Jak již vypovídá název "God Of Death" bude se jednat nejspíš o jakéhosi Boha. Kterého, že? Neuhodnete to, jelikož je to skutečně absurdní. Než se ale pustíme k samotnému Bohu, mrkneme se na zoubek zbytku příběhu. Děj se odehrává kdesi v Mexiku, kde během televizního zpravodajství dojde k silnému zemětřesení a mnoho lidí přijde o život, samozřejmě včetně hlavní hlasatelky. A kdo přežije? No přeci kameraman! Kdo by jinak držel po celý příběh v ruce kameru i přesto, že mu jde o život? Tak jistě! Jen naprostý blázen by ji vláčel všude s sebou. Oťukneneme si záchranný tým, který přispěchal na pomoc. Moje otázka zní, jaký záchranný tým je natolik hloupý se v době zemětřesení přesunout doslova do podzemí, když mu na hlavu padá strop? Dobrá otázka, asi si na to posvítíme. Nejen, že se prohrabou někam do sklepení, ještě navíc projdou až do jakýchsi katakomb. Nezlobte se na mě, ale já slyšet z podzemí neindetifikovatelný skřek tak hodím zpátečku a vypařím se odtamtud rychlostí světla. Kdepak, záchranný tým je natolik statečný, že začne zkoumat objekty v katakombách, včetně malůvky Mictlāna na stěně. To by nebylo aby jednoho z nich něco neposedlo. Zvědavost se někdy holt opravdu nevyplácí. Jaké překvapení. Co a nebo kdo je vlastně Mictlān? V Aztécké mytologii byl nejnižší (devátou) úrovní podsvětí, nacházejícím se daleko na severu. Bylo to posmrtné útočiště všech těch, kteří nezahynuli hrdinskou smrtí nebo jiným čestným způsobem (v boji, při oběti, při porodu, ve spojení s vodou, bleskem aj.). To jsem si, s prominutím, vygooglila, jelikož skutečně jsem netušila co je to zač. Vida, V/H/S/ vás ještě dokonce naučí historii. Koho by zajímal podrobný rozbor tohoto úkazu, neváhejte se zeptat tety Wikipedie, je to celkem zajímavé čtení. Rozhodně zajímavější než celé toto stupidní vyzobrazení ve filmu. Takže vlastně celý tento příběh pojednává o Bohu Mictlantecuhtli, který podsvětí Mictlānu vládl. Více to asi rozebírat ani nepotřebuji. Za mě to bylo "Co to kurva bylo?!" a hodnotím tak odpadem, který pravděpodobně urazí jen málokoho.  A máme tu třetí storku, "TKNOGD". Oh! Pozor! Ptáte se, co je to za hloupý název? Žijeme ve světě technologií, dámy a pánové, zahrnuje to vše o čem si myslíme, že má svou vlastní umělou inteligenci. Počítače, mobilní telefony, tablety, herní konzole, roboti a třeba virtuální realita o které pojednává zrovna tenhle na hlavu postavený příběh. Vlastníte ji nebo vyzkoušel jste si ji někdy někdo? Já ji třeba mám doma a říkám, že je to neskutečně fascinující věcička. Někdy máte pocit, že ta věc je pravděpodobně chytřejší než vy sami. A přitom je to jen pár senzorů a gyroskop které snímají vaše pohyby hlavy a rukou. Jelikož je to věc, která mě zaujala a příběh je postaven na otázce, zda moderní technologie ovládá člověk nebo ji vládne vlastní Bůh, udělalo to celý děj vážně zajímavým. Nejdříve jsem měla pocit, že se dívám na nějakou šílenou vůdkyni sekty co uznává svého vlastního Boha a na nic jiného nevěří, jaké překvapení, že se Bůh technologie nakonec přeci jen objeví. HA! Proč ji neroztrhat na kusy když je bláhová? Já říkám - dobře ji tak. Ale vůbec nejsem zastánce takových tvrzení. Rozhodně to byl ten příběh na který jsem s lehkou nadějí čekala. Proto tomuto naperu slušné 3-.  Tak, a tímto jsme u čtvrtého příběhu. Už to tu celkem dost táhnu, mám toho na srdci celkem dost. Máme tu příběh "Ambrosia". Co se na úvod zdá jako rodinná sešlost na jakési oslavě, nikoliv čistě narozeninové. Jak se postupně ukáže, jedná se o jakési dědictví "Hail Seven". Zabij sedm lidí v 16 letech? Následná videonahrávka mladé dívky, kterou vloží mladá dívčina do videopřehrávače vysvětluje, že je tu propojena smyčka s prvním snímkem, kdy zemřelo sedm lidí u Jezera Evic. To byla ta partička přátel, která byla brutálně zastřelena u jezera. Že ne? Oh ano! To ona dívka Ruth v tom měla své 16leté prstíky na jejich počest se slaví v rodinném domě. Proboha, šílené! To není všechno, zapomněli jsme totiž, že parta z příběhu "No Wake" přeci zázračným způsobem masakr přežila a skrz jejich videonahrávku našli poznávačku z Pick-upu. Ou yeah, teď na dveře vražedné rodinky klepe policejní komando. Jak myslíte, že to dopadne? Rodina se přeci obětuje, ne? Možná. To by ale Ruth nesměla být potřísněná vodou z jezera Evic, kterou jí postříkal jeden z dětských rodinných příslušníků, že? Domyslet si můžete sami. Pokračujeme v hodnocení "No Wake" kdy jen převádím 2-. Přeci jen je to jeden příběh, tentokrát jen z pohledu vraha, nikoliv obětí. Co byste udělali vy, kdybyste ve schránce našli videopásku s natočenou vraždou? Odnesli byste ji na policii? Možná bysme se měli zeptat šerifa z pátého příběhu "Dreamkill". Prazvláštní na tom je jedna věc - ta vražda se nestala. Zatím. Ale stane se. Jak je možné, že někdo dokáže poslat videonahrávku z vraždy 3 dny předem, než se skutečně stane? Stejný dům, stejné dveře, stejné stopy, dokonce totožné osoby. Pokusíme se rozluštit záhadu hlavolamu. Týpka posílajícího dané videokazety odchytne policie u poštovní schránky a odvedou na stanici, kde se musí podrobit výslechu. Samozřejmě, co také jiného, podezření samozřejmě padne na něho. Ukáže se, že je synem policisty pracující na případu. Zajímavé, že? Tento chlapec však není vrahem jak všichni předpokládají. On pouze umí nahlížet do budoucnosti skrz svůj snový svět. Pochopila jsem dobře, že tato schopnost se předává z generace na generaci. Větší nesmysl však je, že si své sny dokázal nahrávat. Jak to dokázal? To ví Bůh, ale jak říkám, ve V/H/S/ nedává smysl víc věcí. Vrah se nakonec přeci jen dopadne a že neuhodnete kdo byl vrahem? A kdo vrahem vraha? Nebudu prozrazovat všechno přeci.  No a abych nezapomněla, máme tu meziprostorové časové sekvence, kdy můžeme vidět výzkumnou laboratoř, výzkumný tým a malého "chlapce" v uzavřené místnosti, který sedí permanentně před obrazovkou. Kdo to je? Člověk? Ne. Nezdařilý experiment? Ne. Tvor z jiného světa? Možná. Po pravdě to netuším ani já. Jen předpokládám. Postupně tento tvor začíná měnit svou podobu jak se mu zlíbí. Jednou podobné zvířeti, podruhé podobné jednomu z vědců...ale já sedět v jednom pokoji, sledovat dokola ty stejné věci, asi by mi také mrdlo a pozabíjela bych úplně všechny stejně jako v epilogu příběhu. Nezahrávej si s inteligencí vyspělejších civilizací. Musím i toto, bohužel, hodnotit 1-.  Jsme u konce, konečně. Tuto recenzi, vážení, píšu hodinu, když nepočítám pauzu na oběd, kdy jsem si pošmákla na bramborové kaši s kuřecím řízkem a sežahla jablečný džus, trochu mi to zlepšilo náladu. Nebudu lhát, možná je toto nejhorší díl V/H/S od doby V/H/S/ Viral. Proto, ať už chci nebo nechci, musím podle toho i hodnotit. Po součtu všech mých jednotlivých hodnocení nemohu ocenit víc jak 1/5. Ale nebudu tak přísná, je to přeci má oblíbená série. A také jsem měla dnes kaši s řízkem. Říkala jsem, že mi to spravilo náladu. Tak 2/5 teda no. Ale musím přimhouřit obě oči.

Milovníci duchařin, zapomeňte na spiritistické tabulky Ouija! Nově tu máme mumifikovanou ruku věštce! Dotkni se jí, staň se médiem a promlouvej skrz duše zemřelých! Ačkoli to vyzní jako stupidní verze čehosi co připomíná slabší filmy jako jsou "The Haunting in Connecticut" nebo "Ouija", nenechte se však ošálit. Tohle je úplně jiný level. Co se zpočátku zdá jako kopec srandy záhy eskaluje v čistou noční můru. Jak se hezky říká, nezahrávejte si se smrtí! V opačném případě můžete skrz temnotu promlouvat s živými dost možná vy sami. Klobouk dolů, tohle je možná jeden z nejlepších filmů o spojení s druhou stranou. Rozhodně ne však nejlepší horor roku, pokud na toto mohu nějak reagovat, úplně s tímto tvrzením nesouhlasím. "Evil Dead Rise" na mě osobně udělal mnohem větší dojem, ale co se líbí mě se nemusí líbit vám samozřejmě, každý máme odlišné chuťově pohárky. A kdo ví, ještě není konec roku a ještě nás pár pecek čeká, např. zrovna v kině běží nový "Saw X", také nás čeká "Dark Harvest", nový "The Exorcist: Believer", "Five Nights at Freddy's", a pak také slashery jako "Karusell" a "Thanksgiving". A také, držte se, další díl "V/H/S/85", na jejichž sérii totálně ujíždím! Je tu velká šance, že ten nejlepší horor roku se teprve objeví.

Už je to celkem dlouho co jsem napsala poslední recenzi k filmu. Možná bych to dnes mohla malinko napravit. Co se týká snímku Cobweb, milujeme filmy a seriály s Halloweenskou tématikou již odjakživa co si vzpomínám. Začalo to sledováním seriálu R.L. Stina "Husí kůže", kdy jsem byla přilepená u televize téměř nepřetržitě až mě máma napomínala, ať nekoukám na takové hrozné věci, že budu mít v noci noční můry. Oproti tomu co ale sleduji dnes to byl ale jen slabý odvar. Čím horší tím lepší přeci. Jestlipak víte co byl můj první horor který jsem viděla? Bylo mi asi 13 a byl to Nightmare On Elm Street. Od té doby řekněme, že jsem se hororovým žánrem stala přímo posedlou. Jak filmovým zpracováním od české bizarnosti "Někdo tam dole mě má rád", přes japonský vskutku groteskní "Grotesque" až přes béčkový americký krvák "Terrifier", tištěnou formou Stephena Kinga, Lovecrafta a Stina, tak herním světem kdy mě naprosto uchvátil Silent Hill a Resident Evil. Ale to jsme drobet odbočili, vraťme se k filmu Cobweb. Jak jsem již zmínila, milujeme filmy s Halloweenskou tématikou, ani tady to nebylo jinak. Ta atmosféra má zkrátka něco do sebe, závidím USA, Irsku, Austrálii a jiným zemím tento úžasný den kdy je hmatatelná pomyslná hranice mezi světem živých a mrtvých. Dějová linie ve filmu mě celkem dost oslovila, jen mě trochu mrzí, že zde nebylo vysvětleno proč vlastně se ona osoba narodila jak se narodila, každopádně jsem nečekala takový spád, ale o to víc jsem byla překvapena. Příběh vnucuje divákovi se zaměřit na hlavní postavy, já si celou dobu říkala - A kde je pointa? Ano, divák skutečně vnímá po téměř celý čas filmu zlo kde vlastně ani není a na závěr vyplivne tak nehorázný obrat, že se jeden nemůže odtrhnout od obrazovky. Wow! Nechci toho příliš prozrazovat, víte, že nerada spoileruji co se týká filmů, protože to nemohu vystát ani já sama, rozhodně však apeluji na fanoušky hororového žánru, že patří na jejich seznam filmů "chci vidět" a věřím, že vám tato zajímavá věcička zpestří večer jako mě bez ohledu na to, že to nebyl úplně krvák v jakých si libuji nejvíc. Za mě slušných 4/5, snaha ohromit diváka se cení. „It's taste like cinnamon!“

Jsem v šoku, proč tu ještě stále nevidím žádné recenze? Podle mého názoru jste se chlapci za poslední roky vaší tvorby dost zlepšili. Váš nový projekt Abeceda strachu je něco fakt top, jsem ráda, že jste se do toho pustili, jelikož mi to krátí mé dlouhé chvíle a před spaním se na vaše videa kouká úplně nejlépe za celý den. Nejen, že se člověk dozví zajímavá fakta, která člověku utkví v paměti, podáváte všechno tak krásně obsáhle a způsobem jak to neumí nikdo jiný, také se celkem často jeden zasměje, jelikož tato tvorba není úplně plánovaná, ale sypete to všechno pěkně z rukávu a stále jste "sami sebou". Nevím jak to lépe vystihnout. Celkem dost by mě zajímalo, kde všechny tyto informace a materiály získáváte. Žasnu zase a znovu jak bohatý je váš repertoár. Bylo by fajn kdyby i diváci měli po určitý čas prostor se například live vyjadřovat nebo sdílet své zkušenosti a zážitky přímo s vámi ve videu, něco na způsob "minutka s diváky". A kdyby jste vydali do tvorby nějaký váš časopis nepochybuji o tom, že fanoušci si ho budou velice rádi odebírat, ale chápu, že všechno stojí čas a peníze. Ale vzhledem k vašemu stoupání ke slávě si myslím, že úspěchu není nikdy dost. Za mě velké upřímné díky a těším se na další vaše společné sezení. Myslím, že je stále na co se těšit.

Víte, jak strašně jsem vybíravá a kritická vůči tvorbě novodobých hororových filmů, jako fanda tohoto žánru musím podotknout, že spoustu hororů dnešní moderní doby bývají celkem slušné braky. Jsem nadšená, že po shlédnutí nového Evil Dead Rise, mohu toto své tvrzení naprosto vyvrátit. Za posledních dobrých deset let jsem neviděla lepší snímek této kategorie. Každý hororový nadšenec mi v tomhle dá jistě za pravdu. Tvůrci si dali silně záležet na zachování 80' touche v kombinaci nové generace. Ačkoli se lesní duch přesunul do městského věžáku (uznávám, že této změny jsem se drobet obávala) musím podotknout, že nápad to byl topový a ve finále to dopadlo přímo "luxusně". Pro diváky, co se na tenhle poklad teprve těší a čekají jako na trní až se budou moci kochat pohledem na krvavou obrazovku a uklidňovat pištějící drahé polovičky po své boku co nejsou úplně fanoušci podobného žánru a litrů krve, se slovy "To je hrozné! To nedávám!", nechci příliš prozrazovat. Ale radím vám dobře, v žádném případě si ho nenechte ujít. Jak jsem kritická v hodnocení hororových filmů, zaslouží si tohle 5/5.

Ten pocit, když potkáte někoho, kdo je chytřejší než vy. Nemám ráda romantické filmy, ale scéna s klavírem mě chytla. "Jsem šprt, to neznamená, že jsem dobrý člověk." Syndrom absolutního vyhoření. Z tohoto filmu plyne silné ponaučení. Nikdy si nezahrávejte s city jiných lidí. Mohlo by to skončit špatně. Hlavně pro vás. Představovala bych si jiný konec, ale ona si to tak trochu zasloužila, ne?

Vskutku velmi intenzivně přemýšlím, co bych k tomu asi tak napsala. Je to rozhodně dílko žánru, které nevstřebá jen tak někdo. Milovníci hororového filmu se dělí na několik kategorií. První kategorie je ta, která má v oblibě horory s duchařskou nebo démonickou tématikou a nejlépe bez krve, jde jim čistě o děsivou atmosféru, pak je tu kategorie, která vyloženě vyhledává slashery, neboli horory, kde oběti nahání killer s maskou, no a pak je tu ta kategorie, která se vyžívá v komediálních hororech s nesmyslnými hektolitry krve doprovázené těžkými a téměř nestrávitelnými gore scénami, neboli také splatterech. Jelikož v každé kategorii nacházím něco co mě zajímá nebo cokoliv co si užívám, je pro mě celkem složité na tuhle morbidní věc nějak reagovat, jelikož bych mohla někoho pobouřit svými myšlenkami a názory. Ale rozhodně je tohle extrémní splatter horor, takže jestli máš rád horory jako jsou Braindead, Evil Dead nebo Grindhouse, jestli se chceš zasmát a máš rád prostě krváky, nevadí Ti uřezané ruce, nohy, hlavy (a jiné části těla :D) tak tohle v Tvém inventáři určitě nesmí chybět. Já tomuto uměleckému dílu s úsměvem naperu 4/5, protože prostě wtf, je to brutálně vtipné, také protože nejsem normální a smála jsem se fakt hodně, tak se budu smát i při hodnocení. Každopádně někdy znovu ráda sáhnu po něčem z tvorby Yoshihira Nishimury.

Po včerejším shlédnutí téhle fantasmagorie musím nejdříve podotknout, že je to skutečně náročné dílo. Je bizarní, groteskní a krásný z estetického hlediska. Pak je tu další část, mentální horská dráha, která doprovází děj s otevřeným koncem. Když jsem sledovala obrazovku zjistila jsem, že se snažím racionálně pochopit, co každá část znamená včetně morálky, kterou se Tippett snažil divákovi předat. Komplikace přístupu k příběhu tímto způsobem spočívá v tom, že pokaždé, když jsem cítila, že ho mám v rukách, proklouzl mi znenadání opět mezi prsty. Předpokládám, že to bylo to, co jsme se měli naučit. Že život, vesmír, historie, bůh, že je to všechno krutý a znepokojivý koloběh nekonečné bolesti a utrpení, jen aby to začalo všechno znovu od začátku. Při sledování takových snímků jsem opravdu ráda, že jsem nikdy nebrala tvrdé drogy ani nic podobného. :D Mad God je pravděpodobně nejunikátnější animovaný film, který jsem kdy viděla. Za celých 80 minut filmu jsem nebyla schopna odtrhnout zrak od této neuvěřitelné manifestace. Jde o surrealistický postapokalyptický horor, který vznikal třicet let. Je to v podstatě "dětství" animovaného žánru. Množství řemeslné zručnosti, detailů a budování světa, které je vystaveno, je opravdu na co se dívat. Po celou dobu jeho trvání neprobíhá absolutně žádný dialog. Výsledkem je jeden z nejlepších příkladů vizuálního vyprávění. Jediné, co filmu vytýkám je, že v některých částech je stop motion trochu otřepaný. I když musím uznat, že většinu času je to fascinující pohled.

U všech ďáblů, na co jsem se to dívala?! To Ti tak vrtá hlavou ještě druhý den. Pět pásek, jedna noční můra. Je na čase okomentovat jednotlivé příběhy V/H/S 99 a spočítat celkový průměr. Pozor, nastává menší spoiler. První příběh "Shredding" nás zavede do podzemí, ve kterém přišla dívčí punk rocková kapela v roce 93' o život, a kdo to neuhodne? No přeci vstanou z mrtvých a následuje extrémní krveprolití. A nebyla bych to já, abych při první smrti nebyla v naprostém šoku a u té poslední se nezačala smát. :D Nebylo to zlé, ale určitě v příběhu byl malinko chaos, proto jen slabší -3*. Přejdeme k příběhu druhému "Suicide Bid", ten pro změnu pojednává o dívčím spolku, který si vyžaduje takovou trochu šáhlejší zkoušku odvahy. Věříte na legendy? Možná byste měli, na legendách je vždy vždy půl pravdy a půl lež. Já bych se rozhodně na noc nenechala zavřít do rakve a následně se nechala "zaživa pohřbít", a to by mě nepřesvědčil ani zvoneček, s*** na celý spolek. Myslím, že už bych zvonila ve chvíli kdy by na mě spouštěli víko a hodili na mě první lopatu hlíny. :D Finále celkový dojem malinko zkazilo, myslí, že by šlo to vymyslet i líp, a nebo by ani nevadilo, kdyby ho úplně vypustili. Ale tady za mě slušnější +3*. A už jsme u třetího příběhu "Ozzy's Dungeon", ahm....k tomu akorát řeknu - co to, kurva, bylo?! Ihned zpočátku jsem si říkala na co se to jako dívám? Praštěná TV Show s ještě praštěnějšíma děckama, co soutěží při naprostých nesmyslných pravidlech, a jedno z nich přijde o nohu a maminka nemá lepší věci na práci, než unést chlapíka moderátora k sobě domů a vyhrožovat mu kyselinou jestli její dceři nesplní přání. He? Což nakonec udělá, ale kurva, co se celou dobu tvářilo být pěkná komedie nakonec skončí snad jako sci-fi horror, nestačila jsem se divit jak rychle příběh nabíral na obrátkách. Takže naprostý wtf moment, Ty vole. :D I přesto, že jsem myslela, že tomuhle příběhu dám nejmenší hodnocení, dostane slabší -4*. To jen protože milujeme totální bizarnosti. No a...to už jsme u čtvrtého příběhu? Aha, sypu to celkem z rukávu. "The Gawkers" nás seznamuje s partičkou kluků co ráda očumuje sousedovic holčinu z okna. Story se zpočátku zdá být jako příjemný náhled do života několika teenagerů, do doby dokud jeden z nich nenaistaluje do počítače oné dívky spyware a nezačnou ji špehovat. Jo tak, ona není člověk?! A kde má jako rodiče? Jo aha, vlastně, zkamenělé na zahradě v květináči. :D Nezlobte se na mě, miluji starou řeckou mytologii, těžce se o ní zajímám, především co se týká dcery strážce hlubin a mořských nestvůr, ale tohle byla absolutní fraška co mě příliš nenadchla. Proto jen slabší -2*. A konečně jsme u posledního pátého příběhu a tím je "To Hell And Back". Přesně jak lze vyčíst z názvu, dva týpci skončí skrz podivnou seanci vytvořenou čarodějnicemi v pekle na krmišti mezi hladovými démony. Oh ano, milujeme válející se střeva a explodující krev, ale nejvíc mě nadchnul obří démon, který se zjevil na nebi v apokalyptické bouři, to fakt nahání malinko hrůzu, když si představíš, že by takhle vypadalo peklo a ty bys byl jen kořist. Je to však absurdní. Stejně jako tenhle příběh, na kterém mě uhranula spíš vizuální stránka než cokoliv jiného. Proto jen slušnější +2*. Takže nakonec V/H/S 99 končí tak, že si zaslouží takový normální průměr. Rozhodně ale apeluji na každého příznivce found footage, že to patří na jeho seznam "chci vidět".

Slyšeli jste už někdy jméno Joe Hill? Že ne? Autor děl jako jsou "Horns" a "Black Phone"? Vážení vášniví čtenáři literárních hrůz, prosím, je čas zasvětit neznalé do světa umění slavného mistra hororu. Ano, hádate správně, nemluvím o nikom jiném než o Stephenu Kingovi. Ptáte se co má společného Joe Hill s králem hororové literární tvorby? Přeci to, že jsou jedné krve. Skutečné jméno zní Joseph Hillström King a je Stephenům prvorozeným synem. Nezapomínejme na to, že spoustu autorů své pravé jméno rádi skrývají za pseudonymy. Stejně jako Stephen King začínal se jménem Richard Bachman. Věděli jste to? To jen pro zajímavost. Vrátíme se tedy k jádru věci.  Stejně jako Stephen, tak i Joe Hill umí krásně proplétat svět fikce s realitou. A tady tomu není jinak. Tady se opět prokázalo, že Kingova krev se zkrátka nezapře. Při sledování seriálu, ruku na srdce, kdo nepocítil ten malý dotek hrůzy, který dokáže vyčarovat jedině King?! Příběh má neuvěřitelně hutnou atmosféru, je tu hned několik dějových linií, kdy budete mít pocit, že i vy sami přicházíte o rozum, budete nevěřícně kroutit hlavou a budete hledat skuliny v každé větě. Co? Proč? Jak? Nebojte se, říkám vám, hodnocení 63% je nehorázně směšných. Je to urážka. Ano, spoustu událostí v první sérii schází, ale neodepisujte hned v úvodu všechno, čemu nerozumíte. Proč si jednoduše nepočkat na vysvětlení a na vyvrcholení celého příběhu? Koho to však bude zajímat, když spoustu diváků, návštěvníků a uživatelů čsfd uvidí to nesmyslně nízké hodnocení? Ani nevíte o co přicházíte. Někdy nerozumím proč spoustu lidí dělá jednu a tu samou chybu, shlédnou první, možná ještě druhý díl a hodnotí na úkor zmateného příběhu a toho, že je nebaví. Je mi líto, ale tak to není. Je to jako kdybyste četli první řádky v knize TO. Kdo četl těchto 1096 stran, ví jak dlouhý a celkem nudný to mělo úvod, příběh se však začal postupně rozuzlovat. A takové přesně jsou knihy Kingovců. Každý příběh přeci má nějaké úvodní dějství a zápletka musí vždy z něčeho vzniknout. Kdo četl knihu ví jaká překvapení v seriálu ještě čekají. Joe Hill kráčí sebevědomě ve šlépějích svého otce, nepochybuji ani vteřinu o tom, že právě on bude ten, kdo nám podá s velkou pravděpodobností největší mistrovské dílo po tom, co už Stephen nebude mezi námi. A to teprve bude nadělení, protože mi pak začne docházet čtivo. Takže v něj věřím. „Sooner or later a black car came for everyone.“