KM Phoenix

Poměrně odfláknutý závěrečný díl druhé série. Značnou část tvoří recyklace scén z předchozích dvou sérií a to že to dělají formou vizualizace vzpomínek jednotlivých aktérů není plus naopak to situaci ještě zhoršuje tím, že si postavy "vzpomínají" na věci, které nemohli vědět či vidět (např. jelikož je viděl pouze divák). Chápu, byli líní to zeditovat, ale i tak je to dost do očí bijící. A to že je to z roku 1999 není omluvou a to i včetně faktu, že v té době to byl fungující systém jedné epizody týdně. Slušný potenciál hodně shozený celkovým provedením.

Nikdy jsem si nemyslel, že by byl M. Broderick nějak zvlášť dobrý herec, ale v tomto filmu podává nadprůměrný výkon a rozhodně je to to nejlepší co jsem od něj kdy viděl. Patos je přítomný a bohužel v některých momentech trochu zbytečně rušivý i když si myslím, že asi Edward Zwick dělal co mohl, aby ho udržel na uzdě, jelikož velmi snadno by se u tohoto filmu dalo sklouznout k nekončícímu gejzíru patetických hovadin. Výběr herců se dost povedl, kromě již zmíněného Brodericka (díky němuž jsem nakonec dal i tu pátou hvězdu, i když jen tak tak) mne bavil Andre Braugher a Cary Elwes. A také musím zmínit, že vizuál filmu nevypadá na konec 80. let, já bych mu tipoval minimálně o deset let méně. Pro mne to bylo příjemné překvapení.

Děj je prostý a to kam se vše bude ubírat je každému jasné prakticky hned od začátku. Hlavní ženská postava je dost otravná a nemyslím si, že by byla nějak dobře zahraná. Provedení mne však docela bavilo a i přes všemožná klišé chvílemi působilo i neotřele. Craig Palm jako Petrus Engelbreght byl zábavný, zato role Johana Willemseho (ztvárněná Eduanem van Jaarsveldtem) mi přišla jako kdyby jí tvůrci zamýšleli pro Robbieho Wesselse (ostatně Eduan vypadá jako jeho levnější verze), ale na jeho obsazení bohužel nedošlo. Na závěr ještě musím zmínit herecký výkon Boka van Blerka, který celé dílo dotáhl do lehkého nadprůměru.