Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (34)

plakát

Chudáčci (2023) 

Bizarní steampunková cesta za poznáním, ozářená o level výš než všichni ostatní hrající Emmou Stone, jejíž pornart scény jsou natolik veselé až téměř nepobořují. U Lanthimose je zde i v jeho předchozí Favoritce vidět nábor širšího publika tak, že k skvělé práci s postavami, přidává i snahu o dokonalost vizuální, ta se mu až tak nedaří a s přibývajícím množství kapitol působí trochu monotónně. Takže pro mne jeho Humr (soustředící se jen na excelentní práci s lidmi) stále zůstává nepřekonaný, i když musím uznat, že Poor Things patří k tomu nejlepšímu co dokázali oscarové nominace nabídnout... a za to díky.

plakát

Falcon Lake (2022) 

Pečlivě vrstvená Coming-of-age story v minimalismu Quebeckého jezera, kde Charlotte Le Bon v malých dávkách šikovně přidává napětí a dokáže tak na diváka přenést atmosféru "hrůzy" nesmělé mladé lásky. Vyzdvihnul bych i její práci s "dětmi" v hlavních rolích, kterým se bez přemýšlení dá věřit každé slovo, pohyb a výraz. Falkon lake je tedy pomalý snímek o dospívání, jež po svém závěru zanechá velké množství otázek, na které si už každý musí odpovědět po svém.

plakát

R.M.N. (2022) 

Etické drama z transylvánské vesnice, kde Mungiu bohužel zaostává za svým debutem, který jsem měl tu možnost vidět a s kterým se mi nabízí srovnání. Snaha vypořádat se s větším množství palčivých sociálních témat celý snímek trochu zbytečně natahuje a divák si musí na nějakou tu lepší filmařinu počkat až do poslední půlhodinky. Závěr je ovšem vystavěný skvěle, ledasco zachrání a divák alespoň nemusí mít strach, že bude ochuzen o kvalitní společenskou sondu.

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Duna Franka Herberta je pro mne elementární záležitost, formovala mi fantazii ranného sci-fi a patřím mezi uctívače celého kultu, takže nějakou tu představu o tom, jak by mohla vypadat její filmová podoba mám. Bylo by tedy nasnadě předpokládat, že mé hodnocení bude přímo úměrné tomu, jak moc se tvůrcům podaří přiblížit téhle mé představě. Kupodivu je zde opak pravdou, Villeneuve je mým představám na hony vzdálený, přesto mohu jeho Dunu označit za výbornou, málo barevnou, uhlazenou, mainstreamu přístupnější, ale přesto výbornou.

plakát

Radikální metoda (2023) 

Emocionální true story s tématem dnes už notoricky známé potřeby aplikovat nový, neortodoxní a účinný přístup k výuce, namísto starého, zkostnatělého a nefunkčního modelu školství. Na první dobrou nic nového, něco podobného se neustále omílá v mnoha zemích světa, jenže v represivním prostředí malého pohraničního města v Mexiku, plného násilí a drog toto téma dostává nový rozměr a Radical, je za mě dobrý způsob, jak o tom natočit film.

plakát

Aftersun (2022) 

Prázdninové drama nejen o dospívání, u kterého není pochyb o kvalitní fimařině s upřímnou studií charakteru a cokoli vytknou je problém, jen se u mne nějak nepodařilo vyvolat tu správnou melancholii, či navázat nějakou hlubší vzpomínkovou paralelu, což by se u takového filmu dalo spíš nazvat jako "problém na straně diváka"... prostě nejsem ten pravý, ale i to se někdy stává.

plakát

Animalia (2023) 

Marocké sci-fi s náboženským přesahem? Kdo by se nadál, že road movie z marockého pohoří o hledání smyslu života a s tajemnou podprostorovou zkušeností by mohlo zaujmout... jenže zaujme a vůbec to není špatné, dokonce hudebně a vizuálně skvělé.

plakát

Mami Wata (2023) 

Podmanivé, africké, folklorní drama v dokonalé rovnováze černé a bílé. Spojením kouzelného vizuálu a živého příběhu, jež je dávkován v malých kapitolách, zaujme tento snímek hned na začátku a nepustí až do konce. Nápadité, kreativní a hlavně nové... pro zvídavého diváka jak dělané.

plakát

Svět podle Georgie (2023) 

Osvěžující drama na všední den, které se nebere příliš vážně. Nesentimentalní pohled na sbližování otce a dcery zjišťujících zda by se vůbec mohli mít rádi. Nelehká situace je umě odlehčena hravými záběry pastelově barevného prostředí. Jako celovečerní debut více než ucházející.

plakát

Piargy (2022) 

Tíživé artové drama z podhůří slovenské, skanzenové vesničky přednacistického období. O tom, že hlavním pilířem celého snímku je vizuál není pochyb, ale zatímco na jedné straně se kamera zdárně vypořádala se syrovou atmosférou doby, na druhé již méně zdařile vstupují do hry dobarvené prvky (plameny, svítící oči), které nesou sdělení ďáblova počínání jen tak nějak na půl plynu, působí trochu jako pěst na oko a tak by jejich absence asi ničemu neuškodila. Dvojí mám i pohled na postavy filmu, na jedné straně výborné herecké zastoupení (především ženské role), na straně druhé trochu kazí dojem morální nevyváženost charakterů postav. Mainstreamový divák si k tomuto filmu bude razit cestu jen těžko a je to dobře, není mu určen, no a ten alternativní s povděkem přijme, že se na něj na Slovensku s artem myslí, ale uzná, že je ještě do budoucna co zlepšovat.

Ovládací panel
5 bodů