Oxy

U mě nejdřív film, poté kniha. A můžu říct, že Kubrick z geniální knihy udělal geniální film. Neshoduje se sice stoprocentně, ale to není podmínka pro to, aby film neztratil myšlenku a atmosféru. Věkové úpravy aktérů asi byly nezbytné. Zpívání v dešti , vykapávání očí a ufiknutý konec jsou navíc věci, které ani v knize nebyly, ale spíš filmu prospěly. Pro mě ukázkový příklad toho, jak zfilmovat knihu.

Tenhle dokument je pro mě víc než jen obyčejný záznam jednoho festivalu. Úžasná atmosféra, světonázor, umělci, mír, láska... Snad největší koncentrace lidí v lidských dějinách, kteří vědí, o čem je život a prostě "jsou". Nepotřebují nikoho urážet, zabíjet, honit se za penězi a tak dál. Kdo chce pochopit, pochopí, kdo ne, budiž mu země lehká. Jediné co mě okolo tohoto festivalu štve, je datum mého narození. (Kéž bych byl to dítě narozené přímo tam)

Poprvé jsem tuhle šílenost viděl ve stavu, který se rozhodně nedá popsat slovem "střízlivost". Každopádně: jak jsem proti dabingu, tak tady je to asi rozhodující faktor, který ovlivnil mé city (kladně) k tomu filmu. Originální zvuk jsem slyšel jen na youtube, ale není to ONO. Zkrátka, téměř nevyčerpatelná studnice hlášek a ukázkové dílo dadaismu.

Hudba dokáže velké věci. Třeba tenhle film vyzdvihla do pozice jednoho z mých nejoblíbenějších filmů. Originálně pojaté souboje jen přidávají výborně vytvořené atmosféře komiksového světa v reálném světě. Jen jedna věc. Scotte, v tom basovém souboji jsi dostal pěkně na prdel.

Můj nejoblíbenější kraťas. Do teď mám také knížkodeník s fakty a různými výroky (jsem retardovaný?). Filmek ve mě zanechal zvláštní pocit něčeho nového, ale co už jsem přitom dávno věděl. A to, že život je jako cigareta.