Aelita

O ženě, která zasvětila Christiana (Jamie Dornan) do sadomasochistických praktik, se mluví jako o paní Robinsonové. Je to odkaz na slavný film Absolvent (1967), kde mladého studenta (Dustin Hoffman) svede paní Robinsonová (Anne Bancroft), matka dívky (Katharine Ross), do které se zamiloval.

Originální název seriálu – The Guiding Light (Naváděcí světlo) – odkazuje k původnímu námětu z roku 1937, podle kterého reverend Dr. John Ruthledge nechával na parapetu okna svého obydlí svítit lampu jako znamení, že všichni zabloudilí v přímém a přeneseném smyslu u něj najdou pomoc.

Jméno postavy Emmanuel Goldstein je reálná přezdívka redaktora a spoluzakladatele hackerského časopisu "2600: The Hacker Quarterly" (reálné jméno Eric Corley), který byl konzultantem filmu. Přezdívka je převzata z antiutopického románu George Orwella "1984", kde Goldstein, bývalý vůdce revoluce, vytvořil tajné bratrství pro boj s mocnou stranou, jejímž členem původně byl. Předobrazem Goldsteina byl Lev Trockij, konkurent Stalina.

Superpočítač Gibson je zřejmě odkazem na "otce" kyberpunku Williama Gibsona.

Scenárista filmu, režisér a někteří herci navštívili setkání The New York City 2600 Meeting new-yorkské společnosti hackerů, kde pozorovali reálné hackery a mluvili s nimi.

Námět filmu byl inspirován případem Stuxnet. Stuxnet je počítačový červ objevený v červnu 2010 běloruskou firmou VirusBlokAda. Stuxnet využívá běžný program prodávaný firmou Siemens. Je vůbec prvním odhaleným červem zacíleným na průmyslové řídicí prvky. Může zničit plynová potrubí, úpravny vody, vyřadit z provozu jadernou elektrárnu či způsobit explozi továrních kotlů. Existuje domněnka, že Stuxnet cíleně vyvinul Izraelem a zpravodajské služby USA proti íránskému jadernému programu. Americký novinář David Sanger ve své knize "Čelit a skrývat: tajné války Obamy a úžasné použití americké síly" uvádí, že Stuxnet byl součástí anti-íránské operace "Olympijské hry" americké vlády.

Originální název filmu je Blackhat (černý klobouk). Toto je moderní anglické označení pro hackera, který se nezákonně nabourává do počítačových systémů pro vlastní potěšení, z pomsty nebo pro osobní výhodu. "Black hat" je tedy synonymum kyber-zločince. Označení je převzato z americké kinematografie, kde ve westernech 20. až 40. let minulého století padouši nosili černé klobouky a kladní hrdinové převážně bílé. Analogicky k tomu označení "White hat" (bílý klobouk) v internetové terminologii znamená eticky jednajícího hackera.

Režisér Rašid Nugmanov plánoval s postavou Moro (Viktor Tsoy) natočit sérii filmů. Proto podle něj Moro měl přežit útok a případné pokračování začít záběrem na operační stůl. Jak prozradil režisér, pod maskou operujícího chirurga by se pak měl skrývat Morův nepřítel tohoto snímku.

Režisér o svém filmu řekl: "Obecně je filosofie a estetika filmu přímo polární symbolismu. Snažil jsem se maximálně zbavit film (scény, dialogy, syžet) jakékoliv symboliky, udělat ho na způsob prázdné nádoby, kterou by každý divák mohl naplnit vlastní interpretací včetně vlastní symboliky."

Viktor Coj, který ztvárnil hlavní postavu, byl velkým fanouškem Bruce Leeho a mohl se dívat na jeho filmy donekonečna, přičemž pokaždé komentoval a imitoval Bruceovo charakteristické "mňoukání". Viktor Coj se aktivně věnoval kung-fu a ve filmu zahrál všechny bojové scény sám.

Jizva v oblasti srdce chirurga Artura (Pjotr Mamonov) není záměrná ani umělá, ale skutečná. V mládí byl Pjotr Mamonov téměř smrtelně zraněn ve rvačce naostřeným pilníkem, upadl do kómatu, ale po několika operacích se lékařům podařilo ho zachránit.

Člověk na drezíně, kterého potkává v poušti hlavní hrdina Moro (Viktor Tsoy), je česač konopí.

Fráze "Nemám žádné svědomí, jen nervy", kterou říká Spartak (Alexandr Basirov), je převzata z Tarkovského filmu Stalker (1979).

Na zdi starého obydlí v opuštěné vesničce na bývalém břehu Aralského moře lze zahlédnout novinový titulek "Paříž není Texas". Jedná se o odkaz na film Wima Wenderse Paříž, Texas (1984).

Loď, kterou nacházejí hlavní hrdina Moro (Viktor Tsoy) a jeho bývalá přítelkyně Dina (Marina Smirnova) na území vyschlého Aralského moře, je vědecko-výzkumná loď "Hydrolog".

Ve filmu jsou použity četné dobové hudební znělky nebo fragmenty televizních a rozhlasových pořadů. Všechny tyto zvukové "citáty" nesouvisí přímo s dějem, ale slouží k vytvoření atmosféry pozdní sovětské epochy a někdy přidávají dodatečný smysl některým scénám filmu. Právě proto na konci filmu režisér uvedl nápis "Věnováno sovětské televizi."

Hlavní hrdina bydlí v "Kulatém domě". To je jeden ze dvou moskevských domů ve tvaru kružnice. Tento 9poschoďový dům o vnitřním průměru 155 metrů s 26 vchody byl postaven v letech 1976-1979 a nachází se na ulici Dovženka. Alexandr Dovženko byl světově proslulý sovětský filmový scenárista a režisér.

Nade dveřmi pokoje hlavního hrdiny lze vidět latinský nápis "Aut Caesar, aut nihil", doslovně přeloženo "Caesar nebo nic", čemuž odpovídá české "Vše nebo nic".

Po východu z červí díry se Cooper (Matthew McConaughey) dostává do pětirozměrného prostoru, který vnímá jako takzvaný teserakt, což je čtyřrozměrná analogie krychle. V masové kultuře se teserakt poprvé objevil v roce 1941 ve sci-fi povídce Roberta A. Heinleina  "And He Built a Crooked House", která vyšla pod českým názvem "...postavil si domeček, v tom domečku...". V příběhu architekt navrhne dům založený na teseraktu. Postaví jej tak dokonale, že vznikne prostorová smyčka. Lidé v místnosti vidí sami sebe a zároveň nemohou dům opustit, podobně jako Cooper v knihovně.

Charakter robota TARS je inspirován androidem Marvinem z knihy „Stopařův průvodce Galaxií“ od Douglase Adamse, kde Marvin, jemuž jsou vlastní lidská inteligence a emoce, je natolik depresivní, až je stoický čili skoro netečný k nebezpečí a smrti.