Mahowny

Fincher jako tuctovka? Tohle je zcela neoriginální tuctovka v luxusním balení od jednoho z nejlepších režisérů 21. století. Má to atmosféru a není na tom nic špatně. Rukopis z toho je taky cítit. Je to ale tuctovka, kterou už znova nepotřebuju vidět, což se mi ale u tohoto režiséra běžné neděje.

Když jste měli podobný rodiče jako Silvestr, cítíte s ním každou jeho větu. Smekám před otevřeností, s jakou oba titáni stříbrného plátna na sklonku svých životů popisují svoje pocity. Tohle by mohli pouštět studentům psychologie, pánové se umí dobře rozebrat.

Disney šel full woke. Seriál kde jsou všechny hlavní postavy ženy, pak roboti a muži dělají pouze komparz. Jako kdyby si moje malé dcery hrály na Star wars. Vzbuzuje to schovívavý úsměv.

Je to buzi sračka, která má s mistrovským dílem pana Sapkowského sppolečný jen název. Pro znalé předlohy je to okaté vkládání neoriginálních postav jen pro jejich homosexualitu až komické. To, že Cavill odstoupil (přitom o tu roli tolik stál) jen dokládá, jak moc se to posralo. Tohle se nemůže líbit žádnému fanouškovi knižní předlohy.

Skrytej poklad.

Fyalova drahota se už dostala i do Tuniska a tentokrát už je to bída skutečná. Film po celou dobu provází dusivá atmosféra zoufalství a beznaděje. Díky příběhu mladého muže, který toužil po lepším životě, ale dennodenně narážel na svět, kde nefunguje stát ani společenská smlouva, dostaneme šanci pochopit, proč k nám utíkají ti mladí silní muži ze Severní Afriky. To co by se ještě na začátku filmu mohlo jevit jako šílenství, se na jeho konci jeví jako pochopitelné vyústění celé situace. Tohle je real shit bída, tohle jsou real shit problémy. Film celou dobu drží tempo, příběh dobře graduje, herci hrají až na dřeň. Nedostalo to ceny pro politicky populární téma, dostalo to ceny, protože to je sakra dobrej film. Doporučuju. PS: Osobní zkušenost z tohodle prostředí, tohle není žádnej vylhanej příběh. Prostě se u nás fakt máme dobře a chce to občas vycestovat i jinam než do Chorvatska na kamínkovou pláž, aby nám to došlo. Sorry jako. Btw. 8 tisíc tuniských dinárů mělo v roce 2022 hodnotu mezi 50-60 tisíci CZK.

Jákl se snaží, ale není dobrej režisér. Samozřejmě že cením námět, ale film nedrží pohromadě. 25 scénářů a nakonec z toho vypadne kočkopes. Děj rychle přeskakuje z místa na místo, dialogy jsou frázovité, bojové scény nepřehledné a hlavní postavy vykreslené velmi povrchně. Zdá se, že hodně toho uteklo v postprocesingu a třeba by mohl být directors cut lepší. Celé to totiž působí zmateně, takže mi dělalo problém udržet pozornost a zorientovat se. Pěkná krajina a hudba, debilní kamera, střih a režie. Shlédnuto to bylo vlastně z povinnosti. Bohužel. Jenom z vlasteneckých důvodů 5 hvězd ale dávat nebudu, protože prostě to fakt není dobrej film a neužil sem si to. To, že si Jákl vybral zrovna tohle období Žižkova života úplně nechápu, protože jeho život byl skutečně zajímavý a skýtá určitě zajímavější a zdokumentovanější období. Takhle si museli hodně vymýšlet a to jim evidentně moc nešlo. Třeba si myslí na pokračování..

V ospalé díře se pomalu a nenápadně rozjíždí epické drama, které kulminuje do poslední minuty. Tuhle procházku po venkovských blatech jsem si náramně užil. Po dlouhé době ve mně film rezonuje i následující dny. Jako mladý idealista jsem opakovaně nechápavě narážel na uzavřené komunity, které se zarytě bránily novotám a všemu cizímu. Nechápal jsem to, byl jsem proto pro takové lidi toxický, přímo radioaktivní prvek. Film téměř až ve stylu antického dramatu vypráví příběh střetu cizince s uzavřenou společností, nabízí kompletní menu černé komedie, po jehož požití odejdete kulturně do syta uspokojeni.

Pecka. Tenhle dokument jde až na dřeň. Autorovi se podařilo proniknout do komunity zakladatelů skateboardingu v ČSSR a oni nám s upřímností sobě vlastní přiblížili život v komunismu. Nesmírně cením tu otevřenost, naivitu a intimnost s jakou je to natočené. King skate je dokument, který každému mohu jen doporučit. Tohle není nudná hodinka historie ze základky. Má to úžasnou atmosféru podtrženou velmi dobře vybraným soundtrackem a já to hltal až do poslední minuty. Jako bonus k příběhu o vzniku skateboardingu u nás máte dokument o socíku, který díky mixu dobových reportáží, soukromým záběrům a protagonistům jakoby mimochodem dokonale vystihuje podstatu totáče a skejťáci tak velmi posloužili jako ideálni subkultura k popsání podstaty svobody a totality. Cením hořkosladký konec, kdy vlastně revoluce vyznívá jako vítězství s otazníkem a příchod naprosté svobody jako danajský dar.

Totální recyklace. Poslední díl matrixu zneužívá brad a jede na vlně nostalgie. Narozdíl od T2 a jiných "po dvaceti letech" dílech je tohle jen slepenec odkazů. Bylo to místy až trapné, pokulhávalo to ve všem od scénáře až po kostýmy.