bllm

Nebyla to láska na první pohled, tak čtyři pět epizod mi to trvalo a druhá série pak dokonala dílo, čímž se Black Sails staly jedním z mých nejmilovanějších seriálů. A čí je to zásluha? Samozřejmě vynikajících tvůrců, ať už scénáristů, kteří dokázali stvořit úžasné postavy s velkou hloubkou a vývojem, zasazené do výborných příběhů a vztahů, skvělou práci odvedli i všichni ostatní, zdatná režie, výborná kamera a hudba, výprava atd. Ale nestydím se přiznat, že tím hlavním kdo mě k tomu všemu nejvíce táhnul je Toby Stephens a jeho kapitán Flint. Úžasně napsaná, neskutečně silná, složitá postava s komplikovanou minulostí i přítomností se díky životnímu výkonu Tobyho Stephense vyhoupla na jednu z nejlepších seriálových postav. Ať přemýšlím jak přemýšlím, těžko mě napadne nějaká zajímavější a úchvatnější. Viděla jsem většinu toho co Toby Stephens natočil, ale jeho výkon v roli Flinta dalekosáhle předčí všechny ostatní předchozí role. Tady se mu prostě maximálně zadařilo, složité emocionálně vypjaté scény se poměrně složitými dialogy zvládal neskutečně dokonale, člověk mu věřil naprosto všechno. Ale abych nepěla ódy jen na Tobyho, skvělé jsou i výkony ostatních herců, pro mě naprosto neznámý Luke Arnold byl díl od dílu lepší a lepší, jako by jeho výkon rostl s tím jak rostl John Silver. Za zmínku stojí i Toby Schmitz jako Jack Rackham. No a konec tohohle neskutečně epickýho seriálu stál opravdu za to, já osobně jsem za tento dobrý konec vděčná, v očekávání něčeho neskutečně tragického (jak bylo tak nějak celou čtvrtou sérii předesíláno) jsem byla moc příjemně překvapená a ráda, že po všech těch ránách následovalo (ano, jsem si vědoma toho, jak debilně to zní) obejmutí?, pohlazení? ve formě happy endu. Ještě jedna věc, nevybavím si další seriál, kde by opakované sledování přinášelo tolik nového, to že víte co bude následovat, dává spoustě scén daleko hlubší rozměr, takže doporučuji shlédnout víckrát. Na konec jedna výtka, nedočkala jsem se nějakýho pořádnýho, závěrečnýho povelu kapitána Flinta "FAJJJJJJJJJRRRRRRRRRRR".

1. SÉRIE: Až někdy odhadem do 50 minuty posledního dílu jsem byla přesvědčená o 4 hvězdách. Ale konec mě rozsekal - vlastně ani pořádně nevím proč, když jsem události, co se staly, očekávala a předvídala. Takže proč ty původní čtyři hvězdy? Jednak ten balast okolo vedlejších postav, a taky mi přišlo, že postava Martina dostává zbytečně málo prostoru. Každopádně postava Sagy je perfektní - její neschopnost standartní sociální komunikace jako komickej prvek je skvělej nápad a opravdu hodně jsem se nasmála, Sofia Helin to zahrála úžasně včetně divných výrazů v obličeji a póz těla. 2. SÉRIE: Postava Martina dostává větší prostor (a tímto se Kim Bodnia stává mistrem světa v pláči a slzení), řekla bych, že z toho co jsem viděla, je to jeho jednoznačně nejlepší herecký výkon. A na druhé straně Saga trochu ztrácí na vtipnosti. Líbí se mi propojenost s první sérií - a tady se neubráním srovnání s dánským Forbrydelsen, kde mi u třetí série vadilo, že se vůbec o událostech z 2. nemluví, i když to muselo být pro hlavní postavy dost zásadní. A když už s tímto seriálem srovnávám, tak u Mostu mi bohužel chyběl ta amosfera, kterou Forbrydelsen oplývá. Ale každopádně nesmím zapomenout pochválit kameru a úvodní píseň. 3. SÉRIE: Tentokrát mi trochu trvalo než mě to chytlo, minimálně první tři epizody. Nejvýstižněji by se třetí serie dala ozačit jako smutná. Smutnej je příběh vraha, smutnej je příběh Sažina nového dánského parťáka Henrika a smutná a hlavně dost bezvýchodná je i situace, která se rozehrála okolo Sagy samotné. Tentokrát je případ trochu normálnější než ve druhé sérii, ikdyž si moc nedovedu představit, jak pachatel technicky zvládá některé úkony, ale budiž. Ale hlavně mi přijde, že autoři více zapracovali na scénáři, vedlejší postavy jsou smysluplněji propojené a jejich příběhové linie tam nijak zbytečně netrčí. Jen postrádám silné finále, které se v obu předchozích sériích moc podařilo. Potěšilo mě více mně známých herců. Sofiiny herecké výkony jsou čím dál tím lepší. Jsem zvědavá jestli obsahem čtyřky bude to, co se nabízí na konci posletní epizody.

Pro mě jeden z nejlepších detektivních seriálů. Neskutečně brutálně napínavej, měla jsem velkej problém se vůbec odpoutat a nepustit si další díl. Musím říct, že mě to úplně pohltilo, a to detektivky nepatří k mým nejoblíbenějším žánrům. Ikdyž jsem věděla, že podrzřelý z 6. dílu nejspíš nebude pachatelem, vůbec to na napínavosti neubralo, spíš naopak. Ze začátku mě politická linie moc nebavila, (ikdyž Lars Mikkelsen je neodolatelný skoro jako jeho bratr) nakonec i tohle prostředí mě vtáhlo a mylsím, že to politické pletichaření mezi stranami a jejich představiteli bylo docela autentický. Trochu přitažené za vlasy mi ale přišly machinace s bytem a nahrávkymi, které se odhalily na konci seriálu. Kromě napínavosti oceňuju, že se autoři nezaměřili čistě na detektivní práci policie, ale podrobně sledují i rodinu oběti a ostatní podezřelé. Herecký výkony všech postav jsou moc dobrý a perfektní je i hudba. A na závěr musím souhlasit s Shedlo, hned jak jsem ten odpornej ksicht poprvní uviděla, jsem věděla, že to musí být on (ikdyž od půlky jsem měla dost pochybnosti).