Izz

Pro mě osobně hodně zásadní zážitek, který mi ukázal sílu evropské kinematografie. Kurz negativního myšlení rozhodně nesedne každému, je třeba mít trochu méně konvencemi svázané myšlení, abyste si tenhle odvázaný kousek z Norska dokázali správně užít. Ale pokud to zvládnete, odmění se vám jak špičkovou zábavou, tak poměrně hlubokým konečným sdělením a pocitem, který ve vás bude doznívat ještě dlouho po zhlédnutí. Navíc to uteče příšerně rychle, takže důvod, proč do filmu nejít, prostě neexistuje! Za zkoušku nic nedáte.

Něžné, civilní, ve svých emocích naprosto přesvědčivé a především upřímné. Podobných filmů se už dnes mnoho nerodí.

Fajn Jodie i hezky civilní zpracování zabíjí scénář, jak už to u podobných typů filmů často bývá. Buď to celé mělo být o řád komplexnější, ukázat celou problematiku z širšího spektra a nehrát si tolik s estetikou revenge movies, nebo to měl Jordan natočit jako popkornovou žánrovku s cílem bavit. Tohle je mix obojího a obě složky se v něm tak zákonitě poměrně výrazně tlučou o sebe.

Ano, možná je Sněhový dort malinko více sentimentálně střižení, než by bylo v ideální. Jeho nesmírná síla ovšem tkví v civilnosti a neuvěřitelně přesných hereckých výkonech, díky kterým jsem schopná odpustit i nudnější pasáže. Protože Alan, Sigourney či Carrie-Anne jsou prostě famózní!

Neurážející romantizovaný pohled na Jane Austenovou. Postrádá lehkost a inteligenci jejích románů, nikoliv ale příjemně naivní víru v romantické hrdiny a pravou lásku. Což jsou vlastně ty hlavní věci, kterými knihy Austenové okouzlují několik generací čtenářů. Anne maličko prkenná, James okouzlující, režie plytká stejně jako scénář, ale ani to nedokáže zvrátit relativně příjemný zážitek.

Nechápu, co Apatowa vede k myšlence, že jeho scénáře utáhnou často víc jak dvouhodinovou (tady dokonce 150 minut!) stopáž. Komici jsou docela fajn, ale zrovna tímto docela dost trpí.

Nějak nejsem schopná sdílet všeobecné nadšení. Zbouchnutá je chvílemi vtipná, má hezky napsané postavy, situace dobře odkoukané ze života. Ale zároveň její humor často míří za hranice mého vkusu, je hrozivě přetažená a Katherine Heigl je mi krajně nesympatická hysterka. Apatow se do cílového publika (a zjevně nejen do něj) trefil brilantně, ale stačí se podívat, jak jsou na tom filmy z jeho produkce teď, a každému je jasné, že Zbouchnutá neměla ani zdaleka takový dopad na žánr, jak se někteří chytráci mylně domnívali. A ani ona sama není v mých očích žádný zázrak.

Překvapivě po všech stranách příjemná pohádka, ozvláštněná porcí humoru a hereckou špičkou. Občas je na ní trochu vidět, že rozpočet nesahal do extrémní výše (kvalita triků kolísá dost), ale Vaughn to zvládne vynahradit nápaditostí, pohádkovou atmosférou a Robertem De Nirem v dámských šatech. Fajn.

Variace na Okno do dvora ujde, ale stejně je to jen zprimitizovaná teenagerská zábava bez valné hodnoty. Hodně bodů tahá sympaťák Shia a fakt, že Caruso umí pracovat s atmosférou, ale znovu bych se na to už asi nepodívala.

Proti filmu samotnému lze mít nějaké ty výhrady,ovšem fenomenální a vpravdě jedinečný herecký výkon Geoffreyho Rushe jej pozvedává mezi majstrštyky a vrcholy životopisného žánru.Ač jsem australského herce před zhlédnutím Záře nijak nemilovala,tady mě přesvědčil o své výjimečnosti.