Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (1 774)

plakát

Muž jménem La Rocca (1961) 

Je to ten typ filmu, který sledujete s úctou i zvědavostí, ale i jistým odstupem. Jako když vstoupíte do pyramidy a nakukujete do sarkofágu a bojíte se, že uvidíte mumii a nebudete kvůli ní večeřet. Podobný pocit jsem měla, když jsem si odtrpěla scénu vyhrabávání bomb. Myslím, že už to znova vidět nechci, i když krev se v černobílé snáší líp.

plakát

Kingsman: Zlatý kruh (2017) 

Bojují deštníčky kufříčky, dští hlášky, vtípky a oheň a v případě maléru zapějí labutí píseň. Škoda, že někteří se spásy světa nedožijí, ale s přihlédnutím k Harryho zmrtvýchvstání nepřestávám věřit ve věčný život všech zúčastněných.

plakát

Vražda v Orient expresu (2017) 

Hastingsi, mám dojem, že už nejsme v expresu… Kennethe, Kennethe, ty ambiciózní chlapče – nežli točit remaky, zajdi radši na steaky. Budu přísná, protože tohle je zbytečný film. Na nedávnou adaptaci ještě nezačal sedat prach a už se horempádem spatlala další. Jenže ani opulentní výprava tenhle připálený flák nezachrání. Poirot vypadá, jakoby utekl z mauzolea Madame Tussauds a obrovský mroží tentononc pod nosem nelze tolerovat ani jako trapný žert. Jeho posedlost symetrií není milá ani roztomilá, ale regulérně úchylná, ale co je hlavní problém, Poirot přestal být lidský a zbyly jen jeho podivnosti, které samotné nejsou nijak sympatické. Také přestal být asexuální, ovšem jeho konverzace s fotografií není sexy ani náhodou. Také v rámci korektnosti konvertoval k ateismu, což hutné morální dilema převařilo na řídkou polívku. U předchozích adaptací nevadilo, že divák znal pachatele, zde je ale právě kvůli tomu vyšetřování úmorné a užvaněné. Záplava zvučných jmen a obličejů omrzí už v polovině a poslední ránu zasadil český dabing, kde Poirot mluví hlasem Hastingse. Holt všichni nemaj na to, by těžili zlato a Branagh by měl radši dál hamletit.

plakát

Ach ty ženy! (2003) 

Maniodepresivní pečovatelka, co se svlíká, když se cítí šťastná, hysterická samozvaná snoubenka, co si libuje ve stalkingu a Colin, co sbírá síly, aby je obě poslal do jetele a nevěřícně zírá, do čeho se to uvrtal. Pošlete to do vesmíru a lidská rasa bude před mimozemskými invazemi v bezpečí.

plakát

Hlavní třída (2010) 

Kromě toho, že je to špatný film, mi na něm nic nevadí. Snažila jsem se být shovívavá, opravdu. Hlavní je dostatek vražd, chlácholila jsem se na začátku. Alespoň ať tu babici ať někdo sejme, prosila jsem v polovině. Na konci už jsem si jen pomyslela, carpe horam, carpe diem a tohle do záchodu spláchnem. Ubrečená bába, fixovaná na skladiště, její neteř, co pro jistotu nemá vlastní život, roztomilý hošánek v policejním mundůru co nabalí důru a ještě pár dalších budižkničemu v příběhu bez děje. Colinova postava ovšem projde životní katarzí – začne se bát potenciálního škrábance na kapotě. Takže pozor: zhlédnutím tohoto filmu si můžete přivodit demenci, druhé pokoukání je příznakem, že vás má ta… jak se ta nemoc jen jmenuje… no, v hrsti.

plakát

Konečně spolu (2007) 

Téma se obírá mateřstvím a adopcí, vlastně spíš kolem něj zlehka povlává. Hrdinka je nemastná neslaná, nevýrazná a ostatní postavy s ní drží stejně bezcílný krok. Drama to není, je to příliš bezkrvé, komedie už vůbec ne, není čemu se smát, je to něco mezi rodinným filmem a hororem, koneckonců tyto žánry se beztak překrývají. Mít za matku takovou vorvaň, jeden by se nechal adoptovat, anebo osiřel vlastní rukou.

plakát

Smrt panen (1999) 

Záměrně nedotažená skica podivné rodiny a lidí okolo ní. Všichni jsou tak emočně utlumení, že ústřední tragédie je i diváka nezasáhne, ale jen lehce škrábne. Příběh je vyprávěn nezúčastněně a na konci zůstane jen matný pocit, že jste celý film vnímali jen okrajově. Jako závan něčeho, co nedokážete hned identifikovat a když se vám konečně rozbřeskne, je to pryč.

plakát

Velmi relativní známosti (2000) 

Hrabátko se vrací do staré vlasti s pilnou zlatokopkou, co za mořem objevil. Leč šlechtická jeho mamá by u večeře raději cvičenou kachnu než potrefenou husu viděla. Je tudíž třeba svléknout rukavičky a vztahu zasadit ránu na solar a pro jistotu i pod pás. Ještě štěstí, že city jsou v tomhle filmu tak pomíjivé, jakoby je člověk sledoval z kolotoče. Takže se stačí jen bavit.

plakát

Arthur Newman (2012) odpad!

Žádnou flundru neznám, a ta částka taky nesouhlasí! Co to jako mělo bejt?! Pokud šlo o charitativní projekt, aby se scénáristi z ústavu pro mentálně neobdařené dočkali uplatnění, končím s kariérou filantopky. Fakt si neumím účast Colina a Emily vysvětlit jinak, než že se stali oběťmi vydírání nebo nějaké mozkové příhody. Anebo došly prachy, milý Watsone. Strašný. Mamlas Wolis vypadá, že každou chvíli uhyne (naděje vzplála, když se dusil hotdogem, muhaha) a Majk věrna svému jménu vypadá jako mohutně sjetá transka. Jejich páření je vhodné téma pro přednášku ze zoologie nazvanou Romance k zblití, kdyby se rozmnožili, měli by chlupaté děti. Před Zoufalcovou přítelkyní by vzala nohy na ramena i žloutenka a jeho potomek aspiruje stát se podobnou fňuknou, v jakou mu vypučel papá. Pro reprízu bych potřebovala lajnu dlouhou jak golfová hůl.

plakát

Kingsman: Tajná služba (2014) 

Agent jsem a agent budu, super hadry nosit budu, a své hračky budu, budu, používati beze studu. Bravurní, hravá a efektní vizuálně-akční jízda v bondovském stylu s moderní sci-fi vestičkou a zlatými hodinkami se zabudovaným strojem času v kapsičce. Originalita za každou cenu, některé vtipy spíš přestřelené než střelené, koloušek by zoufale potřeboval postaršit, aby byl aspoň trochu snesitelný a neškodilo by příběh sestříhat na elegantnější stopáž. Ale to jsou jen drobnosti. Kingsman je oddechová zábava se spoustou svěžích momentů – namátkou: školení nováčků, gentleman Colin „zastřelil-jsem-psa“ Firth, finální ohňostroj a pro věřící diváky zcela zásadní kostelní scéna. ;)