Emjecko

Emjecko

Marek -Dharkazz- Jarnot

okres Opava
muž / homo sapiens sapiens


4 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 3.6.2018  14:46

    Očekávejte nejlepší, buďte připraveni na nejhorší. Solo je první film ze SW univerza, který mě nenadchl. Těšil jsem se na ikonické momenty jako setkání s Chewbaccou, Landem, výhra Millennium Falconu... a různé další, které si dosud mohl člověk jenom představovat, ale víte co? Možná bych radši fantazíroval dál. Nemůžu se zbavit dojmu, že tvůrci svou práci odbyli. Ano, diváka zabavíte, kdybyste však v příběhu přejmenovali pár postav, Star Wars by téměř nepoznal. Největší radost mi nakonec udělal nejmenovaný Sith, netradičně ukecaný, přislíbeným pokračováním. Nezbývá než doufat, že jsme viděli slabý rozjezd k něčemu mnohem většímu...

    • 14.5.2018  09:00

    Neslavný výsledek nacpání 1275 minut trvajícícho anime do filmu o 133 minutách. Kdo by to byl čekal...

    • 4.5.2018  13:50

    Pokus o navlečení vážného tématu do groteskního hávu. Přesto aby divák humor pohledal. Však o intriky nouze není. Ten s tím a pak zase ten s tím a všichni dohromady udělají my víme co. Naštěstí trvání je krátké a divák může rychle domů. Nikdo si pro něj večer nepřijde, ta doba už je pryč.

    • 4.5.2018  11:35

    Nemůžu říct, že bych po skončení filmu slintal blahem nad tím, co jsem právě zhlédl, přesto musím uznat jedno. Avengers: Infinity War je nejlepší marvelkovka, kterou jsem viděl v kině. Osobně se mi trefila do vkusu temnějším pojetím příběhu, záporné postavy konečně vydrží déle než stormtroopeři a s Thanosem v čele není rozuzlení úplně zřejmé. Palec nahoru dávám i za mix různých hrdinů, respektive za způsob, jakým byli zakomponováni do příběhu. Mé obavy z jejich zbytečně velkého množství, čili z nepřehledného chaosu (může být chaos přehledný?) se ukázaly jako liché. Každá postava dostala pouze tolik času, aby její přítomnost v ději byla aspoň trochu opodstatněná, což vede k absenci fillerů. Prostě už nejdou kam nacpat. Body ve vašich očích přidá určitě i znalost předchozích filmů. Infinity War odkazuje a/nebo navazuje na různé události, které jste v marvelovské tvorbě mohli vidět za uplynulou dekádu. Pokud je poznáte, jistě je oceníte, ale není to povinnost. Promítání si užije i divák, který doteď od Marvelu nic neviděl/nečetl. Já mám však rád "closure", čili jdu nakoukat ještě Black Panthera s posledním Thorem a Spidermanem.:)

    • 26.4.2018  16:28
    Annihilation (2018)
    ***

    Nemůžete hned na začátku filmu divákovi sdělit, jak celý skončí, nebo když už, tak během dalšího děje zařaďte kompenzaci, tím však rozhodně nemyslím příšerně pomalé tempo a erotické fillery (místy nelogické chování postav přehlížím). Nápad s "Shimmer", vizuální zpracování, téma sebedestrukce, to všechno je úplně geniální, ale těch pár nedostatků je bohužel natolik zásadních, že Annihilaci táhnou ke dnu. Přitom k pětihvězdičkovému sci-fi s filosofickým přesahem stačilo maličko... (dobře, nějaký přesah máme, ale stejně).

    • 25.4.2018  14:30

    Zbožňuji filmy, na které jdu do kina s minimálním očekáváním, ale odcházím s pocitem, že jsem viděl největší filmové překvapení roku 2018. V březnu. Recept na úspěch se ve zkratce skrývá za slovy:"sci-fi, Spielberg a 140 minut". Bez zbytečného zkracování se potom jedná o vodopád easter eggů a moderní audiovizuál s oldschoolovým feelingem. RPO vám umožní zavzpomínat si na "staré dobré časy", kdy jste koukali na Osvícení, hráli 2D hopsačky a u toho poslouchali Take On Me. Všechny tyhle věci sice můžete dělat i dneska, ale přehánět prožívání minulosti, když můžete žít tady a teď, není úplně šťastná volba. Pokud vám však někdo vaše vzpomínky pouští přes dvě hodiny na filmovém plátně, špatně se brání nezabilancovat si trochu nad tím, co všechno už člověk viděl, zažil, a že je to vlastně fajn. Tohle je podle mě skutečný důvod, proč je Ready Player One tak moc oblíbený, i když je mi jasné, že ne každý to přizná. Tohle a nenásilný způsob zakomponování popkulturních odkazů do příběhu, který je silný sám o sobě.

    • 19.3.2018  09:40

    Ukecaný, sprostý film s občasnými dávkami černého humoru. V hlavní roli život, aneb jaká svině umí být. Fair play nedodržuje, snahu málokdy ocení, tím spíš bezvýslednou. Trpělivě však vyčká na vaše prozření, kdy si uvědomíte, že některé věci se nezmění (výjimkou budiž vaše vnitřní smíření). Velký palec nahoru dávám za nedoslovný konec a herecké výkony, protože i ty nejmenší vteřinové štěky ze zoo (vlastně od koní) jsou tak výrazné, že na ně člověk hned tak nezapomene. O hlavních rolích nemluvě. Jako celek dokonalé, téměř (za mě trochu utahané, proto "jenom" čtyři).

    • 4.3.2018  11:22
    Tvář vody (2017)
    ****

    Tvář vody jako čirá fantazie a obojživelné monstrum je v tom úplně nevinně. Takový příběh lze poskládat i z mnohem obyčejnějších věcí. Vezměte třeba jednu němou uklízečku (pojmenujte ji Elisa) a zaměstnejte ji společně s její ukecanou kolegyní v přísně tajném vědeckém zařízení. Po práci Elisu ubytujte vedle postaršího pána, který tak moc miluje limetkový koláč, až má na něj doma vyhrazenou celou ledničku. Jejich byty umístěte nad kino, do kterého skoro nikdo nechodí, zato v něm prší. V tomtéž městě bydlí rovněž zlý vládní agent.Toho času otec v do absurdna vyhnané dokonalé rodince a shodou okolností zároveň šéf bezpečnosti ve vědeckém zařízení, kde Elisa pracuje. Agentovi se Elisa líbí, protože je němá a agent to rád potichu. Agent se však nelíbí Elise, Elisa radši bytost z Amazonie. Vodní netvor se zase nelíbí agentovi, ale tvorovi se líbí Elisa. To se líbí jednomu vědci a bude se to líbit i vám, protože je to fakt úžasná pohádka (nejen) pro dospělé, ve které bůh z Amazonie působí snad nejseriózněji ze všech. Celé vyprávění je navíc zasazeno do cca 50. - 60. let 20. století v USA (retro je in) a doprovází ho francouzské chansony. Když už, tak už.

    • 13.2.2018  11:29

    Až příliš jsem se nechal ovlivnit negativními ohlasy, ani trailer mě nezaujal. O to příjemněji jsem byl však překvapen. Neustále očekávání špatného nahradilo nadšení. Nadšení z příběhu, dialogů, postav (ačkoli nesouhlasím s vymazáním Kevina Spaceyho a celkově s honem na čarodějnice #MeeToo, musím uznat, že Christopher Plummer byl výborný), z poklidného tempa, které nepotřebovalo adrenalinové injekce v podobě účelových akčních scén, i bez nich si film udržel mou pozornost. Celkově jsem měl po promítání velmi dobrý pocit. Peníze si s sebou do hrobu sice nevezmete, ale na Všechny prachy světa se určitě podívat můžete. Rozhodně nejsou ztráta času a vážně teď přemýšlím, že zhlédnu Covenanta, jestli mě náhodou taky nepřekvapí...

    • 28.1.2018  12:40

    Vražedná léčba věrně kopíruje nastavený trend poklesu kvality z prvního na druhý díl. I tentokrát můžete očekávat, že to bude zase o něco horší než posledně. Přibylo průhledného děje, WICKED vycvičil nové vojáky na odstřel, postavy jsou po předchozích dvou dílech unavené, čili jejich poměrně časté nelogické jednání vlastně dává smysl... Vše pochopitelně ústí v nečekané zvraty, které vás ale vůbec ničím nepřekvapí. Protože se však v takovém duchu nese celý film, nebude nic z toho působit rušivě. Všechny větší či menší hlouposti splynou v jednu příjemnou jednohubku okořeněnou hromadou akce s vhodně zvoleným soundtrackem a jestli jste ještě navíc četli i knížky, máte vyhráno úplně. Oproti katastrofickému vývoji filmové Divergence (tohle srovnání se vyloženě nabízí) zakončil Maze Runner trilogii se ctí.

    • 20.12.2017  06:10

    Nechte minulost spát, žijte dneškem a očekávejte zítřek. Je naivní chtít, aby po 40 letech zůstalo vše při starém. Krásná, ale stejně zcestná je představa, že když už změny, tak pouze k lepšímu. Především divákům, kteří mají původní díly ve velké oblibě, nebo na nich dokonce vyrůstali, bude téměř nemožné se zavděčit. Právě pro ně je film naplněný scénami jako vystřiženými z první trilogie, ale podle mě nefungují. Zbytečně připomínají neustále srovnávání nového oproti starému. Tvůrci by se měli víc zaměřit na tady a teď. Magii okamžiku nezkopírujete, musíte vytvořit novou. Poslední z Jediů tímto dost trpí a zřejmě ještě potrvá, než se Star Wars vydají na neprošlápnutou cestu. Přesto je to velmi dobrý počin plný skvělých nápadů, byť v zápětí udusaných nesmyslným dějem. Skoro jak kdyby někdo vždy po chvilkovém osvícení mysli dostal strach, že to bude moc dobré, nebo moc jiné. Přesně tohle však potřebujeme k vytvoření nového kouzla. Zatím ho zde nehledejte... (po druhém zhlédnutí s odstupem několika let přidávám 5. hvězdičku, Poslední z Jediů se mi líbil víc než Síla se probouzí, je dospělejší, nebo já..., komentář bych dneska napsal jinak, ale je zajímavé vědět, jak jsem se na film díval v době jeho uvedení, původní text tak nechávám beze změn a uvidíme, co přinese Vzestup Skywalkera)

    • 14.12.2017  14:56
    Wind River (2017)
    ****

    Pátrání po příčině smrti indiánské dívky je hlavní dějovou linkou, ale ne tím hlavním, čím na vás Wind River zapůsobí. To zůstane skryto mezi řádky a povine se napříč celým filmem společně s vyšetřováním. Rozuzlení, byť zdánlivě banální, tak bude údernější, a na pozadí drsné přírody mrazivých hor o to atmosféričtější. Howgh.

    • 14.12.2017  09:57
    7 životů (2017)
    ***

    Že nelze natočit hloupý film tak, aby si ho diváci užili? Ale jděte, kolik už takových je. "What Happened to Monday" jejich řady navíc rozšířuje. Letmo vykreslí dystopickou budoucnost, nadchne originálním nápadem a jde na věc. Tempo slušně graduje, akce střídá akci, mrtvoly se hromadí, všechno hraje. Občas (ke konci trochu častěji) vás sice napadne, že tohle nebo tamto je fakt blbost, ale nenaděláte nic a na film se i tak dodíváte. Přese všechno špatné je víc zábavný než otravný. Nejhorší mi na něm ve finále přijde český překlad "7 životů", za který bych někomu vy víte co...!

    • 11.11.2017  22:10

    Nejsem fanoušek Agathy Christie ani Hercula Poirota, ale zaujal mě trailer, obsazení a hlavně, hlavně jsem neznal konec, čili jsem si řekl, proč ne? Po zhlédnutí musím říct, že "ne" by mělo napadnout každého, komu tento příběh není cizí. Nové filmové zpracování nepřichází vůbec s ničím, co vás přinutí věnovat mu téměř dvě hodiny. Dojde k vraždě a Hercule ji vyřeší, jak prosté. Samozřejmě se jedná o detektivku, čili by bylo hloupé chtít, aby v ní nedošlo ke zločinu, nebo aby tento zůstal nevyřešen, ale jenom tohle mi nestačilo. Zřejmě nejsem cílový divák. Pokud jste však jiného ražení, nebo se chcete ujistit, že zahradník je v tom tentokrát nevinně, směle do toho.

    • 20.10.2017  09:43

    Usedáš ke stolu a pohledem měříš své soupeře. Už za moment proti nim budeš hrát o svou budoucnost. Peníze jsou vždy až na prvním místě, ale hned poté jde o život a o lásku. Bereš do ruk herní balíček a začínáš míchat. Pomalu, sebejistě. Ruce se ti nepotí, nesmí. Zkušenými pohyby upravíš pořadí karet k obrazu svému, aniž bys způsobil sebemenší rozruch. Protihráči tě sledují, klidně se usmívají a vědí. I ty víš. Tady podvádějí všichni, tak proč se neusmívat. Stejně vyhraje nejlepší. S touto myšlenkou začínáš rozdávat a koutky úst se ti jemně roztáhnou. Už se to blíží... Jestli jste podobně jako já vyrostli na karetních hrách, neumím si představit, že by se vám Tazza: The Hidden Card nelíbil, a to i přesto, že stejně jako já zřejmě nebudete znát pravidla. Princip je vždy stejný, vyhrát. I nehráči si však přijdou na své, protože se jedná o čistokrevný mafiánský thriller s komediálními prvky a hromadou zvratů. Těch bylo sice zbytečně moc, ale to je asi jediná výtka, aby se neřeklo, že jenom chválím. Když ono to bylo dobrý, fakt dobrý.

    • 19.10.2017  20:20

    Příběhy o hrdinech, kteří létali létali výš než ostatní, tedy i padali z větší výšky, nás provázejí snad od nepaměti. Barry Seal není žádná výjimka, čili pokud na něj půjdete s potřebou vidět něco nového, překvapivého etc., budete zřejmě zklamáni. Přesto má své kvality a jeho předvídatelnost mu nijak neubližuje. Vše nahrazuje skvěle zvoleným tempem s minimem zbytečných vytáček, a když už to vypadá, že se začnete nudit, zařadí jinou rychlost a letí se dál. Výsledný pozitivní dojem podtrhuje místy až černý humor, celkově velký nadhled, s jakým je příběh odvyprávěn. A že tam jsou všichni gauneři první třídy brodící se v morálním bahně? Barrymu i tak budete fandit, chvílemi možná tiše závidět, ale na konci si stejně řeknete, že z až takové blízky ono Slunce asi přece jen vidět nemusíte.:)

    • 18.10.2017  18:09

    Těžké, atmosférické, pomalé. Snaha vyrovnat se předchůdci byla naštěstí větší než vytvoření Blade Runnera pro "všechny". Zůstala hudba včetně úžasného vizuálu možné budoucnosti ve velkých metropolích i mimo ně, obojí na takové úrovni, že si téměř 2,5 hodiny lze užít pouze jako němý film. Úplně nový je příběh, který rozhodně nelze označit za hloupý, byť mi dlouho přišel zbytečně přímočarý a hlavně průhledný. Opak je pravdou a mezi řádky jde opět hledat nevyřčené a filosofovat nad smyslem bytí, budete-li chtít. Osobně mě však úplně nejvíc zaujala vedlejší dějová linka o vztahu K s ženským hologramem Joi. Tady jsem měl víc než kdy jindy pocit, že se dívám na sci-fi, zároveň strach, že takhle může vypadat budoucnost lidských vztahů (a ano, vím, K nebyl člověk, přesto). Náznaky tady jsou, Joi bude jenom další z mnoha evolucí na poli produktů, které máme už dnes všichni doma a jsme s nimi spokojení...

    • 26.9.2017  19:26

    LegoBatmana jsem musel vidět na třikrát, abych ho dokoukal celého a v poslední třetině jsem zjistil, že i letošní Válka o planetu opic byla lepší, což už něco znamená. Dokázal bych toho sdělit i víc, ale tohle je vše, na co jsem se ještě odhodlal mrhat svým časem a energií...

    • 4.9.2017  09:53
    Příchozí (2016)
    ****

    Příchozí kladou důraz na komunikaci a analýzu informací, tedy přesně to, co naší rase nikdy nešlo. Rozhodně ne v situacích, kdy je lidí hodně, všichni chtějí něco sdělit, být slyšeni a především vyslyšeni. K analyzování nebývá čas, nebo jen do té míry, abychom si sdělení druhých přeložili k obrazu svému. Že bývá skutečnost jiná, odhalí pouze pár jedinců, navíc její zdánlivá složitost komplikuje šíření dál. Vyžaduje zamyšlení. Stejně jako Příchozí. Velmi obsáhlé téma zabalili do komorního hávu, leccos schovali mezi řádky a i na první pohled nesouvisející děj nakonec nechali zapadnout do celku. Zbytek nechali na nás. Staneme se za 3000 let Příchozími či odchozími?

    • 14.8.2017  18:03
    Dunkerk (2017)
    *****

    Komorní příběh, neobyčejný vojenský ústup, velkolepě zfilmováno. Událost, která se jara roku 1940 odehrála u Dunkirku, měla pro další průběh 2. světové války větší význam, než jakým možná působí. I proto jsem rád, že Nolan zvolil pro širší veřejnost tuto méně známou látku. Boje zdaleka neprobíhaly jenom na březích Normandie, a rovněž civilisté přispívali k rozhodnutí o vítězi, což považuji za obecně důležité poselství bez ohledu na dobu. Jinak musím uznat (proneseno jedním mým velmi dobrým kamarádem), že se ve filmu opravdu téměř nic nestalo. Pořád je to však sakra víc, než tvorba většiny dalších režisérů. Díky za to.

    • 14.8.2017  17:04

    První, a snad i poslední film studia Ghibli, který mě: 1) neoslovil, 2) otrávil. Nejsem cynik, nebudu snižovat hrůzy 2. světové války, ale nehodlám trpět citové vydírání. Každý rozumně uvažující člověk přece musí vidět, že ač smutný příběh o malém chlapci s jeho mladší sestřičkou, přesto nemusel skončit nešťastně. Obou dětí se ujala teta, do začátku měly potraviny společně s dalším majetkem (včetně slušné finanční hotovosti) a záleželo pouze na nich a dospělích (kteří mají za děti obzvlášť ve válečném stavu převzít větší odpovědnost), aby se začlenily do společnosti a žily dál. Na hry a fňukání prokládané chvílemi rozmařilého požitkářství v takové době není čas ni prostor! Protože však dospělí nezakročili a sourozencům ani pod velkým tlakem nedošla krátkozrakost jejich počínání, přišel ke slovu přirozený výběr. How obvious...

    • 14.8.2017  16:34
    Temná věž (2017)
    **

    Příběh Stephena Kinga, v hlavních rolích Matthew McConaughey, Idris Elba a máme z toho 91 minutovou pohádku o zlém černokněžníkovi žeroucím malé děti. Vysvětlení mytologie světů - žádné, představení hlavních postav (kdo jsou, odkud a kam kráči, proč...) rovněž žádné. Vše navzdory rozsahu předlohy i schopnostem jejího autora. Skoro jako naschvál. Někde jsem sice četl, že se má jednat "pouze" o prequel k chystanému seriálu, který zvládne pojmout kompletní ságu, ale to přece není důvod k odfláknutí celovečerního snímku! Protože jsem však knihy nečetl a opravdu jsem si užíval výkon McConaugheyho (ten si zase dle mého užíval roli muže v černém, aby ne, když je trochu vydupaná, původně mu nabízeli pistolníka), promítání mi příjemně uteklo. Přesto věřím, že znalci knižní série mohli zažívat i stavy nepopsatelné hrůzy (možná proto je film zařazen do kategorie "horor"). V takovém případě jsou mnou udělené tři hvězdičky milosrdenstvím z nevědomosti, za které se hluboce omlouvám.

    • 17.7.2017  12:41

    Dlouho, DLOUHO jsem neměl při projekci v kině tak nutkavý pocit odejít před závěrečnými titulkami. Největší zklamání nejen letošního roku.

    • 10.7.2017  09:55
    Wonder Woman (2017)
    ***

    Malý velkofilm o silné ženě nebo též DC kráčející ve stopách Marvelu. I tak lze shrnout filmový origins Wonder Woman, který se alespoň v mých očích (ne)povedl. Co funguje jsou soubojové scény a je tedy dobře, že jich má film hodně. Potěšila rovněž postava Diany. Žádná vychrtlá "topmodelka", normální kus pěkné ženské. Hned ji spíš věříte, že je uplácaná z hlíny. Bolístkou WW (obecně většiny komiksových adaptací) je však scénář. Nebudu se pozastavovat nad hrubou kostrou příběhu. Kategorie "superhrdinský snímek" předurčuje relativně průhledný děj zakončený happy endem, ale nevěřím tomu, že nešlo vymyslet lepší zvraty (SPOILER ALERT: objevení finální receptury smrtícího plynu či odhalení Área) a dialogy (rozumějte méně hloupé, zbytečné, patetické). Spousta nuceně ukecaných scén šla udělat i beze slov a divák by přesto poznal, co mělo být vyřčeno. Superhrdinové ať radši jenom bojují. Bojujte!

    • 4.7.2017  20:07

    U Strange se neusíná. Děj odsýpá, vizuál je hezký, soundtrack neurazí. Co dál? Vtípky nestaví na trapnosti, jsou opravdu zábavné a minimálně úsměv na rtech vytvoří spolehlivě. Dál? Benedict Cumberbatch. Jeden z herců, jehož hraní sleduji rád. A dál? A dál už právě nic moc s důrazem na nic. Doctor Strange sice nenudí, ale zároveň se nemůžu zbavit pocitu, že už jsem tohle všechno někde viděl. Jasně, v jiném světě, s jinými postavami, vyslovující něco trochu jiného. Hluboko v útrobách se však pořád jedná o ta samá ozubená kolečka pohánějící šablonu mechanismu zvaného Marvel. Stále šlape, ale je to stroj a ty nemají duši...

    • 3.5.2017  19:09

    První Strážci Galaxie byli risk plný, pro většinu lidí, neznámých postav. Sázka na velmi odlehčenou variantu superhrdinských snímků. Nebylo ani moc důležité, co ve filmu postavy dělají, ale že to dělají spolu a díky mnoha třecím plochám se podařilo vykřesat víc zábavných scén, než bývá u komiksových adaptací obvyklé. Vtip zde hrál zaslouženě prim a tvůrci zapíjeli úspěch společně s diváky. Druhé Strážce Galaxie nelze považovat za sázku, nešlo prohrát. Slavit se mohlo již po první klapce, u Marvelů to věděli a výsledek tomu odpovídá. Snad každou scénu natočili, aby byla "velká", barevná a ideálně ještě se spoustou výbuchů. Veškerá komunikace je vedena stylem, který dříve nebo později vyústí v nějakou hlášku a roztomilý Groot je i tam, kde ho opravdu nečekáte. Tyhle super věci jsou ale zároveň důvod, proč snímek jako celek vůbec nefunguje! Když se ráno začnete dívat na Groota (představte si, že stojí před vámi), tak se sice na začátku budete rozplývat, jak je maličký, roztomilý, má velká kukadla, ale už někdy před obědem vám začne lézt na nervy a v lepším případě ho "jenom" zavřete do skříně. V bleděmodrém platí totéž i pro hláškování, akční scény etc. Opravdu dobré filmy umí tyhle věci proložit a stmelit příběhem, ale protože ten zde úplně chybí, očekávajte od nových strážců pouze třpyt, který však nepatří žádnému drahému kovu.

    • 23.4.2017  15:06

    Existuje zvláštní kategorie filmů, o kterých se obecně ví jedno. Jsou špatné. Přesto v nich diváci našli zalíbení a jejich prohřešky přehlížejí, odpouštějí, ba je dokonce vítají jako nezbytnou ingredienci. Prvně jsem si vzpomněl na Resident Evil pronásledovaný Underworldem, v kině zrovna běží Fast & Furious 8 (všimněte si délky zmíněných sérií) a nedávno jsem viděl The Purge: Election Year. To je tak příšerná blbost plná herců, kteří stojí na place snad poprvé v životě, ale mě to stejně bavilo. Téma je maximálně originální a věčná škoda, že z něj tvůrci nevyždímali víc než jen kultovní špatňárnu. Musí se jim však nechat dobře odvedená práce na kvalitativní křivce. Od bodu 0 po prvním díle má namířeno vzhůru a prequel v roce 2018 snad neznamená cestu do záporných hodnot. (btw. jste-li američtí patrioti, přidejte si, prosím, minimálně jednu hvězdičku)

    • 2.4.2017  11:40

    Před zhlédnutím filmu jsem byl světem Ghost in the Shell nepolíben, což zpětně považuji za výhodu. Vůbec jsem netušil, do čeho jdu, a neměl jsem tedy žádná očekávání. Jako výhodu jsem to označil, protože být fanouškem série (po zhlédnutí jsem si něco nastudoval), byl bych teď zklamaný. 106 minut je na pokrytí celého univerza sakra málo a z děje to vycítí i člověk, který se v kině ocitl omylem. Postavy zde mají minimální prostor na rozvinutí se, navázání vztahu s divákem a důležité scény, které jsou v Ghost in the Shell obecně považovány za ikonické, tady člověk nerozezná od těch fillerových. Ve výsledku jsem měl spíš pocit, že se dívám na obyčejnou detektivku zasazenou do kyberpunkového prostředí. Za nějvětší přínos tohoto snímku tak považuji možnou funkci v podobě vstupní brány k anime a manga verzím Ghost in the Shell.

    • 24.3.2017  15:53

    I přesto, jak moc jsou hlavní protagonisté zlí, zákeřní, vypočítaví, podlí...a různé další nelichotivé vlastnosti, jsem jim zcela upřímně fandil. A možná právě proto. Snad každý z nás se chtěl někdy podívat na odvrácenou stranu dobra. Aspoň ze zvědavosti. Jenom na chvíli. Pro ten pocit, že vás nic nezastaví, a běda každému, kdo se o to byť jenom pokusí, Nemáte žádné zábrany a uděláte cokoli, cokoli, abyste dosáhli svého cíle. Tady však přichází ke slovu lidová moudrost pravící: "Kdo s čím zachází, s tím také schází.", a já doufám, že strach není ten jediný důvod, proč je většina (doufám že většina) lidí na této planetě slušná, plná vřelosti a laskavé dobroty (uznávám, tady už přeháním). Sečteno, shrnuto a podrženo, opravdu jsem se bavil, když Valmont společně s markýzou de Merteuil spřádali své sítě, a možná ještě víc, když se do nich pomalu ale jistě začali sami zaplétat...

    • 24.3.2017  14:11

    Svět X-Menů na filmovém plátně stárne, chybí nová krev, původní mutanti umírají, byť někteří stále žijí. Zatím. Jak dlouho ještě zůstanou, než i je nevyhnutelně dožene...smrt. Co na mě z trailerů působilo jako bezduchá marvelovská rubačka, se v kině sice ukázalo jako marvelovská akční řežba, ale s filosofickým přesahem do témat života, smrti a vůbec. Silné téma, silný příběh, silné postavy. Obzvlášť Dafne Keen zářila, a to se ani moc nemusela snažit. S jejím obličejem (hlavně ty oči) jí v roli Laury úplně stačilo jenom mlčet, nevinně koukat a občas udělat pár rychlých pohybů. Wolverine měl co dělat, aby ji zkrotil. Vztah, který však spolu díky tomu navázali, za to stál, a jako nosný pilíř celého děje byl dokonalý. Stárnoucí mutant a mladá krev na cestě za novým zítřkem. Záměrně neříkám, zda lepším či horším, prostě novým, ale právě tohle je podle mě důvod, proč se Logan tolik líbí.