Marqta

Vizuální strana je sama o sobě celkem perlou, jenže celý dojem a atmosféra pak už byly na můj vkus moc teatrální, moc pohádkové moc „over the top“. Všechny ty barvy a detaily mi připomněly některé výtvory Tima Burtona, což mě trochu překvapilo  „Pohádkové“ bylo vlastně to první slovo co mě ve spojitosti s filmem napadlo, jenže potom jsem ho vzhledem k dějovým okolnostem trochu zaplašila…Nicméně teď když už jsem to absolvovala celé, tak bych ho možná i použila.. ..Po stránce vizuální je to tedy pokud ne nic víc, tak aspoň velmi zajímavé, po stránce dějové…bych snad jen řekla, že pokud máte rádi překvapení, tak se filmu vyhněte obloukem…Pokud vám bude připadat, že něco úplně nedává logicky smysl,nebo že ten závěr je ..(jak se řekne „trochu fraška“ ??) tak vězte, že jsem na tom byla podobně . Mia, ta byla dobrá, ona je vždycky dobrá….asi tak…a nebýt jí (a Hiddleston taky nebyl špatný) tak bych asi nebyla schopná to dokoukat, nebo dokoukat s náladou lepší než pod bodem mrazu.

Moc hezká animace(oba dva typy- jak ta "disneyovská" tak ta "exuperyovská") a dle mého názoru vydařená paralela s uspěchaností a perfekcionalismem ve světě malé holky. Atmosféra v úvodu je vážně vydařená- neútěšná, nekonečná, zoufalá, chladná (doslova šedivá)...ty první scény (s nácvikem přijímacího pohovoru, nebo s osobním životním plánem) byly poměrně síla. Tím chci říct, že podle mě hodně dobře vystihly celou tu situaci. (Jak konkrétně v příběhu, tak potom i když se na to člověk dívá jen jako na modelovou situaci...) V kontrastu s tím je potom celý ten pohádkový, tajemný a barevný dům se zahradou plnou harampádí....Úvod se mi líbil, jenže potom to bylo celé takové nemastné neslané, nic sem nic tam. Nic se neobjasnilo, nic se nevyřešilo, motivy z knížky tam jsou ale nejsou dotažené a dohromady to nefungovalo, nedávalo to smysl a některé pasáže mi přišly úplně zbytečné. Co celý film ale naprosto zazdilo byl závěr, kde si pravděpodobně někdo řekl něco v tom smyslu, že snímku chybí akce...a tak tedy divák dostane akci....Nevím, kdo je pro tenhle film cílovým divákem a docela by mě to zajímalo, ale vzhledem k tak pozitivním ohlasům tady, to evidentně někdo bude...Za mě dvě silné hvězdičky.

Žijeme namačkaní na sobě a stejně jsme sami.----"Vím, že jsem jediný člověk ztracený mezi miliony dalších."---- Tenhle film se podle mě povedl. Všechno působí upřímně, obyčejně lidsky. Trochu mi to tím způsobem jakým divák nakoukne do života postav připomnělo Amélii. Možná to chce mít na film správnou náladu, ale přišlo mi, že to ten problém izolovanosti je vystižený tak, že by to snad obrazněji vystihnout nešlo. Určitě se dá najít spousta námětů k zamyšlení, pokud máte chuť a čas, nebo se na to dá dívat jen na odreagování...---"Tohle je popatnácté, co jsem se zapsal na plavání a popatnácté, co nejdu. Miluju plavání, ale nesnáším všechno předtím a potom. Nesnáším sprchování před a po.Nesnáším svlékání a oblékání, sušení vlasů v zimě, mokrej ručník v tašce, mokrý plavky, mokrý žabky, nesnáším smrad chlóru......."---- >

Tenhle film zachycuje život a to hodně prostým a jednoduchým způsobem. Se vším všudy, bez přibarvování (doslova :)) a speciálních efektů. Dostanete "jen" tu "obyčejnost", něco co prožíváte každý den. Ty drobnosti, co všem znepříjemňují život jako že se spálíte, neustelete si postel, nebo se s někým pohádáte. Taky ale ty vážnější problémy, co všichni do určité míry řeší, pochybnosti, rozpačitost a nejistotu, do určité míry strach, trochu lhostejnosti, trochu nadšení, spousta zmatení, ale taky touhy, Radost z maličkostí a jak málo nám někdy stačí vlastně k tomu abychom najednou zjistili že jsme šťastní....to všechno ve filmu je. Pojetí v černobílé barvě mi přišlo fajn, protože se hodí právě k té všednodennosti všeho co se děje a přiznejme si to je to v dnešní době originální, stejně jako hudba která byla použitá a většinou byla fajn (i když na mě občas působila trochu jako výsměch tomu co se dělo, ale to je jen můj pocit.) To co mi vadilo, není chyba tvůrců, ale čistě moje osobní. Měla jsem osobní problém pochopit hlavní postavu, ne kvůli tomu, že by nebyla dost jasně popsaná a zahraná, spíš naopak. Prostě mi naprostá většina věcí pro které se rozhodla, které dělala (a i její reakce) přišly totálně nelogické, totálně na hlavu a občas naprosto infantilní (bylo-li jí skutečně 27- let- jak jsem pochytila). Ale zase věřím, že někdo se s touhle postavou třeba ztotožní, jen mě to bylo lehce proti srsti. Za mě to jsou slabší 4 hvězdičky ale určitě vám všem tenhle zážitek vřele doporučuji. :) A pokud jste zvědaví jak vznikl název filmu, tak vězte že přesně tak jak na mě působil celý život Francis - náhodou, trochu rozpačitě, ale s určitým cílem.

Když si člověk dovolí upustit od všech předsudků co má, od všeho co má zakořeněno a zažito a jde do tohohle filmu (nebo i do stejnojmenné knihy, kterou tímto vřele doporučuji) s otevřenou myslí, pak má celé učení Luise Hay své kouzlo a chtě nechtě musím i já zarytý pesimista a přízemní člověk říct, že na tom celém vážně něco je a to je. Samozřejmě vše závisí na tom, jaký má člověk k tématu přístup. Pokud se do toho vrhnete s pocitem že to je kravina, tak věřím, že není šance si cokoli odnést. Pokud jste ochotní (třeba jen lehce) uvěřit tomu, že alespoň část těch "mouder" může být aplikovatelných a fungujících, pak možná s překvapením zjistíte, že jsou vážně (alespoň částečně :D a s trochou osobní modifikace) fungující...“We forget that we create the situations, then we give our power away by blaming the other person for our frustration. No person, no place, and no thing has any power over us, for “we” are the only thinkers in our mind. We create our experiences, our reality, and everyone in it. When we create peace and harmony and balance in our mind, we will find it in our lives.”

Jednodušší, ale podle mě celkem povedený film s obzvlášť vydařenou poklidnou atmosférou. Líbilo se mi, že je celá problematika hodně citlivě a lidsky pojatá, nevadilo by, kdyby se tvůrci pustili trochu víc do hloubky postav a trochu víc rozvinuli děj, který byl hodně prostinký a předvídatelný. To je to, co mě mrzelo. Ve výsledku mi to ale nevadilo tolik, aby se mi "pokazil" pocit ze závěru. Trochu mi všechna ta příroda, zvuky a vzdáleně i motiv lásky připomněl snímek My Brother Tom. (Netvrdím, že jsou podobné, jen jsem si na ten film vzpomněla.) Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.

Neurazí, nenadchne. Možná trochu moc "zázračný" na můj vkus, ale celkově myslím pozitivní a milý snímek. Jeden z té kategorie, když chcete vypnout a shlédnout něco neškodného s povedeným obsazením.

Zvrat ve filmu a celá jeho kompozice je hodně povedená a ten začátek je velmi trefně vygradovaný (ano, možná až trochu moc, ale je to umění v umění že...nechci spoilerovat). Jenže potom co se odehraje ten překvapivý přelom mi přišlo, že film ztrácí smysl. Troufám si tvrdit, že jsem pochopila pointu, to co chtěli tvůrci celým filmem říct. Už jsem ale nepochopila proč se celá druhá část filmu odehrávala zrovna tak, jak se odehrávala. Některé rozhovory a situace mi přišly naprosto absurdní nesmyslné, nereálné. Možná jde ale jen o rozdílnou mentalitu a sociální zvyklosti a normy ve Švédsku...Nicméně film nic nikam neposunul. Konstatoval, co konstatovat chtěl, to co všichni víme (ano, ne všichni jsme a ne všichni jsme vždy byli dokonalí/hodní...dosaďte si sem cokoli...) ale závěr( nebo nějaká hlubší pointa) se nekonal, alespoň já jsem ho tam nenašla. Ještě teď se usmívám nad tady již zmiňovanou scénkou s rozlitím čaje nebo kafe, nebo co to bylo. Její podobnost s šikovností se kterou byl tenhle film vytvořen, posuďte asi nejlépe sami. A abych to zakončila pozitivně, líbily se mi závěrečné záběry z ptačí perspektivy :)

Taková akčnější, méně přemýšlivá umělohmotnější a medializovanější kopie Transfer. Případně kombinace Hostitele, Limitness a Transfer dohromady.... Mě se ta myšlenka samotná líbí, to nemůžu popřít, jen je škoda, že z toho vzniklo, to co vzniklo. Potenciál to mělo mnohokrát větší. Na druhou stranu se to vidět dalo a po většinu doby děj pěkně odsýpal... Co mě ale dopálilo byly logické kraviny- u té "velikánské finty" (aneb "vlezu vlkovi do chřtánu" akce), ale to asi budete muset posoudit sami.... Váhám jestli si tenhle film zaslouží tři hvězdičky (protože ze začátku jsem se celkem slušně bavila), nebo jestli ne.

Řekla jsem si "Jej to je celkem drsné tenhle film." Jenže to bylo pořád nic, oproti tomu, co se dělo o pár minut později, a znovu a znovu... Pak jsem přestala počítat, kolikrát jsem si říkala, že drsnější to snad nebude, ale bylo...Graduje to teda hodně slušně celou dobu, a mě vždycky docházelo až u hudebních "meziher" jak moc. Mimochodem ty mezihry, nebo jak to nazvat jsou fajn, člení děj do pomyslných kapitol a daly mi trochu prostoru se zamyslet nad tím co se dělo...Mohlo by se to začlenit do víc filmů ;) Co se týče děje. Tak ano je originální, ano je zajímavý, ale že by mě nějak okouzlil to se říct nedá. Postavy jsou zahrané dobře, ale stejně jsem nebyla schopná jim občas rozumět, stejně tak jako pro mě naprosto nepochopitelným kulturním návykům, které, když se nad tím zamyslím, byly tou hlavní hnací sílou děje. Tím, bez čeho by se vlastně nedělo asi nic. Film je to určitě zajímavý. Asi mi jen úplně nesedlo téma a prostředí. Za mě to je nadprůměr, ale ne víc.