Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Krátkometrážní

Recenze (665)

plakát

Klub výtržníků (2014) 

Působivý vizuál a atmosféra, vydařený výběr herců. Motiv je taktéž parádní, to co pokulhává je zpracování děje, protože celkem dlouhou dobu sledujete lehce zvrhlou párty, což není úplně moje představa zábavy. Hodnocení mezi dvěma a třemi hvězdičkami.

plakát

Výchozí bod (2014) 

Nápadité, originální, poetické a chytré. Plné emocí i pasáží, které by se daly označit jako "rozumové a vědecké". Film obsahuje celou škálu nejrůznějších motivů od vědy, přes "číselnou magii" (:D) po víru. Zpracování snímku je syrové a nekomerční (plné detailních záběrů, bez vizuálních efektů, důraz je na to co se děje a ne jak se to přikrášlí v počítači). Přestože se právě tahle syrovost projevuje převážně v první polovině filmu, stejně mi pomohla udržet si realistický pohled na věc i později, když film pokročil. Tím chci říct, že zpracování filmu podle mě hodně pomohlo na uvěřitelnosti toho, co se dělo (jakkoli nerealistické a absurdní to je, když se nad tím zamyslím teď) a proto celá hlavní myšlenka (která je převážně sci-fi a jen okrajově by se dala nazvat filozofickou) působila hlavně jako filozofická a ne tolik jako sci-fi. To je určitě hlavní cíl všech science fiction tvůrců! Nebo by alespoň mělo být. Celé kouzlo a dojem podtrhuje velmi povedená hudba a herecké výkony. Mám ohromné dilema jak film ohodnotit. Nemůžu se rozhodnout mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, protože jakkoli by to snad racionálně bylo na hodně silné čtyři hvězdičky, tenhle film mě celkem okouzlil ;) ----"You know a scientist once asked the Dalai Lama, "What would you do if something scientific disproved your religious beliefs?" And he said, after much thought, "I would look at all the papers. I'd take a look at all the research and really try to understand things. And in the end, if it was clear that the scientific evidence disproved my spiritual beliefs, I would change my beliefs." "That´s a good answer."----

plakát

Černobílý svět (2011) 

----" I'd like to write something from the point of view of the help. These colored women raise white children, and in twenty years those children become the boss. We love them and they love us, but they can't even use the toilets in our houses. Don't you find that ironic??"---- Povedený a svým způsobem hřejivý snímek. Dobová atmosféra je skvěle nastíněná, se všemi detaily, interiéry a obsazení je famózní. Za mě to jsou tři a půl hvězdičky.----"“Ever morning, until you dead in the ground, you gone have to make this decision. You gone have to ask yourself, "Am I gone believe what them fools say about me today?” ----

plakát

Crash (2004) 

A to jako vážně 85%?? To jsem asi viděla něco úplně jiného. Všichni popisují sílu emocionálních zážitků...to co mě od začátku zaráželo bylo jak emocionálně ploše na mě všechno působilo. Nepřirozeně, nahuštěně, všechno vyhnané do extrémů, postavy mi připomínaly stereotypy- takové ty "klasické" typizované charaktery- nepůsobily vůbec realisticky a navíc mě většina z nich lezla tak na nervy, že to snad víc ani nejde. Film je plný ohromných náhod, které mají jen tak mimochodem společný motiv- jéje to by jeden nečekal. Neříkám, že je to odpad, nebo nějaký propadák, jen se u mě prostě nekonalo žádné 85% nadšení. Tenhle film mi připadá jako lehce zaostávající průměr.

plakát

Whiplash (2014) 

----"There are no two words in the English language more harmful than "GOOD JOB"." ----Vezmu to ze široka a přiznám se že obecně nemám ráda hudební filmy a muzikály, ta hudba mi tam v naprosté většině případů vadí a to z důvodů, které mi až do dnes nebyly jasné. Tenhle film mi ukázal, že problém nebude asi ve mě, ale v těch muzikálech a hudebních filmech, které jsem měla tu čest vidět. Protože právě "hudba", která se v těhle filmech většinou objevuje je "vysoce nehudební". To tady neplatí a nenudila jsem se i když některé ty čistě hudební pasáže byly hodně dlouhé a asi by mi nevadilo, kdyby byly kratší. Příběh je perfektně vygradovaný a atmosféra taková děsivě všednodenní, je na ní něco tajemného, asi kvůli postavám (a jsme u toho). Nepochybně by se dala vést dlouhá diskuze o tom, který z těch dvou, jestli Fletcher, nebo Andrew jsou blíže k nějaké té mainstreamové představě o psychicky zdravém člověku a který už je trošku za hranicí. To se tam trochu nabízí, ale zároveň se nabízí i to že už jen ten fakt, že jsem napsala předchozí větu by mohl znamenat, že za hranicí jsem já :D Nevím jak bych měla pochválit herce, kteří podali perfektní výkony, aby to neznělo jako otřepaná fráze, kterou sem napíše každý. Někdo píše, že to je dokonalý souboj, ale mě to jako souboj úplně nepřišlo, možná spíš jako souhra (ha! a to ve více významech). A Miles Teller ? Když jsem ho viděla v The Spectacular Now, tak jsem byla až překvapená, že vážně umí hrát a že je škoda, že nemá více "vážných, nebo alespoň vážnějších" rolí. Ale to co předvedl tady, to byla vážně pecka. Přestože jsem podle obsahu čekala něco trochu jiného než čím se film ukázal být, tak jsem byla nadšená. Celkově jsem s hodnocením kdesi mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. A ještě poznámka na závěr- pokud máte rádi jazz, tohle je bezpochyby film pro vás. ----"Nieman, you earned the part. Alternates, will you clean the blood off my drum set?"----

plakát

Muži, ženy a děti (2014) 

Další z těch prolínajících se dramat s mnoha postavami( celkově je to podle mě taková kombinace mezi Disconnected a Stuck in Love, kdyby to někoho zajímalo ;)) a stejně jako i většina těch předchozích i tohle se mi moc líbilo i když a možná že právě proto že má tenhle film "psychologičtější charakter" než většina (a není jich málo) podobných snímků. Líbil se mi prvek s vypravěčem a celkem obsáhlý přehled všech možných (i nemožných) situací, které vás napadnou v souvislosti se vztahy, rodinou, sexem a psychickým zdravím. Nenudila jsem se, což mě lehce udivuje, když se podívám jak je film dlouhý. Herecké obsazení se vydařilo. Nevím jestli jsem někdy viděla Adama Sandlera v "normálnější" roli a filmu vůbec a musím přiznat, že ten člověk opravdu nehraje špatně, i když jsem o tom v minulosti několikrát silně pochybovala.

plakát

Violet & Daisy (2011) 

Film mi svojí nenucenou originálností a lehkou absurditou ze začátku trochu připomněl Amelii, nevím proč, protože logicky spolu nijak nesouvisí. Kvůli motivu jsem si zase vzpomněla na snímek Hanna (taky se Saorise), ale ani kvalitám tohoto snímku se Violet & Daisy neblíží (a zaostává opravdu značně). Na rozpačitém pocitu, který mám se podílí i to, že Saorise Ronan mám hodně ráda, ale Alexis Bledel mi z nějakého podivného a záhadného důvodu nebyla nikdy sympatická. Čím déle jsem se dívala tím víc se moje prvotní zvědavost a celkem i spokojenost se snímkem měnila na nudu, nudu, lehké opovržení a údiv nad tím čím vším se dá už tak roztáhnutá primitivní zápletka natáhnout ještě víc a zase nudu. Ke konci se to možná trošku zlepšilo. Škoda že bezduché postavy "zabili" i náznak zajímavých dialogů, které se sem tam objevily. S hodnocením jsem někde mezi jednou a dvěma hvězdičkami. Jednoduše, je to podprůměr, kterému se pro příště vyhnu velikým obloukem.

plakát

Ony (2011) 

To co mi udrželo po celou dobu zájem o snímek a zájem o to ho dokoukat byla správná francouzská "elegantní atmosféra". Plná jednoduchých "classy" interiérů a prostředí vůbec, vážné hudby a motivů ze všedního života,které byly podané velmi lidsky a nenuceně. To všechno bylo možná lehce v kontrastu s tím, o čem film je, ale možná právě ten "rozpor" vyzdvihuje oba motivy- jak ten s prostitucí, tak ten s osobním životem. Takhle zpětně se mi hodně líbilo pojetí času i když přiznávám, že to pro mě bylo ze začátku místy lehce chaotické. V závěru jsem si nebyla jistá, jestli už vše nebylo trochu moc nucené a "umělohmotné", ale shodla jsem se sama se sebou, že to ještě nepřekročilo tu imaginární lajnu.

plakát

Laggies (2014) 

Motiv je originální, já jsem teda nic podobného ještě neviděla. Herci jsou fajn a příběh je lehce úsměvný, hřejivý, myslím, že dokáže oslovit poměrně široké publikum, na které se ale často zapomíná. Označení jako indie film mi přijde zcestné "romantická komedie" mi přijde výstižnější i když zase těch komediálních prvků tam tolik nečekejte. Je to průměr. Nenudila jsem se, ale nadšená jsem taky nebyla.

plakát

E.A. Poe: Podivný experiment (2014) 

Filmu se nedá upřít jeho atmosféra plná mlhy, kotců pro pacienty a děsivých léčebných praktik (jen před 100 lety!!), ale jinak z něj mám rozporuplné pocity. Působilo to moc vyumělkovaně a nepřirozeně. Až moc to na mě dělalo dojem, že tvůrci chtěli udělat všechno "správně" přímo ukázkově a tak tam s prominutím nacpali kdejaký prvek. Zrovna tady bych řekla že platí že méně je někdy více a v závěru, kdy dochází k jednomu "překvapivému" odhalení a rozuzlení za druhým už jsem si říkala že to je moc. Taky ty "akční scény" byly místy celkem úsměvné (zamyslela-li jsem se nad reálností jejich průběhu a provedení) a možná jich mohlo být méně. Ale herecké výkony byly vydařené. Za mě je hodnocení někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami, znovu to vidět rozhodně nemusím, ale mám v plánu si přečíst původní povídku od pana Poa.

Reklama

Reklama