Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Krátkometrážní

Recenze (665)

plakát

Proti přírodě (2014) 

Z technické stránky ve smyslu jakým způsobem je film natočený nemám absolutně co vytknout. Moc se mi líbí koncept práce s myšlenkami během celého filmu a vlastně by mohl být snímek velmi dobrý nebýt faktického obsahu děje a těchto myšlenek. Ten mi přišel tak laciný a umělohmotný, že už to snad ani víc nejde. Otázkou je, jestli to nebyl účel tvůrců, stvořit povrchního primitiva, jehož myšlenkové pochody by nebylo tak obtížné sledovat, ale pochybuji o tom. Kvůli tomu mě to celé ani moc nebavilo a hodně mě to mrzí, protože to mohl být opravdu skvělý film.

plakát

White Bird in a Blizzard (2014) 

----"Dr. Thaler reminds me of an actress playing the therapist. And when we have a session, I feel like an actress playing myself."----

plakát

Jisté ženy (2016) 

Film složený z několika příběhů které se vzájemně více, či méně protnou. To co mají všechny příběhy společné je kromě zasněžených vrcholků hor v pozadí i pomalu plynoucí děj a chladná syrová atmosféra bez hudby, podle mě velmi povedená a skvěle se k filmu hodící. Přišlo mi, že více než všechno ostatní mají čtyři hlavní postavy společný motiv samoty. Samota v rozhodnutí, které člověk musí udělat a které může ovlivnit něčí (i váš) život/smrt. Samota z pocitu, že máte všechno jen na vlastních bedrech a že vám ostatní všechno jen ztěžují, než aby pomáhali ( i když jejich záměr nemusí být špatný). Samota vycházející z toho, že máte jiné společenské postavení, nebo jste v jiné životní situaci než většina lidí, kteří vám jsou blízcí. A nebo samota, kdy jste "jen" sami a chybí vám lidská interakce. Povedený film, vřele doporučuji, pokud máte rádi pomalejší tempo. Za mě to jsou silnější tři hvězdičky.

plakát

Anestezie (2015) 

Od filmu jsem neměla žádná očekávání a docela mile měvpřekvapil. Jedná se o jeden z těch snímků, kde je více prolínajících se příběhů, respektive kde se jednotlivé příběhy postupně schází a provazují. Některé momenty mi přišly trochu kostrbatější z hlediska reálnosti v příběhu, ale celkově určitě nemůžu tvrdit, že by na mě film působil nějak uměle a těžkopádně. Škoda je, že jednotlivé příběhy nedostaly více prostoru, protože takhle bylo všechno jen nakousnuté, ale žádné z témat (drogová závislost, workoholismus, nevěra, perfekcionismus, povrchnost, životní hodnoty....a mnoho dalšího) nebylo rozpracované více do hloubky. I tak se ale dají najít scény a proslovy k zamyšlení. ----"Are we done? We can destroy cities, alter the planet irreversibly, speak instantaneously face-to-face from across the globe, create life where there was to be none, even while intoxicating ourselves with it all. And yet, how do we still seek purpose? And where do we hope to find it if we're so busy convincing ourselves there needn't be any? "----

plakát

Stopy (2013) 

Povedený film, který prostě a jednoduše odvypráví příběh Robyn. Nic víc, nic míň. Nečekejte žádné scénaristické zápletky a napětí zvyšující pasáže. Trochu mě mrzí způsob, jakým je film pojatý, samotná cesta je vyobrazena záběry stereotypních úkonů, což jistě musela být ale bylo by zajímavé se dozvědět více o praktické stránce věcí. Myslím, že kdyby bylo ukázané co vlastně všechno musela mít na cestě, jak si rozdělávala oheň, jak to bylo s vodou a jídlem, bylo by to celkově o dost zajímavější než opakující se záběry na u ohně sedící Robyn, probouzející se Robyn a Robyn která opouští tábořiště a vyráží na cestu. Ale jinak nemám filmu co vytknout. Mia Wasikowska byla skvělá.----"Some nomads are at home everywhere. Others are at home nowhere, and I was one of those." - Robyn Davidson----

plakát

Wonder Woman (2017) 

Můj celkový dojem je sice o 100% směrem k pozitivnějšímu po shlédnutí celého filmu, než po prvních patnácti minutách, ale i tak teda nejde o film kterému bych se někdy chtěla znovu přiblížit. Odepřít se nedá líbivý audiovizuál, propojení všemožných prostředí a žánrů a párkrát jsem se i usmála, ale tam ta pozitiva nějak končí. Film by si zasloužil prostříhat a ubrat na těch božských "super-tricích", zejména v závěru, aby to vůbec šlo brát trochu vážněji. Takhle byl závěr jen plný jiskřiček ran, "energických ničivých provazů" (říkejte tomu jak chcete) trapných zvolání s absencí děje..prostě to byla z mého úhlu pohledu nuda. Na druhou stranu věřím, že pro fanoušky tohoto typu filmů může být v té záplavě velmi podobných snímků Wonder Woman něčím trochu jiným, novým, neokoukaným. Za mě to jsou slabší dvě hvězdičky.

plakát

Dej mi své jméno (2017) 

Film se skvělou atmosférou letního italského venkova. Teplo, ptáci, cikády, kytky, všechny malé detaily, krásné prostředí a hudba, příjemná kamera. Všechno je takové vřelé, hřejivé, neobyčejně obyčejné...Do toho se pomalým tempem odvíjí příběh hledání vlastní sexuality sedmnáctiletého kluka. Je to silný příběh, ale čistě po stránce děje se nejedná o nic závratně strhujícího, to co tomu dává kouzlo je zpracování. Pokud mohu doporučit, koukněte se na originální znění, to množství jazyků použitých ve filmu tomu taky dává svoje :) ----"The meaning of the river flowing is not that all things are changing so that we cannot encounter them twice, but that some things stay the same only by changing."----

plakát

Potvora (2017) 

Dominantní potvora vystupňovaná až do úplně nechutných rozměrů. Nechci tím říkat, že je to naprosto nereálné, ale v té podobě, která byla ukázaná ve filmu to bylo podle mě trochu černobílé.Což může mít i své výhody, ukáže to extrém celého problému, což asi člověka zasáhne hlouběji, než nějaká "umírněnější verze".Vzhledem k tomu hodně vygradovanému pojetí mi ale přišlo trochu nesmyslné, že by to opravdu takhle mohlo dopadnout, ale každý jsme jiný a do hlavy nikomu nevidím :) Na druhou stranu, to co film prezentuje je silné téma, naprosto reálné a hodně děsivé. Mrzí mě, že postavy byly charakterizovány několika rysy a že se o nich člověk nedozvěděl víc, možná by to pomohlo vysvětlit víc jejich chování, takhle se z nich staly trochu jen postavičky "sobecká, dominantní, namyšlená mrcha" a "zmatený, hodný, submisivní týpek". Taky tedy rozhovory byly někdy trochu přihlouplé, ale film jsem viděla s titulkami, tak možná byla chyba někde v překladu :) (Tím nechci znehodnocovat titulky, jsem za ně samozřejmě moc vděčná.) Líbil se mi hudební doprovod, který byl jen v opravdu vypjatých scénách, kde jim dával vyniknout kdežto jinde ve filmu hudba chyběla. A severská studená bezvýchodná atmosféra byla taky fajn. Za vidění film stojí, ale znovu se na něj asi spíš nepodívám. Za mě to jsou tři hvězdičky.

plakát

Rudá volavka (2018) 

Tohle mě tedy docela zklamalo. Děj je plný spousty zvratů, ale stejně mu to nepomohlo aby mě to celé nějak zaujalo a bavilo. Navíc mi teda přišlo, že kdyby člověk podrobil děj logickému myšlení, tak by neprošel snad ani hned ten začátek. Na tenhle počin s radostí velmi rychle zapomenu.

plakát

Černé zrcadlo - Celá tvá minulost (2011) (epizoda) 

Často přemýšlím nad tím, jak moc si nějakým způsobem upravím vlastní vzpomínky, jak moc se můj vjem liší od toho co se opravdu stalo, co by viděl někdo jiný kdyby tu stejnou situaci viděl taky. V tomhle díle je až děsivě ukázané, že by se to celé mohlo zvrtnout do úplně jiného extrému, kdybychom mohli svoje vzpomínky sdílet s druhými. Každá chvíle by se stala do určité míry "opakovatelnou". Člověk by mohl doslova žít jen v minulosti, ve vlastních a cizích vzpomínkách. .

Reklama

Reklama