dita.krizova

Zase jeden z těch filmů, kterým (vážně) nelze nic vytknout. Báječné herecké výkony, vzpoura proti společnosti, filosofie ženy a vše to spěje do šíleného a neodvratného konce. Musím zmínit, že konec ve filmu je odlišný než v knize a trochu zavání nějakým tím happyendem, abyste si prostě mohli oddychnout. Stoprocentně "must-see film" =)

Velmi nenápadně působící snímek, který vás ale po počátečním nejistém rozjezdu naplno zatáhne do nevinně působícího, čistého světa plného laskavého humoru. Postavy působí roztomile rozpačitě a vše je jak má být - samozřejmě ve francouzském stylu chápání. Je založený spíše na úsměvných situacích než na scénáři, je tam trochu něčeho smutného, trochu veselého, trochu romantického...a dohromady tato mozaika tvoří skvělý film. Možná je potřeba vidět ho vícektrát, protože teprve pak pochopíte všechny detaily a kousky se vám složí do krásné mozaiky. Podle mě patří k těm nejlepším, které byly natočeny. Yann Tiersen Amélii doplnil hudbou, která vám šáhne na duši.

"And I find it kind of funny, find it kind of sad. Mad word." Můj ty bože! Jak jsem mohla kolem tohohle filmu "chodit" tak dlouho a nepustit si ho?! U tohohle mi zůstává rozum stát. Na začátku jsem si říkala "Dobře, tak je schizofrenik a co?", ale pak...! Ten podivínský pohled Donnieho! A konec, který mi vyrazil dech! A písnička Mad Word! Oh, lze říci jediné - skvělé.

Příběh, který chytne za srdce. Knižní předloha i její filmové zpracování v sobě nesou velké poselství - nesouhlas s hrůzami nacismu a strašnému postupu této ideologie vůči židovským obyvatelům. Nebudu porovnávat knižní a filmovou podobu, co je lepší a co horší, myslím, že v tomto případě byl film zpracován výborně podle Otčenáškovy knihy. Když jsem ji kdysi četla, vzpomínám si, že jsem zamáčkla slzu a nechtěla ji dočíst do konce, protože jsem věděla, že to nedopadne dobře. Zkrátka jsem chtěla, aby spolu zůstali napořád. Je to výjimka, když mě něco dojme natolik, abych projevila i příznaky lítosti, ale u tohoto silného příběhu to ani jinak nejde. Uvítala bych tento film v DVD novinové edici.

Klasika v moderním pojetí. Téma zakázané lásky bývá vděčným a stále častějším tématem, a když je ještě napsáno z brka W. Shakespeara, není co dodat. Klasika podána způsobem, že zasáhne i do moderní generace. Obzvlášť se mi líbí, že i přes ultramoderní prostředí dialogy zůstávají stále veršované, což filmu dodává zajímavou kontroverzi. Krásná Julie v maškarních křídlech lásky a setkání u akvárií má něco do sebe, a když k tomu připočtu soundtrack... promiňte, mlží se mi oči.

Trošku morbidní film o tom, jak to tak chodí mezi zabijáky. Klasické tarantinovské ztvárnění nemusí být každému po chuti, ale ti kteří mu přijdou na chuť, se doufám budou jako já někdy i hlasitě chechtat. V žádném případě se nejedná o film vážný, hluboký či objevný, ale zajímavý spíše v detailech a jednotlivých scénách.

"Raději bych jen jednou přivoněl k jejím vlasům, jedinkrát ji políbil na ústa, jen jednou jí pohladil ruku, než prožil celou věčnost bez ní...." Já nemám slov. Snad jen že ten film miluju. Miluju vlasy Meg Ryan. Miluju smutné oči Nicolase Cage. Miluju úvodní písničku - Angel. Miluju hrušky. Poselství, které mnohým stále uniká.