Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (136)

plakát

Jak vycvičit draky (2012) (seriál) 

Neskutečně pohodový seriál, který mi zvedne náladu už od úvodních titulků. Guilty pleasure? Možná, ale tahle dračí parta mě dostala už ve filmu a navíc mám na draky zkrátka slabost. A v Dreamworks ji mají asi taky, protože ,,drakovi" věnují kvalitnější péči než kdy věnovali jiným projektům (už vánoční kraťas byl o několik tříd lepší než bratrská Shrekoleda, Panda nebo Madagascar) a tenhle seriál to jenom potvrzuje. Vyžloidní Viking s drakem za sebou s přehledem nechává debilní Tučňáky z Madagascaru i nudnou Kug-fu Pandu. Každý díl má dvacet minut , kde je každá vteřina pečlivě využitá a děj šlape příjemným tempem. Soundtrack není žádný recyklát, hudba je sice vystavěná na té filmové, ale obsahuje spoustu nových povedených nápadů. Fajn je i to, že Škyťáka namluvil opět Jay Baruchel. Animace je sice o poznání horší než ta filmová, ale v rámci produkce Cartoon Network se jedná o špičku. Musím říct, že Cowellová může být spokojená, protože její dílo dovedli v Dreamworks k dokonalosti.

plakát

Rebelka (2012) 

Mám pocit, že tenhle film měl být prapůvodně o něčem úplně jiném. Protože jinak netuším, z jakého důvodu by se tvůrci namáhali děj filmu zasadit do Skotska a proč by tak lpěli na skutečnosti, aby byla Merida skvělá lučištnice. Ale od začátku - úvodní titulky mi kombinací hudby, slova a přeletu nad lesem ihned připomněly konkurenčního Draka, a tak jsem se těšila na film podobného ražení, čemuž přispělo i to, že za vydatného hudebního podmazu vyprávěl Meridin hlásek zapáleně o osudu a o velkém dobrodružství. Po slibném úvodu, který měl atmosféru, následoval průměrný rozjezd, kde se seznamujeme s Meridinou rodinou a jejím údělem stát se manželkou některého ze tří mladých uhrovitých oblud, které se přijely ucházet o její ruku. Merida se pochopitelně bouří, pohádá se s maminou a utíká z hradu, a právě tady mělo začít to velké dobrodružství avizované na začátku. A tak čekáme, kam tajemné bludičky Meridu zavedou. Bohužel to však nebude za dobrodružstvím, ale za psychopatickou babkou, která je šikovná stejně jako Merlin ve Shrekovi Třetím.... Rebelka totiž není dorodružný animák, ale animák o komplikovaném vztahu dospívající dcery a matky, které k sobě postupně hledají cestu. Situace je sice komplikovanější o to, že Meridina mamá není jaksi ve své kůži (což se taky nějak musí řešit), ale jinak je děj dost předvídatelný a místy evokuje disneyovku Medvědí bratři. Takový příběh bylo celkém zbytečné zasazovat do Skotska, mohl se odehrávat kdekoli jinde. Animace je ovšem pixarovsky vymakaná - jenom ty dokonalé Meridiny vlasy jsou pecka. Přešlapem bylo ovšem zbrklé tempo a zpracování filmu, kdy se Pixar přiblížil až příliš klasickým disneyovkám - groteskní babka, hopkající němá trojčata. Co ale zamrzelo nejvíc, byl ten nevyužitý potenciál - sympatická odvážná hrdinka, tajemstvím opředené Skotsko, zapomenuté časy a oni jdou moralizovat se sentimentálním rodinným příběhem. Tak snad příště.

plakát

Co ty jsi za číslo? (2011) 

Neotřelá romantická komedie o sympatické Ally, která jednoho dne zjistí, že jaksi spadá do kategorie těch promiskuitních a rozhodne se, že tomu učiní přítrž - dvacátý chlap, se kterým se vyspí, bude její manžel. A jelikož onu dvacítku vzápětí zažije s prasáckým exšéfem, který absolutně nepadá do úvahy, musí hledat ve známých vodách. Udělá si seznam svých bývalých, začne je postupně vyhledávat a zjišťovat, který by se hodil ke společnému životu. S vyhledáváním potenciálních ženichů jí pomáhá soused Colin, který je také promiskuitní, ale narozdíl od Ally mu to žádné vrásky nedělá. Za svoji službičku chce, aby mu Ally pomáhala s ukrýváním před dívkami, které svedl. Ačkoli se jedná o klasickou romantickou komedii, která se pevně drží zažitého rámce, sem tam se podařilo vykřesat originální nápad - např. scéna svlékacího basketu je prostě dokonalá. Nicméně hlavním důvodem, proč film tak svižně odsýpá a nenudí je milá Anna Faris a frajer Chris Evans. Ve společných scénách je sice značně vidět, že Chris Evans je přece jenom herecky někde jinde než Anna, přesto se dokázal s Annou sladit a výrazně ji nepřehrává. Klišovitý scénář je značně kolísavé kvality a s přisprostlými dialogy a scénami je poplatný dnešní době, nicméně tvůrci ví, že právě díky ústřední dvojce si to můžou dovolit.

plakát

Česko Slovenská SuperStar (2011) (pořad) 

Tahle show je pro televizi nejsnazší způsob jak naplnit program a zároven vydělat nejaké penízky. Show, která vyprodukuje několik instant star, o kterých za pár let neuslyšíme. Současně je to však jeden z mála pořadů narozdíl od jiných reality show, kde soutěžící ukazují, že něco umí. A odpustíme-li si ten balast okolo soutěže, zbude nám přehlídka mladých zpěváků, z nichž někteří opravdu umí. Leoš je již tradiční moderátor, který svoji práci odvádí standardně bez větších zaškobrtnutí. Je empatický a k soutěžícím se neváhá snížit. Tina je nesmírně milá a hravě svým charismatem přepálí chladnou Adelu, jejíž svérázný humor točící se kolem jejích nedokonalostí opravdu nemusím. S Marešem tvoří sympatickou dvojku odpovídající rámci pořadu. Hodnotím zde pouze finálová kola, všechno předtím by totiž šlo nemilosrdně do odpadu.

plakát

Máš minutu! (2011) (pořad) 

Soutěž, která svým formátem brzy nudí. Takový hopsací milionář. Moderátorské duo je i po dlouhých letech spolupůsobení nesehrané a nesympatické. Oba jsou už na vtípky staří a pohled na ně není taky zrovna příjemný. Chybí jim moderátorský um, empatie a přátelskost k soutěžícím. Jediné, co mě dostalo byl fakt, že studio a hlášení úkolů je inspirováno TRONem (za to ta hvězdička).

plakát

Partička (2011) (pořad) 

Upřímně, radši budu civět na reklamu na XXXLutz než na tenhle rádobyvtipný frc a zcela upřímně nechápu ten kult, co kolem těch čtyř obstarožních páprdů vytvořil. Tahle partička je totiž v porovnání se vzorovou Whose line is it anyway? hooodně slabý odvar s věčně vyřehtaným Danglem, který má pod stolem asi zavedenou infuzi s vodkou, protože jinak si ten jeho smích opravdu nedovedu vysvětlit. Z pánů improvizátorů vyniká pouze Ondřej Sokol, Genzer a Suchánek jsou pořád stejní a pan Chmela by si měl za honorář pořídit deodorant anebo nosit košile, na kterých nejde vidět ta Pangea s Pleistoceánem.

plakát

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011) 

Na další pokračování Pirátů jsem se hodně těšila. Příběh vypadal zajímavě a Roba Marshalla jsem vnímala jako zpestření na režisérské židli. Nicméně už začátek čtvrtého dílu mi napověděl, že Rob příliš štastnou volbou nebyl. Prosluněný Karibik nahradil zabláceným Londýnem, po kterém nechal běhat Jacka Sparrowa tak, že jsem měla chvílemi pocit, že sleduju Sherlocka Holmese s Johnym Deppem. Situace se trochu zlepšila s příchodem Geoffreyho Rushe a v následujících minutách to byl právě on, kdo obstarával veškerou zábavu. Svoji postavu Barbossy vypiloval k dokonalosti a zatímco Deppův Jack je už na úrovni karikatury, Rush se celou dobu baví a krade si film pro sebe. Nováček Penelope Cruz má se svojí postavou ten problém, že ji chybí blockbusterová jiskra a na to, aby to uhrála na roztomilost je už stará. Co se týče kněze, tak je pro mě jeho přítomnost záhadou - pseufilosofické tlachy a nehezký ksichtík nejsou zrovna atributy do blockbusteru. Navíc jeho romantická linka s mořskou pannou byla tak násilně vykonstruovaná, jenom aby tam nějaká ta romantika byla. Samotný scénář nebyl blbý, ale tatam byla rozmáchlá výprava předchozích dílů, což vrhlo na celý film jakýsi stín nižší kvality. Jediná efektní scéna byl útok mořských panen, kde jste si vzpomněli i na to, že se jedná o 3D - jinak se, kromě pár mečíků a jednoho pařátku, jednalo o klasické 2D s color boosterem . Přes tyhle všechny nedostatky se ale pořád jedná o celkem kvalitní odpočinkový film, který neurazí, znova si jej však pustí málokdo - to radši po desáté (asi) nedostižnou Černou Perlu.

plakát

Sherlock Holmes: Hra stínů (2011) 

Všichni jsme se těšili, že zase uvidíme RDJ a Juda hrát si na detektivy v moderním svérázném pojetí Guye Richieho a ono nic. Anebo to bylo moderní a svérázné až moc, že to zavánělo improvizací na place. Každopádně se Richie soustředil až příliš na vizualitu, blbinky mezi klukama a na takovou ,,nepodstatnou věc" jako scénář zapomněl, což při áčkové herecké skvadře a výši rozpočtu opravdu zamrzí. Takhle jenom režie hází na plátno zdánlivě nesourodé scény zabalené ve stylizovaném obalu, které ale dohromady jako celek zkrátka nefungují. Příběh je překombinovaný, nové postavy nevýrazné (Cikánka) a samotný Moriarty má charisma asi jako dědek z monopolů. Krokem vedle bylo i odstranění Irene, zmizela tak odlehčující romantická linka. Výprava snímku tentokrát nebyla tak vymazlená jako u prvního dílu, humoru ubylo a ani vyústění příběhu nedosahovalo kvalit jedničky. Tenhle film do puntíku naplnil sequelové pravidlo, že čím víc akce a peněz, tím méně kvality.

plakát

Tři mušketýři (2011) 

Další adaptace mušketýrů dopadla asi jako MyLady po plavném skoku ze vzducholodě - nic moc. Začátek přitom nebyl tak špatný - od úvodních titulků sice bylo jasné, že o vážně míněnou adaptaci knihy nepůjde, ale taky nikdo nečekal, co za majstrštyk se z toho nakonec vyklube. Opomenu-li bullet time kreace Milly, tak onen průšvihový zlom nastal v okamžiku, kdy se děj otočil na D´Artagnana, tady se začal sypat scénář i veškerá dramaturgie a každou scénou to bylo o něco horší a trapnější. Samotní mušketýři byli navíc jako titulní postavy nevýrazné a vyloženě špatně napsané a co víc, jejich představitelé se ani nesnažili na tom něco změnit, Bloom si aspon vyloženě dělal legraci. Jediný, kdo si nemůže stěžovat, je Milla, ne že by byla tak dobrá herečka, ale scénář byl k její MyLady o poznání přívětivější než k ostatním - důležitějším postavám. Rozumím tomu, že Anderson chce dělat svojí manželce radost, ale bylo to už příliš. Výprava, která bývá u historických snímků na vysoké úrovni, tady nestála za nic a ani diskutované vzducholodě nepřinesly kýžený efekt. Akce byla zmatečná a nějaká romantika se taky nekonala Jediné, co stálo za to byl závěrečný song pod titulkami, který tuhle nechtěnou taškařici alespon trochu závěrem pozvedl.

plakát

Zkažená úča (2011) 

Vtipně pojaté moudro, že hodné holky se sice dostanou do nebe, ale ty špatné mají dveře otevřené všude. Scénář a režie tohoto filmu patří v rámci žánru k tomu lepšímu. Děj svižně odsýpá a i přesto, že od začátku tušíte s kým Elizabeth nakonec skončí, sledovat její profesní eskapády se vyplatí. Pro Cameron Diaz je tenhle film pomalu už labutí písní odkvétající krasavice, která si je tohoto faktu dobře vědoma, a proto jí postava Elizabeth tak sedne. Dovolí jí totiž uplatnit jak zralost při pronášení mouder, tak i stále dokonalou postavu např. při scéně v automyčce. Ve vedlejších rolích potěší přitroublý Justin Timberlake a mírně neotesaný Jason Segel.