Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Dokumentární

Recenze (382)

plakát

Narcos (2015) (seriál) 

Kdo nepřizná, že už v půlce seroše fandil o malinko víc Escobarovi, než agentu Peńovi, je prostě trapnej pozér a lže si do kapsy. Escobar byl Don Narco, ale W. Moura byl Don padrone Pablo, na věky věků nejlepší ztvárnění Escobara, amen. Trochu blbý je, že sem to dokoukala těsně po volbách, takže člověku malinko vysychá optimismus. Historie se bude opakovat, dokud lidi nepochopí, že neexistuje demokracie, že existují jen kartely, dobře podplacení politici a šikovně načasovaný populismus. Chobotnice už se rozrostla a agent Peńa v českém podání nikde. Plata o plomo přátelé, v Čechách navíc stačí jen plata...

plakát

Pustina (2016) (seriál) 

Dušek byl od začátku do konce to nejlepší, co bylo lze za posledních X let v českých seriálech vidět, Stivínové to taky sedlo, zbytek místy rozvleklá vyňuďovačka, která se dala v poho sešmudlat do poloviční stopáže, ale ve výsledku obstojná depresivní krimi.

plakát

Mělčiny (2016) 

Blondýna se zmrzačeným ptákem (tak tohle zní fakt divně) bojuje na šutru s následky vlastní blbosti. Ještě víc prostoru než žralok dostávají její kozy, což je osvědčený recept jak vylepšit jinak podprůměrný film napříč všemi žánry. V závěru to vypadalo, že se tvůrci trochu probrali a aby to nepůsobilo, že natočili jen reklamu na plavky, nechali blbku trochu pošťouchat parybu na bójce, přičemž se už už schylovalo k tomu, že čtyřmetrového žraloka ukope tou rozžvejknutou gangrenozní nohou. No co už, alespoň vím, že surfaře vždycky něco sežere a nemusí mi být líto, že jsem na podobné píčoviny ve vodě levá.

plakát

Padesátka (2015) 

Pro mě jasný favorit v mistrovství světa trapnosti za tento rok. Po dvaceti minutách jsem zjistila, že mě vůbec nezajímá, zda se ten kýčovitý prvoplánový humor neposune trochu dál od klasických Troškovin, a poslala jsem padesátku i Kotka do prdele.

plakát

Už je tady zas (2015) 

Na ja, ea ist vída da.. Tedy na začátku to tak moc nevypadá, ptze ten xixht uplně neladí, navíc všichni víme, že Hitla byl ve skutečnosti nedomrlej prcek, přičemž Masucci by mohl slušně síťovat basketbal, ale jebat, jakmile totiž párkrát zaprská, je to tam. Dost mi vadila všudypřítomná vata, taková ta televizní trapná komika z Komisaře Rexe, kterou natahovali místa mezi Masucciho koncertem, ale nechá se to přežít, prostě si v těch mezičasech třeba trénujte němčinu. Nechce se mi příliš filozofovat o tom, jak moc povedená satira s ohledem na současnou německou politiku to byla, koneckonců to je jedno, všichni víme jak to je. Multikulti, rasismus, čmoudi, ekonomika, všechno je to v Evropě už tak spatlaný, že to stejně novej Hitla nevyřeší, navíc myslící většině je snad jasný, že strejda gelová patka dokázal strhnout davy řečněním, ale to z něj menšího psychopata nedělá. Dobrý rétor ještě nemusí být automaticky dobrý spasitel. Tohle asi soudnej člověk ví i bez nějakých skrytých poselství, takže případný sluníčkářský apel v podtextu s klidem přehlížím a hodnotím ryze zábavnou/komediální a hereckou stránku. A tam to nakonec dopadlo docela gut. S klidem doporučuji, páč kdo není srab, tak přizná, že rasistickým forkům se směje.

plakát

Vybíjená (2015) odpad!

Bohužel stejně špatné jako kniha. Ubulená slátanina, kde jakýkoli pokus o humor přetluče křečovitá snaha autora vnutit čtenáři myšlenku, že se dokáže vcítit do duševních pochodů hezké/škaredé holky/šarmantího chlapa nebo homosexuála. Ty vole, Michale, si to už přiznej, nikdy si nebyl přitažlivej, nikdy si nebyl charismatickej, přirozeně vtipnej a hlavně si nikdy nebyl takovej mrdák, aby si mohl psát o erotice stylem, který by působil opravdu přirozeně. Zas tak blbej Viewegh není, aby netušil, že po první euforii z Báječných let pod psa už dávno není a zřejmě nikdy ani nebyl žádnej novej Nabokov, no že se jeho díla budou čím dál víc podobat krmné směsi pro slepice je docela smutný. Ale dokud se ty šity dobře prodávaj, budou se i točit, to je jasný. Chudák Nikolajev, z tohohle námětu prostě nemohl nic moc vydudat, neboť se snažil věrně držet předlohy.

plakát

Americký sniper (2014) odpad!

Na to, jak je to špatný, je to neskutečně dlouhý. Patetická, kýčovitá sračka, u který nemám chuť ani vysvětlovat, proč mi připadá patetická a kýčovitá, protože kdo to nepochopí už po zhlédnutí filmu, nepochopí to nikdy. Za mě nula. Nemám se čeho chytit. Herecky slabý, protože ani nebylo co hrát. Citové drama veterána, který po návratu z Iráku je překvapivě ještě víc vymydlený, než když do něj vlez, mě skutečně nedojalo, dokonce ani pod tíhou faktu, že ta osoba opravdu existovala, protože tohle všechno je tak strašlivě předvídatelné, že opravdu netuším, proč bych kvůli tomu měla ztrácet dvě hodiny času. Rodinné telefonáty uprostřed přestřelek mi procvičily mimické svaly, to je snad jediný benefit, který si z toho trapasu odnáším. Clint se svým trapným pseudopatriotismem mě opět přesvědčil, že komu není z hůry dáno, dobrým režisérem se nestane. Rodinné hodnoty, chudáci veteráni, agitka a "poselství", že válka je pro vojáky těžká psychická újma, ale někdo tu špinavou práci dělat musí a na závěr dramatický odkaz na nešťastný konec hrdiny a samozřejmě rodinné americké hodnoty. Skoro se divím, že tam tak málo prostoru měla houly bajbl. Teda ne, že by ji tam nezmínili. Achjo, zlatý Vasilij Zajcev v Nepříteli před branami a to nejsem rusofil. Ministerstvo propagandy made in U.S.A opět splnilo kvotu dalším dílkem pro vymaštěný Američany a pitomce, kteří dobrou akcí nazývají každé hodinové tatatatata mezi cikánama z Iráku a frajírkama ze Sýls. Chyběly už jen obří bubliny hubba bubba a coca cola.

plakát

Gangster Ka (2015) 

Měla jsem velká očekávání, nakonec jsem se dost často nudila. Čermák dobrý, ale jinak bramboračka s dotykovýma telefonama na konci devadesátých let, aneb jebat na detaily, neb divák je beztak blbec,hlavně aby to bylo celé takové moderní, vizuálně atraktivní a hrozně filmově in. Kdo je kdo mi úplně unikalo, nestíhala jsem se orientovat, ale o to vlastně ani nešlo, ve finále jsem měla pocit, že tvůrci vehementně potřebují prodat tu legendu o tom, kterak český žralok ojebal mocipána. Já to snad ani vědět nechci, mi je pak z těch idiotů podplacenejch na blití, když si uvědomím, že stačí jeden takhle vychcanej Babinskej, pár set tisíc v obálce a celá poslanecká sněmovna skáče, jak zmrd píská.

plakát

Kancelář Blaník (2014) (seriál) 

Tonda Blaník je jediný chlap, s kterým chodím kadit. A ráda.

plakát

Hladová srdce (2014) 

Neříká se mi to coby ženě lehce, ale v případě, že z rodičů je ten větší debil matka, nechť jde veškerá emancipace do prdele a zásadní věci nutno řešit právem silnějšího. Tedy za předpokladu, že z partnerů je stále ten těžší muž. Originální námět, zdařilý výběr herců a překvapivě nečekané rozuzlení. Jednu hvězdu navíc za to, že se tvůrcům podařilo vytřískat celovečerní drama z tématu extrémního stylu stravování, o kterém jsem se domnívala, že je použitelné maximálně do dokumentu. Diskuze o veganství, která se díky filmu nabízí, pro mě nebyla až tak palčivá a zásadní, jako spíš otázka, jak jsme v současnosti schopni respektovat a prakticky řešit svobodu rozhodování ve vztahu, kdy partnera milujete, ale až tak úplně nesouzníte a nesouhlasíte s jeho činy.