Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Dokumentární

Recenze (382)

plakát

Případy 1. oddělení (2014) (seriál) 

Půl hvězdy přidávám za to, že mi konečně v současném seriálu nevadili čeští herci. Téměř bez výjimky. Mouchy tentokrát hledat nebudu, jsou to jen octomilky. Pokud odhadnu pachatele a přesto díl celkem bez zívání dokoukám, nepovažuji to za nedostatek, koneckonců předlohové příběhy psal sám život. Polívka vypadal sympaticky střízliv, Vetchý absolutně za jedna, ostatní též slušné, místy dokonce i pobavili (Vladyka) a Filipa Blažka bych snesla každý sudý čtvrtek doma, to mívám volněji. Po 13.dílu snižuji na 3 hvězdy, počáteční nadšení postupně vyprchalo, některé díly nudily poněkud více.

plakát

Colette (2013) 

Hodně překvapivých plusů a hodně totálních mínusů, výsledek lepší tři. Kladně hodnotím Clémence Thioly, neokoukaná, přirozená. Překvapivě výborní všichni (nejen) čeští herci ve vedlejších rolích, zejména Vetchý umí tyhle dramatické vedlejšáky bravurně a vyrostl z něho pro mě koukatelný herec jak v komediích, tak v dramatech. Z Mádla jsem měla hrůzu, jak se s tímhle popere, ačkoli z dua Kotek-Mádl jsem zrovna jeho považovala vždycky za potenciálně lepšího a zajímavějšího herce. Nečekala jsem, že zvládne hlavní a ještě dramatickou roli, ale když vynechám ty milostné scény, ve kterých mu to hrozně nešlo, tak byl koukatelný, nepřehrával a docela mile překvapil. Snad jen fyzicky to mohl vzít trochu poctivěji, pro takovouhle roli by jiní zhubli deset kilo. Mádl v závěru, kdy už by mu správně měl koncentrák vysekat všechny žebra, předvádí docela vypapanou břišní cejchu! Natočené je to určitě solidně, exteriery, lokace, styl, tomu jsem nemohla nic vytknout. Negativa: naprosto odpudivý dabing. Mrzí mě, že jsem to neviděla v původní verzi, sledovat, jak ústa tvoří úplně jiná slova, než křečovitý a nedobrý dabing je utrpení. Romance mezi Vilim a Colette je trochu moc patetická a nevěrohodná. A se závěrečným rozhodnutím Colette jsem se nedokázala ztotožnit.

plakát

Let Me Help You (2014) (amatérský film) odpad!

Na šesté minutě jsem to musela vypnout, už mě přestává bavit sledovat tyhle amatérské kraviny, kdy si fakani půjčí od kámoše 1+1 a natočí splácanec vykradený z hororů s "přednesem" textu, který se letmo blíží moderování školní besídky, ale ani vzdáleně nějakému snad jen pokusu o herectví. A tohle už odmítám promíjet. Buď se to naučte, máte-li na to, nebo tomu neříkejte film, byť jen amatérský, protože tohle není ani amatérské herectví, to je primitivní, školácké a otravné přeslabikovávání textu, který bohužel též nelze nazvat scénářem. Ta trapná topornost neherců pohřbila cokoli dalšího, co by v tom snad stálo za pozitivní zmínku.

plakát

Poslední narozeniny (2013) (amatérský film) 

Ona už ta povídka je trochu vykrádačka, která navíc postrádá cokoli hodno zapamatování. Ale kdoví jak by to dopadlo, kdyby se chlapci snažili vymyslet něco vlastního. Místy mě to strašně nudilo a neoslnily mě ani prapodivné herecké výkony ochotníků z dramatického kroužku, který vedli nejspíš Viral brothers z yůtůbka, no natočené mi to nepřišlo zas tak zle. Rozhodně jsem nezvracela tolik, jako po strašidelných počinech "uměleckého" dua Korba a píča, po kterých máte chuť chcát do odpadních vod ještě koncentrovanější antikoncepci, aby se to náhodou dál nemnožilo.

plakát

Sid a Nancy (1986) 

Těžko se mi to hodnotí, protože Sex pistols byli samozřejmě nedotknutelnou ikonou každého rebelujícího dítěte a teenagera, které se domnívalo, že vytaseným fakáčem, chlastem a vohulenou muzikou lze vystoupit z těch dobytkáčů, které ho vezou k nekompromisní realitě směr nudně projebaný život v práci, rodině a konzumní společnosti. Na druhé straně i tady je patrný, že realita anarchisty té doby nebyla jen o svobodě a zábavě, ale taky o depresi a strmém heroinovém sjezdu do pekel. Je to nepříjemný film, kde nemá smysl za vztahem Sida a Nancy hledat romantickou lásku až za hrob, ale pouze a jen závislý a patologický pakt dvou labilních smažek, páč fetka k fetce sedá a chorá a poškozená bytost se zahákne zase jen na podobného invalidu, s nímž to pak samozřejmě může skončit i společným ufetováním. V případě Sida dokonce vraždou pod vlivem drog a následně vlastním předávkováním. Atmosféra je hodně ponurá, místy nudné a zbytečné pasáže trampot dvou fetek, s kterými se těžko sympatizuje a k jejichž sebedestrukci lze dodat jen okřídlené "kdo chce kam".. A nebudu vám nic nalhávat, Sid rozhodně nebyl geniální muzikant. Vlastně to byl totální vymaštěnec, ale byl ve správné době na správném místě, aby z té kombinace demence, absolutní absence zábran, chlastu a originální schopnosti provokace vytvořil symbol nihilistické generace. Na pět hvězd je unikátní výkon jak Oldmana (My way v jeho podání nemá daleko k Sidovu originálu) tak Andrew Schofielda (brilantně zahraný Johnny Rotten!). Další plus jsou pistolí songy, které máte možnost zažít ve filmu v atmosféře, jaká asi tehdy na jejich koncertech panovala. Potud je to skvělé. Ale Nancy ať klidně shnije v pekle, to byl kus nemožné vagíny..

plakát

Nevyřízený účet (2013) 

Vlastně to byl velice fikaně splácnutý akčňák. Na neohroženého expoldu s malou dcerkou v nebezpečí zabere hormonálně labilnější divák vždycky. Akční hrdina a dcera přece fungovali už v Kommandu a to si troufám tvrdit, že Statham se k významu slova herec, oproti masové kouli Arniemu, blížil mnohem víc. Koho by to stále herecky neuspokojilo, mohl se soustředit na Franca, ten si zlounsko psychopatické role umí užít. Jediné mínus vidím v chaotickém střihu, případně jsem prostě pomalá v oční reakci, ale ty kontaktní bitky jsem absolutně nestíhala. Bum plác, frajer leží s trojitou frakturou, a já vůbec netuším, jakým přesně chvatem k tomu došlo. To mě znervozňuje, očekávala jsem, že Statham bude mít reakční rychlost důchodce a ne Jackieho Chana. Půl hvězdu ke třetí navrch přidávám za to, že černé kotě Luther, mazlíček agentovy dcery, nebylo týráno a zavražděno, což jinak patří k běžnému zastrašovacímu repertoáru záporáků a já špatně snáším i předstírané filmové násilí na zvířatech.

plakát

12 let v řetězech (2013) 

Solomon na mě ze začátku působil podivně nesympaticky a horko těžko jsem se ladila na vlnu soucitu. Ono nastrkat černocha do vysokýho cylindru a fiží je prostě estetická vražda. Kofolu nechte běhat, potit se na plantážích, zpívat gospel a dokonce ji můžete i svléknout a bude to dobrý, ale strkat ho na konci 19.století do upjatých tesilek a cylindru kouzelníka Pokustóna, to mě vyděsilo. Nicméně Steve McQueen na nás celé dvě hodiny zdařile tlačí, a tak nakonec pomalu taji, začínám silně nesnášet slizkého otrokáře Fassbendera, jeho ženu, prootrokářská teritoria a jediné, co dokázalo mé zdravé rozhořčení zmírnit je fakt, že černoši to bílému muži vrací i s úroky. Dobře se totiž množí. V druhé půlce už se tedy celkem daří Solomonovi fandit, příběh je to samozřejmě drsný, drama slušně a nepateticky (i když místy rozvlekle) natočené, čili též pod bičem otrokáře mírně trpím. Tak ještě víc velkofilmů o indiánském holocaustu, páč když už si tedy konečně začali amíci sahat do svědomí, mělo by to být komplet.Ve filmu to sice nezaznělo, ale v souvislosti s otrokářskou minulostí USA mě pobavilo, že onen velký bojovník za práva otroků a zachránce demokracie Abraham Lincoln (který mimochodem sám synem negramotné matky a zjevem neandrtálce mohl mít přirozené sklony k solidaritě s černochy) byl autorem i těchto půvabných bonmotů: Rovnoprávnost pro černochy. Nesmysl. Jak dlouho pod vládou Boha, který je dost silný ke stvoření a udržovaní vesmíru, budou darebáci šířit tyto nesmysly a tupé stádo blbců jim bude hltat tuhle ubohou demagogii.

plakát

Love Is All You Need? (2011) 

Dvě hvězdy za sympaticky civilní dětské herce. Ale poselství snímku, které má obrácenou formou upozornit na homosexuální šikanu mi přijde jako zbytečné dramatizování a parazitování na "problému", který ve skutečnosti v současné době minimálně u nás v podstatě již neexistuje. I osobně znám ze svého okolí několik spokojených homosexuálních párů, ke kterým se naopak lidé chovají spíš s křečovitým respektem, protože se bojí, aby náhodou nebyli vnímáni homofobně. Dokonce i legistativně už se situace ve společnosti mění, v USA začínají mít i podle nových zákonů homosexuální páry stejná práva. To, že v pubertě svoji orientaci nebo jakoukoli odlišnost od stáda ještě člověk nedokáže plně zpracovat a to, že děcka jsou samozřejmě zlomyslná stvoření, která si ráda smlsnou na jakémkoli outsiderovi, je věc jiná.

plakát

ZOH 2014 Soči: Slavnostní zahájení (2014) (pořad) 

Velkohubost velké země zůstává, hajzli nesplachují, voda teče jen studená a ještě rezatá, řidítka na erárních kolech v olympijské vesnici nedrží. No ne, že bychom na to u vás nebyli zvyklí, soudruzi. Zahajovací ceremoniál až na malé výjimky rozvleklá nuda za miliardu. Píčoviny máme za sebou, tak honem narvat EPO do žil a hrňte to do nás. Dál, více, rychleji. To zas bude dojebaných kolen..

plakát

Pravda o vitamínech (2004) (TV film) 

Tak to se moc nepovedlo. Dokument, ve kterém se během padesáti minut dozvíte, co jste už dávno věděli, pokud nejste průměrný Američan (tradičně bez přehledu v čemkoli) nebo hysterická Britka posedlá vitaminovými přípravky. Stačí základní znalosti biologie, aby člověk chápal, že vitamin E a A (potažmo beta karoten) ve vyšších dávkách není vhodný a může spíš ublížit, než pomoci a vitamín C ve vysokých dávkách nezpůsobí, že už nikdy nedostanete rýmu. To bylo asi vše, co se natahovaně v dokumentu točí. Očekávala jsem víc. Chtělo to víc rozvést farmaceutickou lobby, věnovat se i dalším vitaminům a nezasírat to zbytečně pipkama , které mají v hlavě nasráno a budou kupovat i krysí chcanky v tabletách, když jim nějaký herec v bílém plášti z televizní reklamy oznámí, že je to dobré proti stárnutí. Příště prosím více vědy, více studií, z kterých skutečně vyplývá nějaký závěr kromě "možná a zřejmě by mohlo".