pytlik...

pytlik...

Vatikán

14 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 12 24 35 46
    • 10.11.2018  21:54
    Jsem přece šofér..! (TV film) (1972)
    *

    Komedie mě nezklamala, byla zcela humoruprostá, přesně jak jsem od očekával. Neboť byla natočena na motivy povídky sovětského spisovatele, a kdo kdy viděl vtipnou sovětskou komedii, že jo. Přesto jsem se na ni vydržel dívat víc jak půlhodinu, a to kvůli Menšíkovi. Ty jeho brýle, které by parádně sedly člověku s minimálně o polovinu menším obličejem, než měl on, ale rozhodně né Menšíkovi, mě naprosto fascinovaly a nemohl jsem se od toho pohledu odtrhnout. Říká se tomu estetika hnusu.

    • 27.10.2018  12:36

    Ten konec dokáže normálního pracujícího člověka akorát tak vytočit do nepříčetnosti. Jak já bych chtěl žít v českém filmu, takovej Polívka tam už minimálně dvakrát v podstatě bezpracně přišel k velkému bohatství (v Dědictví a tady) a já furt nic. PS: Moc se mi líbí, jak se Radek99 prořekl, že čučí na staré německé pornofilmy.

    • 27.10.2018  12:09

    Pět hvězdiček dávám kvůli tomu nečekanému, doslova bleskovému závěru. Musím říct, že něco takového mohl vymyslet jen vysoce kreativní člověk, který se jen tak něčeho nelekne. To bylo tak jediné plus filmu. Ba ne, ještě další plus za perfektní tip, jak zabránit holce jít na rande, se kterým nesouhlasíme (vyzvracet se jí do výstřihu). Na druhou misku vah musím bohužel dát mnohem víc věcí, např. gerontofilii toho bezdomoveckého surfaře. Místo aby si toužil po nějaké mladé kočce, představoval si umělou obstarožní Pamelu. To by mohl být příklad do učebnic matematiky pro první stupeň: Když se z jedné pet flašky vyrobí jedna flísová bunda (aspoň podle nápisu na kontejnéru na plasty), kolik by se jich vyrobilo z Pamely? Pak taky by se měl nad sebou zamyslet režisér, když dělal konkurs na ty Švédky. Přece na holky, co choděj dobrou půlku filmu nahoře bez, nevyberu ty s nejmenšíma a evidentně nijak pevnýma ňadrama. Každá jiná žena, co se ve snímku mihla, je měla na první pohled daleko lepší. No, dost možná maj v Americe nějakej zákon, že jako nepřitažlivý prsa se nepovažujou za sprostotu a můžou bejt i ve filmu pro mládež.

    • 22.10.2018  21:48
    Slunečnice (TV film) (1985)
    *

    Nevím, proč je svatba brána jako hepyend, v životě to spíš bývá naopak. A v téhle pohádce to platí dvojnásob, páč ta cáklá linie, ze které šla hrůza, totiž děd (honicí se za něčím, co už jsem zapomněl) - otec (honící se za tetřevem) - syn (honicí se za slunečnicí) by se rozhodně neměla dál rozmnožovat.

    • 22.10.2018  21:39
    Rašín (TV film) (2018)
    **

    Vetchý marní svůj talent v malém českém rybníčku, přitom by mohl krásně prorazit v zahraničí. Podle třetí fotky v galerii by byl ideálním typem pro roli Putina, stačí, když se naučí jezdit na medvědovi a lítat jako jeřáb.

    • 20.10.2018  21:23
    Babovřesky 2 (2014)
    odpad!

    Jako člověk pochválí dítě, že se mu povede nakreslit o trošku míň křivější čáru než minule, i já chválím Trošku, že se v druhém díle vyvaroval takových ukrutně vtipných bžund, jako je kopání do rozkroku a dělání fórků na farářovo jméno. Bohužel, ani tyhle první vlaštovky nejsou schopny vynést film z absolutního dna. Naplácat by zasloužil ten, kdo Troškovi nakukal, že slovo "vole" je samo o sobě vtipné, a on je tak nacpal do každé věty každého dialogu nejméně dvakrát. Určitě není náhodou, že Marek Kališ nemá v databázi uveden rok narození, bych si tipoval, že mu v době točení tohohle filmu bylo tak maximálně pět let. Úroveň dialogů tomu odpovídá. Herecké výkony nemá smysl hodnotit, ale já teď stejně nemám co dělat, tak se do toho částečně pustím. Výkon Vondráčkové jsem už zcela přiléhavě popsal u jedničky, a nutno říct, že se v mezidobí nic nového nenaučila. Langmajer vypadá jak parodie na svého bratra, narozdíl od něj hrát neumí a se svou hlavou by mohl jít do Oxfordu, že by si ji tam naložili do lihu jako kuriozitu.

    • 1.10.2018  21:47

    Film nic moc, ale oproti knize tam naštěstí nebylo tolik "moudrých" citací, které Vívek posbíral kde se dalo, aby ukázal, jak je sečtělý, a nafrkal je do svého literárního díla v marné snaze posunout ho na vyšší, filozofickou úroveň. A divák je také ušetřen vnitřních monologů postav, což mu čtenář knihy může jen závidět. Zastavím se u Polívkový, páč do ní se taaak krásně a lacině strefuje... Bych řekl, že její (reálný) problém není ani tak to, že by byla bůhvíjak ošklivá, ale to, že je děsivě podobná svýmu tátovi. A sdílet lože s Bolkem, to už musí jeden bejt setsakramentsky jeho fanoušek. Ve filmu vadí hlavně to, že neumí hrát a že z ženského typu "jsem tlustá a nehezká, ale zato rádoby nad věcí a rádoby vtipná" dostávám osypky. A mimochodem, název "Účastníci zájezdu" mi svou neobratností a formalismem připadá jak zadání slohové práce ve škole. Fůů, už toho radši nechám, von Vívek nemá zdravý srdce a už teď po té mé nemilosrdné kritice určitě někde brečí v koutě...

    • 25.9.2018  21:08
    Neviditelní (TV seriál) (2014)
    ****

    Po slibném začátku se seriál po pár dílech neuvěřitelně rozplizne v nedějovost a vztahovost telenovely, aby ke konci opět nabral dech k velkolepému finále. Navzdory svému názvu obsahuje jen pár postav, u kterých by člověk neviditelnost a neslyšitelnost ocenil, třeba takoví Bartoška a Hádek ve svých rolích nijak zvlášť nezaujali. Naopak jsem poprvé slyšel Sobotův civilní hlas, a nikdy bych neřekl, že může existovat byť jen desetiminutové dílo, ve kterém se tenhle herec nezasměje. Tady vydržel absolutně vážný až do smrti. Nejúchvatnější výkon předvedla Barbora Poláková, jedině díky ní se dala přežít i ta nudná střední část seriálu. Co se týče dějové stránky, pravda, bylo zde pár věcí z morálního hlediska né zrovna nejčistší. Za á, adorace tunelářů. Vůbec bych se nedivil, kdyby jedním ze sponzorů díla byl Janoušek, Langmajer ho svým vzhledem celkem připomínal. Naopak bych vyloučil jako sponzora Rittiga, to by pak totiž musel hrát hlavní roli typově jinej herec, třeba Jandák. A za bé, tvůrci, herci, koneckonců i diváci mají velké štěstí, že seriál evidentně neviděl kardinál Duka. Když mu tolik vadilo jisté divadelní představení, nedokážu si představit, jak musel řádit při tomhle.

    • 25.8.2018  21:09
    Nejmladší z rodu Hamrů (TV seriál) (1975)
    ***

    Pár poznámek: 1. Že Hamrovi nikdy nevlastnili hlídacího psa, nebyla náhoda, dokud Havelková alespoň trochu vládla silami, žádného nepotřebovali. 2. Seriál alespoň zezačátku nepůsobil úplně černobíle, vyznamenávala se zejména výše zmíněná Havelková („v pohraničí je velký bohatství“, „k čemu by byla válka, kdybychom si nepolepšili“), hezky ukazoval, že Sudety byly pro Čechy to, co klondajk pro Američany. 3. Jaký je rozdíl mezi Colombem a Moučkou? Moučka má skleněný obě oči. 4. Třetí díl byl plný zázraků – nejmladší z rodu Hamrů zestárl během měsíce o dvacet třicet let, zatímco ostatní zůstali stejní, Vala přišel během chvilky ke třem dětem a kverulanta Lohniského nabila atmosféra v únorové Praze natolik, že se stal nadšeným komunistou. 5. Ve čtvrtém díle už byli všichni komunisti na přesdržku, a tak mi udělalo velkou radost, že časem přes tu držku někteří dostali (Vala pořádně od osudu, Pešek aspoň tak symbolicky, když po několika dílech šel do penze, juchů) 6. Komunisti měli pravdu, jednotná zemědělská družstva skutečně náramně zvedla úroveň života. Lidi přestali pracovat a stejně neumřeli a měli se dobře. Jenom Hamr tuhle vymoženost nepochopil a v době masopustu místo veselení nosí dobytku kbelíky s vodou, aby ostatní morálně zahanbil. 7. Anglický překlad názvu seriálu je špatně, správně by měl znít „Youngest of the Iron-mills Family“. 8. Dlouhé spory se vedou o to, kdo vlastně udal Prachaře, kdy si pro něj příslušníci veřejné bezpečnosti přišli těsně před tím, než provdal svoji dceru za Hamra. Podle mého názoru se udal sám, neboť slyšel od kovaného komunisty Bláhy, že „svatebčani pojedou na obřad všema našima traktorama!“, a té ostudy prostě nechtěl být svědkem. 9. Se divím, že Jeníka Hamra, když byl takovej odborník zejména přes semeno, nenapadlo jednoduché řešení neustálých překážek, které okolí kladlo jeho vztahu se Šulcovou. Měl jí zkrátka naprcat dítě a bylo by, rodiče už by se určitě neodvážili stát v cestě. 10. Překvapilo mě, že jednoho z družstevníků hrál i strýček Jedlička, ale ono je to logické… Družstvo nemělo peníze na skutečná hospodářská zvířata, a tak je Jedlička před kontrolou imitoval (tzv. systém Potěmkinových JZD). 11. Pořád mi není jasné, jak Hamr z lemplů vychovával pracanty. Jeden díl končí tím, že Hamr sebere otráveným členům zuboženého družstva záhumenky, začne prodávat písek z pískovny a v dalším dílu už si vozí zadek v luxusním vozu a je předsedou nejbohatšího družstva široko daleko. 12. Ten starej komouš, kterýho hraje někdo, jehož jsem viděl poprvé v životě, jehož jméno neznám a ani ho v tom místním telefonním seznamu účinkujících hledat nemíním, byl dokladem, že se socialismus v šedesátých letech alespoň v některých oblastech zcela vyrovnal západním společnostem. Páč ty jeho nápady lze vysvětlit pouze intenzivním braním LSD. Sloučí neúspěšná družstva s veleúspěšným, předsedu veleúspěšného družstva Hamra sesadí a dosadí do vedoucí funkce kádra z jednoho neúspěšného družstva. A sesazeného pošle studovat do Prahy, nešťastný divák pak dva díly musí poslouchat jeho lamentace, jak už je ve třiceti na učení děsně starý. 13. Hamr, kterej v padesátých letech zachránil družstvo prodejem písku, tvrdě a pohrdavě odmítá podobné nápady podnikavých družstevníků v r. 1968. 14. V souvislosti s bodem 13 – Zatímco pro Rychlé Šípy byla nejhorší nadávka „plantážník“, pro Hamra je to „živnostník“. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by tohle slovo pronášel s takovým odporem jako Satoranský (snad kromě ministra Mládka a jeho parazitů). 15. Dietl mě překvapil, že se padouch Prachař objeví v dílu o roce 1968 mi bylo jasné, ale rozhodně jsem nepředpokládal, že se tam objeví jako kajícník a nakonec uzná, že měl Jeník Hamrů pravdu. No, asi se vše připravovalo na červenoknihovní závěr, přece jenom uvědomělý předseda si nemůže vzít dceru nepolepšeného reakcionáře. 16. Hamr byl jasným příkladem, že i mamánek to může dotáhnout na místa nejvyšší. Do čtyřiceti padesáti u maminky a jen co mu umřela, si tam nastěhoval další babu ze sousedství (babu jako doopravdy babu, né babu jako přenesenou babu).

    • 3.8.2018  22:23
    Okres na severu (TV seriál) (1981)
    *

    Pár poznámek: 1. Seriál by byl báječnou náhražkou již neprodávaného rohypnolu, kdyby nebylo těch velice dramatických znělek, které v normálních filmech režiséři používají jen zřídka a pouze k doopravdy tragickým okamžikům, třeba když hlavní hrdina zemře. Zato Sokolovský je do děje lupá každou chvíli, třeba když se Pláteník dozví tak závažný fakt, že jeho budoucí zeť není v SSM, anebo když na schůzi dojdou k závěru, že tomu a tomu musejí pozastavit členství ve straně. 2. Seriál vyřešil jednu pradávnou záhadu, totiž co dělá Superman, když zestárne a má těsně před důchodem. Odloží své létající spodky a jde dělat do Brodu okresního tajemníka. 3. To s těma odloženými spodkama jsem kapku přehnal... on je sice pověsí na hřebíček, ale místo nich si opatří věrného řidiče Bláhu, který ho doveze, kam potřebuje. Dá se tak říct, že Bláha se stal Pláteníkovými létajícími spoďáry. Tak mě napadá jedna hádanka: jaký je rozdíl mezi Supermanovými spoďáry a těmi Pláteníkovými? Oboje vás donesou, kam chcete, ale ty Supermanovy u toho tolik nežvaní. 4. Bláha má práci snů, jednou dvakrát za den někam Moučku odveze a jinak má těžkej lehároš. fakt by mě zajímalo, co v přestávkách dělá. Nehledě na to, že Moučka by mohl řídit auto sám, stejně při jízdě nic nedělá, ani si nečte noviny, ani materiály, ani nepracuje na laptopu, jen bohapustě kouká z okna a žvaní s řidičem. 5. Pláteník auto využívá k všelijakým výletům (zajedeme si jen tak do chemičky) a k vyřizování soukromých věcí, ovšem na rozdíl od chudáka Řandy mu to prochází (viz dále bod 7) 6. Superman Pláteník vyřeší jakoukoli zapeklitou pracovní situaci a ještě navíc velice úspěšně zasahuje do všech myslitelných lidských oborů, zkrátka takovej normalizační da Vinci. Třeba na něj tlačí trenér místního hokejového družstva v podání Přeučila, aby coby okresní tajemník KSČ šel před důležitým zápasem do kabiny a přednesl hokejistům motivační projev (!). Moučka doopravdy jde a řekne hokejistům takový fantastický věci, že by to rozbrečelo i Jana Plavce, srazilo mu sebevědomí tak, že by mu ho zpátky nevrátilo ani přečtení všech svých příspěvků na fb a vyplnění motivačního notýsku. Zkrátka ty hokejky začnou sázet jeden gól za druhým. Podobně mi dlouho v mysli zůstane scéna, kdy Pláteníkovi nadšeně děkuje, třese rukou a navrhuje na Nobelovu cenu architekt místního divadla poté, co ho okresní tajemník obdaří úžasnými postřehy, že jako budova divadla musí lidi přitahovat, aby do ní rádi vstupovali. 7. Řanda byl vykreslen jako padouch, ovšem podle mě to bylo vůči němu velmi nespravedlivé. Vždyť ty jeho dýchánky se lišily od těch Pláteníkových oslav jen tím, že na nich měl mladé dívky, zatímco Pláteník si vystačil s chlastem. Zaujalo mě, jak si Moučka vzal příklad z Masaryka, padouchovi nepodává ruku. 8. Dietl v tomto seriálu prokazuje, že doopravdy neměl moc velký smysl pro humor, neboť tu nejsou vůbec žádné legrační scény (přitom by stačilo tak málo, nasadit Moučkovi červený nos, nechat ho sebou fláknout na chodbě apod.). Zároveň Dietl v tomto seriálu, na rozdíl od jiných jeho děl, neprokazuje, že umí scény dramatické. 9. Pláteník ve své vzorné kariéře pouze jednou požádal o protekci, a to pro svého ochrnutého kamaráda, kdy zavolal do jeho podniku, aby ho nechali ve funkci. Což mě fascinuje, neb ten kamarád byl lesníkem. Takže mu jeho podnik upravil terénní auto na ruční pohon a on se tak mohl dát prohánět po lesích. To by mě fakt zajímalo, jak mohl dál plnohodnotně zastávat svojí práci, to měl jako zajíce, srnky apod. tak vycvičené, že se zdržovaly zásadně okolo lesních cest a silnic? A taky musel mít v revíru jedině čestný pytláky, kteří mu prchali zásadně po silnicích. 10. Musím se přiznat, že ten závěr jsem nepochopil. Pláteník and his boys přijdou na nějakou schůzi, ostatní účastníci nadšeně plácají, Moučka se zeptá, proč tak tleskají, copak přijel ÚV? Prachař mu odpoví, však ty víš, čemu tleskají. Moučka se pousměje a začne nadšeně plácat taky. A všichni tak tleskají až do závěrečných titulků. Možná to byla drobná Dietlova radost, páč na prvním místě v titulcích byl on. Na obecné téma tleskání a jeho absurdity by se dala napsat celá úvaha, kterou mě ale momentálně nebaví smolit

    • 31.7.2018  21:54

    Stejně je zajímavý, že dva nejšpičkovější světoví choreografové se narodili zrovna v Československu. Jeden z nich vymyslel Krampolovu kreaci v legendární písni této pohádky, a druhý se podepsal pod tímto úžasným klipem.

    • 12.7.2018  21:11

    Zajímavý námět zpracovaný naprosto nezáživně. Humor by ve filmu nenašel ani gůgl. Ještě že mám neustále při ruce svojí hlavu, takže jsem se ani u tohoto filmu nenudil a přemýšlel si nad všelijakýma věcma. Vezměme si třeba hned ten název. Richard nosí na jedné noze hnědou botu a na druhé černou, přesto ho všichni označují za člověka s černou obuví, přičemž stejně dobře by ho mohli označovat za hnědobotníka. Jako kdyby měl nohy tři a poměr černých vs. hnědých bot 2:1 nebo naopak nohu jen jednu, tak bych to chápal, ale takhle mi to logiku nedává, a že jsem si nad tím lámal hlavu pěkně dlouho. Noo a pak jsem si přemejlel nad tou stoprocentně přírodní hnědookou blondýnkou, která údajně měla být to nejhezčí, co kdy Richard v životě viděl (chudák, anebo má jako umělec poněkud dekadentní vkus). Jako co to na sobě nosila za šaty, to svět neviděl, ty patrně navrhoval známý český módní návrhář Maršík. Každopádně by myslím bylo zajímavější, kdyby ten materiál chyběl vepředu a né vzadu.

    • 1.7.2018  10:27
    Trapný padesátky (TV seriál) (2017)
    odpad!

    V podstatě v každém odpadovém filmu člověk najde něco, co ho pobaví. Tenhleten seriál je výjimečný v tom, že tam člověk nenajde k zasmání ale vůbec nic. A přitom k naprosté dokonalosti by stačila jen drobnost... kdyby se totiž druhý díl přehodil s prvním, a ty pokusy o sebevraždu těch tří "holek" by se daly hned na začátek tohohle prvního dílu a navíc by ty postavy autorka udělala trochu manuálně zručnější, že jako pořádně uvázat lano a dát si smyčku na krk by pro ně nepředstavovalo takový problém. Pavla Tomicová je také zvláštní talent, přímo renesančních rozměrů, dokázala v sobě skloubit tolik různorodých věcí - velmi špatnou herečku, velmi nechutnou tlustou ženskou a velmi děsivý scénář. Také Kohoutová prokázala, že jablko doopravdy nepadá daleko od stromu, neb její zpěv je naprosto stejné úrovně jako maminčiny scénáristické schopnosti. K dovršení toho všeho bych řekl, že jí texty písní také píše maminka. Může se to zdát paradoxní, ale vždy, když se v seriálu schylovalo k jejímu zpěvu, cítil jsem ambivalentní pocity. Za prvé velký stres, že nastávají dvě tři minuty nemilosrdného mučení, na druhou stranu úlevu, že po těch dvou minutách už člověk bude mít klid. Neb její písnička každou epizodu uzavírala.

    • 28.6.2018  21:06
    Sedm žen Alfonse Karáska (TV film) (1967)
    ***

    Scénář psal nějakej náboženskej fanatik a/nebo zapšklej jedinec s neúspěchy u žen, páč každej normální člověk by Karáskovi aspoň jedno malý štrejchnutí za týden přál. O autorově osobnosti svědčí i ve filmu naznačené vcelku tragické způsoby balení ženských, si myslím, že s nějakým zpíváním člověk vládnoucí normálním (tj. nongottovským) hlasem neuspěje. To já jako známý (bývalý) orel mohu nabídnout daleko lepší způsob, použitelný zejména v prostředcích hromadné dopravy: člověk se nakloní nad vybraným objektem a dejchne na něj. Objekt se většinou na člověka otočí a nechápavě hledí. A člověk řekne: slečno (mladá/stará paní, to závisí na vkusu každého), zrovna jste v sobě měla pár mých molekul vzduchu, takže už je jedno, jestli budete mít v sobě jiné moje molekuly v jiném skupenství a jiném složení, ne? Objekt se zamyslí a pokud mu to aspoň trochu pálí, ví, že se proti tomu z logického hlediska nedá nic namítnout a nezbývá mu než souhlasit. Nutno říct, že úspěšnost této metody je cca 110%, protože se často stane, že i jiný objekt sedící vedle původního objektu, většinou postarší a ne moc atraktivní žena (ach jo), se vmísí do dialogu "ale já to vdechla taky!" No a z logického hlediska já s tím prostě nemůžu nic dělat.

    • 28.6.2018  20:49
    Anča a Pepík (TV seriál) (2017)
    ****

    Až tenhle seriál mi odhalil, že jsem dosud ve svém životě viděl pouze myši - samce. Né že by měly (všechny) motýlka, ale všechny měly fousy.

    • 27.6.2018  21:16

    Film úrovně slušné asi jako korbitschova manželka.

    • 23.6.2018  12:31

    V tomhle díle jsem jednoznačně fandil strýčku Renému, páč se projevil jako značně kreativní jedinec s velkou fantazií, zato Anče a Pepík se ukázali jako pořádný potvory, když měli to srdce mu to zkazit.

    • 20.6.2018  19:53

    Myšlenka cestování v čase mě fascinuje. S mým romantickým založením mě napadá hlavně jeden způsob, jak by toho šlo využít. Ten způsob je ostatně naznačen i ve filmu, kde Kostka na svém zdvojení vydělá jedny hodinky navíc. Nejprve jsem si tedy myslel, že by bylo fajn před každou cestou si dát do kapsy zlatou cihlu a vrátit se z minulosti těsně před svým odletem, a sobě samému dát tu cihlu, takže by moje zdvojené já nasedalo do rakety už se dvěma zlatýma cihlama. A takhle by se to dělalo opakovaně, takže by se pak člověku hromadily zlaté cihly. Bohužel mi pak došlo, že by přibývaly nejen zlaté cihly, ale i já bych se zdvojoval, ztrojoval atd., takže poměr člověk/zlatá cihla by byl furt 1:1. Samozřejmě by se to dalo řešit podle vzoru filmu, že by se totiž přebyteční lidé (bez)bolestně nějakým způsobem odstraňovali. Jenomže narozdíl od filmu by tady člověk věděl předem, že při návratu dvojníka z minulosti to bude boj kdo s koho, takže do toho by rozumný jedinec nešel. S tím, že by dvojník spáchal altruisticky sebevraždu, moc počítat nejde, páč on je povahově a myšlenkově naprosto stejný jako já. Takže to bych ji spáchal taky a ty dvě cihly by připadly nějakým jiným lidem, což jako altruismus je hezká věc, ale vocaď pocaď! Řešením by bylo, vyvinout nějaký automatický typ rakety, který by létal zcela bez lidské posádky. Tím pádem by se továrny staly naprosto zbytečnými, cokoli by šlo obstarat touto cestou, stačilo by stavět pouze prototypy. Zajímavé by to ale bylo z pohledu zákona zachování hmoty a energie, který by byl v těchto případech porušován, na Zemi by se nám hromadily věci a hmotnost naší planety by neustále stoupala. Vzhledem k nenasytnosti lidí by se mohlo stát, že by se časem Země zhroutila tlakem vlastní hmotnosti a všichni bysme se ocitli v černé díře. Jdu asi prodat tenhle scénář do holyvůdu, mohl by to bejt pěkněj výchovnej film pro mládež. No a i bez automatických raket by na tom šlo pěkně vydělat, stačilo by si počkat, až bude ve sportce pěknej balík, počkat na vylosovaný čísla, kdy nikdo nevyhrál, nasednout do rakety a vrátit se před tím slosováním. Áno, člověk by se zdvojil, ale tak i pěknej balík dělenej dvěma je furt pěknej balík, a navíc by člověk získal kamaráda a nejbližšího duši na celý život, kam se hrabou jednovaječná dvojčata. Neb jak už věděl Dutošvarc, "našel jsem nejlepšího přítele a jsem to já!".

    • 17.6.2018  09:39

    Stejně je to fajn, když se člověk ujistí, že je chytřejší než taková tříměsíční myš (myši se dožívaj dvou let, pokud vím). Pravda, jen o chlup, protože to, co Pepíka, mě napadlo tak o tři minuty před ním. Totiž že je hloupost, aby Anča tu sošku rozbíjela, stačí vydržet rok velká, pak si bude přát, aby byla malá, a mají každý další rok možnost splnit si nové přání. No jo no, ale znáte ženské, ty pro logiku nemaj pochopení, vzhled je u nich na prvním místě. Takže soška v čudu a Pepík ani neměl odvahu jí něco vyčítat. Navíc já bych ten jeho plán kapku vylepšil, po roce bych nenechal Anču přát si, ať je malá. Když vydržela bejt velká rok, tak dva (tři) vydrží taky, já bych jí tu sošku zabavil a přál si to nejdůležitější na světě - bohatství.

    • 10.6.2018  14:04
    Kráska a zvíře (TV film) (2012)
    **

    Chtěl jsem dělat narážky na nepříhodný název filmu, páč zvíře sice bylo zvíře, ale tu holku označovat za krásnou mi přišlo dost odvážné, ale jak vidím, jedná se o německý film... A na Němku dobrý, takže ok. Přeučila by asi nepotěšilo, že mu ten hlavní hrdina před proměnou byl až k nerozeznání podoben. No a když vidím, co se z něho stalo po proměně, tak si myslím, že ta holka měla spíš políbit ten hrad... Páč u muže si nepolepšila, ale z tý ruiny se mohl stát skvostný palác.

    • 31.5.2018  21:39
    Návštěvníci (TV seriál) (1983)
    *****

    Pár poznámek: 1. Proti plánu přestěhovat ohrožené lidstvo a delfínstvo na Měsíc protestují ti druzí zmínění - proč, vždyť na Měsíci je tolik moří? 2. Proti kometě přesun kontinentů nepomůže, i když žbuchne do vody, změní klima natolik, že Země nebude obyvatelná (nehledě na delfíny, viz bod 1, z jejich pohledu musí být ten přesun kontinentů projevem vrcholné lidské sobeckosti... vůbec bych se nedivil, kdyby za neúspěchem expedice Adam měli nějakým způsobem prsty, nebo spíš ploutve, oni.) 3. Ti plešatí lidé jsou vyslovený logický lapsus. Plešatost by se šířila pouze tehdy, kdyby byla sexy a lidé si vybírali protějšky podle hesla, čím míň, tím líp. Pak by v dlouhodobém horizontu holá hlava doopravdy zvítězila. Ale lidé budoucnosti se ve skutečnosti za svou lysinu stydí. Možná také, že kromě doby železné, bronzové apod. byla i doba vzteklá, minimálně v jednom českém přitroublém filmu, který jsem viděl nedávno, hlavní hrdina prohlásil, že mu „vztekem slezly všechny vlasy“. 4. Řešením celého problému s kometou by bylo přesunutí všeho lidstva hluboko do minulosti, mohli si užít přírody dosytosti a nedělních pikniků s dinosaury. 5. Film je důkazem, že v budoucnosti feministky nezvítězí, CML má hluboký mužský bas. Místo aby měl buď nějaký pisklavý ženský, nebo neutrální androgynní. 5. V budoucnosti buď nebyly akční filmy, nebo na ně Dáda zásadně nekoukala (neboť měla vlastní, výživnější kovbojky s Felixem, pro kterého musí ladit jen senát, nálada doma je mu buřt), když jí tak vylekalo pár starých nekvalitních filmových pásků. 6. Soucítím s tím hlídačem na stavbě, kterému nikdo nevěří, co viděl… Bůhví, kolik z nás v životě uvidělo podobné věci, ale byli nalití, popř. si je nějak „logicky“ vysvětlili a blaženě na ně zapomněli. 7. Celkem by mě zajímalo, jak to v budoucnosti měli se sexem? Celá ta čtyřka na mě působila poněkud frigidně, i když měli ve svém středu Dádu v nejlepších letech, a byli dlouhé noci pospolu uzavřeni v malých prostorách, nikdy nedošlo k tomu, že by se ráno probudili a zničehonic si začali tykat, v českých filmech samopříznak toho, že k něčemu v noci došlo. No, je dost možný, že se mravy změnily a v budoucnosti si lidi vykají, ať se stane cokoli. Ale ani žádný jiskření mezi nima neprobíhalo, čemuž jsem nemohl uvěřit ani já, ani Cízler, příhodně návštěvníky varující „žádné vylomeniny!“. Je také možné, že ta chladnost vyplývala z toho, že se lidé budoucnosti nestyděli za nahotu, takže ji zcela oderotizovali a sex pro ně přestal být zajímavý. I když… ten doktor měl takový záchvěvy orlovství, snažil se lovit tamější kočky (kromě chudáka Molavcové, ale v tom případě se mu ani nedivím). No jo no, ale to nebyl člověk, to byl Datel, že jo. 8. Amarouny – vskutku fascinující pasáž, coby dítě jsem se na ní vždycky těšil nejvíc. Jako dospělému mi vrtá hlavou, při jejich přípravě se v želatině objevuje spousta pokrmů, které jsou ale posléze rozpuštěny. Návštěvníci ale přitom tyhle pokrmy neznají, v minulosti na ně čučí jak šest na osm. A co mě na amarounech zaujalo nejvíc, je, že při přípravě vydávají zvuky, daleko sofistikovanější, než je u nás poskakování poklice na hrnci, bublání vařící se vody atd. Holt pokrok je pokrok. 9. Vzhled CML mě hrozně zklamal. Velká skleněná krabice a v ní v podstatě jen vzduch a pár blikajících větviček, za který by se styděl i ten nejskromnější vánoční stromek. To mě teda jako uráží, něco takovéhleho by mělo být chytřejší než já, kterej má v hlavě miliardy neuronů, miliardy spojení mezi nimi a vzduchu jen minimálně!?

    • 19.5.2018  08:18
    Nezralé maliny (TV film) (1980)
    odpad!

    Hrůza. Od samého začátku mi byly všechny hlavní postavy, s výjimkou Nedbala, až nechutně nesympatické. Jaká škoda, že vnoučata nezamykala Peška v pokoji důsledně, a on se tak volně pohyboval po plátně a otravovat život všem okolo. Mohli jsme být ušetřeni jeho doslova svazáckého nadšení a jeho moralizujících řečí, ze kterých by vrhl i Mirek Dušín. Nejlepší postavou byl bezesporu Nedbal, minimálně na začátku příběhu. O něm jediném se dalo říct, že věkem člověk moudří (pokud by tohle přísloví platilo, ani si nechci představovat, jak vypadali Pešek se Sklenčkou v mládí, vyplývalo by z toho, že v Písku maj kromě zvláštní školy i zvláštní gymnázium). Samozřejmě bylo naprosto jasné, jak příběh skončí, že se Nedbal polepší. Stejně jako se nemusím dívat na rozbíjení věcí, mučení zvířátek a dalších podobných věcí, nechtěl jsem být svědkem ani tohoto, proto jsem už sledoval film jen jedním okem. Že já radši to oko nezavřel, to, co předvedl Nedbal v rámci svého pokání na té zvonici, překonalo mé nejhorší představy a film oprávněně letí do odpadu. Jediné plus zaslouží Hubač za to, jak hezky a přirozeně zakomponoval do děje Nedbalovu pleš ("z toho vzteku mi slezly vlasy!") a za výrok, který přibližně zněl, že jako člověk začíná víc chápat život, když přemýšlí o smrti.

    • 19.5.2018  08:01
    Berete se dobrovolně? (TV film) (1985)
    *

    Stejně, jako automaticky zvyšuji hodnocení filmu, kde se objeví bicykl, ženské ňadro (nahé!) nebo účetní, automaticky srážím hodnocení filmu, kde se objevuje jedna z největších lidských tragédií - svatba. Kdyby tam aspoň byly nějaké pěkné záběry na svatební hostinu, to by se ještě dalo přežít. Jinak film je i důkazem, že sebelepší herci nic nezmůžou, pokud dialogy a scénář obecně nestojí za nic.

    • 8.5.2018  07:47

    Pro mě byl nejsilnějším okamžikem filmu moment, kdy se hlavní hrdina usedavě rozpláče, protože mu nevyšel fígl s prachama. S tím se dokážu identifikovat, já takhle řvu každý ráno, když musím do práce, až mě kolemjdoucí (marně) utěšují. Na moje nešťastné "já tam neči!" odpovídají drsně, musíš, my tam jdem taky. Pro ženy: velkým štěstím může být: většina amerických herců, pak třeba Kavalčík (ač je to neuvěřitelné), Trump, Kohák (u těch dvou ale počkat, až si naondulujou přehazovačku) Naopak, žádným štěstím není Karel Hála, Fantomas, Přeučil, z většiny úhlů úchopu ani Petr Nárožný, s velkou opatrností pak děd Vševěd. Někteří měli velké předpoklady být štěstím, ale sami se o to připravili (Babiš a většina dalších mužů s milimetrovým trávníkem).

    • 28.4.2018  10:45
    Kancl (TV seriál) (2014)
    ***

    Nechápu, proč jsou u seriálu uvedeni scénáristi, když jedinou práci tu odvedl překladatel. Přesto výsledek dopadl lépe než ona děsivá americká zpotvořenina vynikajícího anglického originálu. A česká verze měla dokonce oproti anglické předloze i několik předností. Konkrétně řečeno dvě, představitelky ženských rolí byly totiž daleko hezčí a přitažlivější! PS: Jinak tedy musím říci, že před deseti lety mi originál přišel velmi nápaditý a ten šéf příšerný, ovšem s rostoucími zkušenostmi z všelijakých zaměstnání musím říct, že realita je daleko fantazijnější než seriál a ten šéf by patřil tak do lepšího průměru, ať se jedná o inteligenci, vtip nebo chování k lidem. Nezapomenutelná třeba byla jedna šéfová... která byla velká kamarádka s jednou kolegyní, chodily spolu doslova všude (Pavlí, potřebuju čurat, pojď se mnou!), byla zaměřená na detail, a to na úplný detail („koukejte zaplatit čezu ten nedoplatek 0,01 Kč, nebo nám vypnou elektřinu!“ anebo: „jestli po nás dodavatel bude chtít to haléřové zaokrouhlení na faktuře 0,06 Kč, osobně jim to donesete na vrátnici, z firemního účtu se to platit nebude!“), v kadenci slov a délce proslovu by překonala i Novotného, když za humny vykládá svou nejoblíbenější historku, jak přišel k jizvě (čtvrt hodiny si stěžuje, že kvůli objížďce v jedné obci strávila na cestě do práce o čtyři minuty víc), vždy přiznávající svou chybu („jak to, že mě třikrát ústně urgujete, to není divu, že na to zapomenu, máte mi poslat mail!“) a její vyšetřovací metody a dedukční schopnosti by jí záviděl i Colombo (Pavlí, si představ, dneska jsem si ve svým autě sedla do něčeho mokrýho, no mlíko to nebude, protože nákupní taška byla suchá, jé, mě to tak studí a podívej, jak mám mokrý kalhoty!) a kdybyste to nevěděli, nejhorší zranění je, když člověka kousne kočka do malíčku. To pak jeden tři dny nemůže vůbec nic dělat, chodí z práce o tři hodiny dřív, aby si pořádně odpočinul, podrobně referuje kolegyni Pavlí o aktuálním stavu zranění (jé, ono mi v tom začalo cukat. jé a teď to ale fakt bolí. jé, teď jsem jím omylem ťukla do klávesnice), do práce a z práce ji musí vozit manžel, páč s nefunkčním malíčkem na levé ruce se prostě řídit nedá, to dá rozum.

    • 28.4.2018  07:52

    Leckdo by mohl nad naivitou toho malého kluka, vyjádřenou onou větou, která se stala i názvem filmu, kroutit útrpně hlavou, ale je nutné si uvědomit: a) co by za to mnozí muži dali, kdyby měli doma opici místo toho, co tam maj momentálně (a důůůrazně, svobodně, né ze strachu a bez jakéhokoli nátlaku z jakékoli strany prohlašuji, že mě se tento bod rozhodně netýká!) b) jeho názoru se není co divit, když jediná holčička ve filmu se vyskytující byla tak proradná a zákeřná, že vidět to mačjaveli, věnoval by svého vladaře jako četbu pro zaostalejší děti do jeslí.

    • 28.4.2018  07:37
    Charleyova teta (divadelní záznam) (1969)
    ***

    Mě teda námět komedie moc nezaujal, naopak, byl jsem zelený vzteky, páč pozorovat ty šlechtické flákače, jak řeší kraviny já, tvrdě pracující člověk, fakt nesnesu. Do kolbenky s váma, hajzlové!

    • 23.4.2018  22:52
    Vlčí bouda (1986)
    ****

    Je pravda, že děj filmu byl poněkud nelogický, na druhou stranu, těžko může člověk hodnotit kvalitu myšlení vyšší mimozemské bytosti, třeba to jejich neustálé naléhání, ať si ti dorostenci vyberou mezi sebou jednu oběť, nějaký smysl mělo. Já bych se spíš zamyslel nad tou jejich nesmrtelností. Pravda, tahle vlastnost vypadá tváří v tvář zmrzlému sněhuláku Babetě poněkud protismyslně, ale ti mimozemšťané kecat nemuseli. Páč Babeta mrtvá bejt nemusela, stačí si dát do souvislosti puberťákův polibek s Macháčkovým výrokem "rozmnožujeme se až příliš snadno" a je jasný, že mohla bejt oplodněná třeba jen slinama. Tomu nasvědčoval i záběr na její bříško při její poslední večeři, zdálo se mi být poněkud zakulacené. Zkrátka se jí v žaludku potrava štěpila na bílkoviny, vitamíny, tuky a DNA, přičemž to poslední putovalo poněkud jinam než zbytek. Samozřejmě to pak od vajíčka vyžadovalo určitou hbitost a chytrost, muselo bejt furt ve střehu, páč nevědělo, z který strany to přijde. Proto taky byli mimozemšťani inteligentnější než my. No a to oplácání těhotné sněhem pak bylo něco jako zajištění výživného obalu, zkrátka brala z toho sněhu energii. A taky se tím omezilo riziko kontaktu s dalšíma slinama, takový mnohočetný těhotenství není žádná sranda. No ale zpátky k té nesmrtelnosti. By mě zajímalo, jak to funguje? Páč mimozemšťané evidentně stárli, takovej Macháček už byl celkem krabatej. To jako dejme tomu stárli, stárli, pak se v osmdesáti jejich chátrání zastavilo a až do nekonečna vypadali furt stejně (blbě)? To nevím, to tedy asi žádný terno nebylo. Navíc, pokud to takhle na jejich planetě (planetách) chodilo odjakživa, musely tam časem bejt miliardy, bilióny starých lidí, a jejich podíl na populaci se musel neustále zvětšovat. Takže je jasný, že ten vzorek, co na Vlčí boudu poslali (mladík, mladice, čerstvý stařík), nebyl zrovna moc reprezentativní vzorek. Anebo je možná háček v tom Macháčkově "doopravdy inteligentní bytosti jsou nesmrtelné", že jako chytrosti nabyli až relativně pozdě, před pár desítkama let, takže předtím byli smrtelní a jejich populace je ještě mladá. A doufám, že pravda není taková, že Macháček prostě jen kecal a vychloubal se, a ve skutečnosti byli normálně smrtelní. To by mě fakt naštvalo, moje báječná úvaha by byla úplně zbytečná!

    • 17.4.2018  21:41
    Trojí život (TV film) (2018)
    *

    Plouhar si svými výkony zaslouží bezesporu nějakou cenu, třeba Nobelovu, zkrátka nějakou, která je spojena s vysokou finanční odměnou. To aby měl peníze na to, přihlásit se nejmíň do patnácti hereckých škol najednou, aby byla alespoň minimální šance, že něco pochytí. Neboť to, co předvedl v tomhle filmu, byl jeden z nejpříšernějších hereckých výkonů, co jsem kdy viděl. A jak se říká, exempla trahunt, takže ostatní spoluúčinkující se mu přizpůsobili. To se furt říká, jak je dobrý žít zdravě, ale kdybych hulil třeba dvě stě cigaret denně, byla by šance, že bych už umřel a nemusel být svědkem něčeho takového.

    • 14.4.2018  10:28

    Krejčík má nevídaný dar natočit vtipnou látku sice řemeslně perfektně, ale naprosto vážně a depresivně, takže se jeho komediím nemůžu smát. Platí to u Penzionu i v tomhle případě.

<< předchozí 1 2 3 4 12 24 35 46
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace