pytlik...

Ještě že není každý nebožtík jako Haas, to by bylo na světě setsakra živo. Mandlová příjemně překvapila, to snad bylo poprvé (a naposled), kdy dokázala zahrát uťápnutou, hodnou dívku přesvědčivě a přirozeně.

V dětství na mě tenhle film působil jako zjevení. Strašidelná tématika (pardón, vlastně duchařská) a velmi povedené triky. Zatímco v ostatních pohádkách jsem písničky nesnášel, neb na dechovku jsem ještě nebyl dostatečně mentálně zchátralý, tady se Uhlířovi podařily velmi chytlavé popové melodie. No a Vávrová, to byla moje dětská láska, i když tedy mě tedy zklamala, když jsem se dozvěděl, že je o pár let starší než já. Ále co, stejně by z toho nic nebylo. Ani pusu bych jí dát nemohl, protože pak už bych neměl žádnou, nemohl bych jíst a potupně zemřel hlady.

Kráva zajíce nedohoní, ale český mechanik mercedes bez problémů ano. A to ještě běží přes pole, zatímco auto jede pěkně po silnici. Navíc má pro strach uděláno (mechanik, ne pole nebo mercedes), myslím, že by i sebehloupějším mafiánům trošku vrtalo hlavou, že za celých x let nic a teď najednou dvakrát za sebou.

Dávám jednu, neb je mi sympatické, že se jedná o výchovný film s poučením, že než-li nechat stát auto na silnici, je lépe ho bezpečně zaparkovat do pole.

Škoda, že neměli na place žiletku, kdyby si ten herec oholil cca 2/3 porostu na tvářích pod očima, byl by od té figuríny k nerozeznání.

Film bezesporu zaujme lyričností, svou výtvarnou, pohybovou a hudební stránkou, třeba na takový Menšíkův tanec s čápem člověk nezapomene do smrti. Po stránce dějové je to trochu horší, po stránce ideové pak nejhorší. Chápu totiž toto dílo jako jasnou Jasného snahu podlézat komunistům, páč se snaží vsugerovat divákovi, že rudá barva je tou nejlepší. Přitom, proč by měla být zamilovanost největší hodnotou? Vždyť se jedná o pouhopouhé zamžení mozku, sloužící ke slepé reprodukci, která žádný smysl nemá. Navíc, tento cit má i obrovský destrukční potenciál, vede mnoha vraždám, sebevraždám, dokonce si vysloužil zcela přiléhavé přirovnání k moru, ničícího vše, co se mu postaví do cesty. Pro mě zkrátka tento pud stojí na žebříčku nejníže. Naopak, takoví lháři jsou povětšinou roztomilí, plní fantazie, člověk si s nima užije spoustu legrace. Drobní zloději jsou zase pravým požehnáním pro ekonomiku, protože okradení si musejí pořídit věci nové, a tak podporují růst HDP. Navíc si uvědomme, že v té době v podstatě žádné jiné způsoby na oživení výroby neexistovaly, neboť ČNB se svými prosíravými metodami se ještě měla dlouho pohybovat na tzv. houbách. No ale zpátky k filmu, obsazení se také povedlo, Werich opět neodolatelně dlabal salám, takže i ten nejzarytější vegetarián se nad sebou musel zamyslet, Brodský ještě ve věku, kdy jeho tvář nepřipomínala šarpeje (ale už to bylo jen tak tak), noo a krásná Vašáryová... její měkce slovensky vyslovovaná čeština působila neodolatelně, její tvář taky, jediná škoda je, že jistý objevný článek vyšel až v r. 2009...

U Babičky - knížky jsem se nikdy nedostal přes pár prvních stránek, ačkoli to byla povinná četba, neb to bylo k uzoufání nudné. Film těžko mohl dopadnout jinak. Ovšem musí se uznat, že babička má dobré hlášky, např. ve světnici nesmí být drobečky, neb jinak duše v očistci úpí... a tak šup s nimi do pece. Ale jinak mi jako osobnost moc příjemná není... něco jí v mládí natloukli do hlavy a ona se toho pořád drží jen proto, že jí to bylo kdysi natlučeno, samostatně o tom neuvažuje. Doplnění v r. 2013: Tak jsem nakonec Babičku coby knížku přečetl. A zklamalo mě, jak málo se film držel předlohy. Brzková měla určitě víc zubů než předepsané čtyři, a ve snímku zcela chyběly scény, podle mého názoru velice zajímavé: kniha str. 10: "Když neměla babička ani venku, ani v domácnosti co šukat, seděla nejraději ve své sedničce", a zejména str. 96: "Pan myslivec šoustal rukávem krásný lovecký nůž (neboť byl v celé parádě)".

Další film dokazující, že se v socialismu žilo o mnoho líp než dnes. Zatímco tehdy si i (relativně) mladá rodina se dvěma malými dětmi mohla dovolit bydlet ve vile a navíc si koupit nejnovější výkřik techniky, umělou babičku, v dnešní době vidím, jak spousty lidí nemají ani na takovou levnou a základní věc, jako jsou lyže, a musí chodit venku jenom s hůlkama! No to jsme to dopracovali teda! Navíc i ten sníh tehdy byl a dnes není! Myslím, že každého musel zaujmout neotřelý Lábusův imidž. To pod nosem nosil z toho důvodu, že souběžně s tímto filmem natáčel i v zahraničí, v Bavorsku, a to 27. díl série "Kterak kožené kalhoty o padací most přišly".

Babičko a proč máš tak hluboký hlas? Protože jsem dědeček. Už si fakt musím nainstalovat ten adblocker, zezačátku mi ten film připomínal reklamu na kokakolu, než mi došlo, že je to fakt reklama na kokakolu před vlastním filmem.

Nyní je už jasné, proč Troška dostal od Zemana to vyznamenání za umění... Podobně jako by nikdo bez odborných knih nevěděl, že velryba není ryba nebo že Ferda mravenec byl žena, také by nikdo jen z pouhého sledování Troškových děl nepoznal, že jsou umělecké. Zato Zeman to svým ostrozrakem viděl hned a zcela jasně. Já bych to ještě blíže upřesnil, že se jedná o umění sakrální. Za prvé si člověk při sledování pořád říká „sakra, to snad né“ a za druhé ostošest vzpomíná, jak vlastně zní křesťanské modlitby. To když děj evidentně směřuje k typicky troškovskému „vtipu“ a člověk se modlí a prosí, né, pane bože to né, přece ani Troška by tam tohle nedal! Ovšem pan režisér je nemilosrdný a bez slitování, prostě to tam dá! Jinak na těch babičkách je vidět, jak je nesmyslná představa, že člověk s přibývajícím věkem čím dál tím víc moudří. To by roli v tomhle veledíle nikdy nemohly vzít. A se divím, že Troška dávno nesedí za jejich zneužití, čím se jako jeho případ liší od Kulínského?! No asi má lepší konexe.