pytlik...

Výborný seriál, jehož vtip ocení zejména ti, kterým při lobotomii omylem vyškrábli 99% mozku a jeho vizuální stránku pak ti, co mají na každém oku minimálně 15 dioptrií.

Bondovka s od počátku bezkonkurenčně nejstřelenějším hlavním padouchem. Američané se (opět) z tohoto filmu poučili a podle tajného rozkazu M-258 mají důstojníci v případě války sebrat vojákům v první linii helmy. Stačí na prvních pár hodin, pak už jsou vojáci dostatečně střelení a necítí bolest ani strach. Pravda, moc dlouho nevydrží, ale probůh, to je přeci fuk, žádný nepřítel nevydrží odolávat takové armádě déle než pár dní. První bondgirl se zase tak nepovedla, moc rozumu a smyslu pro realitu nepobrala, jak jen si mohla myslet, že se může stát osudovou ženou pro člověka, který střídá baby tak rychle, že se ani nestačí nakazit žádnou pohlavní chorobou (než se ty chlamýdie, viry HIV, kapénky a syfilisy zorientují, kdo je kdo, Bond už zase včelaří u jiné)? Zato ta druhá bonddívka se mi jeví tou nejlepší ze série, pravda, nebyla asi pozemského původu, protože táák chytrá a táák hezká, to se tady nevyskytuje. A přitom je to ideál, když jistá činnost po nějaké (dlouhé) době omrzí, může si s ní člověk po večerech počítat derivace!

Málokdy člověk vidí film, který by se dal označit za krystalicky čistý odpad. Kanárek jím bezpochyby je. Celý snímek je pojednán jako hitparáda, kde si má člověk vybrat, který z účinkujících se mu jeví jako nejnechutnější. U mě to vyhrává hlavní představitel, těsně následovaný Hlavsou a párkem Čížkovou s Křenem. Tauš mě štval od první minuty, co se ve snímku objevil. Lehce trumfnul ony sebevědomé české kapely, které si navlečou triko se svým zahraničním vzorem a jdou natočit originální desku; neboť jen za prvních dvacet minut zaznělo ve filmu 8x jméno jeho oblíbeného režiséra, pak jsem to přestal počítat. Pravda, na tričku ho neměl, ale na ponožkách nejspíš ano, anebo to minimálně zachraňovaly spodky tarantinovky. No a kromě toho projevoval fascinaci krví, násilím a smrtí, takže prostě blbeček non plus ultra, zvlášť když si uvědomíme, že začal brát drogy jen proto, aby se znechutil té postarší stíhačce, co ho chtěla mermomocí svést. No Hlavsa se taky ukázal, před a po koncertech bublalo na scéně to nejprimitivnější hospodské bahno, pomyslného dna dosáhl "nezávislým a nespoutaným" bouráním popelnic za řevu rolingstonovské satisfaction. Člověk tak nějak začíná ty komunisty chápat. Zkrátka, pro mě naprosto zbytečný film, perfektní tak maximálně pro lidi s nízkým tlakem, kteří jsou líní udělat pár dřepů.

Příběh o tom, že na velikosti doopravdy nezáleží. I malinkaté hovínko může zahrát velké divadlo, v žádném případě tedy není na hovno!

Co bůh řídí, dobře řídí. Ještě že dal tu schopnost měnit nakreslené ve skutečné krtečkovi, který se drží při zemi, nebo dokonce i pod ní, a sní jen o malých věcech. Kdyby tuhle schopnost měl nějaký maximalista a materialista, to bychom se dočkali pěkné budoucnosti. Byli bysme všichni pěkně ožahlí a plazili se při zemi, protože miliony věcí zhmotnělých z ničeho by navyšovaly hmotnost a gravitaci naší planety, takže by se přibližovala Slunci. Teoreticky by se to dalo vyřešit tím, že by se zvětšilo a ztučnělo i sluníčko, ovšem jednak by onen materialista nesehnal tak veliký papír, a pak, zhmotnění Slunce má tu nevýhodu, že kreslíři hrozí osud Husův.

Vetchý v záporné roli, to se jen tak nevidí, ale já ho prokouk hned jak tvrdil, že se zachránil z tonoucí lodi za bouře a přitom mu na hlavě kvetla jeho tradiční neporušená suchá trvalá. Jinak mi asi nejvíc vadí díla, kde logika pokulhává, jako v tomto případě. Vetchý se tvářil, jak kdyby jen on mohl zachránit království, a přitom už byl na hradě přítomný i krásný princ Vaculík, který mohl bez problémů udělat totéž. Ale je možný, že Vaculík nebyl tak zcela v obraze, ono když má člověk celou dobu na hlavě sluchátka ála Otík z vesničky, snadno něco přeslechne!

Nejdřív jsem měl obavu, že se jedná o remake Přeletu, ale pak se film vyvrbil v trochu jiný příběh. Bohužel, jak film pokračoval, čím dál častěji se také objevovala klasická americká klišé provázená příslušnou hudbou, což nakonec vyvrcholilo v čítankový přerod hlavní hrdinky, která si uvědomila, že hodnoty většinové společnosti jsou ty správné a vrátila se v jejich teplou náruč. Takže srdíčko běžného diváka může zaplesat, jupí! Mimochodem, Angelině ty vlasy vůbec nesekly.

Kresba je příliš odfláknutá, postavy nevyhraněné, měňavé (např. matka je v jedné epizodě naprosté psycho kvůli svému zapomínání, v další je úplně normální), takže si k nim člověk i přes značnou délku filmu nevytvoří žádný vztah. Jediný konstantní je melancholickoflegmatický pes, který se ale objevuje jen zřídka a tak to tedy nevytrhne. Moc dobrých vtipů by ani gůgl nenašel. Pro mě slabé dvě hvězdičky.

Už dlouho mám pocit, že slova "romantický" a "dementní" jsou absolutní synonyma, a tenhle film to jen potvrzuje. Já osobně bych se na to nikdy nedíval, ale byl jsem v podstatě donucen. No a z toho vyplývá další problém, páč žena - divačka se při podobných filmech většinou rozvášní, zatímco muži z těch upatlaných dialogů spolehlivě vadnou, takže večer doopravdy neskončil dobře. Já bych tenhle žánr nazval "antithriller".

Zase tak špatné to nebylo, jak sugeruje zdejší hodnocení. Pravda, Vojtek moc sympatický týpek není, ale zase Tabrea to svým zjevem vynahrazovala, takže jako dvojice vycházeli jako zcela průměrní lidé. Pohádka přinesla mnohé poučení, např. že vodníci stárnou mnohem rychleji než lidé a že je velmi důležité nedbat na matčiny rady a věnovat se karbanu, protože kdo neumí hrát karty, je bez kouzelného škapulíře zcela ztracen. Také z linguistického hlediska byl člověk obohacen, neboť slovo "plachořitka" nikdy předtím ani potom neslyšel. Ono taky není divu, páč z přísně logickýho hlediska to znamená člověka, který nerad ukazuje zadek na veřejnosti, a těch je (doufám) u nás naprostá většina. No a největší obdiv za mě sklízí autor a režisér tím, že snad poprvé v dějinách pohádek nechají hlavního hrdinu spáchat sebevraždu, byť tedy neúspěšnou (v případě Vojtka musíme zvolat "bohužel"!)