pytlik...

Chichi, USA se cejtěj jako mistři světa, a přitom prosím pěkně, kdo je z vesmíru navštěvuje? Evidentně pátá až šestá sorta mimozemšťanů vysloveně nereprezentativního vzhledu a chování. Jako třeba ET, jehož vrásčitá tvář a tělo by snesly hektolitry omlazovacích olejů a krémů a stejně by mu to nepomohlo. Oproti tomu je naprosto jasné, že naše malá země musí mít celovesmírný význam, páč k nám nebesa posílají zásadně svoje prvotřídní exponáty, k jakým patří bezesporu pan Tau. Vždy perfektně upravený, elegantní, s příkladným chováním. Jen se mi u něho nelíbilo, že je stoprocentně příznivcem pokleslých televizních estrád, jinak si nedokážu vysvětlit, že dokázal takovou dobu klidně hledět na tu tančící a zpěvavou hrůzu u psího holiče, přičemž stačilo prstem ojet buřinku a ten jeho hafík měl perfektní účes i bez Filipovského.

Zase tak špatné to nebylo, jak sugeruje zdejší hodnocení. Pravda, Vojtek moc sympatický týpek není, ale zase Tabrea to svým zjevem vynahrazovala, takže jako dvojice vycházeli jako zcela průměrní lidé. Pohádka přinesla mnohé poučení, např. že vodníci stárnou mnohem rychleji než lidé a že je velmi důležité nedbat na matčiny rady a věnovat se karbanu, protože kdo neumí hrát karty, je bez kouzelného škapulíře zcela ztracen. Také z linguistického hlediska byl člověk obohacen, neboť slovo "plachořitka" nikdy předtím ani potom neslyšel. Ono taky není divu, páč z přísně logickýho hlediska to znamená člověka, který nerad ukazuje zadek na veřejnosti, a těch je (doufám) u nás naprostá většina. No a největší obdiv za mě sklízí autor a režisér tím, že snad poprvé v dějinách pohádek nechají hlavního hrdinu spáchat sebevraždu, byť tedy neúspěšnou (v případě Vojtka musíme zvolat "bohužel"!)

Tak konečně už vím, kdo je ten hajzl, kvůli kterému vstáváme brzy, neb vynalezl budík - je to Kratina! A princeznu dostal zcela nespravedlivě, neboť kam se hrabe budík na ušní pozdrav, kamenný chléb, o lechtacím strojku ani nemluvě.

By mě tak nějak zajímalo, co se jako na tomhle může z hlediska csfd hodnotit, proto taky žádné hvězdičky neuděluju. Dalo by se protestovat proti výběru hlavního herce, za á by to chtělo někoho výrazně fotogeničtějšího a taky někoho, kdo umí hrát, páč ten jeho úsměv, když kráčel ke kecalpultu, působil hodně strojeně. Projev mi připomínal legendární Smoljakovu řeč ve Švestce, jako o čem vlastně prezident mluvil? Místo prázdného plácání mohl vysvětlit svou definici umění, která musí být velice neortodoxní, když mohl Troška dostat vyznamenání právě za přínos v oblasti umění.

Původně jsem si myslel, že medvěda bude hrát Vojta, páč tenhle herec se k tomu náramně hodí nejen díky svému hlasu. Nemusí se totiž líčit, stačí, když se tak dva tři dny nebude holit. Ale tak chápu, že princezna by se do něj těžko zamilovala, páč na vzhledu přece jen záleží a nikoho nezajímá nitro, které ve Vojtově případě skrývá tolik výborných anekdot. Ale zpátky k pohádce: nás freudisty potěšila králova věta na princezniččin účet: Kdo najde tvoji tajnou komůrku, dostane tě za ženu! Jinak se tedy král moc nevycajchnoval, vybírat nápadníky podle toho, kdo má lepší hledací schopnosti. To princezna dopadla nakonec ještě dobře, když ji našel ten myslivec, mohla bejt taky přinucená vdát se třeba za nějakýho psa, že jo. Zkrátka podle mě by bylo lepší, kdyby král vybíral nápadníky podle schopností, které jsou doopravdy potřeba. Třeba by mohl uspořádat soutěž o nejhezčí zlaté jablko vyrobené nápadníky, přičemž hlavním kritériem by byla váha. Anebo by se mohl zaměřit na další, velmi důležitou schopnost – plodnost. Že by jako nápadníci museli složit nějakou nápaditou báseň nebo napsat povídku. Vysoké hodnocení dávám díky použití pravého hradu, který bych si coby vášnivý papírový modelista rád slepil, a díky výskytu tajné chodby (ach, ten Freud!).

Škoda, že Haničincovi a spol. někdo včas nevysvětlil, že oskar za řvaní fakt neexistuje, takže se nemusej tak snažit. Jejich mohutné hlasové projevy byly fakt k nesnesení. Jinak by mě zajímalo, jak se můžou žokejové apod. považovat za milovníky koní... Vždyť při každé velké pardubické si nějaký kůň ošklivě zraní a je utracen. No, možná to milovníci koňů jsou, ale koňů ve formě salámu.

Fakt nevím, jak mohli z Barrandova vyhodit Cibulku, tahouna a tvář téhle televize. To aby teď nasadili Zemana na obrazovku každý den, aby aspoň trochu zalátali tu díru v kvalitě. Mám ale bohužel pocit, že i tak by to pan prezident sám neutáhl. A co my ostatní, kterým už teď chybí kvalitní Alešův humor? My se můžeme tak maximálně utěšovat podobně kvalitními anekdotami...

Detektivky nijak zvlášť nesleduji, hlavně proto, že obvykle nikdy neuhádnu, kdo je vrah. Což speciálně u Columba není nijak těžké, tam se většinou trefím stoprocentně už po první půlhodině. Přesto jsem viděl vcelku tak dva díly, páč na televizi nekoukám, nemám čas, když visím celej den na netu. Ale tudle jsem se od netu odtrhl, páč Columbo řešil případ, jehož tématika se mě celkem dotýká. Jednalo se o díl, kde se postarší seladón fikaně zbavuje manželky. To jsem si říkal, to se může časem hodit, načerpám nějaké znalosti, poučím se, kde ten vrah udělal chybu. Nebo dost možná můžu ten jeho postup okopírovat i s chybou, páč Columbo bohužel už navždy vyšetřuje pouze zločiny mezi anděly, které asi nebudou žádný terno, se musí dost nudit. Si představuju tak maximálně trestný čin pomluvy ("křídla se mu tak lesknou proto, že si je maže jednorožčím lejnem!") či urážky na cti ("on řekl na nebeském kúru, že zpívám jak Lucka Vondráčková!"). Ale abych se vrátil, zkrátka vzhledem k tomu, že dnes už na Zemi není podobný kabrňák jako byl Columbo, člověku můžou projít i zločiny nedokonalé. No i když... speciálně u toho dílu s vražedným seladónem se Columbo moc nevycajchnoval, mě by tedy rozhodně nechytil, mně by bylo jasné, že ten film z foťáku už dávno vyndali, takže bych se po něm nehnal! No a dále bych rád rozebral problematiku paní Columbové. Se divím, že to ještě nikoho nenapadlo, přitom je to jasné jak facka - žádná paní Columbová neexistuje, Columbo si ji vymyslel. Neznám ženu, která by nechala svého muže chodit v ošuntělém prastarém kabátu a jezdit jen o málo starším vozem. Já to musím vědět, páč mám spoustu svobodomyslných ponožek, co si myslí, že není správné dusit prsty na nohou v těsném vězení a klidně je nechávaj luftovat. A to by člověk nevěřil, jakej příval to řečí od někoho tahle sympatická vlastnost mých ponožek vyvolá. Podobně jako moje kalhoty na kolo, které jsou určené pro ty nejparnější dny, takže mají i zvláštní větrací otvory, které do nich vyhlodal zub času (klobouk dolů, čas je asi těhotnej, když má takovýhle chutě). No ale abych se vrátil, zkrátka podle mě Columbo žádnou manželku nemá. Takže buď je teplej, nebo filozof. Taky je možný, že manželku má, ale hodně náročnou, jako myslím na peníze, takže jistě nemalý komisařův příjem používá jen pro sebe a jemu nenechá nic, jen pár drobáků na čvaňháka.

V minulém týdnu jsem cítil k Žižkovi takovou úžasnou blízkost, stala se mi totiž podobná nehoda jako tady v tom videu. Proto jsem se díval na tenhle film, abych si oživil, co mě mohlo čekat a musím tedy říct, že přestávám bejt vděčnej těm drahým brýlím, co jsem měl na nose a které obětovaly svoje jedno sklíčko, aby mě uchránily od stejného osudu. Neboť co si budeme nalhávat, Žižka vděčí své výjimečnosti právě díky své jednookosti: 1. Nemohl po žádné dívce házet očkem, páč by se stal slepým. Neztrácel tedy zbůhdarma čas v nesmyslných radovánkách a věnoval se radši studiu vojevůdcovského umění. 2. Díky jeho pásce přes oko byl naprosto nepřehlédnutelný a jedinečný, každý husita hned viděl, kdo je jeho velitel, a nestalo se tak, že by omylem poslechl nějakého troubu, co by byl Žižkovi jen podoben. 3. Byl neohrožený a nepřátel se nelekal jen díky tomu, že jich vždy viděl jen polovinu.

Tento film se od ostatních legračních westernů výrazně lišil. V ostatních sice pistolníci, jako je třeba Eastwood (nomen neomen, on byl ze západu a dřevo bych se ho neodvážil označit ani náhodou) nebo Bronson, provádějí neuvěřitelné kousky, nedělá jim trefit ve vzduchu chřipkovou bakterii (vím, vím, že chřipku přenáší vir, ale to by tak nevyznělo!), ale aspoň vypadaj jako praví zápaďáčtí kovbojové. O tom si můžou Newman a Redford jen nechat zdá, jsou prostě nedůvěryhodní od prvního výstupu na plátně, přes veškerou snahu mi připadaj, že zrovna vyšli navoněný a načesaný z veřejné knihovny, kde celý den pilně studovali. Charisma na nule. Zejména Redford se svým knírkem a ďábelskou patkou má pěknou ránu, a to nemyslím jen tu z pistole. Navíc, jakoby nestačil jejich sladký vzhled, režisér tlačí na pilu ještě víc a nechává Newmana coby vůdce gangu říkat neuvěřitelnou větu, že jako ještě nikdy nikoho nezastřelil. To je taak prvoplánový, zaměřený na to, aby se i poslední odolávající divačky rozplynuly blahem. Navíc ten jejich morální profil, teda né, že bych byl nějakej mravokárce, ale by mě zajímalo, u kolika diváků by přetrvaly sympatie, kdyby tahle dvojka ukradla z banky jejich celoživotní úspory. Zkrátka, páč mi byli oba dva děsivě nesympatičtí, přál jsem jejich protistraně, ať už je konečně chytí, no šlo to ztuha, trvalo jí to skoro dvě hodiny, ale povedlo se!