luka4615

Vtahující seriálová záležitost, v níž se vrací prověřený producentský tým, aby nám odvyprávěl ne zcela známou kapitolu nejhrozivějšího konfliktu v dějinách lidstva. Masters of the Air zaujmou již na první pohled vybroušenou audiovizuální stránkou, která Vás dokonale vtáhne přímo do kokpitu bombardéru, v němž společně s hrdinnými členy posádky budeme čelit hrůzám války. V tomto bodě je tedy všechno jaksepatří dokonalé, jelikož všechno v prvních několika epizodách funguje jako dobře promazaný stroj. Bohužel, s přibývajícími díly se celá pracně budovaná atmosféra s několika stěžejními charaktery začne trestuhodně "rozmělňovat" a drolit, což má za následek pomalé upadání do ospalé letargie. Nastalou situaci nezlepšuje ani fakt, že se o několika stěžejních bitvách pouze mluví v rámci úspěšně splněné mise – divák si tedy pouze může domýšlet, jak onen střet mohl vypadat. Tvůrci ale ovšem najdou ztracené tempo v momentu, kdy se přesuneme do německého zajateckého tábora, pročež právě v ten moment se z naleštěné podívané stane špinavá a depresivní podívaná, v níž se definitivně ukují hlavní charaktery a u nichž jsem téměř nedýchal napětím. Co tedy dodat na závěr? Masters of the Air určitě nedosahuje kvalit dnes již legendárního "Band of Brothers", avšak jakožto poměrně výživný vhled do života 100. bombardovací letky to ale v rámci svých možností udělá velmi dobrou službu. Pokud jste tedy fanoušky vojenství a hledáte nepřiliš známé hrdinské příběhy té doby, Masters of the Air je určitě tím pravým, u čeho můžete strávit nějaký ten čas. Skvělá práce! (Apple TV+) „You’re a navigator, Crosby. You should be able to, I don’t know, find England.“

Rezonující příběh podložený skutečnými událostmi, z něhož ale nepodařilo vykřesat vtahující filmový zážitek. Snímek Manželé Stodolovi režiséra Petra Hátle jitří vášně již od svého oznámení, jelikož jeho vražedné pozadí je dosud bolestnou kapitolou tehdy nově vzniklé České republiky. Vyjma toho zde rovněž zaujmou i precizní herecké výkony (Lucie Žáčková!), z nichž Vás doslova nepříjemně mrazí v zátylku. Je tedy vážně velká škoda, že tvůrci i se všemi těmito atributy stvořili zoufale utahanou a podivně jednostrannou podívanou, jejíž vykořeněný scénář pouze smutně šustí papírem. Je mi vážně velkou záhadou, jak toto černobílé ztvárnění vraždící dvojice mohlo proboha projít schvalovacím kolečkem. Ve finále tedy dostaneme ambiciózní atmosférickou filmovou jednohubku, jejíž potenciál ale dalece přesahuje schopnosti a možnosti tvůrců. Škoda. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice)

Vycizelovaný a diametrálně odlišný náhled na hrůzy holokaustu, o němž nám dávají vědět pouze dráždivé náznaky a znepokojivé zvuky. Snímek The Zone of Interest režiséra Jonathana Glazera tedy do popředí dává představivost diváka, která je, jak všichni dobře víme, velmi mocnou čarodějkou. Můžeme se tedy pouze zděšeně domýšlet, komu patřil ten zoufalý výkřik linoucí se zpoza veliké zdi obepínané krásnými květinami. Právě tento prostor, v němž žije jedna velká spokojená rodina je jakýmsi uzavřeným mikrokosmosem, v němž dým z komínů a všechny tyto děsivé zvuky blednou a stávají se každodenní nevzrušující rutinou. Toto všechno je pak podpořeno skvělými hereckými výkony, precizní statickou kamerou a bravurně vedeným scénářem, který nabídne několik skutečně nezapomenutelných scén (Höss na schodišti), což děsivě koreluje s chladnou efektivitou, s jakou nacisté k likvidaci Židovského národa přistupovali. Co tedy dodat na závěr? Myslím si, že tak sugestivní a originální náhled na hrůzy holokaustu zde nebyl od premiéry snímku "Saul fia", který rovněž nabízel podobně nenápadný, avšak právě o to více zdrcující filmový zážitek. Pokud Vás tedy zajímá téma Druhé světové války ze všech jejích myslitelných úhlů, tak v tom případě Vám mohu snímek The Zone of Interest jen a jen doporučit. „I wasn't really paying attention... I was too busy thinking how I would gas everyone in the room.“

Knižní předloha z pera Jana Kalfaře je vtahujícím meditativním zážitkem, jejíž literární styl zaujme jak citlivé duše, tak i fanoušky kvalitní sci-fi tvorby. Je tedy poněkud smutné sledovat, jak si její filmová adaptace půjčuje jen některé atributy, přičemž ty užité i poměrně dost zásadním způsobem zjednodušuje. Ve finále tedy dostaneme diametrálně odlišný zážitek, což by sice nemuselo být nutně na škodu, avšak právě v tomto případě se to bohužel trestuhodně nedaří. Celý snímek totiž postrádá jakýkoliv náznak kvalitně vedeného scénáře, má poměrně uspávající tempo a herci zde nemají v podstatě ani co hrát. Je mi vážně velmi líto toho, že si tak úžasná kniha vysloužila tak neskutečně odfláknutou filmovou adaptaci. Achjo. (Netflix) „I did not intend to frighten you, skinny human.“

Nekompromisní filmová podívaná, která veškeré neduhy prvního dílu nechává daleko za sebou a suverénně míří k hvězdným výšinám. Zhruba nějak takto bych v jedné krátké a úderné větě popsal dlouho očekávané pokračování slovutného režiséra Denise Villeneuve, jež všem skalním fanouškům literární předlohy nadělil epické vyvrcholení první knihy. Ano, v tomto bodě by se dalo zcela oprávněně namítnout, že prvních zhruba 40 minut olbřímí stopáže se poněkud táhne a neudává patřičné tempo, nicméně právě tento aspekt nám tvůrci bohatě kompenzují spektakulární výpravou, jaká v moderní kinematografii jen stěží hledá vyzyvatele, rozmáchlou precizní kamerou Greiga Frasera a vybroušeným dunivým soundtrackem Hanse Zimmera. Toto všechno pak působivě rámuje příběh Paula Atreida, vyvoleného Mesiáše, jehož skutky jsou vetkány jemným předivem osudu do spletité historie planety Arrakis a vlastně i celé galaxie. Právě tento osudový atribut dodává celému snímku ten náboj, který mě osobně v některých momentech tak zásadně chyběl v prvním snímku. Za zmínku pak samozřejmě stojí i perfektní herecké výkony, z nichž ale stejně vyčnívá Austin Butler, jehož záporná postava se hned po zhlédnutí řadí k těm nejikoničtějším na stříbrném plátně. Nesmím zde také opomenout dokonale nasnímané davové bitevní scény, které Vás svou kadencí doslova přenesou na bitevní pole mezi divoce nespoutané Fremeny a děsivě efektivní Harkonneny. To samé pak platí i pro civilnější duely mezi několika stěžejními postavami, u nichž zase všechno umlkne, čímž vynikne ta pravá tíha okamžiku v celé své nahotě. Co tedy dodat na závěr? Pokračování Duny je splněným snem, velikášským snem, který talentovaný režisér přetavil v masivní audiovizuální zážitek, pro něhož existují velké kinosály s epickým ozvučením. Pokud jste tedy fanoušky knihy či jen samotného filmového řemesla, tohle zkrátka MUSÍTE vidět v kině, jelikož nic tak epochálně rozmáchlého tam (bohužel) určitě zase dlouho nebude. Výborná práce! PS: Doufám, že se Villeneuve rovněž chopí i zfilmování Spasitele Duny! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „I am Paul Muad'Dib Atreides, duke of Arrakis! Long live the fighters!“

Rutinně zpracovaný životopisný snímek, který ale díky svému palčivému tématu funguje o řád výše, než se od něj v prvopočátku čekalo. Tak zhruba nějak takto lze v jedné větě popsat snímek One Life, jehož největší předností je vyjma výše zmíněného nosného tématu i fakt, že to celé vypadá vážně velmi skromně. Myslím si, že hollywoodská patina by tomuto snímku spíše uškodila, pročež právě ty televizní kořeny celému projektu dodávají ten správný náboj. Za zmínku zde rovněž stojí i zkušeně vedený scénář, v němž je i přes poněkud delší stopáž akceptovatelné množství hluchých míst. Nesmím zde ale samozřejmě opomenout i zemité herecké výkony, z nichž s přehledem vyčnívá již tradičně excelentní Anthony Hopkins či třeba Johnny Flynn, jenž postavu Nicholase Wintona (člověka v našich končinách důvěrně známého) podal s překvapivým důrazem a naléhavostí. Jsem vážně velmi rád, že takovéto snímky vznikají, jelikož jsem toho názoru, že je velmi důležité, aby příběhy o těchto skromných hrdinech z lidu žily dále. A jsem vážně velmi vděčný, že si právě tento na první pohled nepříliš divácký snímek vysloužil k prasknutí naplněný sál v místním multiplexu. A já už Vám na samotný závěr mohu návštěvu kina rovněž jen a jen doporučit – opravdu to stojí za to. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice)

Minimalistická dokonalost. Tak zhruba nějak takto lze v jedné úderné větě popsat snímek Bastarden režiséra Nikolaje Arcela, který na sympaticky skromném půdorysu dokázal načrtnout vtahující drama o pěstování brambor. Jistě, tato alegorie může na první pohled znít poněkud nudně, nicméně právě díky umu tvůrců Vás dokonale vystavěný citlivý příběh naprosto vtáhne. V tomto bodě je ale záhodno přednostně zmínit zemité herecké výkony, z nichž markantně vyčnívá tradičně spolehlivý Mads Mikkelsen a Simon Bennebjerg v geniálně podané záporné roli. Právě výše zmíněné atributy v kombinaci se zkušeně vedeným scénářem vytváří precizně loženou melancholickou podívanou o nezdolné touze, lásce a rodinných hodnotách, od níž jsem se po celou dobu nedokázal odtrhnout. Pokud tedy hledáte neobvykle pojaté drama s drtivými přesahy a zasazené do nádherně divoké přírody, s tímto počinem určitě nešlápnete vedle. Výborná práce!

Vydařený seriálový projekt s neodolatelnou devadesátkovou příchutí, který díky svým přímočarým příběhům a lineárním postavám odsýpá jako čerstvě promazaný stroj. Reacher z produkce Amazonu se díky svému svěžímu přístupu řadí k těm vydařenějším adaptacím milované knižní předlohy. Jistě, sice v seriálu najdeme jisté odchylky, nicméně nějaké malé aktualizace si příběh z roku 1997 přeci jen zasloužil. Za zmínku zde rovněž stojí vtahující vizuál, úžasná hudební stránka a především stoické herecké výkony, z nichž markantně vyčnívá (haha) Alan Ritchson, který se snad pro tuto roli vážně narodil. Pokud tedy hledáte akční seriál, jehož staromilecký přístup v záplavě moderních pojetí tohoto žánru velmi razantně vyčnívá, Reacher je přesně tím pravým po čem Vaše fanouškovské srdce touží. Skvělá práce! (Prime Video) „In an investigation, details matter.“

Surrealistické a vysoce osobité dílo, které ve mně s přibývající stopáží zažehlo touhu poznávat a měnit svět kolem sebe. Snímek Poor Things talentovaného režiséra Yorgose Lanthimose Vás zaujme již od vkusně stylizovaných úvodních titulků, které dávají velmi srozumitelně vědět, jakým směrem se on a tvůrci v tomto projektu vydávají. Bez sebemenších vytáček jsme tedy doslova vhozeni do vtahujícího dekadentního světa s lehkou futuristickou příchutí, v němž všechny exteriéry, interiéry a pestrobarevná paleta lidí žije svým vlastním životem. Zkrátka zde máte velmi příjemný pocit, že to celé nebylo vytvořené jen za účelem snímku, nýbrž že tento krásný kout světa se možná někde opravdu nachází. Do tohoto všeho je pak organicky naroubována satiricky emancipovaná Frankensteinova nevěsta v podání výtečné Emmy Stone (Oscar?), tradičně spolehlivého Willema Dafoe či Marka Ruffala v překvapivé herecké poloze, s nimiž procházíme mnohdy bizarními a za vlasy přitaženými šílenými scénami. V tomto bodě je záhodno zmínit perfektní scénář, jež se všemi těmito situacemi pracuje s noblesou sobě vlastní, pročež se před Vámi na ploše čítající 141 minut rozestře dokonale vypointovaná mozaika lidské touhy poznávat širý svět a především sebe sama. Právě díky dynamické kombinaci tohoto elementu, naléhavé kamery a precizního soundtracku Vám ta olbřímí stopáž uteče až znepokojivě rychle. Co tedy dodat na závěr? Poor Things určitě nejsou pro každého, není to ten snímek "honosící se" přízviskem divácký.  Avšak i přesto bych vám návštěvu kina doporučil, jelikož si troufám tvrdit, že nic tak nespoutaného na velkém plátně zase pěkně dlouhou dobu neuvidíte. Tohle opravdu stojí za to, věřte mi. Výborná práce! (Viděno v kině CineStar Čtyři Dvory České Budějovice) „I have adventured it and found nothing but sugar and violence.“

Nadějně vypadající začátek byl bez sebemenších skrupulí doslova zašlapán do země nudným příběhem, neskutečně otravnými postavami a zoufalým scénářem, který po většinu času pouze bezradně šustí papírem. Seriál Monarch – Legacy of Monsters se sice může pochlubit skvělou vizuální stránkou, vtahující kamerou a slušným soundtrackem, nicméně výše zmíněné atributy z celého projektu dělají velmi podprůměrnou záležitost, kterou vážně nespasí ani tradičně spolehlivý Kurt Russell společně se svým talentovaným synem. Škoda. (Apple TV+) „This would make everything we have sacrificed worth it.“