LeChatNoire

Velké zklamání. Seriál dodržuje parametry pro debily, vše je vysvětleno, postavy vše analyzují a jsou analyzovány, všechno je řečeno. Divákova představivost není vůbec nucena pracovat. Tenhle psychoterapeutický způsob všech moderních krávovin je iritující. Nuda a propadák. Tohle se Burtonovi nepovedlo. Seriál nemá nic z původního Burtonova vesmíru. Postava Wednesday není ani tragická, ani správně záškodnická a není ani natolik výjimečně divná, abych s ní souznila. Nebaví mě ani její okolí. Všichni jsou prvoplánovi, předvídatelni a podléhají standardizovaným klišé. Nakonec i Wednesday sympatizuje se členy většinové společnosti a není zas takový bizar, aby nemohla mít kámoše mezi dobromyslnými dětmi. Opravdový fanoušek Tima Burtona tuhle netflixovou, konzumní slátaninu nepodpoří. Ne, ne, ne, ne a ještě jednou ne.

Nevěrohodné, nelogické, pouze násilné, nechutné, pornografické, ale nic víc. Bez funkce, bez hloubky, bez poselství. Prázdné, otravné, protivné. Pseudohistorický paskvil.

Toto se opravdu nepovedlo. Duchaprázdná slátanina, jejíž děj je vystavěn na oplzlých scénách, které by rády evokovaly artový dojem. Příběh o dvou bisexuálních lesbách neosloví, neohromí, nepřekvapí. Celým filmem diváka provází mrtvolné výrazy nehezkých, nevýrazných a nezajímavých hereček, prázdné dialogy a prostor bez duše, který vlastně nemá ani žádný význam. Kdyby se Skleněný pokoj odehrával ve sklepě a bez světla, vůbec nic by se nestalo. Jedna hvězdička za onyx z pohoří Atlasu.

Kultivovaná analýza literární i filmové postavy Draculy. Dokument jde skutečně do hloubky, o postavě upíra hovoří literární vědci, filozofové a historici. Propracovaný a kvalitní.

Zařazení "komedie" je trochu zcestné, nicméně se jedná o krásný film z dob, kdy film byl ještě filmem, kdy se herečky vyznačovaly neobyčejnou krásou a kdy herci uměli ještě hrát. V Gabinovi nevidím žádného vesnického suchara ani burana, dokonale ztvárnil postavu skeptického, stárnoucího muže se smyslem pro pravdu a spravedlnost, který svoje úzkosti a smutek nad životem a světem zapíjí alkoholem. Brilantní dialogy, nádherná hudba, rozkošná Michèle Mercier, to vše činí z filmu opravdový film a já ho náležitě oceňuji.

První onanistickou půlku filmu si mohli tvůrci klidně odpustit. Soft porn scény nijak zvlášť nepřispívaly k posouvání děje, spíš se během nich v divákovi kumulují pocity trapnosti. Estetický ztvárnění celýho filmu bylo docela syrový, osekaný, žádná hudba, žádný emoce, jen chození, čumění a mlčení hlavní postavy. Té holce přitom stačilo tak málo k tomu, aby si víc věřila a nezbláznila - stačilo, aby si s ní někdo povídal, aby ji někdo vyslechl a chápal ji. Nekomunikování a zametání problémů pod koberec je bohužel tristní jev českých domácností doposud, no ale roztahovat o tomhle film, nevím nevím. Možná mu chybělo víc estetična, možná tam měla být hudba, možná míň lesbických scén a žádná masturbační, možná to prostě nějak nedopadlo... Ale záměr chápu a ten je jistě ocenění hodný.

Sračka jak bič! Nehezkej tuctovej Pierce Brosnan totálně Bonda pohřbil. S příchodem devadestátých let ztratily Bondovky punc originality a veškerou svou poetiku. Nejlepším Bondem všech dob byl, je a navždy už zůstane Roger Moore.

Tolik jsem se těšila a tak jsem se zklamala. Tento druh psychedelie mi nic moc neříká, přijde mi jednoduše ireálný. Ireálnost mi normálně nevadí, ale v tomhle případě, kdy je to fakt přehnaný a lidský pudy jsou tady dohnaný do extrému, se mi to vážně nelíbí. Určitě je to dobrej film, ale myslím si, že perverze za fasádou upravených zahrádek, by se dala ztvárnit i jinak a dost možná i lépe.

"Ty ses nezabila? -Ne, proč, když už jsem byla mrtvá?" Geniální dialogy a morfologicky přesný popis rozkladu vztahu založeném na fyzické přitažlivosti a sexuální perverzi.

Dala bych o hvězdičku více, kdyby se na konci příběhu odhalilo mystérium posmrtného života. Takhle film vyústil "pouze" v křesťanskou morální zásadu "nečiň druhému to, co nechceš aby kdo činil tobě."