Mairiel

Ultimátní naplnění schématu lyrického festivalového filmu. Nic nového, každá další scéna se dala očekávat, emoce vynucené dramatickou hudbou. Prostě nuda.

Budování novomlýnských nádrží, záběry obce Mušov ještě před jejím srovnáním se zemí, letecké záběry krajiny před a po zalití vodou.

Klasické youtube video se zvířátkem zahalené do uměleckého hávu. V podstatě je to jen taková roztomilá hloupost, která ale celkem právem zvítězila v soutěži Krátká radost (MFDF Jihlava), prostě proto, že to je krátká radost.

Tyhle "jednosvěťácké" dokumenty mě moc neberou, o tom, že každá revoluce se zase změní v obchod, jsem nepochybovala už předtím. Zaujalo mě ale nadšení autora, který si sám sestavil malé letadlo, na kterém doletěl z Francie do Súdánu a toto je ve filmu často zmiňováno, když se stroji místní obyvatelé smějí :) Největšími záporáky tady podle mě nejsou zkorumpovaní politici nebo vojáci, ale američtí misionáři: o zdejším životě hovno vědí, ale hlavně že si tu šíří ty svoje pravdičky o správném náboženství, fanatizují část zdejších obyvatel, kteří pak terorizují ty ostatní. (Už dlouho se mnou při sledování filmu takhle nelomcoval vztek a touha někomu moc moc ublížit.)

Pro festivaly dokonalý terapeutický film. Stojíte půl hodiny ve frontě na film, na který se nakonec stejně nedostanete, v duchu proklínáte tenhle systém a říkáte si, proč zrovna vám se tohle musí dít. Tak místo toho doběhnete na film Úkryt. Tam vidíte přistěhovalce, kteří tři hodiny stojí v zimě před ubytovnou jenom proto, aby zaměstnanci na poslední volná místa vybrali někoho, kdo se jim třeba víc líbí. Potom už všechna čekání ve festivalových frontách vypadají mnohem méně tragicky...

Něco takového jsem ještě neviděla. Vizuálně zběsilá počítačová hra, kafkovsky neurčitá noční můra. Bylo by to zajímavé, nebýt roztřesené kamery, ze které se mi dělalo špatně, a sprostého vykrádání známých scén z 2001: Vesmírné odysey.

Těžko hodnotit - film viděn za živého hudebního doprovodu Tomáše Vtípila, bez něj by to bylo zas jiné. V ději samotného filmu jsem se poněkud ztrácela, závěrečné tři vteřiny jsem vůbec nepochopila, tak vlastně nevím, jak to skončilo. Na druhou stranu skvělá Asta Nielsen, ztvárňující ženu zneužitou a zneužívající. Univerzálně působivé téma + Asta + geniální doprovod => nakonec dobrý.

Beru to trochu jako filmovkový fail, že byl tento film zařazen do bloku představujícího české filmy Alexandra Hackenschmieda a zároveň promítán jako vycpávka před projekcemi. Ve chvíli, kdy jsem si měla tenhle filmeček užit jako ukázku kvalitní dobové reklamy, už jsem jej viděla asi tak popáte a jeho písničku proklatě nenáviděla...

Působivý dokument, který je ve skutečnosti celý hraným filmem. Příběh vraha je smyšlený a autorům pouze sloužil jako základní kostra, na které mohli pomocí různé filmové techniky a videa vystavět zdání dokumentu představujícího skutečné události. * * * Měla jsem z toho na konci rozporuplné pocity, místy těžko uvěřitelný, a snad právě proto silný příběh byl úplně shozen vyjádřením autora: "Je to všechno fake, nic z toho není pravda, jenom jsme si na tom cvičili natáčení s různou technikou." I když se cítím poněkud obelhaná, je to vlastně dobrá vizitka pro tvůrce.

Nejprve jsem si říkala, proč to ten doktor dělá. A pak mi došlo, že to je rakouský film.