Willynka

Nádherný film o nádherné ženě. Úchvatné lokace a kostýmy, naprosto uveřitelné charaktery, prostě paráda. V tomhle případě slova nestačí.

nezaujala ani podoba ani obsah...krutopřísná smůla

Anime na plátně se všemi svými pozitivy i negativy. Nebroušený diamant. Obzvlášť v první líné polovině je předloha hodně znát, ale paradoxně vám to vůbec nevadí, protože Alita staví svůj hollywoodský svět bravurně. Druhá o poznání akčnější půlka hýří nápady a otevřený konec je jen třešničkou na dortu. Nemůžu si pomoct, jak japonské! Takže jediné negativum jsou vlastně občas jalové dialogy, u kterých se ale domnívám, že kdyby byly v nani sore desu jazyce, tak je to čistá epika. Hodně svěží, hodně jiné. Chci ještě!

AHS je moje guilty pleasure a Coven je ho zatím jednoznačně králem (shoot out to Apocalypse, zatím je to pecka). Více černá komedie než horor, skvělé ženské postavy kam se podíváš a všudopřítomný sarkasmus. Rozporuplnému hodnocení se nedivím, protože tahle série zkoumá především ta klasická ženská témata jako je vztah matka - dcera, reprodukční zdravotní komplikace, hierarchie v ženském kolektivu, sebevědomí, styl. Mužské postavy jen tak povlávají v pozadí, ale rozhodně zbytečně neruší a naopak často posouvají děj smysluplným směrem kupředu. Nakonec musím vyzdvihnout perfektní dabing Elišky Balzerové, která navyšuje ďábelskost Jessicy Lang o dalších minimálně padesát procent. Viděla jsem všech třináct (lol) dílů snad stokrát a pořád mě to šíleně baví.

Béčkoidní zvyky (přehnaně hlasitá shitty hudba, očividný otřesný postsynchronní dabing, kostýmy často vyloženě působící na nejnižší pudy a nejmenší inteligenci) stranou, American Mary je kupodivu dobře zahraná žánrovka padající s divným scénářem, který tupě kopíruje zaběhnuté scénáristické berličky pro posun "psychologie" postav a které by vlastně vůbec nebyly potřeba a bez kterých by celý plot byl i vlastně podstatně zajímavější (konkrétně znásilnění, zabouchnutý pasák a jeho erotické fantazie, rádoby plot twist závěr a podobně). Sestry Soskovy (mimochodem samotné hrající neuvěřitelně zajímavé figurky) nicméně vytvořily zajímavý vesmír a já bych docela ráda viděla celou minisérii třeba na Netflixu, kterak mladá řeznice v černé zástěře na zakázku řeze do lidí pro nabuzení místo kafe, protože mě to ve výsledku fakt dost bavilo. Jako komplexní film tři s odřenýma ušima za neustálé vysoké štekle v každé scéně, protože ty z toho dělaly mimo jiné trochu cringefest, jako osobité béčko minimálně za čtyři.

A teď si počkejme, co na to všechno Paul Allen.

Je hodnej, přítulnej, žil s dementem, pardon s modelkou, nebo ne - s houmlesem. Roztrhal pár jiných psů, ale jinak je to úplné zlatíčko.

Když vidím některé komentáře, chce se mi brečet. Většina očividně vůbec nepochopila, na co se vlastně chystá koukat. Nejspíš za to může i kolonka "horor" mezi žánry. Já se naopak neuvěřitelně bavila (chvilkama jsem si připadala až trochu perverzně) při této sondě do duše mladého sociopata (k mému milému překvapení je to konečně osoba pohlaví ženského), který celou dobu podvědomě volá o pomoc svými výstřelky a kterého svět odmítá poslouchat, natož mu skutečně pomoci. Nevím, zda se dá filmu vyčítat plochost ostatních postav, když je očividné, že se chce režisér účelově zabývat pouze postavou Pauline. Snové sekvence jsou parádní, ať si tu říká kdo chce co chce, AnnaLynne je nádherná, charismatická ženská. Konec mohl být větší katarzí, nicméně i tak z finále mrazí. Tři je málo, čtyři zase hodně, nicméně za šedý průměr se to rozhodně označit nedá.

Kéž by byl pan Randi nesmrtelný. Neskutečná osobnost.

Nutno říct, že Vandermeerovu předlohu, respektive celou trilogii Jižní zóna, držím v hluboké úctě, protože se jedná o jeden z mých nejoblíbenějších námětů za posledních 15 let. Z Garlandovy adaptace jsem byla nadšená už od začátku a tak nějak od začátku jsem věděla, že si bude chtít látku adaptovat po svém. S tím jsem do filmu šla a rozhodně to mnohému pomohlo, protože pochybuji, že surreálnost knížky je vůbec převeditelná na plátno. A vskutku je nám nabídnut dlouho opomenutý druh scifi, který bude pro někoho nudný, pro někoho příliš abstraktní, ale troufám si říct, že něco takového jsme tu neměli snad od Vesmírné odysey. Prvně jsem nečekala, že z knihy o hledání identity a možnostech evoluce Garland vytříská novou (a velice pěknou) myšlenku o destrudu v každém z nás spojenou se schopností buňky spáchat apoptózu, a i když mě absence stěžejních prvků knihy (Lezoun, topografická anomálie, živé písmo, hora deníků, vůbec použití slova anihilace v jiném kontextu) mrzí, protože jsem zkrátka chtěla vidět, jak se s tím storyboardy poperou, tak chápu, že na vysvětlení všech úkazů je jeden film bohužel málo. Výkřiky některých o ploché hlavní postavě nechápu, původní bioložka - bezejmenná jako všechny postavy v prvním dílu - byla ještě podstatně větší studený čumák a asociál, hledala bych tedy spíš neschopnost spojení s postavou v dané osobě. Doufám tedy, že tento minimálně vizuálně nádherný film naláká další potencionální čtenáře, protože jak to tak bývá, knižní trilogie je podstatně výživnější (a neúprosnější, co se náporu na mozek týče) a tento film je jí důstojným uvaděčem. EDIT Přestaňte to srovnávat s Příchozí. Kniha je o dva roky starší. Po druhém shlédnutí na 4K televizi s quadral quintas kolem sebe hodnotím pětikulí. Naprosto šíleně hypnotické atmosférické peklo. Zážitek srovnatelný se stejně do detailu vypilovanou Čarodějnicí.