dogrose

Mne to strašně, strašně, strašně nebavilo. Jen síla mé vůle mi umožnila dokoukat pohádku do konce. Čím to je? Bylo to příliš dlouhé, nebylo jasné, zda fandíme oběma, nebo jen jednomu z nich, Ondra a Matěj měli jen málo společných dialogů a jejich vztah se nevyvíjel. Nešikovné, jalové dialogy. Navíc, Piškula je sympatický, protože ho znám ze Stardance, ale on má velmi úspornou mimiku, což v tomto případě vůbec pohádce neprospělo. Řečeno s Járou Cimrmanem: nepište, paní Konášová, a je-li to možné, nepište vůbec.

Byla jsem moc zvědavá na koncept. A jakkoli jsem systematická, tak mne zvolená cesta nakonec mile překvapila, protože co kde u nás žije, si mohu přečíst v každé encyklopedii. Prostě vyjdi před dům a dívej se kolem sebe a pozoruj, protože všude kolem tebe je život, i když se to na první pohled nezdá. Vzpomněla jsem si na svého oblíbeného spisovatele z dětství - britského přírodovědce Geralda Durrella. To, na jakou stranu se film kloní v otázce ochrany přírody a udržitelného rozvoje, neřeším, já se kochala přírodou. A doufám, že přibudou další díly.

Během první půlhodiny jsem několikrát toužila film vypnout, protože mi přišel zmatený a netušila jsem, oč v něm půjde, takže sledovat překotně se střídající výjevy bylo pro mne dost nudné. Rovněž jsem čekala výraznější závěr, ne až tak klišejovitý. Nicméně: naprosto mne uchvátilo novátorství, určitá renesance. Zasazení příběhu mimo čas a prostor, více retro než futuristické (budoucnost zde vlastně reprezentuje jen lanovka či rychlodráha jezdící nad městem). Sympatická mi přišla absence současné techniky (mobily, televize, počítače) a vůbec jsem to nevnímala jako socialistický realismus. Príma kostýmy a hudba. Balzámem pak byla absence vulgarismů, uječenosti, trapných vtipů. Naopak chyběl smysl pro zkratku, prospělo by film prostříhat. Nevím, jestli se na film ještě někdy podívám, ale rozhodně je pro mne kladným zážitkem i v kontextu soušasných českých komedií.

Jsem na vážkách. Pro mě dlouhé a jakoby příliš vyumělkované, přijde mi, že ne všechno do sebe zapadlo. Na druhou stranu mísení hravosti a podivna, vtipnost, zajímavá Eva Green. Mám velmi rozporuplné pocity a přiznávám, že vůbec nemám chuť vidět film znovu

Opravdu milé překvapení! Pohádka se hladcea srozumitelně odvíjí, bez zbytečných berliček a absurdních exkursů, krásné umění zkratky. Žádné pitvoření, žádné ječení, fajn obsazení. Postavy jsou uvěřitelné, kovář je velmi milý, vše dělá s úsměvem a optimismem, prostě mu fandím. To vše zarámováno zimou a Vánocemi, jen s lehkým nádechem slovenského folkloru. Laskavou atmosféru dokreslovala milá hudba. Představovala bych si větší interakci mezi kovářem a princeznou, zvláště v závěru, kde tento dialog chybí. A lépe propracovat ten Vaculíkův monolog, bylo to na nás nějaké moc rychlé. Určitě si poslechnu i ve slovenském znění. (Určitě je nutné, aby slovenské pohádky ČT dabovala? Za sebe říkám, že ne.) Pane Bebjaku, díky, máte za jedna mínus (ale to mínus je vážně malé)!

Je to upachtěné, kostrbaté, spousta zbytečností, nedotažené. Už úvodní předlouhá scéna v čertí škole. Vulgárně uječená Betka Stanková, zřejmě podle hesla čím víc ječím, tím hraju lépe a větší mrchu. Naši současní populární herci ve složenkových seriálech zapomněli hereckou techniku, nikdo ji tam po nich nechce. Proč taky, jede se na první dobrou, hlavně ať to hodí prachy. A přitom máme tak skvělé herecké mrchy, od nichž se lze učit, namátkou Jiřina Bohdalová, Blanka Bohdanová, Libuše Švormová, Alena Vránová, Regina Rázlová, Eva Trejtnarová.... Jiří Mádl je sympatický, ale on hraje vždycky všechno stejně... Scéna s čerty ve mlýně je zmatečná... Potěšila mne hudba, kostýmy a postava tetky Smrtky. Je zajímavé, že pohádky, které se mi nelíbí, vytěsňuji a pletu si je mezi sebou. A to je přesně tenhle případ.

Ani po hodině nebylo jasné, k čemu pohádka směřuje. Neuvěřitelně roztahané, absence umění zkratky. Nejsem si jista, proč se to jmenuje Řachanda a v čem přesně to spočívá. Asi v tom, že po požití lektvaru byli všichni mimo? Ale to tam skoro vůbec ukázáno nebylo! Přitom jednotlivé motivy byly osvědčené, dobré, kdyby se to jinak poslepovalo a točilo kolem řachandy, mohlo to fungovat a nová, vtipná pohádka by byla na světě. Vtipná byla až na konci scéna v lese, kdy lesní paní převychovává princeznu, ale to fakt nestačí. Je to takové nijaké, ani dobro, ani zlo. A Vilma a Bolek to nezachrání, i když hrají do roztrhání těla. Je smutné, že nakonec budeme možná hodnotit pohádky podle toho, zda jsme během jejich sledování usnuli, nebo vydrželi až do konce...

Je to skvělý materiál k rozboru pro studenty filmových škol, aby pochopili, jak to nefunguje. Tedy za předpokladu, že na FAMU nevyučují režiséři českých pohádek. Mnohé tu bylo řečeno, nechci se opakovat, snad jen: překvapila mne Zelenkova neznalost řemesla, toto že dělal režisér Nesmrtelné tety? A jak je možné, že po neúspěchu Ducha nad zlato Česká televize opět tohoto režiséra osloví? Jak vlastně v ČT funguje zadávání zakázek? ... Pokud má pohádka přímo v titulu název hlavní postavy, divák určitě očekává, že ta postava bude fajn, že ho zaujme, že jí bude moci fandit. A protože divák vnímá především zrakem, je třeba vybírat představitele i podle fyziognomie. Člověk s vysedlými lícními kostmi, špičatým nosem a nevýraznými boltci nebude důvěryhodný, ani kdyby hrál jak pánbu, a ani to zde nebylo splněno. ... Jazykově je to neuvěřitelně chudé, slyšela jsem pana režiséra hovořit o pohádce v magazínu Sama doma a překvapila mne nízká úroveň jeho vyjadřování. A pak si přečtu, že psal scénář... Kdo nemá slovní zásobu a nezná určité zákonitosti, těžko napíše dobré dialogy. Stylu určitě nedosáhnete samoúčelným přehazováním pořádku slov, aby to bylo jako archaické. Postavy určitě nepřiblížíte divákovi, když chvíli budou mluvit hovorově a chvíli obecnou češtinou. A tak by se dalo pokračovat. ... Nevidíte někdo světlo na konci tunelu?

Těšila jsem se, jak se Francouzům podaří zpracovat formování vztahu mezi Kráskou a Zvířetem, neboť to je podstata celé pohádky. Jsem šokovaná tím, že právě tato podstata z pohádky vypadla a byla nahrazena sexuální agresivitou a stockholmským syndromem. Proto mne překvapuje zdejší poměrně vysoké hodnocení. Takže tohle je náš ideál? Dominantní muž, který si ženu vezme, kdykoli chce, protože je to jeho kořist, a ona jej za to bude milovat? Z jeho strany žádná lítost, žádné vnitřní pnutí, které by naznačovalo "polepšení"... Považuju za velmi nebezpečné zavádět takového tendence do pohádek a divácky je akceptovat. Vizuály jsou nádherné, ale celé je to prázdné, bez duše, prvoplánové. Ach jo.

Mně vadí, že se takovéto diletantské dílo vysílá po osm večerů v hlavním vysílacím čase veřejnoprávní televize.Má Čt vůbec nějaké dramaturgy? Někdo od ČT dostal balík peněz daňových poplatníků, aby za to natočil cokoli? ... Dovolte mi pár postřehů: řemeslně neumělý seriál o zlém bílém městě a hodných pracovitých cikánech myslím nikomu neprospěje. Nevadí mi, že to není kriminálka, ale spíš sociální drama; vadí mi, že je to bídně natočené. A pokud je pravda, že to natočili studenti filmových škol pod zahraniční supervizí, je můj údiv o to větší. Hlavní postava dokumentaristy je nepřesvědčivá, nesympatická, nepropracovaná, a už z toho důvodu je pro diváka těžké mu fandit. Navíc tento antihrdina v předposledním dílu zlu přihlíží (jde o život), ale nekoná, nebo jen liknavě. Děj je roztěkaný, natahovaný, divák neví, k čemu bude směřovat, protože vše je prakticky odhaleno již v díle prvním. Nejhorší jsou poslední dva díly, které působí parodicky: postavám dvou zlých homosexuálních Němců vůbec nerozumím, vždyť seriál je zaměřen protirasisticky a proti předsudkům, ale sám vyrobí takovéto směšné klišé. Poslední díl zřejmě stříhali v opilosti při závěrečném rautu, vůči divákovi mi to přijde neseriozní a nedůstojné. I když kvituji některé herecké výkony (Fingerhutová, Kříž, Stivínová) a rozhodně téma vítám, posílám toto dílo do odpadu se vší zodpovědností, protože nechci, aby s námi veřejnoprávní televize takhle vy... zacházela.