Destinytte

Roztomilý. Já se zasmála. :D

Emmu mám ráda, ale tohle se vůbec nepovedlo. Blbá a trapná parodie na The Girl with the Dragon Tattoo.

Tohle mi vzalo dech. Fakt síla.

Filmů o poruchách přijmu potravy moc není, proto jsem ráda, když se někdo rozhodne toto téma zpracovat, jenže většinou to dopadá jako tenhle snímek. Prostě nic moc. Ty snové záběry (nebo co to sakra bylo) spíš připomínaly stav člověka, který požil větší množství drog a moc neokouzlily, spíš jsem měla wtf pocit. Co se mi nelíbí nejvíc je to, co film ukazuje celkově. Pokud by se někdy pouštěl jako výstraha ve školách, ukazuje jak na to, ale už ne jak s tím bojovat, jak z toho ven. Mám obavy, že by film mohl inspirovat dnešní mladé dívky (popřípdě chlapce), kteří touží po štíhlé postavě a protože ve filmu anorexie ani bulimie nevypadaly zas tak zle, nebudou se bát to zkoušet a zahrávat. Chyběla mi tady hloubka. Určitě bych víc ukázala, jak tyhle nemoci člověka zničí, fyzicky i psychicky.... Ale bod za Marii-Luisu Purkrábkovou.

Zlaté dno je příjemný černobílý film se šarmantním Vlastou Burianem v hlavní roli. Vedle něj můžeme vidět i krásnou Zitu Kabátovou. Oba zahráli své role excelentně. Film ukazuje nejen to, jak může být obchod pěkné řemeslo, když to má člověk v sobě, ale i jak rozdílné mohou být lidské povahy.

Hm, že nám prý ukážou, že nejenom Pán prstenů je dobrý film z Nového Zélandu. Mě nepřesvědčili.

Plýtvání jídlem. Achjo, to snad ani není možný. Ne, že bych byla překvapená, ale stejně mi to přijde neuvěřitelný. Lidstvo od hladu pláče a tady se vyhazují obrovský kupy JEDLÝHO a často i dost ČERSTVÝHO jídla do kontejnerů. V moři je pořád míň a míň ryb. Proč? Protože leží mrtvý v popelnici. Proč to jednoduše nerozdají? Tolik lidí by za to jídlo bylo rádo. To je lepší ho vyhodit? Hmm... Svět kurví sám sebe. Taste the Waste je určitě zajímavý dokument, který ukazuje věci tak, jak jsou. Dost jistě stojí za to ho vidět.

Tohle vznikne, když hodíte do mixéru Twilight (Taky vám ta holka tak připomínala Bellu? Stejně prázdnej výraz. Akorát, že je blond. O to je to větší utrpení, sakra.) a The Walking dead. Na jednu stranu to mohlo bejt dobrý, ale moc na to tlačili (a když na to moc tlačíš, taky z toho může hovno bejt). Hlavně konec byl takovej umělej..jako poprsí Pamely Anderson. Jako kdyby se z nás snažili vyždímat co nejvíc nějakých citových blitek. Na mě to fakt nepůsobilo. Neměla jsem debilní, slintavej úsměv při sledování tý super-sladký romance. Nedržela jsem jim palce. Nee. A ani Nicholas Hoult to nezachránil.

Kdybych si dělala nějaké seznamy nejhorších filmů, které jsem kdy viděla, přidal by se tenhle někam vysoko k Pitch perfect a Sucker punch. Písně nebyly zpracované moc zajímavě, herci byli nesympatičtí a příběh mě nijak nezaujal = dvě hodiny čistého utrpení.

Dům, který je vlastně živá bytost. Úžasný. Musí bejt skvělý podílet se na tomhle projektu. Dokážu si představit, že bych někdy v budoucnu mohla v takovym domě žít. Ta nezávislost, kterou dům poskytuje, je lákavá.