Morrie

Občas člověk potřebuje film, jako je tento. Jasných 5*.

Po dlouhé době film, který mě donutil napsat komentář. Je to vlastně již stokrát viděný příběh o únosu dětí, dost dlouhý a ,alespoň pro mě, od neznámého režiséra. Příběh ale dokáže neuvěřitelně rychle vtáhnout do děje a nechat vás po dvou a půl hodinách s otevřenou pusou. Jake Gyllenhaal a vlastně všichni herci jsou neskutečně autentičtí. Děj celou dobu graduje a drží diváka ve střehu. Jak rád bych si film vymazal z paměti a vychutnal ještě jednou. Jasných 5*.

„Neměl bys tolik pít. – Možná bych neměl tolik dejchat.“ Film, který se mě snad nikdy neokouká. Lépe než Cage by to nikdo nezahrál. Je totiž vidět, že je mu z vlastní zkušenosti sakra jasný, co hraje a jak při tom má vypadat. Příkladný opilecký úsměv a motorika. Nevím, jak docílily těch jeho vlasu, ale jen podle nich se dá poznat co má za sebou. Film samozřejmě působí neskutečně depresivně, ale z Bena mimo chlastu čiší i určitý klid v duši, daný jeho neměnným předsevzetím. Vždyť mu už vlastně o nic nejde, rozhodnutý je, tak co.

To je taková pohoda, nikdy jsem si snad u filmu tak neodpočinul. Střihač zřejmě dostal volno a scenárista se taky zbytečně nenamáhal. Proč psát dlouho sáhly dialogy, když to jde vyjádřit pouhým pohledem. Zoe Kazan hraje víc než sympaticky a dlouhý statický pohledy na její tvář ani trochu nenudí (alespoň mě ne). Díky larelay za titulky a tím za tip.

Proslov na pohřbu kamaráda ze střední, na kterého si nikdo nemůže vzpomenout, je hodně originální a vtipný. Kouzlo příběhu je ale v samotném Tomovi, který se snaží postavit na vlastní nohy, ale stále mu v tom brání nástrahy života. Schwimmer hraje svojí postavu se sentimentálním výrazem díky kterému je postava od začátku sympatická a v nečekaných chvílích opravdu vtipná. Vztah s paní Abernathyovou mě trochu připomínal Absolventa. Je to dobrý film, nesmíte od něj ale čekat příliš. Zkrátka citlivě natočený příběh s příjemnou hlavní postavou a nenásilným humorem. Kdo nemá zájem ve filmu najít, co chce skutečně sdělit, ať se porozhlédne raději po něčem jiném. Film se musí hlavně cítit. S opakovaným promítáním roste překvapivě jeho vtipnost a opravdovost. Určitý poselství filmu je obsaženo v poslední Tomově větě v dodávce, která nutí k zamyšlení i po titulcích, a to mám rád. Film se ale taky dá bezmyšlenkovitě zavrhnout se slovy, o čem že to vlastně bylo.

Nevšedně vtipný, příjemně a hlavně vkusně natočený film o dvou lidech z rozdílných prostředí a odlišnými problémy. Kontrast postav je neustále přiživován jedinečnými výkony obou herců. Nedá se tomu co vytknout, skvělá hudba, příjemní herci, silný příběh to vše servírovaný s humorem který skrze smích i dojme.

Chce to pořádný nadhled, ale ve své podstatě je to dokonalý. Drží si to stejnou notu po celou stopáž a hlavně diváka neustále překvapuje. Samozřejmě, že se na to člověk podívá kvůli Natalie Portman a Joseph Gordon-Levittovi, ale film by fungoval i bez nich. Jen nechápu co na tom Portman tak zaujalo, že to i produkovala. :) Je to šílený, sprostý, občas vtipný a trochu smutný. Rozhodně, se na to nedá zapomenout.

„Jaké je minimum u života?“ –„ Žádné není.“ Nevím o filmu, který by divákovi dopřál tolik času na přemýšlení jako tato Road movie. Stejné téma jako u 50/50, ale natočené zcela odlišně. Občas je tam znát ten malý rozpočet, ale herecký výkon J. Jacksona, hudba a hlavně samotný hlubší odkaz filmu to nadmíru kompenzují.

Filmu může nejvíce uškodit jeho přeceňování a následné vysoké očekávání. Paradoxně úspěch na Zlatých globech může, podle mě, snímek snadno posunout do jiného okruhu diváků a tím mu uškodit. Děj je hodně uvěřitelný a bez vykonstruovaných přecitlivělých situací, kterých by se spoustu režiséru chytilo. Tady se ale krásně mísí smutek s naštvaností a vzniká tak i místo pro humornější scény. Čtvrtou zčásti dávám za běh Clooneyho v papučích, který je ve spojení s tím výrazem ve tváři a hudbou fakt kouzelnej.

Warrior je jeden z těch filmu do kterých se vám i přes vysoké hodnocení moc nechce. Chodíte okolo a bojíte se. Bojíte se klišé, které se tady s vyhlídkou finálního souboje bratrů nabízí, bojíte se, že to ten příběh prostě neutáhne. Ono to ale nakonec dopadne, pohltí vás to, inspiruje a dojme. Nakonec se ptáte, proč jste proboha projekcí odkládali. Pohled otce na své syny mlátící se v ringu je nezapomenutelný a Tom Hardy umí sakra dobře hrát.