KlonyIlony

KlonyIlony

Martin Pank

Vanuatu
redundantní tautologický pleonasmus

17 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 6 7
    • 27.8.2011  07:57

    Tento pornofilm Abel Ferrara z nouze natočil po ukončení studií. V "hlavní roli" je jeho tehdejší přítelkyně. Kromě obyčejných pornoscén má film i jakási kreativní poetická intermezza, které možná budou Ferrarovým příznivcům připadat zajímavé.

    • 14.4.2013  07:43

    Film je zajímavý hlavně jako výpověď o kriminálních aspektech hongkongského filmového průmyslu začátku devadesátých let a jako pocta dřině všech béčkových herců a režisérů. Pro ty, kdo se více zajímají o tvorbu Ann Hui je to další ukázka jejího zaujetí otázkou postavení žen. Michelle Yeoh je známá tím, že v akční scény točí bez kaskadéra, možná proto se taky objevila v této roli. Po filmu na mě přišla chuť si pustit nějakou kung-fu melu z produkce Shawn Bros.

    • 31.1.2015  14:53

    Mr. Cutris to opět dokázal. Svoji recepturu mixování rozmáchlého vyprávění a mikroskopických detailů tady dotáhl snad do ještě většího extrému a ve výsledku to působí až sureálně. Curtis byl vždy kritickým filmařem, tj. někým, kdo se snažil o to, dát publiku novou perspertivu, nový, smyslupnější narativ, ať už to bylo se záměrev vzdělávat, nebo podat alternativu k zaběhlým ideologickým narativům. Tento film je možná víc než kterýkoliv předtím přivádí diváka k reflexi nad narativem jako takovým. Film jasně říká, že hegemonní narativ selhal, svůj vlastní pohled tady Curtis dost redukuje, nechává více mluvit obrazy (několikrát mě napadlo, že se to ponořování do bezprostřední přítomnosti blíží stylu T. Malicka apod.). Film silně vsugerováná otázku: Co je ten pravý narativ? Postmodernista může namírnout, že na tom nezáleží, že všechno je "jenom narativ", ale takové salónní úvahy budou mít těžko apel na člověka, který si uvědomuje hrůznost mnoha dnešních problémů. Lidé jakožto sebeurčující, autonomní tvorové nemůžou nemít narativ, který by dával smysl jejich kolektivní existenciů jde jen o to, jaký si vyberou.

    • 12.9.2012  18:18
    Ai (2012)
    ****

    Bravurní avšak místy krapet "cheesy". Dovolil bych si poznámku ke komentáři J. Flígla: ano, postavy jsou vesměs mladé (či nestárnoucí), krásné a zajištěné (ba přímo si dopřávají opulentního životního stylu), kontrast mezi vyšší a nižší přijmovou skupinou a fyzickými přednostmi-nedostatky postav je však dost markantní. Kuanova rodina sice má zavedenou živnost, jejich děti však úplně snadno na standard střední třídy nedosáhnou - bydlí u rodičů, Kuan pracuje jako číšník a jeho sestra vypománá v rodinné restauraci nižší cenové kategorie. Jinými slovy, postavy se nepohybují v socio-ekonomickém vzduchoprázdnu, jak naznačuje Flígl. Kuan je sice vysoký, což vám v Číně dodá fůru sex-appealu, mezi "běžné jedince" ho však sráží jeho koktání. Jeho sestra je sice dost k světu, jeho máma ale už patří do kategorie "teta". Máme tu bohatou "milfku" a chudou "milfku", bohatého playboye v letech (strýček Lu) a chudého playboye v letech (strýček Li) atd.. Zkrátka úplně zidealizované a od slzavého údolí izolované mi postavy nepřídjou.

    • 20.7.2011  08:09

    Curtisův nový seriál dává mnoho námětů k přemýšlení – druhá epizoda např. pojednává o tom, jak na základě teorie o rovnováze ekosystému elitní think-tank Club of Rome došel k závěru, že dojde k celosvětovému ekologickému kolapsu na začátku 20. století; teze o povaze ekosysému (tedy že „ekosystém“ není dynamický systém; příroda se vyvíjí chaoticky) mají sami o sobě závažné implikace; Curtis v seriálu taky mistrně načrtl intelektuální historii posledního staletí – nebo řekl bych spíš její temnou stránku (Curtis, jak známo, se věnoval i dopadům myšlenek Freuda a neokonzervativců); Curtisovy jde o to ukázat, jak tyto (zřejmě chybné) představy o „ekosystému“, lidské přirozenosti etc. ovlivňují a formují naši společnost. 1. epizoda je hlavně o dopadu myšlenek filozofky extrémního individualismu (nazvané objektivismus) Ayn Randové, jimiž se inspirovali teoretici (či vizionáři) internetové utopie a vládní činitelé odpovědní za politickou ekonomii (bývalý ředilet FED Allan Greenspan v mládí patřil do jakéhosi okultního kroužku kolem Randové). Ve 3.dílu Curtis mimo jiné představuje životní příběh biologa Richarda Dawkinse, který byl schopen teoreticky ukázat, že lidé fungují jako stroje na přenášení genů, a jsou proto "naprogramovaní" k egoismu nenávisti druhých. Toto "zjištění" jej prakticky dovedlo k šílenství a sebevraždě. Myslím, že Curtis tímto filmem chtěl ukázat, jak se chápání přírody a nás samých jako mechanismu promítlo v přístupu k životu. Jeho pojetí je z principu příliš idealistické, je však přínosné o těchto tématech přemýšlet. Curtis rozhodně odvedl skvělou práci v osvětlování klíčových intelektuálních problémů dneška.

    • 16.1.2013  16:01
    Be with Me (2005)
    *****

    Jeden příběh o trochu absurdním zoufalství, druhý o trochu absurdní naději a jeden osud naplněný po okraj smutkem i radostí.

    • 20.2.2018  08:06

    Patřím mezi ty, které BR 2049 zklamal. Atmosféra je naprosto fantastická, ale film bohužel tak trochu o ničem. I přes všechnu snahu a um, které do natočení tohoto počinu šly, mi film nepřišel poutavý. Uniká mi závažnost motivací postav - když se člověk začne šťourat v premisách originálu, tak se celý fikční svět začíná rozpadat. Originál funguje díky tomu, že se drží malinko víc při zemi.

    • 18.4.2016  18:01

    Je jistě třeba uznat, že jenom výjímečný režisér si může dovolit natočit dvouhodinový film skoro bez děje nebo jen s volnou návazností (skoro jako ve snu) mezi jednotlivými událostmi - podobně nespoutaně plynou často i dialogy. Belmondo a Karina v něm zpívají, tančí, pronáší hlubokomylsné poeticky a filozoficky laděné fráze, plácají se v absurdní situaci, do které se dostali vlastním rozhodntím… Každý vážnější divák jistě snese trochu odklon od formy, i trochu toho "proudu vědomí", pokud to dodá filmu na sdělení, nemůžu ale říct, že by mi tento film něco obzvlášť říkal. Třeba měl víc co říct lidem ve své době, pro mě až tak zajímavý není, určitě ne v porovnání s jinými Godadovými filmy. Přeso je to dílko, které nepustíte jen tak zhlavy, takže Godard tady určitých ambivcí nepochybně dosáhl; vtip a hravost se v něm nezapře.

    • 16.3.2014  09:05
    Borgman (2013)
    *****

    Kouzlo tohoto filmu možná spočívá v tom, že v jádru se podobá pohádkám, ale přitom je - v protikladu k pohádkám - v podstatě amorální; Borgman možná nějakou morálku má, ale její logika je nám naprosto cizí a nepochopitelná. Je tu pohádková temnost a záhadnost - temný les, podivné bytosti (realističtější verze Jezinek), malé děti v nebezpečí (Budulínci), přímo magické (magicko-realistické) prvky, kdy příchod postav na scénu ohlašují zvířata (nebo jsou zvířata samotné postavy?). Toto všechno je vtipně zkombinované s prozaickými elementy - kariéra, manželské vztahy, sociální interakce. Podivná logika chování postav ale veškerou normalitu pohltí a převrátí naruby.

    • 5.12.2011  21:06

    Dost efektní video zachycující souboj sprejerského fantomase a čističe pomalovaných zdí. YT:http://www.youtube.com/watch?v=gsyMiTx_CF8&feature=player_embedded#!

    • 21.9.2013  17:33

    Na jednu stranu je tento film docela konvenční romcom - i s přihlédnutím k tomu, že si hravě pohrává s diváckým očekáváním; na druhou stranu je tento film zvláštní tím, že (trochu podle očekávání) zachycuje "familiární" Ameriku úplně jiným pohledem, než na jaký je "západní" divák zvyklý - přesný opak toho, co běžně vidíme v mainstreamových romcomech a podobných odlehčených žánrech. V nich současné USA figurují jako přirozený výsledek lidské evoluce, standardní model pro organizaci lidské společnosti. Společnost je zde prostě irelevantní a ve středu zájmu jsou zde osobní krize a dramata. Občas mě u sledování napadlo, že se chvílemi nedívám na nějakou dobře skrytou čínskou anti-americkou propagandu, je třeba si však uvědomit, že USA z pohledu chudých imigrantů skutečně musí být dost depresivním místem, a že tento film asi vypovídá o zkušenosti mnoha imigrantů, kteří snili americký sen. Kdyby Feng natočil film podle podobného scénáře (scénáristům teda invence rozhodně nechyběla) v ČLR, byl to určitě film mnohem plošší a nezajímavější.

    • 8.10.2012  19:17

    Na povrchu velice fresh film, škoda že po obsahové stránce je to trošičku slabší, filmy o lásce a naději ale jen těžko na 100% osloví a přesvědčí... Čtyři hvězdičky si toto drama o čtyřech lidech, kteří dokážou navázat autentický vztah, zaslouží. Fan Bingbing je sice v roli mladé dračice rozkošná, musíme ale přimhouřit oko nad tím, že už není ve věku dvacetileté vysokoškolačky. @Bobofon: to je ale debilní komentář...

    • 12.4.2015  16:36

    Velice příjemné překvapení. Film má silný příběh, který vrcholí vyvražďovačkou, ve které nejde o prvoplánový krvavý spektákl, ale celý příběh je budován tak, aby mohl vyústit v něco šokujícího, v čemž se trochu podobá Hitchcockově Psychu. Absurdní tragika filmu a stupňující se děsivost je doplněná špetkou satiry. Jsou tu postavy jako z nějaké frašky (čemuž odpovídá i herecký styl): neúspěšná herečka, její falešné kamarádky, přiblblý šéf restaurace, kde rádoby herečka pracuje, slizský producent filmu, čímž film nabývá žánrového rázu, zároveň je v něm ale hodně situací a interakcí mezi postavami, které divákovi budou připadat běžné, jakoby "ze života". Tento mix divadelní stylizovanosti a scén ze života umocňuje napětí mezi jednotlivými situacemi, které hlavní postava prožívá, a dělá z filmu celkem netradiční podívanou - zvláštní mix mezi hororem a psychologickým dramatem. Havní síla filmu je kromě jeho uvěřitelné děsivosti (hlavně co se týče psychických stavů hrdinky, které jsou mimochodem velice dobře zahrané) to, že dobře vystihuje úzkosti mladých lidí s přehanými ambicemi a malými perspektivami, což je možná pro dnešní dobu typické; taky je tu silné téma až kanibalistické povahy zábavního průmyslu (či kapitalismu obecně), který jako nějaké monstrum z lidí vysává život - v SE je toto pojato zcela doslovně.

    • 2.10.2012  15:13
    China Rises (TV seriál) (2006)
    *****

    Asi nejlepší dokumentární film či seriál, který jsem na toto téma viděl (mluvím zejména o epizodě o ekonomickém růstu). Příklady rostoucí individuální a celospolečenské prosperity jsou vyvažovány tragickými příběhy těch, na které současný systém poškodil či zcela rozdrtil. Líbí se mi důraz na osobní reflexi lidí všech příček společenského řebříčku a funkcí, najdeme tu rozhovory s dělníky, rolníky, aktivisty, funkcionáři centrální banky, úspěšnými podnikatelkami a velkými továrníky.

    • 22.12.2012  08:24

    Velice pěkný sociálně-realistický film, který ukazuje černošské ghetto v celé jeho komplexnosti. V sítí vztahů, do které jsou postavy zapleteny, najdeme širokou škálu lidí - od nezaměstnané poflakující se mládeže po tvrdé gangstery, od zbědovalých fetujících matek s několika dětmi po nadějné studentky, které to dotáhly na univerzitu, nadějné atlety i tělesně postižené, člověka bojující za pozdvižený své komunity i sebenenávistného policajta, který má odpor k "vlastním lidem". Z filmu je citit silná motivace zlidštit černošskou chudinu, ukázat složitost jejich problémů, individuální touhy jejich členů a divákovi dodat pocit katarze (sounáležitost s "vlastními lidmi", odhození rasových předsudků atd.).

    • 19.9.2011  02:22

    Transnacionální, melodramatický, hongkongsko - newyorský srdcervoucí doják, nad kterým nezůstane žádné oko (a už "šikmé" nebo "rovné") suché. Příběh graduje, vášen roste, až nakonec vytryskne proud ultračistého melodramatu přímo do divákova srdce. Zdali to povede k oblažení divákovy duše - toť otázka.

    • 24.8.2011  20:06
    Chytač krys (1999)
    ****

    Krysy, vši, topící se děti, hromady plastových pytlů s odpadky, zvláštní vztah postpubertální holky s ranně pubertálním hochem, opresivní atmosféra bytovek, dusno v rodinných vztazích, pokus vytěsnit pocit viny... Při sledování jsem chvílemi moc nadšený nebyl, film ale má dost silných momentů. Odpůrci artovek by to s tímto snímkem neměli ani zkoušet.

    • 8.7.2011  21:51
    Da ji lao (2003)
    *****

    Tento film není radno strkat do vyhraněné „škatulky“; je to originální, překvapivý mix hongkongské kungfu famtasmagorie s prvky nadpřirozena s filmem o záhadnu alá Šestý smysl, který je vizuálním podáním a výpravou (zasazením do konkrétního kontextu) posunutý někam blíž běžným „realistickým“ filmům, a k tomu všemu docela inteligentně v posmodernistickém duchu tematizuje fatalistický pohled buddhismu na život. Hlavním postavou - spíš superhrdinou - je odpadlý „šaolinský“ mnich hraný Andym Lauem v gumovém svalovém obleku - Big/Daai chek liu (napadá mě vtipný překlad Hromotluk nebo Valibuk, překlad filmu by potom mohl znít naprosto vyhroceně: Inteligentní hromoluk), který “vidí karmu”. Big se protlouká Hong Kongem, kde se sblíží se slečnou Lee (Lee je policistka, která ho zatkne při stryptýzu), která má problematickou karmu a je jí souzeno zemřít. Big prožívá duchovní zápas, ne snad, že by chtěl Lee(ovou) nutně dosta do postele, spíš s ní má soucit, deptá jej nezvratnost koloběhu karmy, kterou nezastaví ani superhrdina. V závěru se film odpoutá od reality totálně, přejde do jakéhosi nevyřčeného (rozuměj neobjasněného) mystična. Na filmu mi připadá zajímavý hlavní hrdina – dal by se označit za crossover mezi typickým komixovým hrdinou na způsob Batmana (osamělý bojovník, který je nad “obyčejnými lidmy”, ale zároveň s nimi stále sdílí “Dasein”) a čínským typem legendární postavy YOUXIA (svět jianghu nebo wuxia); výsledek by se dal nazvat „spirituální superhrdina“. Originálnost filmu bych ilustroval příkaladem jedné scény, ve které se ironizujícím způsobem filozofuje nad koloběhem karmy nad talířem masa při večeři (postmodernistická dekonstrukce metanarativu). Nemusíte být skalním příznivcem Johnnyho Toa, aby vás film oslovil svou neotřelostí.

    • 24.7.2011  15:22
    Dao (1995)
    *****

    Tento film vás omámí jako dýmka bengálského opia. Po počátečním krátkém nájezdu váš mozek zaplaví stále zuřivější akce. Ve finálním souboji, ve kterém maladík s useklou rukou a za pomoci rozbitého meče chce pomstít smrt svého otce, jsou na obraze vidět – s trochou nadsázky – dvě ozbrojené, zápasící káči. Tsui kašle na nějaké hluboké prokreslování postav – v případě kladných hrdinů a hrdinek to jsou snové přeludy, záporné postavy jsou přízraky z nočních můr (někteří zloduši mi připadaly jako z Felliniho Satyrikonu – divná to asociace). Zápletka děká dojem šachové partie mezi dobrem a zlem – postupně jsou vyřazovány nižší figurky, aby nakonec došlo ke spektakulárnímu souboji dvou králů. Dobro zvítězí, film skončí, vy zůstanete sedět s vykulenýma očima a s nutkáním si ho pustit znovu.

    • 22.3.2014  06:18

    Ann Hui je naprosto všestrnná režisérka, vedle psychologicky velice vypjatých (Night and Fog, Goddes of Mercy), nebo zase intimních (Jednoduchý život, The Way We Are) umí i odlehčenější žánrové filmy. All About Love je romcom v jejím osobitém podání: scénář čerpá z narativních postupů typických pro žánr, je zde spoustu komických situací, na druhou stranu je film "vážný" tím, že podvrací genderové role, reflektuje situaci práv gayů a leseb apod.

    • 14.5.2012  00:56

    Sterilizovaná Taipei bez přelidněnosti, bez stánků na betelové oříšky, bez lidí, kteří nesundají žabky ani v lednu (a k nim nosí péřovku), bez smradu ze stánků s jídlem, bez smogu a ohlušujícícího hluku motorů, bez sběračů papírových krabic a plechovek... prostě žádný hluboký kritický pohled na kapitalistický systém v hyperurbanizované a přelidněném "provinčním sídle" Taiwanu. Ale jelikož uznávám, že takto mondénně, povrchně a s klapkami na očích, jako postavy "36. příběhu", se dá taky žít, a protože jsem sentimentální, hodnotím vysoko.

    • 20.7.2011  19:42
    Die bian (1979)
    **

    Nepovedená variace na Hitchcockovi Ptáky? (lol) Film sice není úplně béčkový: najde se pár pěkných záběrů na (možná) hitorickou pevnost, kostýmy docela zapadají do imaginárního světa wuxia (až na toho robota z plakátu), režie není úplný propadák; jinak si od něj moc neslibujte. Zápletka je naproto bizardní, nezajímavá; většína děje probíhá v katakombách, kde se schovává parta bojovníků, kteří jsou hororovým způsobem ohrožováni motýly. Dostaví se další bojovníci (kromě katakomb zde motýli i lidi lezou i větracími průduchy), kteří mají s předem zmíněnými nevyřízené účty, nakonec se vše vyřeší bitkou mezi dvěma (nechápu proč) znepřátelenými bojovníky; do bitky se přidá "zaklínač motýlů"; obě méně symapatické a charakterní postavy v bitce najdou svoji smrt. Během bitky zemře i jediná postava z filmu, kterou jsem si oblíbil - bojovnice v zelené róbě, která umí zacházet s lany jako Spiderman s pavučinou. Zabije ji dynamitem naložená vrána... to už mluví samo pro sebe. Ještě že Tsuie nechali v Hong Kongu natáčet dál. Skvost jako jsou "Bojovníci z hory Zu" (ne remake), nebo srdcový film Tenkrát v Číně by si nikdo neměl nechat ujít. Die ban ale vážně není dobrý film.

    • 15.11.2012  13:53
    Diff'rent Strokes (TV seriál) (1978)
    *

    Klasický sitcom podle schématu pár vtípků - občas se nějaký povede - a kýčoviá poenta na závěr. Koncept bohatého pána s bydlištěm v přepychovém bytě na Manhattanu, který si adoptuje dva chudé kluky z Bronxu nebo Harlemu, mohl napadnout snad jedině pedofila.

    • 30.7.2011  11:12
    Do ma daan (1986)
    *****

    Do ma daan je film akční, melodramatický a komediální zároveň, a navíc je zasazen do kontextu republikánské Číny. Po Sun Yatsenově abdikaci (hned po revoluci v roce 1911) se prezidentem stal generál Yuan Shikai, který sice pomohl sesadit posledního císaře dinastie Qing, sám ale chtěl obnovit monarchii (zřejmě pod vlivem myšlenek monarchisty Kang Youweie, iniciátora modernizačních reforem, podle něhož Čína nebyla na demokracii připravená). V tomto období existovaly dvě soupeřící vlády, jedna v Kantonu a jedna v Pekingu, a pak teritoria kontrolované místními generály/warlordy. (Film ale historickými detaily neotravuje, píšu jenom pro dopnění, protože někteří komentující v tom mají trochu hokej.) Děj pojednává o záškodnické činnosti jedné prodemokratické skupiny (dcera jistého generála Tsaoa chce vlastnímu otci ukrát důležitou smlouvu, zřejmě o zahraničních půjčkách, které by šli na financování armády monarchistů), které se volky-nevolky rozhodnou pomáhat frivolní hudebnice, nadaná operní herečka, která ale jakožto žena je z vystupování na jevišti vyloučená, a vojín, kterému skupina hrdinů zachránila život (ten je ale tak trochu stranou). Film sleduje intriky a eskapády zmíněné pětice, jejichž zájmy se dost liší, v jejich vztahu ale dojede ke zvratu a jejich akce jsou nakonec motivovány vzájemným přátelstvím a oddaností. Pekingská opera, jak sugeruje anglický titul, tvoří prvek narativu, není pouze kulisou či estetickým doplňkem. Film je skvěle natočený a příběh pěti hrdinů si určitě získá i ty, kterým nesedí hyperboličnost hongkongských filmů. Do ma daan je, myslím, opravdu pro každého, stejně jako další Tsuiův originální film Tenkrát v Číně.

    • 29.9.2011  02:02

    Hodně "národní" film, i když kromě historie a japonských reálií v něm je hodně univerzálního a člověčího - dojemná láska mladé dívky - prostitutky k vdovci Akagimu, patetická víra Akagiho v přínos japonského imperialismu asijským zemím a naděje ve vítězství Japonců až do úplné prohry (Akagi totiž nevidí jinou možnost, než v tyto věci věřit, protože má syna na frontě), Akagiho pokorné přijetí životního poslání jako doktora v malém městečku, jeho boj s byrokracií,... Film je natočený skvěle, iluze "dobovosti" je dokonalá.

    • 20.9.2011  02:09
    Dong (2006)
    ****

    Dokumentární film o malíři Liu Xiaodongovi, spíš na způsob časosběrných dokumentů. Zhang občas zachycuje věci dost arbitrárně, někdy není jasné, kam celá věc směřuje, ale někdy to má dobrou pointu - třeba mě zaujalo prolínání záběrů z života bangkokských prostitutek a jejich podoby na obraze, nebo scény z domova chudé rodiny z chudého kraje Číny, které ukázali Liuúv životní background. Film osloví nejspíš lidi se zájmem o moderní figurativní malířství na způsob Luciana Freuda (nebo čínské moderní umění obecně) a se zálibou v asijské exotice.

    • 14.10.2011  00:57

    Odpověď Hong Kongu Hollywoodu. Film zaujme těžkou de-lokalizací: město, ve kterém se děj odehrává, je gothamovsky imaginární, žádné hongkongské nudlárny a herny. Vedle imaginárního města je zde paralelní svět ukrytý pod poklopem kanálu, ve kterém příšerný eunuch na způsob zajatých lidí v Matrixu pěstuje budoucí císaře dynastie Ming, kterou hodlá znovunastolit. Tři osobité hrdinky, které jsou od dětství svázýny osobními pouty, se z různých důvodů snaží zachránit děti a zničit příšerného eunucha. Film vyniká skvělou akcí a je celkem originálním zpracováním superhrdinského tématu, i když je třeba podotknout, že trojce žen není uplně "supermanovsky" superhrdinská, jde spíš o crossover mezi americkými superhrdiny a kungfu mistry.

    • 13.10.2012  17:43

    volně ke stažení na http://archive.org/details/The_East_is_Red

    • 21.7.2011  17:06
    Dotek zenu (1971)
    *****

    Jak dost dobře vychválit film, který nelze přechválit? Pro pochopení filmu je možná nejlepší jej zasadit do kontextu, ve kterém vznikl. King Hu tímto filmem kriticky vystoupil proti zavedenému stylu ve wuxia (bojovnických) filmech, které v 60. letech produkovala hongkongská studia. Tyto filmy byly plné magie a nadpřirozena, proti čemuž Hu reagoval novým stylem historicistického wuxia; právě v tomto spočívalo Huovo mistrovství (Mě osobně magie, kterou později opět zpopularizoval např. Tsui Hark, ve wuxia filmech nevadí, příkladem takového filmu vysoké kvality může být „Bojovníci z hory Zu“.). Hu byl v tomto ohledu inovátor žánru, který inspiruje režiséry wuxia dodnes. Dotek zenu se lehce inspiruje povídkou čínského spisovatele Pu Songlinga, hlavním postavou není machistický hromotluk, ale neúspěšný umělec a literát; hrdinství zosobňuje mladá, energická žena–bojovnice (od toho i původní název Xianu), která i přes své schopnosti neztrácí nic ze své ženskosti. Druhá jmenovaná postava se stala prototypem žánru. Kromě světa bojového umění je ve filmu obsažen – jak napovídá již název – svět zenového (v Číně chanového) buddhismu. Prvek tajemna ve filmu tedy netvoří magie ale náboženství, za hranici reality film zajde jen lehkým „dotekem zenu“. Kromě buddhistických motivů je film „zenový“ i po vizuální stránce; střih akčních scén záměrně pracuje s chybami, kterými chtěl Hu přinést obraz blíže divákovi: “Diváci sami jsou kamerou. Nechci, aby diváci seděli a dívali se, chci, aby byli v pohybu.” Vidět tento film je skutečně kulturním zážitkem, který se vyrovná klasikým historickým eposům západní kinematografie (řekněme Vláčilovo Údolí včel), nebo (o dost známějším) klasickým japonským historickým filmům (Kurosawa).

    • 2.4.2012  20:15
    Dr. Ha Ha (1966)
    **

    http://www.dailymotion.com/video/x8acmw_dr-ha-ha_fun

<< předchozí 1 2 3 4 6 7