ilovebritain

Pět hvězdiček málo. Můžu to vidět stokrát a stejně nebudu mít slov. Za sebe můžu ovšem dodat, že napodruhé to bylo ještě silnější, než napoprvé. Zatímco předtím jsem obrečela až konec, teď jsem střídavě brečela a smála se (někdy i obojí najednou) už od začátku. Poprvé v životě se mi stalo, že jsem probulela celý film a stejně jsem z něj nadšená. Komentovat BC nehodlám. Kdo viděl, chápe.

Poprvé a doufám naposledy se mi stalo, že jsem tak radikálně změnila názor na film. Když jsem před pěti lety film vypnula po deseti minutách, neb mě štval škleb madam Swank, nepočítala jsem s tím, že si jej později pustím, dokoukám a popláču si. Krásný snímek, krásné krajiny, krásný Butler

Nikdy jsem nepropadala kouzlu superhrdinů. Dodnes lituji hodiny a půl protrpěné u Spidermana, kterou mi nikdo nevrátí. Nějakou zvláštní náhodou se to ale občas může povést. Na TDK jsem se odhodlala podívat jen z úcty k Ledgerovi, velice brzy se však moje ruce (od založení na hrudi symbolizující sebeobětování a ryzí nesouhlas) přesunuly k mým ústům a já si po deseti letech poprvé napětím hryzala nehty. Netuším jak to Nolan udělal, ale povedlo se mu to. Dostal tam všechno. Strach, drama, napětí, akci, humor i trošku té romantiky. Caine coby Alfred? Šlo by to vůbec jinak? Zločinec Heath pro mě bude pořádně dlouho nepřekonaný. Moje soustředění na Ledgerova Jokera po čase poměrně nenápadně odpoutal hrdina sám. Bale je hvězda, to beze sporu, do role Batmana je však jako šitý na míru. Ďáběl s andělem v těle. No pánové a dámy, potlesk.

Téma tohoto je bylo pěkně dlouho velice kontroverzní a i film sám takový je. Pohled bez předsudků na svět s velkými předsudky. I když je dnešní doba jiná, nikdo nepopře, že mi mezi námi Zkrocená hora víří vody. Už jsme si jakž takž zvykli na gaye mezi námi, takže proč byl takový problém přijmout tento film? Nevím, zato vím, že pořádná bouře byla potřeba. Příběh sám o sobě je velice silný a pokud k nim přidáme krajinu a překrásnou hudbu, film může skutečně velice zapůsobit. Co se herců týká, Jake a Heath jsou lepší herci, než jsem si před shlédnutím myslela.

Britský humor je krásná věc a pokud se vyskytuje v míře vkusné, může se stát velkým kladem. Určitou míru patriotismu nemůžeme popřít, nakonec co je víc anglické, než právě Wimledon a natáčení romantické komedie v Londýně? Nemohu pominout ani počítačové triky, které zde skutečně udělají dojem. Neotřelé jsou i slyšitelné myšlenky hlavního hrdiny. Už jen tím, že ta postava opravdu myslí. Má své strachy, lásky i naprosto normální pocity vlastní imbecility. To známe všichni, tak co je na tom zlého. Z nějakého důvodu se v posledních letech objevil trend obsahující naprostou dokonalost mužských hrdinů, kteří však nakonec vždycky dostanou na zadek od neskutečně přemýšlivé ženy, jejíž starosti se snad ani tímto slovem nedají nazývat, byť je vždy ona ta svatá. Nakonec se pak někdo omluví a chlap pak přiběhne jako pejsek. Tentokrát si troufám říci i chápeme motivace hrdinů. Děj se však točí především kolem hlavního hrdiny, což je samo o sobě vzácné. Ba nejen to. On je to chlap normální nehýřící svaly a laškovnými úsměvy. Má silnější zbraně. Humor, inteligence, šarm, charisma. Sotva by to fungovalo lépe, než s Paulem Bettanym. (Paul Bettany je, byl a bude mým oblíbencem.) Ani Kirsten rozhodně nezklamala. Mezi nimi to zkrátka fungovalo. Vřele doporučuji romantickým duším milující sportovní napětí a Británii.

Po shlédnutí tohoto snímku u mě nastaly dvě emoční fáze. V první fázi jsem měla v hlavě jen němý úžas, který by se dal shrnout krásným českým slůvkem páni. V té druhé pak nastoupil výbuch otázek a nejasností. Christopher Nolan dokázal jednu úžasnou věc, přistupujete totiž k filmu zpravidla už předem s vědomím(respektive vírou), že v režisérském křesle sedí génius, který přesně ví co a proč je na plátně tak, jak to je. (Pokud se tak neděje, nepochybně toto vědomí nabudete již po několika minutách, ne-li vteřinách, nebo přinejmenším na konci.) Velice jsem se snažila, po předešlých zkušenostech, vnímat pečlivě každý moment filmu a i přesto jsem se mi zdála tato lávka velice vratká. Často jsem padala do nekonečných hlubin pocitu vlastní slaboduchosti se zdviženým obočím, abych se po chvíli z vody vynořila s úsměvem, který by se dal odborně popsat větou "Ha, Nolane, já tě prokoukla.", načež jsem velice rychle znovu uklouzla zpátky. V reálu by byla potřeba kluzká lávka, pouta a potlačení pudu sebezáchovy, scénáristovi však stačila pouhá jedna věta. Celý film je zastřen elegantní rouškou se zlatým nápisem: "Ano, klamu vás. Vy to víte, ale stejně nedokážete odejít, aniž byste se alespoň pokusili se se mnou utkat." Mně osobně to skutečně nedalo. Patřím dokonce k té sortě diváků, kteří okamžitě zatoužili si tento film urychleně sehnat a zase se snažit pochopit. Pokud scénář má chyby, pak vás mohu celkem s jistotou ubezpečit, že vy je na první shlédnutí neodhalíte. Pokud byste si to ovšem vůbec přáli. Asi je to naivní přístup, leč já se klidně nechám zblbnout s jistotou, že pak budu zírat. (Buď nechápavě, nebo obdivně. Podle stupně věnované pozornosti.) Herecké zastoupení téměř nemá slabých míst. Sir Michael je pro dnešní generaci již legendou a není překvapením, že jeho výkon zde byl brilantní. David Bowie pro mě není hercem, mistr promine, byť se snažím sebevíc. Talentem oplývá, ačkoli z jeho pohledu jsem měla neustále pocit, že čeká na potlesk. Z hlavní dvojice považuji za slabší článek Jackmana. Hrál svou roli se vší vážností, ale nezdálo se mi, že by na sebe dokázal strhnout pozornost pouhým pohledem. Pro Balea se mi prostě nezdál dostatečnou konkurencí, mistr promine. Baleův výkon byl precizní a vžitý. Díky jeho gestům a osobnosti scénář vynikl o to více. Sebevědomí i nejistoty, posedlost, elegance i určitý stupeň čirého padoušství. Pokud chcete strávit dvě hodiny napjatého sledování, pak hodinu v úžasu a pak pořádně dlouhou dobu před spaním zvažováním, jak to ti pánové vlastně všechno provedli, potom je Prestige volbou více než skvělou.

Už pěkně dlouho jsem napjatě očekávala, až někdo natočí muzikál, který bych mohla s čistým štítem označit za kvalitní a přitom kouzelný film. No konečně. Pochybuji, že na světě existuje mnoho více kýčovitých snímků než právě ML. To ale ani zdaleka neznamená kritiku. Spíš se dá říci, že je to tak kýčovité, až si to člověk musí zamilovat. Několik scén tam považuji dokonce za geniální. Po dlouhé době jsem dokonce spatřila zázrak herců, kteří dokonce umí i zpívat, což myslím vážně. Neodpustím si poznámku ohledně poslední scény s Ewanem, kde jsem asi poprvé slyšela skutečný smutek místo elegantní kamufláže. Pěkný.

Říkejte si, co chcete, ale mně se to líbilo. Pokud si chcete užít skutečnou ubulenou limonádu, pusťte si Spielberga. Silné naturalistické válečné drama natočené pro změnu někým, kdo ví, co dělá. Poprvé za dlouhou dobu to není o nás bez nás, což vysoce oceňuji. Bale možná maličko přehrává, ale upřímně, mohlo být podstatně hůř. Pokud máte rádi válečné drama natočené bez příkras a přece lidsky, pak srdečně doporučuji. Pokud ale čekáte slzičky a Wiliamse, pak byste si měli ujasnit pojem válečné drama.