Markussis

Markussis


omezený milovník artu

17 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 4.10.2013  15:05
    Prostřeno! (TV pořad) (2010)
    odpad!

    Ubohost největšího kalibru. Jsem rád, že moji oblíbení uživatelé mají na toto povětšinou stejný názor. Jedná se na kazdý pád o sprostou reality show, kde se typicky česká maloměštácká mentalita, která se mimochodem díky naší turbulentní době rozšířila už snad do všech vrstev společnosti, násilím servíruje divákovi pod hlavičkou toho, jak je přeci takový stav normální. K tomu samozřejmě zdatně dopomáhá aktuální normalizační a bavičsky debilní komentář ústřední dvojice. O slušnou soutěž se nejedná v žádném případě. Nebudu se dál rozepisovat.

    • 4.9.2013  03:01

    Kýčovitý strašný, i když svým způsobem, klasický devadesátkový bullshit. Snímek jsem viděl již hodně dávno, ovšem nevím, co by se mi muselo stát, abych se něj podíval znovu. Šílený a uchylný Douglas a ještě hroznější Demi Moore. Vím, že hrát v podobných typech amerických kýčů oněch devadesátých let a ještě k tomu s Douglasem jistým způsobem znamená stát se vždy karikaturou. Přesto Demi Moore je mi extrémně nesympatická ve všech těchto filmech. Sharon Stone v Basic instinct a jiných filmech přeci jen takto odstrašivě nepůsobila. Douglase uznávám, ale štve mě, že jeho imidž je dodnes vybudována na těhle, alespoň pro můj vkus až nechutných thrillerech z devadesátých let, a to mám jinak devadesátá léta rád. V tomto provedení spíš ale radši přemýšlím o návratu do středověku.

    • 29.8.2013  00:38

    Dosti hrozná věc i leč. Opominuli světácký šarm stárnoucího Miloše Kopeckého a jalové mládí Jiřího Langmajera, tak hodnotím tento počin jako naprostou zbytečnost. Nejlepším okamžikem se pro mne stal úplný černobílý začátek s Milošem Kopeckým navrcholu slávy. Ovšem hned poté, co on sám bere do ruky ovladač a vypíná tento černobílý autobiografický záznam o sobě a začíná vše jako starý znovu zkoušet již v barevném světě filmu, navíc s příšerně kombinovanými a bohužel i špatně provedenými popěvky, mi bylo jasné, že to průšvih bude. Je pravdou, že po celou dobu si film na nic více nehraje. Však v takovémto případě to asi ani moc nejde.

    • 18.8.2013  18:10

    Asi opět velká a problematická otázka vkusu, hodnotit tento film. Řemeslně dobře provedené, herecky výborně zahrané, ovšem koncept a zejména humor, na kterém je snímek vystavěn, mi chvílemi až bohužel vadil. Nemám rád humor nucený, humor za každou cenu. On už to poté ani žádný opravdový humor není. Humor se nedá dělat cíleně, neboť humor je vnitřní esenciální šťáva nějaké spíše nečekané zábavné komické situace a funguje tedy jako její vedlejší produkt. Chyběl už jen předtočený smích.

    • 18.7.2013  20:14
    Zvětšenina (1966)
    *****

    Opravdický odkaz let šedesátých. Antonioni a jeho barevně hrající Londýn, (forma snímku), dávají prostor k tomu, aby se obsah tohoto snímku stal srozumitelným i dnes, neboť podoba dnešního světa, a jsem o tom přesvědčen, vychází odtud, z této doby, (nikoli z poselství snímku). Zvětšenina je naprosto geniální termín sahající prostorově i časově za hranice snímku. Slouží navíc i jako nástroj pro jeho vnitřní koncept. Zvětšenina patří zajisté svou formou do vybroušených tzv stylovek šedesátých let, avšak svým obsahem neřeší například, jako tedy jiné případy, pouhou vztahovou rovinu lidí. Zvětšenina neapeluje na slepou a nucenou lidskou pospolitost. Naopak, každému jedinci dává do jeho vlastních rukou fotoaparát a zvětšující lupu, díky kterým může posléze vyslovit a provést jakýsi oprávněný distanc. Vše začalo v letech šedesátých a vše bylo postupem času umlčeno, né však vymazáno z paměti. Jedná se o jasný apel, který je právě dnes potřebný více než kdy jindy.

    • 16.7.2013  19:03
    Zorro (1975)
    *****

    Nejlepší Zorro jakého jsem kdy viděl. Sedmdesátá léta ve spojení s Alainem Delonem v dobrodružném filmu fungují zkrátka na výbornou i dnes. Delon nejen že zde skvěle odkrývá svůj velký komediální talent v roli přitroublého guvernéra, to by nestačilo. Role Diega mu sedne jako ulitá a lišák Zorro je v jeho podání naprosto perfektní. Film má v sobě spoustu přísad a různé druhy koření v podobě nejrůznějších odlehčení a gagů. Nádherná hudba od klasické bratrské dvojice. Závěrečný šermířský souboj je grandiozní!

    • 15.7.2013  19:57

    Naprostý souhlas s mými souputníky. Tohle je prostě slabota. Deray a Delon dokázali společně točit filmy jiného kalibru a jiné třídy. Film je nudný, příběh téměř až blboučký. Delon mi v roli šéfa kliniky vůbec neseděl. Jediné co se mi líbilo, byly jeho filosofické rozpravy s přítelem. Pohled na jeho manželku a milenku a tedy pohled na tisíckrát otřepané téma, mne po pěti minutách, zejména v úvodu snímku, dovedl do pocitu takové nudy, že jsem dokonce zvažoval vypnutí, tedy mého vlastního mozku. Mít plyšového medvídka pro štěstí je možná dobré, možná je to pověra, nevím. Každopádně vlastnictví takovéhoto medvídka by mělo zůstat v utajení a ne o něm točit film.

    • 15.7.2013  19:38

    Nevím, možná to není naprosto dokonalý film. Avšak Delon zde svou přirozenou přecitlivělost předvádí naprosto dokonale. Alkoholik a majitel garáží jede sám ve vlaku a již první pohled z okna naznačí, že je to tam. Caesar byl naprosto zasloužený. Co se týče zbytku filmu, tak miluji rvačku v sousedském domě. Počin přinášející naději i bezmoc . Komické i tragické zároveň.

    • 6.7.2013  01:11

    Jak již zde bylo předznamenáno, tak si myslím, že tohle je promarněný materiál. Příběh a námět celkem obstojný. Koukat se na to dá, ale to na všechny filmy s Delonem. Zanese vás to do jádra devadesátých let. Ovšem po té co se proberete, tak si uvědomíte, jaký hrozný kýč to je.

    • 24.6.2013  15:04
    Nemocnice na kraji města (TV seriál) (1977)
    *****

    Seriál o neoddělitelnosti profesní profesionality od té osobní, soukromé. Skvělý scénář, distingované herecké vyjádření svých rolí zejména panem Chudíkem, géniem Milošem Kopeckým a paní herečkou Danou Medřickou. Seriál má pohledem lupy odstupu času již své viditelné mouchy, ovšem ve svém konceptu a hlavní dějové linii je dodnes mezi českými seriály nepřekonán. Tomu se říká kvalita pánové

    • 1.3.2013  15:37
    Frank Riva (TV seriál) (2003)
    ****

    Frank Riva nebo snad takové pokračování či prohloubení cyklu Fabio Montale? Myslím, bohužel, že to druhé je správně. Měl jsem obrovskou radost, jakým způsobem se, s cyklem Fabio Montale, Delon dokázal vrátit na pole krimi žánru. To mne opravdu dostalo, neboť jsem přesvědčen o tom, že nový komisař Montale oproti jeho všem dřívějším ,zejména ještě z let osmdesátých dostal novou šťávu, dokonce i nové prvky. Vše ve třech dílech bylo takřka dokonale zabaleno a vyváženo. Jeden pořádný výstřel a šlo se od toho. Cyklus Frank Riva je bohužel již pouho pouhá vykrádačka Fabia Montala, zejména co se výrazových prostředků, místy již dosti přepálených, komisaře Rivy týká. Je zde cítit již jistá vyumělkovanost a zbytečné protahování příběhu. Neustále se hraje na jednu strunu. Vše lehce zapomenutelné. Ovšem stále profesionální krimi žánr práce. Fabio Montale i Frank Riva mají kouzelné oldschoolové hudební podkreslení a rafinovaný noční barový jazz se rozléhá celým filmem.

    • 1.3.2013  15:22

    Vysloveně průšvih to, ruku na srdce, není. Na druhou stranu vše od vtipů, překvapení a zvratů tak vyčpěle a vyumělkovaně natočeno až hrůza. Je to celkem vizuálně povedené, ovšem co mi vadí nejvíce, je moderní způsob uchopení příběhu oproti starosvěstskému způsobu uchopení u komiksu. U jedničky to bylo celkem hezky vyváženo. Toto s tím již nemá nic společného.

    • 14.2.2013  03:00
    SuperStar 2013 (TV pořad) (2013)
    odpad!

    Pokud nebudu publikovat a nezanechám zde svůj skeptický pohled na tuto věc, tak tedy musím napsat, že to opravdu nechápu a nerozumím tomu. V opačném případě napíšu toto. O peníze jde vždy až na prvním místě, to je jasné dávno. Osobně jsem se s takovýmito pořady - nepořady už smířil a beru je jako fakt. Ono se dnes vlastně jedná téměř vždy již o reklamu. Byť chápáno oficiálně jako televizní pořad a zábava, tak ve skutečnosti pořádně klamavá reklama, zaměřená na mladé naivní zpěváky - nezpěváky. Výdělek komerční televize, o nic jiného nejde. Co je ovšem hnus fialový? To je celá ta zpronevěra okolo, ano to, co se děje okolo. Pan Soukup a Pan Habera by za peníze neváhali prodat svou hudební a uměleckou duši, pokud ještě nějakou mají, ďáblu současného, globalizací zdegenerovaného, showbyznysu. Co je vlastně dnes hudba v ČR. Každému, kdo má všech pět pohromadě a z hudbou to myslí vážně, je jasné, že musí hrát nejprve u táboráku, v klubu a sám si vydláždit svou uměleckou cestu, to za něho, ani případně po úspěšném absolvování soutěže, nikdo jiný neudělá. Mladí náctiletí jsou oblbováni z řad porotců, kteří tuto situaci znají, znají svou nelehkou situaci a svou manipulací si z platu porotců usnadňují své živobytí. Člověk, který vleze s hudbou, zpěvem do televize a projde takovouto soutěží, je v celém jejím průběhu deformován jak sardinka v levné plechovce. Ano, všichni vítězové těchto řad nezapadli, ovšem díky vlastní již našlápnuté hudební cestě. Ten nebohý zbytek končí na firemních večírcích, promo akcích a v nejhorším případě v současných sračkoidních muzikálech, kde je, co do celku, talentu asi jako v Ordinaci v růžové zahradě. Superstar a podobné skvosty tedy dnes mají jediný pozitivní přínos. Člověk se díky těmto ukazatelům může zorientovat a vyhnout se takovýmto nesmyslům i v jiném odvětví.

    • 30.1.2013  17:45
    Zabít tiše (2012)
    **

    Čistej průměr, objektivně vzato. V jistých ohledech otravné, zdlouhavé i zbytečné. Pitt je tu fajn a díky němu jsem to vydržel do konce. V závěru nás, diváky, čeká velmi zjednodušený výklad amerického snu a podstaty demokracie. Vztahu byznysu, kapitalismu k demokracii a lidským právům. Nic proti ničemu. Američané takovéto počiny, kde obyčejní pouliční pobudové glosují a trousí moudra a mezitím se desetkrát navzájem drsně vyfuckují, točí od nepaměti. Nikdy jsem nebyl příznivcem tohoto směru filmařiny.

    • 18.1.2013  17:04
    Tony Arzenta (1973)
    *****

    Jednoduché, přímočaré a působivé. Děj od začátku do konce, žádná pauza ani dlouhé přemítání. Líbilo se mi velmi prostředí. Na snímku je znát ta uvěřitelná stará pachuť prohnilé mafiánskíé Itálie už od úvodní písně. Je to taková přirozená stylovka bez větší hloubky. Delon jako štvaná krysa jménem Arzenta je nádherně ledově divoký a živelný.

    • 17.1.2013  18:22
    Bojovník (1983)
    ****

    Jeden drsný vyžilý chlap středního věku s nekompromisním pohledem ocelově modrých očí a s nekompromisním pohledem na svět se vrací zpět z vězení. Žádná idylka v nových časech se však nekoná, staré struktury ožívají a dávají o sobě pořádně vědět. Inu diamanty jsou slovy klasika věčné. Zbývá už jen zapálit cigaretu, nadechnout se čistého vzduchu, vše velmi oduševněle prožívat, pořídit nové šaty, zapnout svou ostražitost a vše může maximálně stylově odstartovat. Zápletka naprosto jasná, snad i předvídatelná, ovšem niko-li naivní. To je velké plus, neboť film nenabízí nic jiného, než přímočarou zábavu. Co se týče samotného vyvrcholení a závěru, je mi potěšením konstatovat, že i zde Delon neztrácí nic ze své autentičnosti. Jeho filmová postava jedná tak nekompromisně a nedůvěřivě, že závěrečná Delonova dedikace filmu René Clémentovi je velmi logická. Není pochyb o tom, že Delon je autentický, takřka neměnný. Tuto svou vlastnost propaguje ve svých mnoha filmech, jde jen o to, jak vypadá celkové vyznění Delona v kontextu s daným snímkem. Zde se jistě nelze vyhnout menšímu klišé.

    • 11.1.2013  03:53
    Dallas (TV seriál) (2012)
    odpad!

    Naprostý výplach, umělotina vytvořená a vykřesená z učásti starého Hagmana, Duffyho, hraního si na vážné problémy, trapného příběhu a samozřejmě z hezkých mladých tvářiček v podobě drsných mačo řízků a jejich nadržených samic připravených plnit pudově své životní poslání. Dallas se opravdu posunul, už to není ten klasický seriál, má jinou podobu. Je daleko blyštivější a lesknoucí se. Bohužel je to však taková hraná reality show, zasazená do nějakého rádoby příběhu. Bral bych alespoň tu nostalgii, ale ta se nekoná. Návod na úspěch v dnešním komerčním světě." Nauč se balit lejno do lesklého papíru. Prodávej ho. Až to budeš opravdu umět, tak budeš nejlepší ".

    • 24.11.2012  16:26

    Legrace to z mého pohledu možná chvílemi je. Spolu s ní se dostavuje místy i pocit uvolnění, což lze i vyzdvihnout. Však koncept, na kterém je humor Coenových založen, mne o délku parníku míjí. Přiznávám, že toto není můj vkus. Malkovich, Clooney celkem ve svých rolích ujdou. Určitě nejlepší je role Brada Pitta, to je okamžik povedené křehké parodie. Zbytek je spíše velmi umělý a z mého pohledu moc popkornově vystavěný. Mám raději komedie a humor, který je uvěřitelný, lidský. Toto je pro mne neuvěřitelná (nevěrohodná) absurdita bez šťávy a života. Rozhodně však stále platí, že proti gustu žádný dišputát. Ovšem strojené je to velmi, to je zkrátka fakt.

    • 23.11.2012  16:59
    Fenomén Gott (TV film) (2009)
    ***

    Nejsem žádný zaujatec ani fanatik. Karel Gott i ve svém pokročilém věku je obyčejný kluk s Plzně, který chce uspět. Je z něho cítit upřímná touha se blýsknout a zažít potlesk na výsluní. Není žádným disidentem ani dekadentním umělcem buřičem, ovšem není ani nepřítelem těchto hodnot, jen jdou takřka bez dotyku kolem něho. První může být vždy jen jeden a o to Karel Gott usiluje prostřednictvým svého řemesla celý život. Toto má zkrátka v krvi a je to jeho přirozeností, součástí, niko-li naučenou pozou. Co se týče samotné hudby, tak má Gott ve své kariéře skutečně několik etap. Hudebně a pěvecky na vrcholu byl nepochybně zejména v polovině šedesátých a začátku sedmdesátých. Ač si to mnoho rokenrolistů, bigbeaťáků nepřiznává, tak Gott je pěvecky dokladatelnou součástí českého rokenrolu. Tedy určitě né svým životním postojem, tam se Gott vždy hlídal. Ovšem v šedesátkách na podiu ten rokenrol dokázal pěvecky vypálit takovým způsobem, že by i Elvis zrudl závistí.Toto mu prostě nikdo neodepře. Nemůžeme mu upřít, že po celou svou kariéru spolupracoval s nejlepšími muzikanty, orchestry, kteří a které se u nás kdy objevili. Na jeho počátcích můžeme zaregistrovat jazzové a swingové období, které ho v jeho tvorbě velmi pozitivně ovlivnilo. Americkou gramofonovou společností Columbia byl označován za evropského Sinatru, tenkrát byl neuvěřitelně všestranný. Naopak v sedmdesátkách se z něho stal spíše romantický belcanto zpěvák, ovšem opět s velkým Z. Nakoukl i velmi citlivě do folkloru. V osmdesátých letech zaplul celkem šikovně do vod středního proudu již zformované kolovrátkovité Pop Music. Avšak i zde má své světlé chvíle. Od poloviny osmdesátek je to hudebně dodnes již pořád ten stejný Karel Gott. Stal se z něho jaký- si trubadůr romantiky a krásy obecně. Rokenroly v jeho dnešním provedení od něho působí málo živelně a dosti dřevně. Proto se dnes již možná na jeho velké kvality zapomíná. Celkově se Gott stal univerzálním zpěvákem, který dokáže nadprůměrně zazpívat coko-li a přitom neztratit svůj pěvecký výraz. Toto potvrdí každý kritik, který tomuto rozumí a déle se tím zabývá. Jako osobnost je Karel Gott již ze své podstaty charakteru profesionál za hrob, který chce za každou cenu uspět.Tomu přispůsobil a podřídil takřka vše ve svém životě. Jisté části populace právě toto vadí. Mne osobně vadí velmi povrchní posuzování Gotta dnešní doby, právě touto částí populace. Pro ně je to normalizační zpěvák z dnešního bulvárního tisku. Jiří Černý, hudební kritik řekl a odpověděl na otázku: " Co se vám vybaví při vyslovení jména Karel Gott? Jedna z nejsložitěších hudebních osobností vůbec ". Myslím, že má pravdu v tom, že Gott by se měl hodnotit zejména hudebně, protože pro něho je hudba alfou i omegou, je to jeho řemeslo, vše ostatní jde kolem něho. Ono je však snazší zavrhnout ho celkově jako člověka a la normalizační božský Kája, než aby se každý hodnotící zábýval podrobně jeho tvorbou a uměním v rámci nějakých 50 let. To dá dosti zabrat. Dokument je dělaný pro fanoušky Karla Gotta nic víc. Dokumentu, který by měl shrnout výše zmíněné etapy Gottova hudebního vývoje, jsme se nedočkali a nevěřím, že se kdy dočkáme. Jakákoli odbornost zde nebyla ani v náznaku. Dříve existovali alespoň odborné hudební časopisy př: Melodie. Ale to už je jedno. Mám dojem, že Gott je většinou populace i svých fanoušků vnímán povrchně, toť vše.

    • 23.11.2012  14:34

    Velice smutné, opravdu velmi těžké pocity ve mně bouří, když se brodím těžkým terénem tohoto art snímku. Jeden velký chaos, ticho a přicházející hluk, který však okamžitým rázem opět mizí. Zobrazeny lidské tužby, lidské přirozenosti, lidské směřování, řekl bych až mrtvolným způsobem. Pokud bych mohl vůbec pocitově něco chválit, tak snad s odstupem a zvenčí pouze jako divák a sice autentičnost se současnou dobou. Látka je opravdu autentická a přináší jedno velké zhodnocování hodnot i získaných zkušeností lidstva 20. století. Výsledkem je jedna velká moderní dekadence. Tvrdá realia, poctivost sdělení snímku vs utrpení divákova uvědomění. Co si kdo vybere a co přijme, co odmítne? Toto je současnost a jelikož jsem snílek, nemohu dát plný počet, obdivuji toho, kdo to dokáže.

    • 23.11.2012  14:19

    Nepochybně opět velmi silný rukopis Quentina Tarantina. Z tohoto jeho snímku mám raději tu část, co se odehrává přímo v terénu, neboť to Tarantinovi sedí. Co ovšem tedy nelahodí mému vkusu, je spojení Tarantina a zákulisí, večírků, romancí 2. světové války. To filmu opravdu ubírá. Vynikající a velmi stylizovaný Pitt nedostává dostatečný prostor k mé spokojenosti. Zajímalo by mne to celé ještě více, kdyby se Tarantino pokusil více o válečný snímek a do něho zasadil všechny své poznávací znaky. Snímek by to byl určitě silnější a zapamatovatelnější.

    • 22.11.2012  17:32
    Hurvínek vzduchoplavcem (TV seriál) (1997)
    *****

    Jedním slovem nádhera, takový loutkový večerníček pro děti i dospělé. Skvělé jsou snad všechny díly. V závěru se ještě dočkáme spojení loutek a Prahy. Už samotný název slibuje obrovskou dávku té pravé Hurvínkovské bláznoviny.

    • 20.11.2012  16:14
    Pošta pro tebe (TV pořad) (2005)
    *

    Snad pouze jednu hvězdu ze soucitu nad lidmi, kterým tato věc v životě pomohla, mohu dát. Ale proboha zábava do televize. Proč? Někdo velmi často oponuje a přednáší názor, že když se lidem pomůže, ať už jakýmkoli způsobem, tak je to dobré. Ale jaký to má dopad na diváka? S tím už si hlavu nikdo dělat dnes nebude. Nacpe se to jednoduše do primetimu, vysoká sledovanost, o kterou jde především, se sama hájí již výše zmíněným argumentem a pocit tumpachovosti dopadajícího na diváka je už vedlejší. Právě to, že divák, niko-li případný zájemce pořadu, je vedlejší, je ta největší odpornost. Tvůrci těchto pořadů už vůbec nepoužívají mozek a podvědomě jdou prvotně především po úspěchu, (zisku) . Chaun mě tímto celkem utvrdil o své povrchnosti. Smrtící kombinace. I té jedné hvězdy je škoda.

    • 20.11.2012  15:52

    Tohle se opravdu nepovedlo. Jedná se o bondovku, která pouze vaří s dozvuku Casina Royale. Snaží se dořešit příběh Vesper. Zloduch trapný, bondgirl, no jakoby nebyla žádná. Příběh a jeho hlavní linie jsou též velmi slabé a celkově film je to bez nápadu i bez náboje. A to je sakra u Bonda špatně. Proti Craigovi nic nemám, ale pokud speciálně on nemá na tělo na míru ušitý moderní akčňák, tak je jeho pojetí Bonda úplně bezduché a zbytečné.

    • 20.11.2012  12:09

    Fim o falešném pocitu bezpečí, o falešném pocitu pevného zázemí, který peníze poskytují. Těžko říci, zda si Gere uvědomuje tu faleš, na které tak sám hrozně lpí. Divákům je ho vlastně líto, jelikož na světě vlastně nic jiného ve velkých uvozovkách nemá. Vládne pomocí svého kapitálu všem oblastem svého života. Když přichází problémy, tak je tak zatvrzelý, že ho touha, své postavení si udržet, přemůže a on se zachová jako zbabělec. Napadla mne jedna otázka. Čím se vlastně liší zlý člověk od dobrého? Tento snímek to docela odkrývá. Lidé nejsou od přírody zlí, žijí jen v iluzi a ve lži, kterou přijali, naučili se ji a nakonec jsou na této lži závislý jako na heroinu.

    • 19.11.2012  12:25
    Skyfall (2012)
    ****

    Bondovka nebondovka, já zhodnotím Skyfall v kontextu s ostatními Bondovkami s Craigem. Naprosto rozumím tomu, že na světlo světa vysvitlo tvrzení o tom, že tato Bondovka je nejlepší v celé padesátileté historii. V tomto filmu je totiž vše, co se kdy v Bondovi objevilo - úderná hudba, honičky, padouchové, večírky s bondgirl, grand finale atd. Přesto si myslím, že výše uvedené tvrzení je dosti povrchní. Skyfall není nejlepší Bondovka v historii, avšak na množství použitých fragmentů a postupů možná jedna z nejrozmanitějších. Díky tomu film opravdu jistým způsobem zhodnocuje 50. letou filmovou historii tohoto agenta a stává se jakýmsi oslavným ohňostrojem, což je naprosto v pořádku. Avšak ta druhá stránka věci tak kladná není. Filmová linie je velmi roztahaná a velmi dlouho se nic neděje, vše po celou dobu hraje na viuzuální stránku věci. To je přesně ta část snímku, která ukazuje přetechnizovanost naší společnosti, chybí zde spirit a hloubka. Kdyby u toho skončilo, byl by to opravdový propadák. Ovšem to by nesměl přijít odjezd starým Astonem do Skotska. Toto grandiozní finále je pro mne samostatným filmem ve filmu, zde se nacházíme na chladném venkově a Bondovka konečně opět dostává kule. Ano moderní produkce, se schopností předvést takřka dokonalý vizuální zážitek, se rozhodla takto vizuálně zobrazit naprosto poctivý, bombastický závěr, který je odkojen tím nejlepším z oldschoolu. Závěr tedy opravdu nezklame, ale je to pouze a jen návrat k tomu starému, ovšem v dokonalém balení. Skyfall jako celek není kompaktním filmem, místy opravdu i hodně nudným. Nebýt toho finále a následného závěru v kanceláři, kdy se Craig stylizuje do Conneryho, tak by film byl snad horší než Quantum of Solace. Suma sumárum Skyfall je takovou jistou kuriozitou. Svým celkovým provedením je velmi neobvyklé a působí novátorsky, to je pouze ten vnější pohled na věc. Skyfall s Craigem je rozhodně větší zážitek než Quantum, ovšem nepřekonává Casino Royale. Casino Royale zůstavá Craigovým majstrštykem, od té doby se James Bond nikam skutečně neposunul. Skyfall je vynikajícím způsobem natočená znouzecnost sloužící především k zakrytí nedostatku současné invence v tomto Béčkovém žánru. Bond se vyčerpal a Skyfall je jeho labutí písní. Název je tedy na místě. Není radno zahrávat si s takovými termíny. Skyfall - Thunderball, přestaňte se už konečně vracet tímto povrchním způsobem k oldies a vymyšlete něco autentického teď a tady.

    • 7.11.2012  10:29
    Mlčenlivý (1973)
    *****

    Další obrovský a téměř zapomenutý klenot francouzské kinematografie. Film má podle mého názoru maličko hluchý úvod, ale to trvá pouze malý okamžik. Poté následuje parádní a obdivuhodně vyvážená krimi - noir jízda, ve které hraje prim jedno z největších a perfektně vystupňovaných napětí kriminálních filmů, které jsem vůbec kdy viděl a cítil. Film nenudí ani oči, jelikož se jeho děj odehrává v rozmanitých prostředích, tu zatuchlá vězeňská kobka ve špinavé městské čtvrti a tu zase pohled do krásné podzimní zahrady na předměstí. Vše podtrhuje výborná hudba. Lino Ventura je ve svém civilním projevu v těchto typech kriminálních filmů o loď ve předu před svým kolegou Delonem. Tohle je zkrátka jeho teritorium. Výborná Lea Massari příběh hlavního aktéra perfektně doplňuje jak scénáristicky, tak samozřejmě v jejím případě i herecky. Lino Ventura zemřel příliš mladý, velká škoda tohoto velikána.

    • 6.11.2012  06:46
    Elvis Presley (TV film) (1979)
    ***

    Russel je celkem dobrý. Věřím mu jeho úctu k legendě Elvise, ovšem Elvis je Elvis. Film jako celek bohužel vůbec nefunguje a ztrácí na kompaktnosti. Typické elvisovské scény jsou poté osvěžením, však bohužel i nuceným prostředkem. Nejsvětlejší moment je nejspíš píseň Suspisious mind v Presleyho domě, ta parádní uvolněnost. Nemyslím si, že vůbec lze nějak výrazně lépe natočit snímek o Presleym, a tak dávám tři a půl.

    • 12.9.2012  01:26
    Ohnivá poušť (TV seriál) (1997)
    *****

    Jo tak v devadesátých letech oddychovky velmi frčely. Ovšem byly to ješte stále hereckým obsazením, taktéž i rovnou příběhovou linkou stále ještě velkolepé filmy, rozhodně se zde tehdy ještě nedalo mluvit o nějakém náznaku alternativního směru. Rok vzniku tohoto seriálu je 1997 a přibližně ve stejnou dobu vznikl pod stejnou režiséskou taktovkou i seriál Ritorno di Sandokan. Z obou těchto děl dýchá takřka stejná atmosféra. Anthony Delon jistě není Alain Delon, ale v žádném případě špatně nehraje. K tomu se přidává jeho vtipný přítel Žako, podmanivá hudba, nádherné prostředí a kopa vynikajících herců. Fabio Testi, Virna Lisi, Jean Sorel, Giuliano Gemma, Claudia Cardinale, Franco Nero, Marie Laforet hrají velmi obstojně. Ovšem nejlepší byl z přehledem prošedivělý záporák Mathieu Carriere. Docela neznámý herec, ovšem s velmi osobitým hereckým projevem. Je faktem, že zde mladšího Delona, herecky co do výkonu, sroloval do ponožek. Co více dodat? Seriál mého dětství, nějakým způsobem ke mně již navždy patří. Ale objektivně i bez tohoto sentimentu musím uznat, že se v rámci lehčího konceptu filmu jedná o profesionálně odvedenou práci. Příjemný seriál středozemního ražení.

    • 8.9.2012  17:23
    Zrcadlo tvého života (TV pořad) (2012)
    *

    Jen pouze další a další výkřiky do tmy. Způsob jakým je dělána tato Talkshow je otřesný. Dvě rychlé otázky, dvě rychlé odpovědi. Jeden host odejde a přijde hned další a vše se rázem opakuje až do konce pořadu. Paní Jiřina nemá dost empatie a jiných potřebných dovedností k tomu, aby se naladila na svého hosta, aby se dostala takzvaně na jeho frekvenci, jemu pod kůži. A tak zcela logicky je společný dialog vlastně taková předem, řežisérskou rukou, obkreslená šablona. Nekvalita se tedy celkově projevuje především naprostou povrchností scénáře a nedostatkem invence.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace