Markussis

Jen k zamyšlení: Tento seriál je doopravdy velmi rozporuplný. Především s přihlédnutím k tomu, jak ho mají různé cílové skupiny hodnotit. Uznávám, nemusím mít rád hospody a pivo, ale psát, že to je odpad a buranskej humor je naprostý nesmysl. Seriál právě díky svému hereckému obsazení, které má zkrátka punc toho pravého českého nefalšovaného folkloru , je naopak velmi vkusný. Každý člověk, co si dovoluje veřejně něco hodnotit, by měl mít nějakou podvědomou snahu o to, aby byl objektivní, což bohužel skutečně není zdejší situace. HOSPODA má slabší a silnější díly, ale především má atmosféru a díky tomu působí přirozeně a skutečně. Nesouhlásím se zdejším hodnocením seriálu a považuji to za klasický projev pokrytectví, jehož příčinou je dnešní globalizace, kdy si věkový průměr naší populace, jak už zde někdo napsal, raději pustí Přátele. Je to velmi smutné, ale především také nebezpečné vůbec pro celou Evropskou kinematografii zejména z důvodu toho, že hlavním problémem není ani tak fakt, že Evropské filmy mají hodnocení nižší než ty americké, ale především problémem je, že těch hodnocení mají zde nesrovnatelně méně a tím se stávají téměř jakousi raritní kategorií.

Ač je to někdy obtížné pro škarohlídy si přiznat, tak je pravdou, že Delon i v novém tisíciletí stále umí. Tento mini-krimi cyklus jsem si velmi oblíbil. Samozřejmě, že souhlasím se zdejšími ortodoxními fanoušky v tom, že se to starým francouzským kriminálkám nevyrovná. To snad ani není možné. Přesto jsem přesvědčen o tom, že tento cyklus je ve všech směrech natočen velmi profesionálně. Delonova osobnost tím jak stárne vůbec neupadá, jen dostává úplně nový rozměr. Delon zde již těží ze svého charizmatu založeném zejména na jeho životních zkušenostech. Scénář je napsán celkem efektivně a zručně. José Pinhero zde předvádí možná vůbec nejlepší spolupráci s Alainem Delonem.

Frank Riva nebo snad takové pokračování či prohloubení cyklu Fabio Montale? Myslím, bohužel, že to druhé je správně. Měl jsem obrovskou radost, jakým způsobem se, s cyklem Fabio Montale, Delon dokázal vrátit na pole krimi žánru. To mne opravdu dostalo, neboť jsem přesvědčen o tom, že nový komisař Montale oproti jeho všem dřívějším ,zejména ještě z let osmdesátých dostal novou šťávu, dokonce i nové prvky. Vše ve třech dílech bylo takřka dokonale zabaleno a vyváženo. Jeden pořádný výstřel a šlo se od toho. Cyklus Frank Riva je bohužel již pouho pouhá vykrádačka Fabia Montala, zejména co se výrazových prostředků, místy již dosti přepálených, komisaře Rivy týká. Je zde cítit již jistá vyumělkovanost a zbytečné protahování příběhu. Neustále se hraje na jednu strunu. Vše lehce zapomenutelné. Ovšem stále profesionální krimi žánr práce. Fabio Montale i Frank Riva mají kouzelné oldschoolové hudební podkreslení a rafinovaný noční barový jazz se rozléhá celým filmem.

Jo tak v devadesátých letech oddychovky velmi frčely. Ovšem byly to ješte stále hereckým obsazením, taktéž i rovnou příběhovou linkou stále ještě velkolepé filmy, rozhodně se zde tehdy ještě nedalo mluvit o nějakém náznaku alternativního směru. Rok vzniku tohoto seriálu je 1997 a přibližně ve stejnou dobu vznikl pod stejnou režiséskou taktovkou i seriál Ritorno di Sandokan. Z obou těchto děl dýchá takřka stejná atmosféra. Anthony Delon jistě není Alain Delon, ale v žádném případě špatně nehraje. K tomu se přidává jeho vtipný přítel Žako, podmanivá hudba, nádherné prostředí a kopa vynikajících herců. Fabio Testi, Virna Lisi, Jean Sorel, Giuliano Gemma, Claudia Cardinale, Franco Nero, Marie Laforet hrají velmi obstojně. Ovšem nejlepší byl z přehledem prošedivělý záporák Mathieu Carriere. Docela neznámý herec, ovšem s velmi osobitým hereckým projevem. Je faktem, že zde mladšího Delona, herecky co do výkonu, sroloval do ponožek. Co více dodat? Seriál mého dětství, nějakým způsobem ke mně již navždy patří. Ale objektivně i bez tohoto sentimentu musím uznat, že se v rámci lehčího konceptu filmu jedná o profesionálně odvedenou práci. Příjemný seriál středozemního ražení.

Naprostý nesmysl, hodnotit tento seriál odpadem. Zajisté to není žádná vážná tvorba, která by měla ambice aspirovat na nějaká prestižní filmová ocenění. Ovšem seriál je ve své jednoduchosti upřímný. Nádherná příroda kouzelných Tyrol a sympatičtí herci jsou jednoznačným plusem seriálu. Divák se zde má především uvolnit a né zas tak moc přemýšlet. Je to taková určitá forma televizniho relaxingu. V porovnání s českou současnou prefabrikovanou seriálovou tvorbou je tento seriál naopak ještě velmi vkusný, alespoň řízlý tamním folklorem.

Vkusný, nevlezlý seriál, který možná bude náhodnému divákovi připadat poplatný době, což do jisté míry samozřejmě i je. Seriál jsem dokoukal do konce a zaujaly mne poctivé a především velmi příjemné herecké výkony tehdejších mladých herců jako Skopal a Čenský. Nevím do jaké míry seriál přináší realistickou autentičnost atletického sportu divákovi, jelikož atletice nerozumím, ale i tak jsem nějakým způsobem vycítil, že je to dobře znázorněno. Krom všeho mi nejvíce imponovalo, že scénář seriálu je velice zručne napsán a tím pádem díky tomu je to skutečně tedy žánrově seriál narozdíl od dnešních komerčních paskvilů. Závěr seriálu byl velmi poutavý a přinesl i zajímavou myšlenku a sice myšlenku efektivního sportovcova odchodu na vrcholu, ba co víc i myšlenku rozpoznání důležitých životních situací nejen pro něho samotného, ale i co se týká pomoci člověku druhému, kdy člověk život již pojímá celistvě a ne jako pouhý okamžik skoku přes švédskou bednu a případně jím vyvolanou, avšak postupně vychládající slávu.