Lucasion

Dle traileru velké lákadlo na páteční večer (koukaný v sobotu!). Ovšem Bruckner tak jako u svého Rituálu (2017) dokáže překvapit naprosto dech beroucí atmosférou. Tady jsem se jen modlil, aby to konec nezkazil, tak jako právě u Rituálu. Night House, ale od začátku do konce buduje naprosto fenomenální atmosféru. Rebecca Hall to navíc hraje opravdu skvěle. Já bych v tom domě nevydržel ani den. Líbí se mi, že si film vlastně až téměř do konce vystačí s pouhým napínáním. To je ale přátelé, jako struna ostré. Postupné odkrývání pravdy mě bavilo a hltal jsem ho až do konce. Taktéž se mi líbí, že finále není příliš jednoznačné. Tohle je vážně seriózní psychologické drama s hororovou atmosférou. Anebo ještě líp horor s psychologickým dramatem. Horor, který je přesně podle mého gusta. Není v něm ani kapka krve a nepotřebuje k děsu lekačky. Za mě parádní hororová třešnička! (80 %)

"Evil. Dies. Tonight!" Objektivně tři, subjektivně čtyři. Není pochyb, že tři roky starý stín se překročit nepodařilo. Pro mě byl předchozí Halloween nejlepším filmem roku a velmi kvalitně odvedenou prací. Přes děsivost, autentičnost, nostalgii i celkový návrat ke značce. Tahle "dvojka" velmi trpí syndromem sequelů a taky prostředních dílů. Děj se totiž nikam moc neposune. Stále jsme v Haddonfieldu a stále jsme ve stejné noci. Halloween Kills totiž navazuje jako kousek puzzle. To co oceňuji, že se místy doslova prolíná s prvním dílem. A tím prvním dílem myslím ten z roku 2018. Rozumíme si? Každopádně po masakru hasičů u domu Laurie (Jamie Lee Curtis) se Michael Myers vydává zpět do města, aby si užil noc než vyjde slunce. A bodycount se znovu kupí. Opět se posouvá pomyslná laťka gore trošku výš. Co je taky zajímavé je fakt, že ústřední trojici vlastně střídá lid z městečka. Takže tu máme smrt mnoha vedlejších postav na kterých nám vůbec nezáleží. A už jsme u toho, proč tenhle Halloween není tak vydařený jako ten první. Tam totiž na postavách záleželo a fandili jsme jim. Tady jsou jen čísla ve statistice. Druhý fakt je, že zatímco se jednička držela víceméně u zdi, tak zde je Michael opět nezastavitelné zlo. Pro někoho těžko stravitelné. A pokud vám vadí nelogické chování postav (syndrom hororových postav), tak se ani na film nenamáhejte chodit. Těžko byste našli letos hloupější filmové rozhodnutí. Přesto všechno subjektivně čtyři. Proč? Protože jsem se v kině nenudil ani chvíli. I přes veškeré výtky mě film bavil a já si ho nesmírně užil. Film má naprosto bombastický soundtrack, který vždy jen umocňuje atmosféru. A i když jednička pumpovala každou scénu a zde jich je jak šafránu. Tak v momentě, kdy se spustí kytary a začne to pořádně dunět... A v ten moment se objeví Michael s nožem v ruce. To je prostě pecka! (75 %)

"Mí předkové mi posílají na pomoc ještěrku? - Draka! Ne ještěrku! Nemrskám jazykem." Pro mě v mládí se dělily Disneyovky na ty, co jsem viděl stokrát (Hercules, Tarzan, Pocahontas) a na ty které jsem neviděl nikdy. Legenda o Mulan patřila do té druhé kategorie. Upřímně říkám, že je škoda, že jsem zůstal pouze u několika Disneyovek a nekoukal na všechny. Mulan je totiž super. To co vždy Disney dříve uměl. Animace je nadčasová, hudebně je to krásné a hlavně je to vtipné. I když nemá Mulan tak výraznou hudbu jako třeba Tarzan nebo Pocahontas, tak i přesto je to krásné. (80 %)

Počátek jedné éry a jednoho kultovního seriálu. Navázání na Emmerichovu Hvězdnou Bránu (1994) je hladké, jednoduché a téměř byste nepoznali, že se jedná o "neplánovaný" sequel, který je vlastně pilotem oné SG-1. Mě na jednu stranu mrzí, že se změnily herci (jasně, logicky), ale na druhou tu máme fantastické a neokoukané herce Richarda Dean Andersona, Michaela Shankse, Christophera Judge a Amandu Tapping. Tady je samozřejmě vidět rozdíl v efektech oproti kultovního filmu (jasně, logicky), ale na druhou stranu je to kouzlo devadesátek. Což nikdy neomrzí. Za mě jsou Děti bohů parádním pilotem, který započal jednu zlatou seriálovou éru. (80 %)

"It's not "Door to Heaven"... It is ...Stargate." Film, který patří do mojí série "pouštěl mi to táta ještě na VHS". V roce 1994 Roland Emmerich tvoří kult, který stál u zrodu několika filmů i seriálů. A Hvězdná brána je zaručeně nejlepší Emmerichův film. Vtipné je, že v době kdy vznikl, tak nikoho ani nenapadlo o jaký počátek se vlastně jedná. / V roce 1928 naleznou při vykopávkách v Egyptě velký kovový kruh, který je pokrytý neznámými symboly. O desítky let později je jeden muž rozluští. Tento kruh je brána do zcela jiné galaxie. Do zcela jiného světa. / Mě vlastně premisa filmu vlastně příjde hrozně sexy. Pyramidy byly vždy opředené tajemstvím a film na těchto tajemstvích staví. Pokud byla naše civilizace před tísici lety navštívena jinou formou života a zanechala za sebou odkaz. Budeme chtít odhalit její tajemství? Tato myšlenka mi přišla vždy natolik sexy, že musím myšlenku Hvězdné brány milovat. Film vás pošle na miliony světelných let od naší planety. Je to napínavé, je to fantastické a je to úchvatné. James Spader je výborný a Kurt Russell je skvělý jako vždy. Navíc Mili Avital je rozkošná. Výpravou je film parádní a vizuál je úchvatný dodnes. Navíc jakmile začne hrát Arnoldova hudba, tak se probouzí epický příběh, který započal onen kultovní seriál. Za mě je prostě Stargate naprostým kultem. Jdu si pustit SG-1. Tečka. [Director's cut] (95 %)

"You have all the time in the world." Uteklo neuvěřitelných patnáct let. Pět filmů. A nyní jsme se konečně dočkali. Dvacátá pátá bondovka k padesátidevíti letům značky. Šestý představitel se loučí a dává nám Bondovku na kterou budeme vždy vzpomínat jako na tu jeho poslední. Vzpomínám si jaké rozpaky byly, když Daniel Craig nastoupil do role agenta jejího Veličenstva. A taky si pamatuji jaký měl u mě Casino Royale úspěch. Nejlepší Bond v celé jeho historii. Doslova a do písmene. Casino Royale se stal pro mě naprosto dokonalou Bondovkou a jedním z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Drsný, akční a vlastně i neuvěřitelně dojemný příběh (vzpomeňme si na scénu ve sprše). Ač to nikdy nebylo vyřčeno, tak Casino Royale byl restart celé značky. Bond ještě nebyl agentem s povolením zabíjet a do první mise skočil po hlavě. Teprve za dobu své první mise se naučil nevěřit nikomu. Pokračovalo to drsnou pomstou, která vyvrcholila návratem k MI6. Samosebou následoval i (nyní jak víme) prostřední díl, kdy Bond odešel ze scény, a jeho návrat nebyl jednoduchý, ale o to více epický. Shledal se s minulostí a my konečně nahlédli trošku do minulosti 007. Navíc Skyfall přinesl to nejdůležitejší. Oslavy 50let přinesly zpět (krom ikonického vozu DB5) Q, kožené dveře a M jako muže. Are you ready to get back to work? - With pleasure, M. With pleasure. Ovšem až se Spectre jsme uviděli ten koncept, který nám "craigovky"celou dobu předkládali. Ultimátního padoucha se kterým se musí James vypořádat, než odejde do důchodu. A já před šesti lety doslova napsal: "Po finální scéně se jen mohu snáz domnívat, že nás čeká ještě jedno temné a drsné představení našeho Agenta jejího Veličenstva. Takže chci hezky pátý díl a to do tří let. Zkrátka si jinak podřežu žíly já, pokud Daniel Craig ještě alespoň jednou neztvární Agenta s povolením zabíjet. 007. Sice to nebyly tři roky, ale konečně jsme se dočkali. Daniel Craig jako James Bond je zpátky! No Time to Die má naprosto famózní úvod. Honička v Itálii je jedna z nejlepších akčních scén, co mohli kdy bondovky nabídnout. Krom návratu do akce se opět vzpomene na Vesper, což mi i po patnácti letech vhání slzy do očí. Další důkaz toho jak osobní a emotivní příběh sledujeme. Fukunaga bere Bonda z trošku jiného pohledu a celé skoro tři hodiny nejsou akční jízdou ani epickým závěrem Craiga. Naopak se jedná o velmi intimní finále Bonda v celé jeho kráse. Nakonec si myslím, že režisér pouze chtěl uzavřít veškeré linky a promyšleně se rozloučit se všemi postavami. Je to silné, komorní a osobní. Léa Seydoux je naprosto skvělá a chemie mezi ní a Danielem funguje špičkově. Ana de Armas alias Paloma je rozkošná a může si po Blade Runner 2049 (2017) připsat další výbornou roli. Jen škoda, že její postava je pouze epizodická. Rami Malek po vzoru (téměř) všech Craigových protihráčů ztvárnujě dalšího padoucha, který má motivaci i cíl. Navíc je Malek velmi talentovaný a záporák v jeho podání je naprosto skvělý. Nesmím však zapomenout na samotného Craiga. Jeho Bond je i do pětice naprosto excelentní postavou se kterou se mi velmi těžko loučí. Jeho James byl drsný, charismatický a zároveň měl srdce. Setkání s Christophem Waltzem (Blofeld) v cele je mrazivé a až hannibalovsky perfektní. Celé to vlastně umocňuje vynikající soundtrack od Zimmera a theme No Time to Die. Nemůžu si pomoci, ale po rozležení v hlavě je tohle více než důstojná rozlučka. Po vzoru posledních dílů i zde najdeme mnoho odkazů na předchozí bondovky. (Titulky z Dr.No, gunbarell, kluzák,...) Je jich mraky a pouze to dokazuje jak tvůrci mají tuhle značku v lásce. A já vlastně taky. I když Craigovky byly přesně jak na houpačce, tak se jedná o jedny z nejoblíbenějších a nejlepších filmů co jsem viděl. V rámci Bonda mi bude Craig neuvěřitelně chybět, protože se mi nejen líbí herec samotný a Bond, který mi sedne, ale vlastně i styl vyprávění, kterým se filmy ubíraly. Je to vlastně jeden ucelený příběh, který má začátek, prostředek a konec. Hodně mi poslední filmy připomíná podpis Nolana a jeho Temného Rytíře. Což je mi samozřejmě velmi sympatické. Ale jak jsou Diamanty, tak i Bond je věčný. Budu se těšit na nového agenta jejího veličenstva. Ať už to bude kdokoliv. Tohle je velmi silná, důstojná a hlavně emotivní tečka za celých patnáct let. Díky za ní! PS: Kino Imax mě nikdy nepřestane udivovat. To Intro bylo v Imaxu naprosto úchvatné. [IMAX] (98 %)

Na Eagle Eye mám skvělé vzpomínky. Zlaté období pro Shiu, kterého jsem absolutně miloval. I druhá spolupráce Carusa po Disturbii (2007) přinesla ovoce. Film je neuvěřitelně šťavnatou thrillerovou jednohubkou. Zatímco Disturbia přinesla druhé "Okno do dvora", tak Oko dravce velmi dobře ukazuje jak moc jsme zranitelní v počítačové době. Bez spoilerů nelze pokračovat dál, a byla by to škoda finále prozradit, protože film s tím pracuje naprosto skvěle. Rychlá adrenalinová jízda končí až titulky a za mě nelze než film pochválit. Shia je famózní, Monaghan mu skvěle sekunduje a chemie mezi nimi funguje. Adrenalinové honičky a zmatky fungují i po několikáté projekci. Takže za mě je Eagle Eye naprosto parádním thrillerem, který stojí za váš čas. Navíc si pohrává se zajímavou zápletkou a hlavně má naprosto úžasné finále. Plus i velmi emotivní soundtrack od Briana Tylera. (85 %)

Famózně obsazená akční fantasy. Jistě, film začne historickými fakty, ale nepředpokládám, že Charles "Lannister" Dance vychází z učebnic dějepisu. Jsem rád, že se věnují filmy i klasickým postavám jako Drákula. I když je to samo sebou čistokrevné béčko. Ale epicky ozvučené, vizuálně peckovní a herecky áčkové. Navíc to táhne ďábelský Luke Evans. Film má taky velmi příjemnou délku, takže nehrozí, že byste se u filmu nudili. Za mě jsem dostal přesně to co jsem očekával. Béčkové fantasy, které si na na nic nehraje a podívá se na Drákulovu legendu z jiného úhlu. Oproti Mumii z roku 2017 je tohle nebe a dudy. (60 %)

Upřímně? Dal jsem si dobré dva roky, abych se do dalšího filmu od DC nehrnul hned. Ani ty dva roky mi nepomohly. Čekal jsem od Shazama mnohem víc. Perfektní látka podobná Kick-Ass (2010), ale bez krve. Tohle se nepovedlo. Ten humor na mě moc nefungoval a příběhově nemá Shazam čím zaujmout. Samozřejmě počítám s tím, že příběhově uvidím to, co jsem už mockrát viděl. Proto jsem si přál aby Shazam bavil hlavně po té humorné stránce a to se mu za celé dvě hodiny nepodaří. Navíc to dokonalé napojení na DC Universe se mu vlastně taky nepovede. Měl jedinečnou příležitost, aby se objevil na pět sekund Superman s tváří Henryho Cavilla. A prd... (50 %)

O mě se ví, že moc nemusím anime. Ale čas od času se rád na nějaké podívám a strašně moc si ho užiju. S mojí láskou k téhle polské knižní klasice se vždy moc rád vracím. Jsem vlastně rád, ať už je seriál jakýkoliv a dělá věci jakkoliv, že Netflix s látkou pracuje. Nightmare of the Wolf má velmi příjemnou délku, nešetří krví a má perfektní animaci. Ano zarytí fanouškové asi mohou leccos namítat, ale šáhněte si sami do svědomí - I knižní sága má díry jako ementál. Za mě tohle putování mladého Vesemira má hlavu a patu. A je převedeno docela s citem. Navíc je i skvěle nadabováno. Takže jen houšť. (80 %)