Sekyra

Film, jehož scénář měl slušný potenciál, a oni to zabijou hereckým obsazením. Překvapivě mi tam tak moc nevadila Hana Vagnerová, kterou opravdu moc nemusím, ale Sokol a hlavně Stryková.

Je to dobrý seriál, ale mé hodnocení se nevztahuje na pátou řadu, která absolutně neměla žádnou hlavní myšlenku, šíleně mě nudila od začátku až do konce a sledovala jsem ji pouze ze zvyku. Kdybych měla hodnotit pouze pátou řadu dostala by jedinou hvězdu za snahu. Co se týče ostatních řad, tak ty byly dobré, téměř na každý díl jsem se těšila.

Filmové zpracování Hobita ve srovnání s filmovým zpracováním Pána prstenů je slabé. Děj je místy velice zdlouhavý (není taky divu, když tvůrci z asi 250 stránkové knížky i s prodlouženými verzemi udělali téměř 12 hodinový film). Grafické zpracování skřetů je otřesné, spíše jakoby vzali jednoho zlobra, zmenšili ho a dali ctrl c. V Pánovi prstenů vypadal každý skřet jinak, měli svou osobnost. Ale ať jen nekritizuji, bylo zde pár vtipných scén, kterým jsem se zasmála, také se mi líbilo, že režisér vsadil do děje i pár postav z Pána prstenů, které nebyly v knižní předloze. Takže závěrem, když chtěli mít více částí, měli udělat dvě, tři už je moc a divák se chvílemi u filmu nudí.

Film je dobrý, ale chvílemi příliš zdlouhavý. Nejvíce zde zazářila Charlize Theron, které tahle role sedla na míru. Některé scény ve snímku mi až moc připomínaly scény z Pána Prstenů. Na to jakou tomu dávali reklamu mi to až tak moc uchvacující nepřišlo. Film je dobrý, ale rozhodně není nejlepším filmem na dané téma. Znám nejméně další dvě zpracování, které jsou lepší.

Filmu jsem dala tři hvězdičky a to pouze kvůli dobrému hereckému obsazení. Celý film jsem čekala, kdy se děj konečně rozjede a ono nic. Začátek filmu byl skvělý, ale čím víc se blížil konec, tím byl nudnější a únavnější.

Tenhle film je nejlepší zpracování tří mušketýrů, jaký jsem viděla. Výborné herecké obsazení, skvělá hudba a spousta dalšího dělá z tohoto filmu špičku své doby. Byla zde i spousta humorných scén s Gepardieuem nebo DiCapriem.

Babel byl jeden z nejemotivnějších filmů, co jsem kdy viděla. Je to takový ten typ filmu, který když ho uvidíte, tak se vám dostane pod kůži, neustále na něj myslíte, ale zároveň už ho nechcete nikdy vidět. Abyste se na tenhle film mohli dívat a plně si ho vychutnat, tak na něho musíte mít náladu.

Na tomhle představení jsem byla v Brně před pár lety v Divadle Bolka Polívky. I již v tak malém divadle nás bylo pět a půl, ale po skončení celé divadlo asi 15 minut stálo a horlivě tleskalo. Za takový potlesk by se nemuseli stydět herci v Národním divadle. Myslím, že to mluví za vše.