Kicune

Úžasné, neopakovatelné a… ze života. Dvě naprosto odlišné holky (jak vzhledově, tak i povahově) se náhodou sednou vedle sebe ve vlaku do Tokia, kam míří za novým životem. Jedna jede za přítelem, druhá rozjet hudební kariéru. Mají pouze jedno společné – obě dvě se jmenují Nana. Zde začíná příběh přátelství měnicí osudy jedné a druhé. Tak by se vcelku dala popsat zápletka anime, které vychází ze stejnojmenné mangy. Tu nijak nemění (jak se někdy stává), ale pouze přenáší do animované podoby. Nana je tak živoucí, jakoby převypravovala skutečný příběh, protože by každý mohl uvěřit, že se to skutečně stalo. Propracované dialogy, postavy, děj, zápletky, vtip i smutek, to vše tu najdete. Možná mužské publikum Nanu neocení tak jak ženské, ale i tak toto skvělé anime doporučuji všem.

První dva díly jsem viděla snad 3x po sobě. Tak hutný a napínavý začátek seriálu se moc často nevidí. Děj se pak ustálí a přejde do roviny jakéhosi roadtripu. Tato cesta za hledáním sebe sama hlavním protagonistům poodkryje nejen tajemství bytostí zvaných proxy, ale i popožene celý svět do záhuby či nového počátku. Každý díl je samotnou kapitolou se skvělým koncem či pointou na závěr. Poslední díly se zase slejou dohromady a vykvetou v neuvěřitelné finále. A i to ovšem přímo neodpoví na všechny otázky a nerozmotá všechna tajemství, kterých se autoři dotkli. Což nabízí množství prostoru pro vlastní úvahy a hledání metafor a narážek v psychologii, filozofii a náboženství. Pro mě srdcovka, doporučuji všem.

Brýlatá holčina trousící trefné sarkastické poznámky je suše vtipná až geniální postava nezapomenutelného seriálu z produkce MTV.

Ani přesně nevím, čím si mě tohle anime tolik podmanilo. Jestli zápletkou, propracovaným dějem, hlubokými postavami, celkovou tak trochu depresivní/smutnou atmosférou, příběhem hledání, nalézání a ztrácení, podmanivou hudbou, neuvěřitelným finále? Možná vším najednou. Prostě srdcovka.