lajka.sabaka

Barbie je stejně dobrej/špatnej film jako Fight club.

No jo, vesnice, tam sou na projevování lásky zvířata, parchanty by to rozmazlilo.

Už si ani nevzpomínám, kdy jsem naposled viděl tak živý a sympatický ženský (a nebinární) postavy. Ale za to si asi můžu sám, protože koukám na filmy pro dospělý, který už se dávno vykašlaly na vytváření živejch postav a zbyla jim jenom ambice nás vychovávat.

Při první části ještě zažijete spoustu utrpení, ale druhá vám přinese osvícení, při kterým na něj úplně zapomenete.

Silný! Jenom americký až na vrchol WTC. Úspěch, úspěch, dokážeš to, budeš nejlepší, všichni černoši budou právníci,... Jenže to se nikdy nestane. V systému, kterej uctívá úspěch, může bejt vítězem jenom jeden. A všichni ostatní musej bejt ty poražený.

Ultimátní multi-kulti příběh, co si kdysi vymyslel jeden bílej nerd a protože o Africe nevěděl vůbec nic, a naštěstí netušil že ho jednou budou brát všichni smrtelně vážně a nemusel tudíž vlastní fantazii ničím omezovat, poslepoval si kulturu wakandských kmenů ze všeho, co kdy zaslech, z historický indický (ta je tam naprosto jasná) i současný městský mytologie. Kdyby v sobě měly všechny komiksový filmy tuhle necenzurovanou dětskou hravost, možná bych na ně začal zase koukat.

Fakt depresivní film o bezmocnosti individuálního člověka nejdřív v otroctví IS a pak v otroctví médií a mezinárodní diplomacie, který vám pořád opakujou, že to, co děláte, má smysl, ale přitom, kromě slavnýho udělování oficiálních titulů, velkolepejch zbytečnejch slyšení u prezidentů a spousty krásnejch prázdnejch slov, pro vás nejsou schopný vůbec nic udělat, film, kterej nemůže skončit dobře, protože nevypráví žádnou obvyklou pohádku o hrdinným vítězství spravedlnosti, ale reálnej příběh každýho z nás.

https://www.hladovypes.com/sampony-a-kondicionery-2/straight-arrow-mane-n-tail-sampon-946ml/?utm_source=seznam&utm_medium=cpc&utm_campaign=C:+DRTG+Produkty+-+desktop&utm_content=Mane+N%c2%b4Tail+Shampoo+Original+%c5%a1amp%c3%b3n+946ml

Morální ponaučení tohoto filmu zní: Vy všichni, co chodíte na koncerty přestárlejch zpěváků a kupujete jejich cédéčka, ste zrůdy, co jim nepřejou zaslouženej odpočinek!

Včera jsem narazil na jeden boží díl, ve kterym se herci navzájem vyhecujou tak, že se to na konci zvrhne v totální anarchii a Alexandr pak marně vyhrožuje neexistující justiční stráží. Vzpomněl jsem si při něm, jak jsem kdysi s mámou koukal na Ošklivku Betty, na každodenní improvizovaný hádky a zaujatý diskuze o ničem a bylo fakt zábavný sledovat při tom jejich zaujetí a temperament a jak se tim samy bavěj. Nevěřil bych, že jsou toho schopný i Češi.