tynuska37

Všeobecně nízké hodnocení Prstenů moci vnímám jako opravdu velkou křivdu diváků na seriálu, který přinejmenším z mého úhlu pohledu v letošní sezóně s přehledem trumfl naopak velmi adorovaný Rod draka. Jako velký fanoušek Jacksonovy trilogie, který ovšem Tolkienovu předlohu nečetl, můžu s klidem říct, že mě opravdu netrápí, jestli se nějaká postava v seriálu objeví v jiné době, než jak to bylo podle předlohy, jestli jiná postava, kterou známe jako křehkou a éterickou, nosí meč a vyráží do bitev, jestli je nějaká postava oproti předloze úplně nová nebo jestli si tvůrci dovolili trpaslicím ubrat vousy (ostatně, spousta ultra-negativně hodnotících měla očividně o svém názoru rozhodnuto už dávno před projekcí a jen se nemohla dočkat, až do světa vychrlí, co všechno je s tímhle seriálem špatně). Prsteny moci předkládají zajímavý příběh, který místy krásně odkazuje na budoucí trilogii a hezky s ní ladí; zatímco trilogie je ale poměrně přímočará co do rozdělení dobra a zla (což je její krásou, ale i nevýhodou zároveň), v Prstenech moci nejsou postavy černobílé, naopak, "zlé" postavy získávají motivaci, které lze rozumět, "dobré" postavy ve víře ve správnost vlastního jednání dělají chybné kroky, ne každý se žene do bitvy s prostým odůvodněním, že je třeba někde někomu pomoct, místy prosvítá prachsprosté politikaření, zkrátka přesně tak, jak by to člověk ve světě před pádem očekával. Přitom jednání všech je dost pochopitelné, postavy nedělají naprosto iracionální kroky (což je např. specialita Netflixu, když chce očividně natahovat děj, tj. z čistého nebe vytvoří problém a pak ho pět epizod řeší) a jejich dialogy, což bylo opravdu příjemné překvapení, dávají v kontextu věcí smysl, posouvají děj i vývoj postav a není to jen honosné, ale jinak naprosto prázdné tlachání o ničem. Vizuál i hudba jsou krásné a dodržují tradici trilogie a celkově seriál předloze (jak filmové, tak nepochybně i knižní) dělá jedině čest. Kéž by měl třeba i Zaklínač takové štěstí, aby ho někdo v seriálu zpracoval když už ne doslovně, tak ale vždy láskyplně, smysluplně a důstojně. Pokud bude druhá série stejně dobrá, ne-li lepší, bude to seriálový svátek.

Ale tak jasně že jo, pojďme děti už od jeslí učit, že když něco nemám, seberu to tomu, kdo má dost, a když po mně bude chtít zacálovat, řeknu prostě ne, nedám, mám hlad, přece po mně nebudeš chtít platit, ty zloduchu (a přitom by k morálnímu ponaučení úplně bohatě stačilo říct, ne, peníze nedám, protože nemám, ale škodu si rád odpracuju... ale to se dneska ve světě vlastně stejně moc nenosí, tak co bychom chtěli, žejo...). Emancipovaná princezna by byla super, jen kdyby ve filmu ukázala, že opravdu něco umí a že je v ní opravdu něco víc než jen to, že je ženou ve světě, kde se ženy vážně neberou. Bylo by hezké v pohádce ukázat, že když na sobě budu pracovat, dřív nebo později se dočkám odměny. Místo toho se ale jen ukazuje, že když nemám, tak beru ostatním, a že když nemám co předvést, aspoň nahlas žvaním. ... Aspoň že soundtrack byl fajn.

Já fakt nevím, proč, když už se do těchhle filmů sypou prachy, si s nimi někdo nedá trochu víc práce. Závěrečná pointa o původu vetřelců dobrá, ale naprosto k ní chyběl jakýkoli build-up v průběhu filmu, stejně jako k vysvětlení, proč se civilisti bez výcviku den co den posílají na jatka (víte, takový to, když se celým filmem prolíná myšlenka "to je divný, to je divný, jak to?", a na konci se to rozumně rozuzlí a každej řád-hledající mozek z toho má velikou radost? tohle? tak přesně tohleto tady úplně chybělo...). Myšlenkový postupy postav mimo, interně jsme to doma nazvali jako festival lidský neschopnosti, protože co mohl někdo vcelku předvídatelně pokazit, tak to taky pokazil. Někdo z tvůrců si možná myslel, že to přidává na dramatu, ale mě to teda spíš pěkně iritovalo (btw spoiler, někdo se vrátí z budoucnosti s odpovědí na problém ve zkumavce a všichni vojáci a vojandy kolem na to řeknou, že už se to vlastně moc nehodí, a chlápka s tou zkumavkou i veškerými znalostmi pošlou klíďo píďo domů za rodinkou? tak určitě... nehledě na to, že náležité vyplácání téhle zkumavky v závěru a konečně dosažení happy-endu bylo sice super, ale stejně asi není zrovna rozumný, při vědomí existence nějaké vyspělé a potenciálně dost agresivní mimozemské civilizace, nenechat si ani krapet tohohle zázraku do zásoby a navíc veškerý klíčový vzorky tkání a ukázek mimozemských technologií kvůli vlastní stupiditě vyhodit do vzduchu... no, asi to holt případně bude problém budoucích generací, zase :)). Film se očividně pokusil ždímnout téma a padoucha z Na hraně zítřka, emoční spojení otce a dcery z Interstellaru a sebevražednou misi v ledovém království z šesté řady Hry o trůny, no a dopadlo to přesně podle očekávání, tedy jako patchwork čehosi, u čeho si bude divák po celou dobu říkat, sakra, proč to neudělali lepší, vždyť víme, že to jde...

Baletka ze zlého a zvráceného Ruska je po absolvování mini-kurzu s dost pochybnou akreditací jako "top agentka" nasazena na jiného agenta z dobré a zářící Ameriky a protože je tak moc dobrá a má za ušima, dokáže vykejvat s každým kolem. Většinu filmu moc nechápete, co se to tam vlastně děje a proč se to děje a co to má mít za cíl. Na konci vás místo velkého "wow" čeká krátká chvilka "wtf", protože zase - nevíte, co se to sakra děje a proč. A jak se hlavní postavy můžou cítit jako kingové, když jim něco vyjde, to taky nechápu, protože fakt, že jim něco vyjde, je jen milodarem od scénáristů, v realitě je to všechno tak na hlavu a nespolehlivé a divné, že by z toho mračna asi vážně nezapršelo. Závěrečným poučením je, že Rusko je zlé a když vám nevyjde kariéra podle vašich představ, nezbyde vám, než věnovat tělo režimu a veřejně si to rozdávat před přísnou paní učitelkou a zbytkem třídy. Prostě jiný kraj...

Já měla od téhle Spielbergoviny i na základě hodnocení tady veliký, fakt VELIKÝ očekávání, ale bohužel nemůžu úplně říct, že by se naplnily. Nápad, virtuální svět, všechny ty hudební a filmový a všelijaký jiný reference, to bylo pěkný, ale samo o sobě to film prostě nedělá. Děj nijak zvlášť originální není, závěr se dá dost jasně předvídat, konečná pointa o tom, že má člověk žít víc v realitě, no, to je určitě dobrý vědět, děkuju za to. Efekty by asi byly fajn, ale ten závěr, kde všechno bouchá a střílí a skáče a je tam spousta lidí a světel a hluku, to je pro mě prostě přesně ten typ digichaosu, který nesnáším na marvelovkách. A to je taky to, co Spielberg natočil. Sice 80s a pop-culture friendly, ale pořád marvelovku, s jejími typickými efekty, jednotvárnými postavami, průměrným dějem a tuctovým zakončením. Je to škoda, fakt jsem se těšila na něco extra, ale dostala jsem jen to, čemu se v kinech snažím přibližně třikrát ročně obloukem vyhnout...

Mám z hodnocení tohohle filmu takové dost rozporuplné pocity. Na to, že je to příběh z post-apokalyptického světa, nesoustředí se na násilí a akční sekvence, ale na milující vztah otce k synovi v době smrti a bezohledné surovosti. Z popisu jejich každodenního života mrazí, zvlášť ze scén, kdy se Viggo se zbraní v ruce odhodlává "zachránit" syna před daleko krutějším osudem. Oproti Mad Maxovi je to úplně jiný pohled a byl by o to smutnější a depresivnější, ale. Ale. I přes to všechno, Cesta prostě (minimálně ve mně) nevyvolává ten autentický vodopád emocí, který by asi vyvolat chtěla. Určitě, je z toho cítit deprese a zoufalství a znechucení, ale není to tak, že bych se do postav vcítila a prožívala s nimi jejich osudy napjatě až do konce. Možná za to může i fakt, že se motivy ve filmu opakují a nikam moc se neposouvají, a to včetně závěru, který je jen předělem v jednotvárnosti tohohle road movie. Cesta pokračuje dál a dál a ve mně - bohužel - zanechává dojem stejně šedivý, jako je svět okolo Vigga a jeho synka...

Skoro se až divím, že se takovýhle film dostal v Čechách do kin. Má to děj s hlavou a patou, spoustu vtipných scén a hlášek, kde se nikdo nemusí pitvořit, být vulgární nebo narážet na sex, herci jsou taky sympaťáci, film za sebou nechá hřejivý pocit z milé vtipné romance, kde všechno dobře dopadne... Jsem myslela, podle obsahu kin v poslední době, že takhle dobré věci u nás nechceme... DĚKUJU za tohle ujištění, že česká komedie ještě pořád žije. (Nebo minimálně přežívá.)

Po strááášně dlouhé době český seriál se skvělými herci, inteligentním dialogem a realistickou zápletkou. A taky jeden z mála, kde nemám chuť mlátit hlavou o zeď pokaždé, když postavy začnou mluvit o paragrafech a fungování právního systému. Poprosila bych víc takhle kvalitního materiálu založeného na pravdě, a ne na bujných dramaticko-harlekýnsko-fantaskních představách "scénáristů".

Je docela vtipný, že jeden člověk dá druhým Kingsmanům max. tři hvězdy s tím, že je to blbost, co nedrží pohromadě, a ten stejný člověk naservíruje čtyři až pět hvězd marvelovkám, protože... no, nevím proč, asi proto, že jsou to konzistentní díla s hlubokou myšlenkou a inteligentním satirickým humorem :). Ale dost o preferencích široké veřejnosti. Zlatý kruh baví. Je svižný a hravý a dvě a půl hodiny utečou jako voda, pomalé povídací sekvence hladce a se skvělým načasováním střídají ty akční, hlášky jsou vtipné a hercům role parádně sedí. Obvykle jsem zastáncem humoru, který ke vtipnosti nepotřebuje sprostá slova, ale tady v kontextu působí skutečně spíš humorně než vulgárně, což je za mě plus, ne vždycky se to povede. Přesun děje do Ameriky a všechna ta vtipná a úderná srovnání amerických způsobů s britskými, to je taky na výbornou. Za mě prostě fajn. Moc moc fajn.

Hodnotím první dvě série a hodnotím je na plných pět hvězd, takhle nějak si představuju modernizaci klasiky. Benedict a Martin válí, Andrew Scott je geniální prototyp záporáka a Skandál v Belgrávii je jedna z nejlepších seriálových epizod, co jsem kdy měla to potěšení zhlédnout. (Ty další dvě série naprosto úmyslně ignoruju, to byla scénáristická katastrofa a já se je snažím vytěsnit, abych tím děsivým zážitkem nekontaminovala jinak krásné vzpomínky na tenhle seriál.)