Vančura

Vančura

Márvy Čistič

okres Praha
Žižkovský dobrodruh

58 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 15 28 42 55
    • 7.5.2018  09:56

    Nesmírně nudný a zbytečný film, který není ani trochu strašidelný, nedejbože napínavý. Postavený (scenáristicky i vizuálně) je na těch snad nejohranějších klišé, a celé je to dokonale předvidatelné a veskrze debilní (copak byly winchestrovky první zbraně v lidské historii? a odkdy vinu za zastřeleného nese výrobce zbraně, nikoli střelec samotný?... podobných otázek se mi u filmu honilo hlavou spoustu). Nebaví mě na takové filmy koukat ani k nim něco psát.

    • 1.5.2018  22:01

    Prvních 6 minut - vcelku zábavná úvodní sekvence a výtvarně nápadité titulky - mě příjemně navnadilo, ale jakmile na scénu nastoupil ten příšerný zrzek, můj zájem klesnul na bod mrazu (ani zbytek castu mě moc nenadchnul, naopak). Obecně tenhle typ zrzatých herců nemůžu vystát, ať už se jmenují Danny Morgan, Domhnall Gleeson, Kris Marshall... jakkoli. Současně jsem si při tom uvědomil, jak už mám alergii na všechny filmy o panicech, protože mi všechny přijdou neuvěřitelně stupidní, tento nevyjímaje. Hlavní mužské postavy se zde chovají jak naprostí idioti - nechápu, proč bych jim potom měl nějak fandit, aby si zachránili život. Děj mi ani nepřišel kdovíjak vtipný (o nějaké větší scenáristické invenci nemluvě) a film na mě místy dokonce působil až nepříjemně amatérsky. Spolu s výše zmíněným hodně nepříjemným obsazením je to pro mě další důvod, proč bych se tomuto filmu podruhé obloukem vyhnul.

    • 1.5.2018  10:57

    Pro mě osobně film s nezajímavým námětem, nesympatickým obsazením a dějem, který nedává smysl a nebavil mě. A celkově mi tahle projekce hodně nesedla - sledovat tenhle film mi bylo fyzicky strašně nepříjemné, protože nesnáším filmy, kde se permanentně stupňuje napětí a pak na diváka něco vybafne (pár lidí v kině kolem mě během projekce úlekem nadskočilo ze sedaček hned několikrát) - nechápu, že tohle někoho baví. O mě se při takových filmech pokouší infarkt, a proto je nemůžu vystát. Jestli jsem si z toho něco odnesl, je to tak maximálně chuť pustit si znovu snímek Perfect Sense, který mi Tiché místo vzdáleně připomnělo.

    • 24.4.2018  23:50

    Mám spíše tendenci tento film hodnotit kladně, byť mi tam hodně věcí vadilo. Postrádal jsem tam kupříkladu více informací o postavě Aryana - člověk se toho o něm dozví pozoruhodně málo. Nevíme v podstatě nic o jeho minulosti. Nevíme ani nic o něm samotném, jaký je a co má rád (kromě hranolků), a film až do samotného závěru nic neprozradí ani o jeho zázračně nabyté schopnosti levitace. Nejenom proto jsem měl dojem, že hlavní postavou je zde místo něj lékař Gabor Stern, jehož vykreslení je zde věnováno výrazně více prostoru (nemluvě o tom, že jeho herecký představitel, excelentní Merab Ninidze, jehož jsem už před lety obdivoval ve skvělém ruském snímku Papírový voják, má po stránce charismatu výrazně navrch nad relativně nevýrazným Zsomborem Jégerem, který mi trochu přišel jako takový mladší maďarský dvojník Moritze Bleibtreu). Dále mi přišlo - výtka čistě subjektivního rázu - že snímek má nepříliš zdařilou vnitřní dynamiku a tempo, a navzdory tomu, že trvá přes 2 hodiny, se toho v něm stane relativně velmi málo, aby to ospravedlnilo použitou stopáž, která mi kvůli tomu přišla přece jenom příliš dlouhá. A konečně mi celý film trochu přišel jako taková maďarská verze mého oblíbeného snímku Le Havre, aniž bych však v něm viděl Kaurismäkiho humanismus a upřímný soucit s jeho postavami - Měsíc Jupitera mi oproti tomu přišel jako svérázný (a mně osobně spíše filmařsky nesympatický) experiment, kterému v mých očích chybí propracovanější scénář a kde postrádám srozumitelnější celkové vyznění - relativně otevřené finální vyústění mě zde příliš neuspokojilo. Pole možných interpretací je zde podle mě až nepříjemně široké, a osobně u mě v průběhu projekce bohužel převážil spíše dojem z formální stránky snímku (skvělá kamera a soundtrack) nad tou obsahovou, a po doběhnutí závěrečných titulků jsem vůbec neměl chuť nad tím filmem dál uvažovat a nějak se s ním dál zaobírat.

    • 24.4.2018  08:14
    Pohrdání (1963)
    ****

    K tomuto filmu jsem se poprvé dostal už kdysi dávno, tehdy jsem ho ale shledal zcela nesnesitelným a někde za půlkou jsem ho vypnul. V paměti mi uvízla "jen" nádherná Deleruova hudba a záběry na ikonickou stavbu Casa Malaparte. Když jsem se k Pohrdání dostal po letech znovu, snad se mi Godard více trefil do vkusu, nebo jsem jen možná dozrál, abych docenil jeho filmové kvality a krásu. Naprosto mě tam dostalo herectví mého oblíbeného dua Bardot & Piccoli, jakož i opakující se hudební motiv Thème De Camille, který jsem si už v minulosti pouštěl na YouTube nespočetněkrát, a osobně ho považuji za jednu z nejkrásnějších filmových skladeb, jaké znám (btw. v r. 1995 ji použil Scorsese v závěru svého Casina). Casa Malaparte mi zde naopak už tak zajímavá nepřišla, dům mi ve filmu přišel v docela špatném stavu, a dnes si navíc myslím, že se na takovém místě nikdy nemělo povolit stavit. Každopádně pokud bych měl svůj dojem z tohoto filmu nějak shrnout do jedné věty, napsal bych, že mě odnesl do jiného, hezčího světa, z něhož se mi stále - ani po 2 dnech od jeho zhlédnutí - nechce zpátky, a že ve mně ten film stále žije a nemůžu ho dostat z hlavy.

    • 20.4.2018  08:35
    Pomsta (2017)
    ****

    Film, na nějž skoro nelze jít do kina, aniž by člověku už předem nebylo vyzrazeno vše podstatné (už samotný titul je značně spoileroidní, o traileru a anotaci ani nemluvě). Nejenom kvůli tomu mi to bohužel přišlo hodně předvídatelné - po pár minutách mi bylo v podstatě jasné, jak to celé dopadne (byť jsem nečekal, v jak moc krvavá jatka se to skutečně zvrhne - krve ale přece nikdy není dost, haha). Předvídatelný děj mi přesto nebránil v tom, abych si film maximálně užil - naprosto mě dostal jeho výborný soundtrack a nádherná barevnost (některé záběry jsou úchvatné, jako např. noční jezdec na motorce zabíraný zepředu; samotný plakát mi naopak vizuálně přijde dost slabý, a nápadně mi připomíná plakát jiného francouzského snímku ze stejného roku - Ava). Souhlasím tedy s názorem, že zde byla forma upřednostněna před obsahem, ale možná mám právě takové filmy rád. Skvělí jsou i herci a lokace, a celkově mi to prostě přišlo jako příjemné filmové překvapení z francouzských končin. Věrohodnost zde sice dostává hodně na frak, ale kupodivu mi to zde moc nevadilo - už pro všechny ty záběry na skvostnou prdelku herečky v hlavní roli.

    • 14.4.2018  19:54
    Atentát na kulturu (TV film) (1977)
    odpad!

    Bože to je sračka. Odpudivě zpracovaná propagandistická ubohost, která je dnes už jen k smíchu. Přivedla mě k tomu zmínka v jedné knize o Hrabalovi, jehož kniha se zde v jednom záběru pálí - ta tehdejší bezvýznamná událost mi přijde určená k zapomnění stejně jako většina věcí, které se zde řeší - dnes už to prostě nikoho nezajímá a svět se tak šíleně změnil, že dnešní mladý člověk podle mě už nemůže chápat, o co v tom filmu vlastně jde. Což je jedině dobře.

    • 14.4.2018  19:12

    Zhlédnutí každého takového starého filmu je pro mě vždy určitě velkým zážitkem (už samotné vědomí toho, že sleduji film, z jehož tvůrců už nikdo není dlouhé roky naživu, mi osobně vždy přišlo minimálně zneklidňující), kvůli němuž i rád mávnu rukou nad lecčíms - za sebe kupříkladu nemám problém přiznat, že mi značná část děje přišla nesnesitelně nudná - přesto mi to kupodivu příliš nevadilo. Vidět film z tak jiného světa podle mě už tak nějak logicky předpokládá, že na něj člověk nemůže aplikovat současné hodnotící soudy. Ten film vnikl v nějaké době, přišel s nějakou zprávou o našem světě, a já jsem na pochybách, jestli mu vůbec dnešní člověk ještě má šanci "správně" rozumět, jestliže jej vidí natolik "přesazený" z původního kontextu. Kupříkladu mě tam nejvíc bavilo to vizuální zpracování a potom samotná postava smrtky, která zde má značnou působivost - byť přesvědčivosti Václava Lohniského ve snímku Dařbuján a Pandrhola podle mě přece jen nedosahuje. Celkově mi přijde úžasné, že se tento film zachoval a že ho může vidět i dnešní člověk - mimochodem přišlo mi, že scéna v místnosti se svícemi posloužila jako inspirace pro podobnou scénu v Herzově snímku Deváté srdce ("síň času").

    • 14.4.2018  18:49
    Nerodič (2017)
    *****

    Dokument, který mě v podstatě dostal stejně jako před lety Generace Singles - obdivuji na režisérce její schopnost vyhmátnout téma, které považuji ve shodě s ní za výsostně aktuální a naléhavé. Film Nerodič jsem chtěl vidět od první chvíle, co jsem se o něm dozvěděl, strašně mě bavil, a přiměl mě k mnohému zamyšlení. Podle mě skutečně výborný dokument, o němž se mi moc nechce se více rozepisovat, protože by to bylo hodně na dlouho.

    • 8.4.2018  21:38

    Výborná věc, která mě hodně bavila. Sice je na tom místy znát doba vzniku a filmu by pravděpodobně prospělo lehké zkrácení, ale jako celek je to hodně působivé, a samotný závěr je strašný psycho. Svým vyzněním mi to trochu připomnělo o 4 roky starší Wellesův Proces, ale referenčních filmů by se jistě dalo najít víc. Btw. toto je jeden z mála filmů, kde mi český titul přijde lepší než ten původní.

    • 26.3.2018  20:14

    K filmu jsem se dostal zcela náhodou a příliš mě neoslovil. Přišel mi příliš dlouhý (na vznik "klubu" člověk čeká více než 50 minut a poté má ten film ještě více než hodinu - jindy mi nevadí ani delší filmy, ale zde jsem tu 2 hodinovou stopáž shledal skutečně úmornou), hlavní postava mi byla veskrze nesympatická a její osudy mi byly lhostejné (a to nejenom proto, jak je Ron ve filmu vykreslen, ale i proto, že film v podstatě nic neříká o jeho minulosti, což mi dost vadilo), a ve výsledku mi to celé trochu přišlo jako taková slabší verze Lid versus Larry Flynt ve smyslu životopisného filmu o kontroverzní postavě americké historie, s kterou je těžko sympatizovat, ale jejíž boj za nějaká vyšší práva nelze než obdivovat a podporovat. Herecky je to ovšem samozřejmě naprostá pecka - herecký výkon Matthewa McConaugheyho je zde fenomenální, ale možná ještě více mě zde bavil Jared Leto, který zde vypadá, jako kdyby ho včera pustili z koncentráku a který mi připomněl podobnou hereckou kreaci Cilliana Murphyho ve snímku Snídaně na Plutu. Čili jak říkám, po herecké stránce velmi silné, ale kvalitní herci sami o sobě ještě podle mě nejsou zárukou dobrého filmu, a zde mi především vadila nulová historie hlavní postavy, zdlouhavý a nepříliš zajímavý děj, a celkově jsem z toho měl dojem, že ten film měl vzniknout v době, ve které se odehrává, protože AIDS mi v roce 2013 jako námět pro film přijde už passé - jen můj názor.

    • 23.3.2018  23:06

    Podle mě nepříliš zdařilý dokument, a to ze 2 důvodů. Jednak mi nepřišel informačně nějak zajímavý nebo dokonce přínosný. Člověk s orientací v tématu se tam v podstatě nemá šanci dozvědět něco nového. A za druhé mám osobně pocit, že spíše než o objektivní vystižení tématu zde šlo o to, že se tvůrci chtěli svézt na vlně jeho popularity (podobně jako např. v dokumentu zmíněný festival Utubering, který se jednak dovedně přisál na byznys s tímto fenoménem spjatý, a jednak ho vydatně podpořil). Čili s tím, jak se o existenci youtuberů dozvídá i poslední Franta Vaňous z Horní Dolní, se na jejich slávě chce přiživit kdekdo, to není nic nového pod sluncem - vystižení podstaty celého fenoménu jsem ale zatím od nikoho neslyšel (přičemž nemám na mysli jeho původ, který samozřejmě přišel ze zahraničí, jako všechno na českém internetu), a zatím se mi zdá, že je to prostě generační záležitost, kdy řekněme lidi nad 30 fenomén youtuberství nechápou a vysmívají se mu (odtud nízké hodnocení dokumentu na ČSFD, protože diváci nedokáží odlišit kritiku filmu od kritiky youtuberství jako takového), zatímco z mladších ročníků konzumují youtuberský obsah v podstatě všichni. Pokud jde o mě, youtubery zcela ignoruji a nezajímají mě (irituje mě už to samotné slovo youtuber, které mi přišel strašné), podobně jako mi je ukradená produkce českých televizí. Televizi zde zmiňuji záměrně - podle mě prostě teenageři přestali koukat na telku a místo ní sledují YouTube - přičemž oboje mi přijde jako srovnatelně podobná sračka. My jsme koukali v 90. letech na všechny ty debility v telce a měli svoje celebrity, dnešní mladí koukají pro změnu na YouTube a mají zase svoje celebrity - a samozřejmě budou vehementně tvrdit, že YouTube s televizí nesnese srovnání a že tvorba youtuberů - minimálně některých - je výrazně lepší než to, co běží v telce, a že sledovat někoho na YouTube není tak pasivní jako tupě zírat do bedny, protože na zhlédnuté video můžete reagovat nebo na něj dokonce natočit vlastní videoreakci atd. - tomu bych oponoval tím, že mi youtuberství naopak přijde horší než to sledování televize, protože na televizi jste měli svaté právo nadávat a nikdo vám to nebral, zatímco kritizovat youtubery je zcela nepřípustné, a kdo je kritizuje, ten "tomu nerozumí", a publikum sdružené kolem každého youtubera včetně jeho samého se chová jako sekta, která každou kritiku označí za hejt, a s hejtry se přece nikdo nebaví - tento nedostatek sebereflexe mi osobně přijde velmi zhoubný). Osobně se stejně nemůžu zbavit dojmu, že podstata úspěchu tohoto obsahu prostě spočívá v nenáročném, nebál bych se napsat až pokleslém vkusu teenagerů - lidi v tomhle věku mají prostě špatný vkus (my jsme kupříkladu četli Bravíčko a poslouchali příšerný devadesátkový pop), projde si tím většina z nás, a většině lidí to i zůstane do dospělosti. Samozřejmě netvrdím - jestliže obsah youtuberů ignoruji - že se mezi nimi nemůžou vyskytovat i kvalitní osobnosti (ten Kovy k ní má celkem nakročeno, alespoň jak na mě povrchně působí), ale ta masová popularita youtuberů, přinejmenším těch českých, tak jak se mi to jeví, je vyloženě postavena jednak na dovedném budování osobního brandu (pokud je silný, fanoušci pak logicky hltají i ta nejbanálnější videa, protože brand tvůrce jim poskytuje aureolu zajímavosti), jednak na sociální konformitě, sjíždění a kopírování aktuálních trendů, vycházení vstříc poptávce nenáročného publika, které disponuje dostatkem volného času, a konečně i ostentativní podpoře konzumentského stylu života, zbujnělého exhibicionismu, falešného pozlátka luxusu, produktů od Applu a nejčistší komerce jako takové - ve většině jejich produkce nelze rozeznat sponzorovaný obsah od toho přirozeného, což je jen další trend, který youtuberství kopíruje od dalších mediatypů prolezlých reklamou (příznačná mi kupříkladu přijde i podobnost youtuberů s tradičními "offline" celebritami, např. jejich velice pečlivé balancování mezi tím, co dalšího ze svého soukromí nadávkují publiku, a co si naopak budou střežit). Za sebe se tak bráním přiznávat youtuberství nějakou výlučnost, jak se snaží tvrdit tento dokument, a přijde mi jako jeden z mnoha výhonků současné pokleslé doby, která postavila nevkus, komerci a banality na piedestal. Jednou započatý úpadek se bude dál jen prohlubovat.

    • 18.3.2018  23:34
    Drei Zinnen (2017)
    ****

    Potěšilo mě vidět Bérénice Bejo, která se mi před 2 lety líbila ve skvělém rodinném dramatu Po lásce, v dalším výborném filmu o rodině. Ta je zde opět rozbitá - zatímco snímek Po lásce sledoval manželský pár směřující k rozvodu, matka ve snímku Drei Zinnen už s otcem svého syna nežije, a vydá se na opuštěnou horskou chatu se svým novým přítelem. Ten má s jejím synem poměrně komplikovaný vztah, který nakonec vyústí do velmi dramatického závěru. Osobně mě ten film hodně bavil a považuji ho za velmi zdařilý - vystačí si s minimem herců, natočený byl v nádherných lokacích, a řeší se zde ty nejzákladnější věci: láska, rodina a přežití. Zhlédnutí tohoto filmu považuji za obohacující a baví mě o něm dál přemýšlet.

    • 18.3.2018  19:50

    Výborný film, který mě svým závěrem zcela dostal. Zpočátku jsem se sice lehce nudil, ale postupně mě to do sebe vtáhlo. Ten film je velmi promyšlený a působivý a obdivuji způsob, jak je zde forma v souladu s obsahem. Animace je nádherná (některé záběry jsou vyloženě úchvatné), stejně tak soundtrack, a jsou tam velké emoce - ten film je nesmiřitelnou obžalobou jednoho obludného systému a jde až na krev, aby ho odsoudil. Západoevropský divák si musí podle mě po zhlédnutí uvědomit, jaké má štěstí, že žije tam, kde žije. Závěr mě skutečně emočně zasáhnul a cítil jsem velký respekt k tvůrcům, jak silný a dojemný film přivedli na svět. Při sledování se mi samozřejmě vybavil film Persepolis, který se u nás před lety myslím setkal docela s úspěchem. Takže pokud se Tehran Taboo dostane do české distribuce, klidně bych někam napsal, že je tady další animovaný film od tvůrce, který odešel z rodného Íránu, a podobně jako Marjane Satrapi se i on na rodnou zemi dívá kriticky. Další referenční tvůrce je zde samozřejmě Asghar Farhadi - lidem, kterým se líbily jeho filmy Rozchod Nadera a Simin a Klient, se musí líbit i Tehran taboo. Za sebe doporučuji všemi deseti.

    • 18.3.2018  10:18
    Léto 1993 (2017)
    **

    Film, který mi svým názvem připomněl snímek Madrid, 1987, dějově trochu Ptáček a tou nudou Violet - u Léta 1993 jsem nudou skutečně umíral. Bavit mě to začalo až v momentě, kdy Frida zdrhne z domu - vše co následuje potom, se mi už líbilo, a samotný závěr je podle mě velmi hezký a dojemný. Ale to, co tomu předchází, jsem osobně bohužel shledal téměř nesnesitelné - většina děje je zoufale banální a osobně jsem v sobě nenašel trpělivost přistoupit na tu hru, že to zásadní se odehrává pod povrchem. Dlouho jsem i přemýšlel, proč se to odehrává na začátku 90. let, a podezíral jsem režisérku, že film prostě zasadila do dekády, která se dnes veze na retro vlně popularity (až mi právě v samotném závěru došlo, že je film časově zasazený do této éry zřejmě proto, aby Fridina matka mohla zemřít na AIDS, který se v té době rovnal smrtelné diagnóze, viz všechny ty filmy z té doby typu Philadelphia (teď mě tak napadá - řeší ještě dnes někdo ve filmu AIDS, nebo už to je passé?). Celkově si nemyslím, že by to byl vyloženě špatný film, spíš jsem se s ním jen minul a nesednul mi, a z podobných rodinných dramat se mi v poslední době více líbily jiné snímky, jako např. Po lásce nebo Jaký otec, takový syn.

    • 17.3.2018  20:43

    Pro mě osobně zcela nesnesitelný film, do konce jsem ho zhlédl jen s největším sebezapřením. Dramaticky absolutně nefunguje (místy připomíná spíše hraný dokument), má nulový rytmus (ty nekonečné scény, jak někdo někam jede, jsem osobně shledal zcela nesmyslné) a líně se vine odnikud nikam, aby nakonec dospěl k závěru, který mě svou nejednoznačností skoro až rozhořčil - vážně mi nepřijde fér nechat člověka koukat 90 minut na film o postavě, o které se absolutně nic nedozví - není jasné nic o její minulosti a ani nic o jejím konci, a ačkoli mi jí bylo samozřejmě líto, stejně jsem byl na ten film akorát naštvaný pro to, jak to divákovi nijak neulehčuje a jak skoupě dávkuje informace (člověk se například vůbec nedozví, jestli se toto skutečně někde děje, nebo je to celé jen vymyšlené). Ten Vivaldi mě tam potom opět jen otrávil, podle mě je to jen samoúčelné použití krásné hudby pro dodání dramatické atmosféry několika scénám, které by samy o sobě byly jinak zoufale banální (skupinka žen jede busem a na pozadí toho hraje notoricky známá barokní hudba? lepší ukázku umělecké onanie aby pohledal). Ani kdyby to bylo podle reálných faktů, stejně bych ten film nevzal na milost, protože když opadne prvotní eurocentrický údiv z konfrontace se světem, který je tak diametrálně odlišný od toho našeho, nastupuje jen zoufalá nuda filmu, který ve mně kromě otrávenosti a naštvanosti v podstatě jiné emoce nevyvolal. Tušil jsem to už podle toho graficky šíleného plakátu, že to nebude film pro mě, a měl jsem zcela pravdu - bohužel.

    • 16.3.2018  23:36
    Ava (2017)
    ***

    Ava má specifické filmové kvality, které podle mě docení jen hrstka lidí. Titulní hrdinka je velká sympaťačka a člověk si ji nemůže nezamilovat - Noée Abita mě zcela okouzlila (a ne, není to kvůli tomu, že se ve filmu ukáže nahá, byť jsem to samozřejmě kvitoval s povděkem, haha). Juan Cano mi byl herecky sympatický o poznání méně, ale vyloženě mi nevadil. Co mě tam bavilo hodně, byl jednak soundtrack, a jednak ta zvláštní atmosféra letně-pubertálního bezčasí - časové ani místní zasazení příběhu není nijak konkretizováno, byť člověk dle výskytu smartphonů ve filmu odtuší, že je to přeci jen zasazeno do současnosti. Hodně mě bavila i Laure Calamy v roli Aviny matky. Trochu mi zde vadil plakát, který ve mně - aniž bych o filmu ještě cokoli věděl předem - vyvolal dojem, že půjde o film ve stylu "Divoká stvoření jižních krajin", nebo něco na ten způsob. Ve skutečnosti ten plakát vypichuje jeden záběr z filmu, který je vybraný v podstatě náhodně, pro celkové vyznění snímku nemá žádný větší význam, a osobně to prostě považuji za zavádějící. Osobně nemám rád ani filmy, které se jmenují podle hlavní postavy - považuji to za nedostatek scenáristické a obecně tvůrčí invence. Vždycky jde vymyslet lepší název filmu, než ho pojmenovat jen podle hlavní postavy. Pokud bych měl své dojmy z toho filmu shrnout, zpočátku mě hodně nudil, postupně mě do sebe celkem vtáhnul a několik scén mě vyloženě okouzlilo, ale jako celek mě film spíše neoslovil, a s jeho poetikou jsem se veskrze minul. Přesto si myslím, že je to velmi dobrý film, a dlouho jsem váhal mezi 3 a 4 hvězdami. Btw. při sledování jsem si vzpomněl na spoustu jiných filmů, jako např. "Tři metry nad nebem" či "Fish Tank".

    • 10.3.2018  17:34

    Pro mě osobně nečekaně příjemné filmové překvapení. Začátek mi sice přišel rozpačitý - protože jsem už nějakou dobu s Willisem nic neviděl a zarazilo mě, jak zestárnul, a nebyl jsem si zpočátku jistý, zda vlastně chci vidět film, ve kterém se z mého oblíbeného herce stal skoro stařec nad hrobem - kde jsou časy Posledního skauta... Ale! Pak se to hodně rychle rozjede a ten film nabere na zábavnosti, která nepoleví až do konce. Strašně mě na to bavilo koukat, ty necelé 2 hodiny mi utekly jako nic, a celou dobu jsem si přál, aby ten film nikdy neskončil (přičemž samotný závěr mi osobně přišel zcela skvostný - končí to přesně tak, jak jsem si přál). Jasně, scénář nějakou originalitou zrovna dvakrát nevyniká, ale zrovna v tomto případě mi to nijak nevadilo, protože to celé prostě skvěle funguje a já se u toho úžasně bavil. Podle mě super film, u něhož mě mrzí nízké hodnocení, které si zde vysloužil.

    • 10.3.2018  17:20
    Insidious (2010)
    ***

    Kupodivu mi to nepřišlo tak hrozné, jak jsem obával (jedničku jsem totiž paradoxně viděl až jako poslední - a dvojka a trojka mi přišly vyloženě dementní). Herci jsou obstojní, děj celkem dává smysl a speciální efekty taky ujdou, byť mi přišlo, že strašidelná atmosféra je zde doháněná hlavně zvukovými efekty, a většina z nich je hodně otravná. Celkově to sice není nic převratného - to snad ani nikdo od hororu už dnes čekat ani nemůže - ale jako výplň ospalého zimního odpoledne to celkem funguje (byť si pár dní poté už skoro nepamatuji, o co tam šlo - tak moc je ten film zapomenutelný). Obecně mám pocit, že mi důvody relativně velké popularity Jamese Wana spíše unikají.

    • 3.3.2018  11:53
    Ztracená (2001)
    ***

    Nesnesitelně nudný film, který působí lacině, amatérsky a mnohem starší, než je. Holky jsou sice pěkné a i herecky celkem obstojné, ale co je to platné, když ten film dramaticky vůbec nefunguje. A minimálně někdy od půlky je jasné, jak to skončí. Při sledování jsem se neubránil podobnému zklamání, jako např. v případě snímku Poslední noc v Římě - zdá se být bohužel jasné, že 2 hezké holky na plakátě ještě nejsou zárukou dobrého filmu, a člověk by se tím neměl nechat nalákat. Podruhé bych se tomu obloukem vyhnul, a radši si pustil Trhliny, které mi tento film vzdáleně připomněl.

    • 25.2.2018  22:25
    Druhý dech (1966)
    ****

    Výtečná kriminálka, která s lety zraje jak víno. Sledovat tu přehlídku nádherných starých aut (mj. úchvatný Cadillac Fleetwood 75, dechberoucí Mercedes-Benz 190 D [W110], a nechybí samozřejmě ani klasický Citroën DS 19) a dnes již nežijících skvělých herců v elegantních kostýmech, je čistá radost. Od Melvilla už jsem pár filmů viděl a všechny mě baví svým zpracováním a celkovou atmosférou. Zde mi však k dokonalosti přece jen něco chybělo - filmu by asi v mých očích prospělo zkrácení minimálně o půl hodiny, a potom přeobsadit příšernou Christine Fabréga za někoho jiného (kupř. za takovou Jeanne Moreau). Naopak Paul Meurisse v roli komisaře Blota je dokonalý a každá scéna s ním nemá chybu. A mimo jiné jsem si zde opět potvrdil, že Lino Ventura byl fantastický herec, a jakýkoli film s ním je v podstatě sázka na jistotu (byť je zde trochu nezvyk vidět ho tentokrát - po jeho obvyklých rolích detektivů - v roli kriminálníka). Při sledování jsem si mimochodem párkrát vzpomněl na mou oblíbenou dvojici filmů Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog , kterou může Druhý dech v lecčems připomenout. Můj již tak vysoký respekt k Melvillově filmografii nyní opět stoupnul.

    • 25.2.2018  18:35
    Padlý idol (1948)
    ****

    Filmový oldschool se vším, co k tomu patří (kostýmy, účesy, soundtrack, černobílá kamera, naprostá převaha interiérových scén...). Rozjezd mi přišel poněkud nezáživný a uvažoval jsem dokonce, zda se na to nevykašlat. Jméno Graham Greene mě však přimělo doufat, že ten film přece nemůže být špatný, což se nakonec potvrdilo - film mě začal bavit v momentě, kdy si Baines přivede Julii na ambasádu, tzn. teprve v 38. minutě. Vše, co poté následuje, už je zcela skvostné, a film zde dává zapomenout jak na nudný začátek, tak na to, že od jeho vzniku už letos uplynulo 70 let. Ačkoli mě postava malého Phillipa postupně začínala iritovat - v závěrečné scéně už je zcela nesnesitelný! - nápad založit film na konfrontaci dětského a dospělého světa a jejich subjektivním vnímání reality, mi přišel velmi nosný, a vzdáleně mi připomněl klasický Kurosawův snímek Rašómon z r. 1950. Za sebe jsem tak velmi rád, že jsem se o tomto filmu dozvěděl, a jeho zhlédnutí pro mě nakonec bylo nečekaně obohacující.

    • 24.2.2018  16:33
    Viva Maria! (1965)
    ***

    Film, jemuž bych se podruhé asi už vyhnul. Brigitte Bardot a Jeanne Moreau jsou zde samozřejmě zcela oslňující (byť BB herecky nesahá JM ani po kotníky), ale jinak jsem v podstatě nepřišel na důvod, proč to chtít vidět. Film začíná celkem zajímavě, ale postupně sklouzává do roviny, která mě strašně nebavila - v podstatě od chvíle, kdy se ty dvě připletly k té revoluci, už byl můj zájem téměř na bodě mrazu a říkal jsem si u toho - ježíšmarjá, to muselo stát takovejch prachů, a přitom je to taková blbost. Toho komparzu, kterej se tam vyskytuje, těch historických kostýmů a výbuchů atd... Čili jak říkám - možnost vidět v jednom filmu mé dvě oblíbené francouzské herečky zněla velmi lákavě, ale nakonec mi ten film přišel bohužel příliš zdlouhavý, spíše nevtipný, a technickým provedením i herecky nepříliš zajímavý.

    • 20.2.2018  21:29
    Sukničkář (1987)
    ***

    Ačkoli film svým názvem i námětem odkazuje k vzestupu pickup komunity v 80. letech (o filmu se zmiňuje i Neil Strauss v knize Hra z r. 2005, která praktiky mistrů svádění žen představila širšímu publiku), považuji to do značné míry za zavádějící. Jakmile se Jack ve 20. minutě filmu seznámí na ulici s Randy a následně spolu mají sex v autě, od té chvíle jeho zájem o jiné ženy zcela mizí, a veškerá jeho pozornost se napne k tomu, jak získat její srdce. Film se tak radikálně odklání od svého úvodu - v němž Jack na ulici (neúspěšně) balí jednu ženu za druhou - aby se přepnul k v podstatě standardní romantické komedii, v níž si k sobě bělošský heterosexuální párek hledá cestu. Film tak začíná v duchu podobných snímků o nenapravitelných sukničkářích, jako jsou např. Alfie či Hitch, aby nakonec skončil jako další variace na ohraný příběh o tom, jak původně nezávazný vztah, který byl jen o sexu, postupně přerostl v pravou lásku (za všechny příklady budiž zmíněny třeba snímky Hlavně nezávazně či Kamarád taky rád). Film se tak podle mě připravil o to, co na něm bylo nejzajímavější, a celé to ještě zabil celkovou nevěrohodností - hlavně dějová linka s Harveym Keitelem je vyloženě trapná, a v kombinaci s romantickým žánrem nefunguje. Celkově si myslím, že největší slabinou snímku je prostě špatný scénář - ten film nějak začíná, pak se od toho zásadně odklání, a celé je to strašně nudné, a tak nějak osmdesátkově ušmudlané, a nenapadá mě důvod, proč ten film chtít dnes ještě vidět (pokud tedy člověk není vyloženě fanatický fanda Roberta Downeyho Jr., který zde mimochodem podle mě nijak zvlášť dobrý stejně není). Molly Ringwald mě ale zvláštním způsobem bavila (byť si nejsem jistý, jestli to nebylo kvůli českému dabingu, v němž jsem film zhlédl, a kde ji namluvila Jitka Ježková, jejíž okouzlující hlas dokáže propůjčit půvab i herečkám vyloženě nehezkým). Celkově na mě Sukničkář prostě působí jako zapomenutý filmový hřích 80. let, který už dnes za vidění prostě nestojí.

    • 16.2.2018  20:53
    The Ritual (2017)
    ****

    Velká pecka, která mě naprosto dostala. Zvláště sekvence s přenocováním v opuštěné lesní chatě je fakt něco, klepal jsem se u toho jako ratlík. Vadily mi tam asi jen dvě věci: jednak už to, že vůbec vlezli do toho lesa (byť to samozřejmě bylo nezbytnou podmínkou pro další vývoj děje; film tím ovšem šel zcela v duchu klasického hororového klišé, které filmovým postavám nařizuje neustále lézt někam, kam by normální člověk nikdy nevkročil). Za druhé mi postavy všech mužů byly strašně nesympatické, takže mi bylo nejenom jedno, zda to celé přežijí a co s nimi bude, ale celkově mě iritovali svým chováním a replikami. Když se od toho odmyslím, nemám ovšem za sebe problém napsat, že je to je jeden z nejlepších hororů, jaké jsem v poslední době viděl. Za zmínku stojí mj. fantastické lokace a kamera. (Obsazení no name herci v mém případě naopak bohužel dojem z filmu spíše snížilo). S Blair Witch bych to moc nesrovnával, ten byl prostě první a nikdo ho už nepřekoná.

    • 11.2.2018  13:15
    Tělo Diany (1969)
    ***

    Když opadl můj úžas z toho, že vidím své herecké oblíbence, Jeanne Moreau a Charlese Dennera, procházet se v kulisách komunistické Prahy (v jednom záběru kupříkladu kráčí kolem zdi, na které je velkými písmeny napsáno "Dubček - Svoboda"), s velkou nevolí jsem si uvědomil, že ten film je v podstatě nesnesitelný a zcela o hovnu. Už jenom jeho samotný název považuji za zavádějící - od filmu s takovým názvem bych osobně čekal, že bude pojednávat o milostných avantýrách nějaké femme fatale typu Brigitte Bardot. Místo toho jsem dostal 41 letou Jeanne Moreau, která je v roli Diany vyloženě nehezká a o její tělo zde vůbec nejde. Film místo toho sleduje vývoj jejího vztahu s Julienem, kterého nakonec vlastní žárlivost dožene do záhuby - posledních 5 minut filmu je jediných, kdy se konečně něco děje. Předchozí část stopáže je vyplněna neustálým přesouváním postav z místa na místo a pronášením dialogů tohoto rázu: Diana: "Juliene? Přestaňme si už jednou ubližovat.". Julien: "Je to moje vina." Diana: "Já už nemůžu dál." Julien: "Odpusť mi to. Nevím, co mě to chytlo." Diana: "Né. Všechno je moje vina." Julien: "Promiň mi to." Diana: "Nemůžeme takhle dál žít. Není to možné. Takhle už to dál nejde." A prosím pozor, po scéně s tímto dialogem následuje další scéna, v níž se z Juliena a Diany stanou manželé! Na filmu se mi líbila pouze krásná kamera Miroslava Ondříčka a atraktivní lokace (mj. Český ráj a Vajdštejn!), jinak jsem se u něj udržel pouze proto, abych se dozvěděl, jak to celé dopadne. Nesedl mi ani český dabing (režíroval ho mimochodem Jiří Menzel), v němž jsem film zhlédl - hlasy Jaroslavy Adamové a Jana Třísky mi k oběma francouzským hercům prostě nesedly, a už tak špatný dojem z celého filmu jen zhoršily (zarazilo mě rovněž to, že z Mozartova Dona Giovanniho udělali v českém znění "Dona Juana"!) Osobně mě zkrátka tenhle zvláštní česko-francouzský film neoslovil, a považuji ho za ztrátu času - bohužel.

    • 10.2.2018  17:28

    Úchvatná Jeanne Moreau ve filmu, který mě hodně bavil - přesto se v mém případě nedá mluvit o nekritickém nadšení. Za sebe jsem měl problém s tím, jak si film pádí svým tempem kupředu, aniž by se zdržoval nějakou věrohodností děje. Vše tam vychází tak snadno, až se člověk zkrátka takové koncentraci vysoce nepravděpodobných momentů zdráhá věřit. A pak je samozřejmě otázka, zda na tu hru člověk přistoupí - sám jsem k tomu ochotu bohužel nenašel (snad i vinou toho, že jsem film zhlédl v anglickém dabingu - kdybych ho viděl v původním francouzském znění, skoro určitě by mě dostal víc). Osobně se tedy domnívám, že jsem od Truffauta už viděl lepší filmy - tento však rozhodně nelze označit za nějak špatný. Potěšilo mě například, že se v něm vyskytuje celá řada mých hereckých oblíbenců, jako např. Michel Bouquet či Charles Denner. A celkově považuji zhlédnutí tohoto filmu za obohacující.

    • 10.2.2018  17:08
    14+ (2015)
    ****

    Velmi příjemný filmový objev. Zpočátku mi to trochu připomínalo jiný ruský film Všichni umřou, jen já ne, který jsem před lety viděl ve Varech. Vzato kolem a kolem, příběh o tom, jak kluk potkal holku, je samozřejmě sám o sobě zoufale banální (já osobně ho však shledávám až archetypálně čistý). Zde je však ozvláštněn zasazením do současného Ruska a především tím, že v něm významnou úlohu představují moderní fenomény mobilních telefonů a sociálních sítí. Alex si o své vyhlédnuté krasotince - která internet hojně zásobuje (svému nízkému věku navzdory) fotkami ve spodním prádle, jak dnes duch doby po mladých dívkách ostatně vyžaduje - zjistí vše předem stalkováním jejího profilu, což by ještě tak 10 let před vznikem filmu nebylo možné. Film tak ukazuje, jak se naše současnost v mnohém proměnila, jiné věci však zůstávají stále stejné. Od chvíle, kdy si Alex pozve Viku k sobě domů, aby se poprvé intimně sblížili, už je zcela jedno, v jakém roce se děj odehrává, neboť vše zde jede v odvěkých, důvěrně známých kolejích. Mimochodem hodně mě bavilo, jak kamera v průběhu filmu občas simuluje Alexův zkoumavý pohled, který kupříkladu skončí v jednom dechberoucím záběru v dívčině výstřihu, aby se tam na nekonečně dlouhé vteřiny zastavil a popásl na jejích mladistvých kozinkách. Film mě v tomto ohledu vrátil o mnoho let nazpět a připomněl, jak je to všechno hezké, první láska, první pusa a všechno to, co k tomu patří. Svým způsobem mi ten film byl sympatický i tím, že na mě místy působil poněkud amatérsky, ale v dobrém slova smyslu - jako by to prostě natočil velký srdcař, který si chtěl tím filmem udělat radost, a dal tam všechno, co mu tam dávalo smysl, jako např. hromadu skvělých písniček - soundtrack tohoto filmu je jedna velká pecka. Celkově za mě velké nadšení a svým způsobem částečně i okouzlení z půvabů Uljany Vaskovič - ta maličká je zde trochu neohrabaná, leč nesmírně okouzlující, a už jen kvůli ní stojí film za vidění.

    • 5.2.2018  14:15
    Ewa Farna: Všechno nebo nic (hudební videoklip) (2016)
    ****

    Klip lepší jak celý film - smutné (i když jak pro koho). Ewa Farna (nejen) pěvecky naprosto skvostná.

    • 4.2.2018  22:36
    Fotograf (2014)
    ****

    Výborný polský film, který mě hodně bavil. Sice mě trochu překvapilo, že se v něm mluví téměř výhradně jen rusky a polština tam skoro nezazní, ale vlastně to je logické vzhledem k zasazení většiny děje do Moskvy. (Rovněž mě tam trochu zarazilo, že hlavní postavy ruských vyšetřovatelů jezdí v luxusních audinách - buď to byl product placement, nebo nevím. Nějak se mi nechce věřit, že by policie v Moskvě měla tak prémiový vozový park). Vzato kolem a kolem, asi v tom filmu není nic, co bychom už neviděli někde jinde - v kriminálním žánru podle mě už snad ani nejde vymyslet něco vyloženě nového - ale nějak mi to nevadilo. Když se podaří jednotlivé složky spojit dobře dohromady - mít zajímavé postavy vraha i detektivů, napínavou atmosféru, kvalitní kameru, hudbu a střih, tak v podstatě nemůže vzniknout špatný film. Zde se to povedlo dokonale a těch 110 minut mi uteklo jako nic. Velké díky České televizi, že po dlouhé době v té jejich programové bídě odvysílala něco, na co se dalo koukat.

<< předchozí 1 2 3 4 15 28 42 55
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace