Jara.Cimrman.jr

"Zeptám se na pár otázek. Když se mi nebudou líbit odpovědi, vyletíte oknem." Tak tady to jiskří od prvního okamžiku. On je chytrý, ona krásná, divák obelhaný a tak to mám rád. Takže až se jednou rozhodnu vyloupit Venezuelskou národní banku, tak budu doufat, že bude po ruce pružná vyšetřovatelka typu Gin a pomůže mi s tím. Já mám tedy do sympaťáka Maca poměrně daleko, nemám ani žádné zlodějské schopnosti a věřím nahým ženám, ale tohle by muselo vyjít. Stejně jako se povedl tento snímek, který v mé soukromé oscarové kategorii "pohodová zlodějina" zaujímá přední umístění.

"Promiň, lásko, ale to děvče, co tu mám, tě nechce." Arogantní šmírák s foťákem Thomas ode mne moc sympatií nezískal. Bylo mi sice sympatické, jak se dokázal na první pohled zamilovat do vrtule nebo jak umělecky kouřil proti rytmu hudby, ale to, jak ignoroval GDPR, se mi vůbec nelíbí. Fotografie je totiž osobní údaj, víme mladej? Nevíme, protože tehdy ještě nebyl, ale to ho neomlouvá. Já bych si tedy Jane asi taky chtěl vyfotit, takže mu rozumím, ale ještě víc bych chtěl, aby po mně něco chtěla. Mám pro podobné typy zkrátka slabost a ona platila docela zajímavou měnou. Navíc tady těch štíhlých krásek s parádními účesy bylo dost. Jen měly příliš vyfetované oči, s čímž mám tradičně problém. Ale abych se vrátil k filmu, tak ten byl na můj nevkus příliš umělecký, tichý, pomalý a bez vyvrcholení. Tak to zkrátka mají umělci rádi, ale já mám při sexu raději divočinu a křik zakončený pořádným výstřikem.

"Vlády nesnáší lidi, kteří jsou svobodní." Pravdu máš - nesnášely, nesnáší a budou nesnášet. Mně se zkrátka Piráti se svou rebelií v mezinárodních vodách dost líbili. Také jsem totiž kdysi býval totálně ponořenej do vinylu a hltal každou notu špatně dostupný rockové muziky a to kupodivu nejsem narkoman ani zločinec. Možná jsem ta často zmiňovaná spodina, ale s tím můžu žít. Žít a souložit. A mám celkem jasno v tom, jakej soundtrack mi k tomu bude v sobotu vyhrávat.

"Nemá cenu zapírat. Prozradil Vás lis na citrony." Sherlock tentokrát válel pouze v okamžiku, kdy zrušil televizní přenos. Jinak moc nezlobil, málo provokoval a dokonce si chvíli nechal věšet bulíky za nos. Nicméně souhlasím s tím, že když se vyřeší případ, tak se má přidat v tempu myšlení.

"My Korsičani nemáme rádi otázky, zvlášť ne od cizinců, ale ta Vaše se mi zdá oprávněná. Dám Vám tu informaci. Toalety jsou vlevo na dvoře." Nejsem členem Organizace národní Korsiky, Netušeného kanálu ani Frakce svobodné Korsiky, ale určitě jsem utajený Korsičan. Mně se totiž ten nacionalismus, nekorektní humor, principy a terorismus tak líbili, že bych se hned přestěhoval a s Angem Leonim bych si dělal srandu z ochránců zákona. Ta úvodní scéna je prostě nezapomenutelná. A navíc jsem se dozvěděl, že na zápalnou šňůru jsou nejvhodnější tampóny bez aplikátoru. To se může hodit. Ať žije Korsika a francouzské hovadiny.

"Země má dneska zavřeno. Lituju. Tak se spakujte a laskavě zmizte." Comicsy nečtu a s identifikací nejednoho Avengera mám výrazný problém, ale tady je to jedno. Marvel jednoduše vyslal do boje v podstatě všechno, co kdy nechal namalovat a mě to bavilo. Hláškami se totiž nešetřilo a "neviditelný" Drax, "opálený" Thor či zmatený Spiderman mě dost bavili. Jen na té myšlence o půlení světa je nové pouze to, že by se mělo jednat o náhodný výběr přeživších, což se asi Rothschildům nebude moc zamlouvat.

"Vaše pacientka? Její kóma je vskutku pravé." Skutečně, Holmesi? A nebyl jste v hypnóze, když jste takto dedukoval? Mě tedy detektivova sebehypnóza dost bavila, nález skříně taky a zamotanost motivací je přesně to, co od detektivky čekám. A tady jsem to dostal.

"Máš taky slabost. Vodu. Je to jako krypronit." Kdysi jsem býval jako pan Nerozbitný a dneska jsem spíše pan Skleněný, takže oběma "hrdinům" docela rozumím. A určitě by mě oba mohli i bavit, ale to by David nesměl asi půl hodiny pátrat po tom, kdy byl naposledy nemocný a Eliáš by musel listovat v comicsech o něco rychleji. Na mě to přes veškerou zajímavost prostě bylo příliš pomalé. Kdyby to totiž trošku odsýpalo, tak jsem mohl za večer stihnout minimálně o dva superhrdinské kousky víc. A možná bych světu prozradil svou slabost. Ale neodsýpalo to, takže neřeknu, že je to smažák a hranolky s tatarkou.

"Na týhle základně máme tři druhy nehod. Tragický nehody, který nebudu váhat opakovat." Tak co se to v tý džungli vlastně stalo? Kdo mi to řekne? Ty? Ty trošku lžeš. Tak ty? Ty asi ne, ty jsi na bělocha podezřele černej. Nebo ty? To těžko, ty jsi vlastně mrtvej, sorry. Co ty? Ty maluješ Osmičku? Aha. Tak kdo něco ví? Já jsem to tedy dlouho nebyl, ale dost mě to bavilo a na závěr i potěšilo. Za mě prostě byla tato historka podána ze všech úhlů pohledu velmi dobře.

"Ve voodoo jde o nahánění strachu těm, co v ně věří." Voodoo, zombie, armáda, mrtvoly - tak to bylo zajímavé. Mě tedy nejvíc zaujali migrující Haiťani, kteří se chtěli vrátit domů, ale nebylo jim to umožněno. Já jsem tedy lidumil, takže bych poslal domů všechny migranty, kteří o to projeví zájem. A pak ty s nataženou rukou k sociálním dávkám, se sklonem k obtěžování žen a s létajícím kobercem.