JSYSMHJF

Předloha: Hodina angličtiny - Nataša tánská. Nervní hudba Zdeňka Lišky, slušné herecké výkony Matyáš, Maciuchová, Gýrová, Sirová, ona i ta Merunková, asi nejtěžší a nejméně vděčná role, ale myslím, že zvládla tichou odcházející manželku a matku celkem dobře. Finále rychlých střihů umocňuje napětí a nervozitu nevyhnutelného konce (i když náhod, které by mohly nejhoršímu zabránit je až příliš). Zajímavé psycho se zajímavými zvraty, jako by hlavní představitelé pod tíhou situací a svědomí během filmu změnili své chování o 180 stupňů. Za zmínku stojí rolička pošťáka Karla Augusty, kde se setkal obyčejný život s obyčejnými starostmi se starostmi života a smrti. Občas trochu moc náhod a do očí bijících nápovědí, ale jinak film s napětím, příběhem, psychologií...

Přímo na prknech Semaforu zážitek samozřejmě intenzivnější, ALE i ze záznamu je cítit semaforská poetika, specifický humor, více než zdařilá hudba, o textařině v případě Jiřího Suchého ani nemluvě. Vážně jsem se radovala nad silou (nikoli myšlenky :D ) imaginace. Jako by byl Jiří Suchý čím dál lepší, pod slupkou legrace a "jenom" takového hraní a hračiček se jen tak mimochodem dotýká nevýslovna.

Jako dítě tu knížku člověk vnímal jako velké dobrodružství, příjemná nostalgická vzpomínka a hvězdné obsazení...minutová setkání s hvězdami nemají chybu...Lukavský, Korbelář, Höger, Neumann, Trégl...krásná a maminkovsky starostlivá Vlasta Chramostová.

Dokonalý pomník s výbornými herci jen maličko neživý už.

Jen bych trochu stříhala...Táňa Pauhofová a Jaroslava Pokorná 1* Film je to podařený, což je dobře, protože mnoho snobů by ho kvůli tématu jistě vynášelo do nebes i kdyby nebyl...ale jak říkám, naštěstí je, ačkoli jistá nálepka "není slušné tuto látku kritizovat" film provází.

Dyjadyjadá...skvělý Miloň Čepelka

Nostalgie a kupodivu na Německo místy vtipná, krásný dabing.

Zamilovaný zlobivý Masaryk...moudré, lidské, neakční, přesto živé. Výborný Huba, dobrý Budař, vyšperkovaný scénář. Žádné busty, přesto je má člověk nějak radši. Nevěřila bych, že dnes může něco takového vzniknout, díky za to!

Kdo už by odvahu měl?, ale silný příběh o odvaze a strachu a charakterech pod tlakem, i v padesátých letech trefné téma. Skvělá Vlasta Chramostová, jako by věděla, že sama nemá moc času a musí být dobrá pokaždé, nebo prostě dobrá je... "Je vidět, kdo toho kluka vychovává." Högerův parádní výkon, rozpolcený ustrašený typ. Rackovi jsou kdesi uprostřed mezi dobrem a zlem a postupně se odhalují, a tedy i oba herci mají co hrát. Trochu nesnesitelný projev synů, ale možná to tak nervydrásající mělo být, kdežto malý Václav Postránecký už tenkrát šikula, možná kdyby hrál raději staršího syna on...

O (ne)komunikaci medvědů.