G3orgig

Pokud si tříhodinový snímek dokáže po celou dobu udržet mojí plnou pozornost a zároveň zabavit, tak si zaslouží plné hodnocení a to i přesto, že se v tomto případě jedná o snímek dosti zvláštní. Film nemá příliš konzistentní děj, ale spíše řadu po sobě jdoucích bizarních scén, díky čemuž dostává lehce festivalový vibe. Nicméně na rozdíl od většiny lyrických festivalových filmů se na tento dívá skvěle a především dokáže zabavit! Nevím, jestli tomu tak reálně bylo, ale tipoval bych, že scénárista a režisér v jedné osobě si zapisoval své noční můry, případně úzkostné a paranoidní stavy a zkrátka je následně natočil. Rozhodně se nejedná o snímek pro každého a vlastně neznám téměř nikoho, komu bych jej doporučil, nicméně mně se do mého zvráceného vkusu trefil náramně.

První film, který jsem měl možnost na Karlovarském filmovém festivalu vidět. Jednalo se tehdy do jeho 37. ročník, kdy festivalovými maskoty byly legendární Tros Sketos. Vzhledem k tomu, že tuto recenzi píšu o 21 let po jeho zhlédnutí, tak musím přiznat, že s filmu samotného si příliš nepamatuju. Nicméně pár vtipných momentů jej rozhodně doprovází z nichž nejvíc mi v paměti utkvělo, že tehdy ne všechny filmy byly vybaveny českými titulky. Diváci obdrželi v šatnách sluchátka s vysílačkou a děj na plátně byl simultánně tlumočen legendární Danou Hábovou, která každou repliku vyslovovala nahlas a zřetelně. Avšak při každém "Fuck!" nebo "Oh shit", kterých je tento film plný, velmi ztišila hlas a pronesla sotva srozumitelné "Do prdele" :-)

Zajímavý a na evropské poměry dosti neobvyklý snímek s pedohomoerotickým nádechem. Musím pochválit originální scénář, kdy stejné časové období sledujeme několikrát z pohledu různých postav a především nahlédnutí do fascinující japonské kultury svázané z našeho pohledu absurdní etiketou a zvyky. Naopak samotný konec mě moc nesedl a připomněl mi spíše mainstreamovou romantickou komedii.

Dokument o natáčení dva roky starého filmu Costa Brava, Lebanon (2021) , který paradoxně skoro nikdo neviděl :-) Průběh natáčení by se dal shrnout starým rčením "Cokoliv se může pokazit, pokazí se". Filmaři bojovali s nepřízní osudu v podobě výbuchu v Bejrůtu, covidové pandemie, záplav, výpadků elektřiny, zoufalé politické situace v Libanonu a konečně i nepřejících sionistů. Samotný dokument o velké smůle jednoho štábu celkem ušel, ale i těch relativně skromných 85 minut bylo více než dost. Můžu jen doufat, že se zmíněné peripetie na kvalitě výsledného filmu moc neprojevili... Ale to se asi nikdy nedozvím :-)

Film není nějak výjimečný svým scénářem ani (leč solidními) hereckými výkony, ale jeho schopností ukázat tehdejší dobu. Je až neuvěřitelné jak se Spojené státy 70. let liší od těch současných a o rozdílu s východní Evropou ani nemluvě. Zajímavostí je přinejlepším nedokonalost a reálně možná až odpudivost prakticky všech postav včetně hlavních. Ústřední dvojici sice držíte palce, ale musíte se trochu zakousnout, abyste jim jejich iracionální chování prominuli.

Nejlepší film 57. Karlovarského filmového festivalu a obecně jeden z nejlepší filmů, který jsem tam měl možnost napříč mnoha ročníky vidět. Za mě skvost evropské kinematografie, který i přes svojí obrovskou 150 minutovou délku nezačne nudit ani na chvíli a divák s napětím čekám na kterou stranu se misky vah spravedlnosti převáží. Vedle perfektního scénáře film stojí především na úžasném hereckém výkonu nejen hlavní ženské postavy ale i všech ostatních včetně kluka a psa (bez legrace).

- Mami můžeme mít Černé zrcadlo (seriál) (2011) ? - Ne, máme Černé zrcadlo doma - Černé zrcadlo doma: Zárodek, larva, motýl (2023) Asi v takovém duchu se nese můj názor na tento film. Zkrátka moc pěkný sci-fi námět, který ale značně pokulhává zpracováním, logickými trhlinami (jako ostatně prakticky všechny filmy o cestování v čase) a hlavně až frustrujícím nezodpovězením základních otázek, které by mělo být u mysteriózních filmů snad povinností. Nemohl jsem si nevzpomenout na jiný festivalový snímek řecké filmografie a to Norsko (2014). které lehce podobný vibe, ale reálně se jednalo o ještě mnohem nudnější záležitost. Na CSFD je pár řeckých filmů s velmi dobrý hodnocením, tak si rád v budoucnu spravím chuť.

Tento film mě poměrně dosti nasral. Téma vlivu kultury na rasismus v USA je velmi aktuální a já si myslím, že tento snímek působí větší zlo než když někdo dělá vtipy založený na rasových stereotypech. You People popisuje vztah bělocha s černoškou a vykresluje jej jak Romea a Julii. Jakoby bylo hrozné tabu mít v USA mezirasový vztah. A zvlášť v LA??? To se mi opravdu nezdá. Vykresluje extrémní kulturní rozdíly, snaží se prohloubit propast mezi rasami a přestože snímek je vyloženě "woke", tak na mě působil jakoby se snažil rozdělovat společnost ještě víc, než tomu reálně je. Popisuje Ameriku tak, že existuje nějaká skupinu lidí, kteří jsou židé, nějaká další skupina lidí, kteří jsou černoši apod. Tyto skupiny jsou uzavřené, soudržné s vlastní kulturou a střetnutí s někým z druhé skupiny vyvolá kulturní šok. Jak kdybychom se vrátili o 100 let zpět. Mrzí mě, že tyto skutečnosti film vykresluje, jakože je to takto v pořádku. Já se osobně domnívám, že by to v ideálním světě mělo fungovat tak, že jsme hlavně všichni lidi, jsme všichni Američani a to rasové a kulturní rozdělení není tak důležité. Věřím, že tomu snad tak v realitě je o mnoho více, než nám ukazuje tento snímek.

Mám rád sci-fi a plot twisty v závěru, tudíž hodnotím o hvězdičku výše, než by si toto dílo reálně zasloužilo. Ano, správně - bez výše zmíněných faktorů bych snímku dal druhé nejnižší možné hodnocení, protože je jednoduše opravdu mizerný. Špatný scénář, špatný herec a především CGI na úrovní studentského filmu si netflixovské sci-fi zkrátka nezaslouží.

Po druhém shlédnutí a dlouhém rozmýšlení uděluji The Office titul druhého nejlepšího sitcomu všech dob po Přátelé (seriál) (1994) Existuje mnoho skvělých seriálů, ale aby některý z nich mohl být zařazen mezi ty nejlepších z nejepších, tak je potřeba přihlížet i ke kritériu "znovukoukatelnosti" a právě v tomto jsem si u The office zcela jistý. Nicméně po dvou letech od prvního shlédnutí jsem si to celé pustil znovu a bavil se úplně stejně skvěle jako napoprvé.