alonsanfan

alonsanfan

Vladimír Kučera

okres Hradec Králové
milovník cembal

Skype: alonsanfan

7 bodů

Moje zajímavosti

od nejnovějšíchpodle abecedypodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 28.11.2019
    Sloní muž (1980)

    - Producent Mel Brooks si přál, aby bylo jeho jméno odstraněno z titulků filmu, jelikož si myslel, že by jeho pověst slavného komika mohla u diváků snížit vážnost snímku. [Zdroj: g.cz]

    • 28.11.2019
    Sloní muž (1980)

    - Film nebyl nominován na Oscara za masky, jelikož tato cena v té době ještě neexistovala. Vznikla až o rok později právě v reakci na Sloního muže. [Zdroj: g.cz]

    • 28.11.2019
    Sloní muž (1980)

    - Bradley Cooper opakovaně uvedl, že se rozhodl stát hercem po zhlédnutí filmu Sloní muž. [Zdroj: g.cz]

    • 28.11.2019
    Sloní muž (1980)

    - Původně chtěl režisér David Lynch obsadit do role Sloního muže Davida Bowieho, který postavu Sloního muže hrál v divadelní hře. [Zdroj: g.cz]

    • 29.12.2018
    S čerty nejsou žerty (1984)

    - Lví podíl na nalezení skvělé lokace pro Peklo v jeskyních nedaleko Sloupu v severních Čechách měl architekt Zbyněk Hloch. [Zdroj: ahaonline.cz]

    • 29.12.2018
    S čerty nejsou žerty (1984)

    - Režisér Hynek Bočan měl trable s pyrotechniky, které nakonec vyřešil spoluprací s armádou. Postěžoval si: „Potřebovali jsme spoustu pyrotechnických triků. Když jsem dal požadavek na Barrandov, tak mi řekli, že na to nemají čas, že by museli dát na ten film dva nebo tři lidi a že oni tam jsou tři na třicet filmů. Tak jsme se externě spojili s vojenskými pyrotechniky. Vymysleli tam plamenomety a aceton, aby to dobře hořelo, a všechny ty věci udělali naprosto dokonale.“ [Zdroj: ahaonline.cz]

    • 29.12.2018
    S čerty nejsou žerty (1984)

    - Každý den po natáčení ve mlýně, kde vládla macecha Dora v podání Jaroslavy Kretschmerové, bylo pěkně veselo. „Bydleli jsme na statku, kde se natáčel mlýn, a každý večer tam byl oheň, pekla se masíčka a staří herci říkali historky. Nás akorát štáb předčasně zaháněl se slovy: ‚Princezny, po desátý spát. Ať nemáte pod očima pytle.‘ Ale je jasný, že když nás zahnali, že jsme se druhou stranou vrátili. Ráno jsme si pak kapali kapky do očí,“ prozradila představitelka princezny Angelíny Dana Bartůňková. [Zdroj: ahaonline.cz]

    • 5.9.2018
    Spalovač mrtvol (1968)

    - Režisér Juraj Herz uvedl: „No já si cením nejvíce Spalovače mrtvol, protože jednak to byl rok 1968 a já jsem měl naprostou svobodu, tak ho natočit, jak jsem chtěl. Nikdo mi do toho nemluvil, žádný komunistický dramaturgové, takže od začátku do konce je to můj film.“

    • 5.9.2018
    Spalovač mrtvol (1968)

    - Režisér Juraj Herz sdělil: „To bylo dobré natáčení a hlavně velmi rychlé. Herci všechno uměli, všechno rychle natočili. Každý den ve 3 hodiny jsme byli hotoví, protože nikdo nechtěl v těch třech krematoriích, kde jsme točili, být.“

    • 5.9.2018
    Spalovač mrtvol (1968)

    - Režisér Juraj Herz prohlásil, že Ladislava Fukse, autora knižní předlohy a spoluautora scénáře, hlavně zajímalo, jestli bude mít režisér skutečné mrtvoly nebo to budou komparzisté či herci a jestli nebudou cukat očima. Na to mu Juraj Herz řekl: „Ládíku, až tady budou, tak já tě pozvu a já tě nechám s těma mrtvolama 10 minut samotnýho.“ S čímž byl Ladislav Fuks strašně spokojen.

    • 30.8.2018
    Učitel tance (1994)

    - Na step i tance, zejména latinské, měli herci současné učitele, když už se všechno naučili tak štáb našel starého učitele tance, který ještě na Žofíně ve válečných a poválečných letech tančil a pamatoval si, jak tance i step v té době vypadaly a herci se pak museli všechno přeučit. [Zdroj: Lidovky.cz]

    • 30.8.2018
    Učitel tance (1994)

    - Natáčení probíhalo za plného a nepřerušeného provozu Kojeneckého ústavu při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. V té době tam bylo asi 80 dětí a personál musel dbát na to, aby např. neplakaly a nerušily tak natáčení, navíc byla k dispozici 1 chůva, která rozdávala dětem dudlíky. I přesto se mnoho záběrů muselo právě kvůli pláči dětí opakovat. Na uspávání dětí se v případě potřeby podílely i dámské členky štábu. [Zdroj: Lidovky.cz]

    • 30.9.2017
    Atentát (1964)

    - Na výtku známého odborníka na heydrichiádu Jaroslava Čvančary ohledně zobrazení atentátu, že Jan Kubiš před Heydrichovým vozem neproběhl, ale vyčkával v ohbí zatáčky, reagoval režisér Jiří Sequens slovy, že on je přece filmový režisér a musel scénu atentátu rozpohybovat.

    • 30.9.2017
    Atentát (1964)

    - Jako poradci, zejména pro scény výcviku v Anglii, působili Rudolf Pernický a Rudolf Krzák, bývalí skuteční parašutisté a instruktoři.

    • 30.9.2017
    Dobyvatelé ztracené archy (1981)

    - Aby režisér Steven Spielberg získal v úvodní scéně útěku z paláce v džungli záběry podle svých představ, musel Indy (Harrison Ford) utéct před balvanem celkem 10x.

    • 9.12.2015
    Zlatá princezna (TV film) (2001)

    - Natáčelo se v podzemí bývalého Stalinova pomníku na Letné v Praze a u rybníku Věžák v Českém ráji.

    • 10.11.2015
    Bella a Sebastián (TV seriál) (1965)

    - Bellu si zahrál pes Flanker, který se díky chundelatému ochlupení mohl ujmout i role fenky. Jednoho dne ho však našli jeho majitelé mrtvého, byl ho otrávili závistiví sousedé. Při natáčení jej pak nahradil další pyrenejský horský pes jménem Yalov.

    • 10.11.2015
    Bella a Sebastián (TV seriál) (1965)

    - Představitel Sebastiána (Mehdi El Glaoui) je synem autorky předlohy filmu a režisérky Cécile Aubry.

    • 10.11.2015
    Karu Süda - Medvědí srdce (2001)

    - Hlavní zvířecí roli si zahrál medvěd Malyš. Přestože byl do té doby zvyklý pohybovat se pouze v cirkuse a zoo, natáčení v divočině zvládl skvěle.

    • 16.5.2015
    Harakiri (1962)

    - Po přečtení scénáře, který se mu velmi líbil, si Tacuja Nakadai nebyl jistý, jestli je pro roli Tsuguma Hanshira ten pravý a jestli na ni stačí, ve 30. letech měl totiž hrát 50. letého muže. Domníval se, že role by se hodila spíš pro jeho staršího a slavnějšího hereckého kolegu Toširó Mifuneho. Nakadai ale nakonec roli přijal.

    • 16.5.2015
    Harakiri (1962)

    - Režisér Masaki Kobajaši dlouho nevěděl, jak správně pojmout scénu harakiri bambusovým mečem. Přestože pije alkohol pouze zřídka, jednoho večera si dopřál, a když se vracel opilý domů, napadlo ho, že scéna bude fungovat, když nechá ronina Motomeho Chijiiwu (Akira Ishihama) nalehnout na bambusové ostří. Kameraman Yoshio Miyajima, který znal režisérovy střízlivé i opilecké myšlenky tvrdil, že ty opilecké byly mnohem lepší.

    • 16.5.2015
    Harakiri (1962)

    - Nápad na scénář dostal Shinobu Hashimota při spolupráci s Akirou Kurosawou na filmu Sedm samurajů (1954). Původně se mělo jednat o příběh o jednom dni v životě samuraje, který spáchá harakiri. Při návštěvě filmového festivalu v Cannes 1961 inspiroval scénáristu plakát ve tvaru velkého bílého kříže na film Matka Johana od Andělů (1961) polského režiséra Jezry Kawalerowicze. Hashimoto si představil, jak by asi vypadl plakát pro jeho námět a jakmile dorazil zpět domů, začal psát scénář, který dokončil za pouhých 11 dní. (Zdroj: Masterless samurai: Shinobu Hashimoto on Harakiri, 2005, DVD bonus).

    • 16.5.2015
    Harakiri (1962)

    - Režisér Masaki Kobajaši byl nekopromisní při naplňování svých představ o filmu. Přes týden čekal na správná mračna než začal točit souboj na pláni Goji-in mezi samurajem domu Iyi Hikokuro Omodakou (Tecuró Tanba) a roninem Hanshiro Tsugumem (Tacuja Nakadai). (Zdroj: Masterless samurai: Shinobu Hashimoto on Harakiri, 2005, DVD bonus).

    • 16.5.2015
    Harakiri (1962)

    - Původní název filmu měl znít Harakiri: deník klanu Iyi.  Režišér Masaki Kobajaši ho zkrátil jen na Harakiri. (Zdroj: Masterless samurai: Shinobu Hashimoto on Harakiri, 2005, DVD bonus).

    • 23.3.2015
    Temný případ (TV seriál) (2014)

    - Město Carcosa, které je v seriálu zmiňováno, představil poprvé americký spisovatel a novinář Ambrose Bierce (1842-1914?) v krátké povídce "Obyvatel Carcosy" (An Inhabitant of Carcosa, 1886). Název města Carcosa by mohl být odvozen od francouzského středověkého města Carcassonne, obehnaného úžasnými hradbami, podle kterého vznikla i stejnojmenná populární desková hra. Latisky je totiž Carcassonne pojmenováno jako Carcaso.

    • 5.12.2014
    Jára Cimrman ležící, spící (1983)

    - „Ta scéna s kočovným divadlem, takzvaný vichr z hor, musela být ze scénáře vyškrtnuta. Ani už nevím, co jim na ní vadilo, ale točit se prostě nemohla," zavzpomínal Ladislav Smoljak. Když byl film dokončen a Smoljak si ho celý přehrál, tahle komediální pasáž mu tam chyběla. Sebral veškerou odvahu, zašel za tehdejším ředitelem Barrandova a světe div se, podařilo se mu nemožné. „Mé žádosti, aby se natáčení znovu otevřelo a ta scéna tam byla dotočena, se vyhovělo," prozradil. (Zdroj: ahaonline.cz)

    • 5.12.2014
    Jára Cimrman ležící, spící (1983)

    - Ve scéně se střílením zajíců v oblečcích se ve skutečnosti nejednalo o zajíce, ale o králíky. „Myslivci nám řekli, že je nesmyslitelné, aby zajícům dali oblečky. Že by ta zvířátka přitom dostala infarkt, a tak byli tu scénu vychováni králíci. Vzhledem k tomu, že byli pořád v kotcích, nebyli zvyklí běhat, takže se na place spíše šourali," uvedl režisér Ladislav Smoljak. (Zdroj: ahaonline.cz)

    • 19.3.2014
    Vlčí jáma (1957)

    - Film se natáčel především ve městě Sobotka.

    • 10.3.2014
    30 případů majora Zemana (TV seriál) (1974)

    - Jiří Lábus byl po flámu, když točil v díle "Mimikry" scénu, kde se muzikanti předávkují, a režisér Jiří Sequens mu sugeroval: "Je vám špatně, užil jste drogu, je vám na zvracení," a Jiřímu Lábusovi opravdu bylo na zvracení a vrhnul Sequensovi na boty. Sequens na to koukal a Lábus na to: "Promiňte, ale já hraju podle Stanislavského," a Sequens byl nadšený. "No to je neuvěřitelný, pane Lábusi. Podívejte se všichni, to je herec!" a všechny s poblitýmia botama obešel.

    • 10.3.2014
    30 případů majora Zemana (TV seriál) (1974)

    - Oldřich Kaiser dostal roli práskače v "Mimikrách" v době, kdy byl na vojně. Na natáčení pod vidinou opušťáku hned kývl a díky tomu se seznámil se svéráznými hereckými metodami kolegy Jiřího Lábuse. „Točili jsme scénu, kde na mě vytahuje nůž, Jirka se už blížil a já vykřikl, že nemůžu. Režisér Jiří Sequens zavolal stop a ptal se, co se děje. »Já mám strach, že na mě pan Lábus opravdu zaútočí, on má takové nebezpečné oči,« vysvětloval jsem mu,“ vzpomíná Kaiser. Tato scéna se pak musela natáčet devětkrát, než se Kaiser ujistil, že mu Lábus opravdu nic provést nechce. (Zdroj: ahaonline.cz)

<< předchozí 1 2 3 4