Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční

Zajímavosti k filmům (99)

Vrať se do hrobu!

Vrať se do hrobu! (1989)

Název Vrať se do hrobu se tehdejšímu schvalovací komisi vůbec nezamlouval. "Prý, že na to nikdo nemůže do kina přijít a jestli prý pro to máme nějaký argument. Řekli jsme jim, že jediný argument, který na to máme, je, že právě na to každý půjde,“ uvedl s úsměvem Milan Šteindler.

Nespavost

Nespavost (2009) (TV film)

Natáčelo se v Hýskově v rodinné vile v ulice Školní 188 a v Hradci Králové, kde štáb navštívil Gymnázium J.K.Tyla, Galerii moderního umění, Tylovo nábřeží, Masarykovo náměstí a ulici V Lipkách, a v Pardubicích, konkrétně na místním hřbitově.

Ecce homo Homolka

Ecce homo Homolka (1969)

Když neherec Josef Šebánek dostal další filmovou nabídku, a to zahrát si dědu ve filmové sérii Homolkovi, byl v rozpacích. Dozvěděl se totiž, že jeho „rodinku“ mají tvořit i zkušení herci František Husák a Helena Růžičková. „On si těch herců nesmírně vážil a bál se, že jim to bude kazit,“ popsal režisér Jaroslav Papoušek. „Dalo mi velké přemlouvání, ho nakonec přesvědčit. Zabralo až to, když jsem řekl, že si ho sami vyžádali,“ dodal. Nakonec nelitoval, herci ho vzali za svého a chovali se k němu báječně, on jim to s díky vracel. „V každé volné chvíli nás bavil tak, že jsme všichni řvali smíchy,“ zavzpomínala Heduš, tedy Helena Růžičková.

Homolka a tobolka

Homolka a tobolka (1972)

„Když natáčeli v Krkonoších, paní Růžičková s panem Hrzánem museli odjíždět na divadelní představení do Prahy. Josef mě poprosil, abych mu po nich poslala něco k jídlu, dvě stovky a čistou košili,“ vzpomínala s úsměvem manželka Josefa Šebánka Marie. „Tak jsem usmažila pár kotlet a z dobré vůle přidala stokorunu navíc. Za několik hodin zazvonil telefon: 'Máňo, už mi nikdy nic neposílej! Kotlety sež… snědla Růžičková, Hrzán prochl… propil tři stovky. Ještě že mu ta moje košile byla velká.'“

Homolka a tobolka

Homolka a tobolka (1972)

Helena Růžičková (Heduš) k natáčení uvedla: „Když jsme ve Špindlerově mlýně točili třetí díl, vsadila jsem se s kameramanem Miroslavem Ondříčkem o bednu šampaňského, že mě Jirka Hrzán v náručí přenese přes celý parket. Když se to dozvěděli ostatní, chtěli se do sázky zapojit. Samozřejmě všichni viděli snadný přivýdělek, mysleli si, že se mu to nemůže povést. My to ale s Jirkou měli vyzkoušené, takže mě v pohodě přenesl tam a ještě nazpátek. A šampáňo pak teklo proudem. Dokonce tak, že se pak objevilo v Rudém právu, že se herci po natáčení koupali v šampaňském. Tak to ale nebylo, my jsme se v tom nekoupali, my jsme to všechno vypili.“

Bohouš

Bohouš (1968) (TV film)

Veškeré náklady včetně honorářů vyšly na necelých 10 000 Kč.

Bohouš

Bohouš (1968) (TV film)

Vladimír Menšík si natáčení se psem užíval. Měl spoustu prostoru k improvizaci, nikdo mu neskákal do řeči. „Akorát že Bohoušovi strašně smrdělo z huby. Víc než Sovákovi,“ přisadil si na jedné z besed po natáčení.

Což takhle dát si špenát

Což takhle dát si špenát (1977)

Režisér Václav Vorlíček připomíná, jaký byl Jiří Sovák (František Liška) profesionál. Když měli společně s Vladimírem Menšíkem (Jaroslav Zemánek) sníst špenát, aby se vrátili do své původní podoby, tak se objednala se hotová jídla, bramborové knedlíky se špenátem a vrabci. "Měli jsme hodně talířů, kvůli více záběrům. Večer se ale nedotočilo a jídla se schovala na další den. V noci prý snad vypnuli proud a lednice přestaly fungovat a ráno byly talíře opět na place. Běžela kamera, Sovák s Menšíkem měli vytrhnout poslední porce hostům a cpát se tím, hltat. Při prvním soustu Jirka ale ucítil ten příšerný zápach špenátu, který zakysnul. Jenže aby nezkazil záběr, pokračoval a cpal se tím a huhlal si – ten špenát snad skladoval někdo v prdeli…" popisuje detailně celou situaci Vorlíček, který jindy sprostá slova nesnáší.

Velký Buck Howard

Velký Buck Howard (2008)

Inspirací pro postavu Bucka Howarda (John Malkovich) byl skutečný kouzelník, mentalista a jasnovidec The Amazing Kreskin (Úžasný Kreskin), vlastním jménem George Joseph Kresge mladší. Tento kouzelník skutečně prováděl trik s uschováním svého honoráře u publika s tím, že pokud jej nenajde, nemám na něj nárok. Během své kariéry ho však vždycky našel.

Ceremoniář

Ceremoniář (1996)

Hlavní hudební složku filmu tvoří Goldbergovské variace Johanna Sebastiana Bacha (BWV 988, Klavírní cvičení spočívající v Arii s rozličnými variacemi pro dvoumanuálové cembalo). Ústředním tématem je právě opakující se Arie a jednotlivé rozličné variace (veselé i smutné, rychlé i pomalé) jsou potom podbarvením konkrétních odpovídajících míst filmu. Použita byla přelomová nahrávka slavného kanadského klavíristy Glena Goulda z r. 1955.

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970)

Pro herce Zdeňka Kryzánka, který nezapomenutelně ztvárnil hromotluckého člena zločineckého gangu Billa, to byla první filmová role poté, co byl propuštěn z vězení. „Komunistické zřízení ho obvinilo z činnosti neslučující se s postoji socialistického člověka. Dostal tři roky,“ prozradil filmový historik Jan Matějíček.

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970)

Jan Libíček (policejní komisař Brooks) celé natáčení doslova protrpěl. Měl velké zdravotní problémy, trpěl silnou cukrovkou, měl nemocné ledviny a denně spolykal několik prášků proti bolesti, které navíc zapíjel pivem. „Nevěděl už kudy kam. Strašně trpěl. Byl tak zoufalý, že si i občas dal toho panáčka. Myslel si, že tu bolest pak nebude tolik vnímat,“ prozradil scenárista. Maruška Rosůlková s Františkem Filipovským mu marně domlouvali, ať jde okamžitě do nemocnice, že zdraví je přednější. On se ale lékařů bál, odmítal jejich pomoc,“ dodal Miloš Macourek.

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970)

Recept na filmem proslavený hu-hu koktejl obsahuje 1 dcl rumu, 1 dcl žloutku, kvasnice, mentol a kyselinu mravenčí. Postup přípravy je následující. Ingredience vložíme do dvojdílného šejkru (tzv. Bostonu), při uzavření šejkru dáváme pozor, aby se nevytvořil vzduchový polštář. Velmi krátce a energicky protřepeme. Zdobíme podle chuti. Podáváme ve flipovém poháru nebo i v malém goletu a na vlastní nebezpečí, neboť ve filmu se po této směsi umíralo.

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970)

Když se Oldřich Lipský s Milošem Macourkem pustili do psaní scénáře podle detektivky jugoslávského spisovatele Nenada Brixyho "Mrtvým vstup zakázán", pomýšleli na komedii. Že jim z toho ale vyleze taková parodie, sotva tušili. Očití svědkové tvrdí, že Brixy byl po pražské premiéře šokován až rozladěn. Z románu toho ve filmu příliš nezbylo. Když ale viděl divácký ohlas, uznal, že film je dobrý.

Jedna kočka za druhou

Jedna kočka za druhou (1993)

Josef Somr hrál tatínka Jiřiny Bohdalové, i když ve skutečnosti je herečka o 3 roky starší než on. [Zdroj: ahaonline.cz]

Dáma na kolejích

Dáma na kolejích (1966)

František Peterka k natáčení uvedl: „Chtěli po mně, abych v tom filmu řídil a jel s Jiřinou Bohdalovou ke srázu a těsně před ním zastavil. Neměl jsem řidičský průkaz a neuměl jsem ani řídit. Poslali mě z Barrandova do autoškoly, kde jsem po nich chtěl jen naučit ty základy, abych se uměl rozjet a po pár metrech zastavit. Nechtěli to pochopit, že nechci řidičák, ale jen naučit tohle málo. Nakonec to dobře dopadlo a mohl jsem točit. Po záběru, kdy jsem to odřídil, jsem vystoupil a nechal to auto stát. Řekli mi, ať se vrátíme a já, že ne, tak to auto převezl na začátek technik. A vtom se Bohdalka zhrozila: Že ty neumíš řídit? Panebože, že já to podepisovala! Ještě se s autem zřítíme do řeky!“ [Zdroj: ahaonline.cz]

Chalupáři

Chalupáři (1975) (seriál)

Řidiče autobusu Tondu Čiháka hraje Vladimír Menšík, ale nikdy autobus neřídil, protože to neuměl. [Zdroj: ahaonline.cz]

Reklama

Ovládací panel
7 bodů