jahol

Nový Harry se rozmáchl ještě více než díly předchozí, od vztahů, problémů a soubojů v podstatě ryze lokálních snad přímo na úroveň interkontinentální. Váhám a váhám mezi čtyřmi a pěti, protože naprostý vizuální perfekcionismus dílu minulého je zde (a to při trvajících výhradách ke schématičnosti scénáře) malinko oslaben. Na druhé straně sype Ohnivý pohár i mnohá nová koření, což v pár případech dokonce doslova velmi silně pohne dopředu dějem. Kladem je třeba skvělá a hodně originální postava nového jednookého profesora, námět a průběh všech tří úkolů v soutěži mágů s pár velmi silnými okamžiky a i první dotyky s tématem lásky, kde ztvárnění psychologického pozadí může být pro dětského diváka vpravdě instruktážní (aneb takhle to v životě s těma holkama chodí, chlapci... a naopak, a je úplně jedno, zda umějí čarovat nebo ne). A tak nakonec o mé rezignaci na absolutní hodnocení rozhodlo paradoxně to, čím jsem začal - protože slibná šance, kterou si scénář připravil zapojením francouzských sexykrásných (jak jinak, že?) čarodějniček a ruských čarodějných Ivanů, zůstala zcela nevyužita a nedostala se nad rámec předvedení nového exotického komparsu.

Na "obyčejnou pohádku" v každém záběru neobyčejně vymazlené a dotažené... krásné. Digitální část je citlivě zakomponována do obrazu, vyhýbá se přeplácanosti a neruší kompozici. I tak ale velká podívaná, kde myslím příliš nejde o herectví, ale o výborně ztvárněnou celkovou atmosféru čarodějné školy, takže odpustíte, podobně jako u předchozího dílu, jistou prvoplánovitost a schematičnost scénáře a zejména jednotlivých charakterů (hnusný Malfoy drží svou podlostí, sebestředností a ufňukaností hned několik Černých Petrů), za kterou ovšem film vděčí strategickému rozhodnutí hodně věrně sledovat literární předlohu a snaze nekomplikovat příliš vývoj mezilidských (pardon, mezikouzelnických) vztahů dětskému divákovi. A protože tenhle díl obsahuje několikrát více opravdu silných scén než předchozí, zvedám hodnocení na slabých pět.

Až bude někdo v příštím století zpracovávat do historické studie filmové umění prvního desetiletí nového milénia, asi neopomene ve spojení s Christopherem Nolanem zmínku o jeho přírůstku do rodiny Batmanů, ale silně pochybuji, že přežije i Dokonalý trik. První část filmu mi přišla nepřehledná (prolínání časových rovin až zbytečně komplikované a rozbíjející jednolitost děje), druhá část a finále zase předvídatelné. Plusem jsou určitě obě hlavní ženské role, ale jako celek mě scénář nepřesvědčil. Obsah filmu zde na csfd se na počátku ptá: "Existuje tajemství, kvůli kterému byste zabíjeli"?, ale film mi na něj neodpovídá.

Dospělému divákovi poněkud ubírá na zážitku to, že scénář je opravdu orientován spíše na zájemce věku jednociferného, takže postavy jsou zcela černobílé a story se vydává pouze na jednu světovou stranu, ale natočen je tenhle Harry film skvěle a vypiplán je doslova každý záběr. A Malfoy mladší i starší jsou skvělí záporáci.

Dneska v kině, přestože jsem předtím půl dne sekal zahrádku paní Jaholové, neusnul jsem ... vcelku příjemná směska satiry a lehce halucinogenního výmazu...překvapivě svěží soundtrack... a skvělý Russell Brand a nakonec i Jonah Hill... a perfektní dialogy mezi ústřední trojicí...

Bohužel nejsem nebyl zdaleka tak nadšenej jako plejáda hodnotitelů (někteří z nich jsou mi svými názory velmi blízcí), ale každej jsme nějakej...Základní kostra námětu a scénáře, opírající se o sny navzájem vložené do sebe slibuje opravdu hodně, ale zdá se mi, že mohla být vytěžena mnohem lépe. Protože když se nad tím vším zamyslím, tak nejlepší byl úvod, příprava projektu a první snová úroveň. Druhá se do mne moc neotiskla, protože byla poměrně nevýrazná a dost krátká a třetí... - co nabídla třetí kromě velmi jednoduchého a hodně protahovaného akčního rámce v pseudooriginálním prostředí? Úroveň poslední, až "úplně dole", byla alespoň hezká, ale třeba prostředí z "Já, legenda" mě bralo o dost víc. Hezké bylo samozřejmě paralelní sledování vývoje situace ve všech snových úrovních naráz...A bylo mi líto Ellen Page, asi jí za tuhle roli dali pětkrát víc, než za Juno a American crime dohromady, ale zahrála si tahle sympatická kočka a skvělá herečka tak desetkrát méně...asi proto...opět si nemohu pomoci... nejlepší architekturu ze sebe holčina dostala, když se předváděla, aby získala job (nejlepší pasáž z celého filmu, včetně hereckých výkonů hlavních představitelů)... pak už to bylo slabší... jako ze života... Leonardo dopadl o něco lépe, ten z plátna skorem nesleze, ale kdo ho viděl třeba v Nouzovém východu, taky si řekne, že tady to byla jen hodně dobře placená brigáda... Shrnuto a podtrženo - na přelomový akčňák spousta akční vaty, na něco víc než akčňák naopak přílišný důraz na akci a dějově dost málo vynalézavé. Ale třeba si ty nevyužité šance (vzájemný soubor dvou týmů v jednom snu, prolnutí několika snových úrovní nebo jejich zacyklení atd.) scénáristi ponechali do dalších dílů...

Po první sérii. Můj vztah k tomuto seriálu je letitý jako u málokterého jiného - každé úterý moje paní rezolutně jako nikdy jindy zabrala televizi pro ČT2 a já napůl pobaveně a napůl otráveně žasnul, co že ji to tak zblbnulo. Pak seriál dojel a upadl v pozapomenutí.. až do té doby, než jsem napsal nadšenou "recenzi" na The Wire a byl upozorněn, že právě Six Feet Under je něco, co byl ho mohlo trumfnout. No, po první sérii musím říci, že tomu tak sice není, na TOP1 se nedostal (monumentálnost zpracování The Wire je vyjímečná a neopakovatelná), ale do TOP desítky patří SFU určitě. Každý z třinácti dílů první série obsahuje několik velmi silných, skvěle zahraných a procítěných scén, které vás prostě musejí zasáhnout. Scénář neustále balancuje na hraně mezi komedií a tragikou, ale tahle hrana je sakra ostrá, něco zcela jiného, než laskavé přešlapování známé z řady brilantních filmových děl (Being there!), tady se občas žertuje doopravdy, občas si hraje scénář na výrobnu brilantních vtípků dohromady s divákem, ale přitom se tady hlavně stále umírá a smrt se myslí docela vážně. Už jen ten scénář by zhýčkanému jaholovi stačil na dobré hodnocení, ale za pět by to nebylo, tam vytahují tuhle pohřebnickou epopej úžasní borci, o kterých to je, mám je rád všechny (snad až na maniodepresivního bráchu), včetně Claire, která mnohým vadí, ale pro mne je (spolu s matkou) snad nejlepší postavou vůbec, připomíná mi totiž mého mladšího syna a náš velice hezky zmutovaný vzájemný vztah. Vřele doporučuji a pádím na další sérii...Po zhruba měsíci - druhá série stejně dobrá jako první, pak se to na můj vkus překlopilo do příliš depresivního ladění a malinko opakovalo, takže třetí a čtvrtá 4/5, poslední série ovšem opět výborná. A ano, posledních deset minut je (pojetím velmi originální) citový masakr. Problém je v tom, že k tomu, aby to z Vás vyrazilo duši, musíte vidět těch 64 předchozích dílů...Dodatek: Nad posledními sedmi minutami jsem neplakal, jako mnoho z Vás, ale už dva měsíce si je pouštím stále dokola, čtu si k nim na youtube nové a nové komentáře diváků omráčených silou okamžiku, a přemýšlím, v čem ta síla filmového sdělení, pro mnohé snad vůbec nejsilnějšího, jaké poznali, vlastně je. Z pohledu padesátníka jahola není co řešit, když nejsilnější vyznění získáte, pokud obrátíte celou časovou linku vzhůru nohama a podíváte se na seriál očima umírající stodvouleté Clair jako na seriál jejích vzpomínek na mládí. Takhle to, totiž, milí mladí, funguje, přesně takhle omamně, rozcapeně prožíváme mládí vstříc nekonečnému proudu nádherných okamžiků, které nás očekávají a na které se těšíme - a přesně jako auto řízené Clair život zrychluje, ubíhá, a zase zrychluje, aby ve vás z toho nekonečna očekávání zanechal jen velmi málo prchavého a začal do vás nemilosrdně bušit poznáním, jak to bylo neuvěřitelně rychlé...

Když se vezme námět, scénárista, herci.. máme zaděláno na úžasného pokračovatele těch nejlepších moderních britských komedií. Přesto mi tenhle film dohromady nesedí. Příchod nositelky amerického, uspěchaného a moderního volá po milé, trochu sarkastické konfrontaci, která ale musí proběhnout ve spojení a spolupráci s tradičním. A tohle spojení schází - jako kdybych měl puštěné rádio při cestě autem a stále mi na něm přeskakovaly dvě stanice. Chvíli americké přehluší a odpraví tradiční britské, pak vyhnije a chvíli jsem tam, kde to mám rád...než se scénář bez varování zase vykroutí jinudy.Dal bych jen dvě z pěti, ale Colin Firth je neskutečný sympaťák...

1)Na tohle se dá koukat pořád... a pořád nacházíte další a další milé detaily. 2)Jen ti, co nesoucítí, ti smutní prázdní asociálové, dávají méně než za dvě. 3)Je mi přes padesát, žil jsem zatím hezký život a pozvolného vysychání a smrti se nebojím. Ale poté, co jsem viděl tohle video, si říkám.. kurva, kéž bych tady S NIMI mohl být tak dlouho, jak to půjde...

To, že najdete téma, které si o rozparodii silně říká, a seženete vynikající herce, ještě neznamená, že natočíte film, jenž diváka přitáhne a vtáhne. Scény z filmu mají potenciál, ale jsou promíchlé do spousty vaty a nikdy se pořádně nezaryjí pod kůži (až tak na tři výjimky v celkové délce dvou minut). Něco takového by natočili bratři Coenové na půl mozku. Jedna hvězdička navíc za výběr hudby