Ivulla

Surrealistická filmová báseň (podobenství) o životě, o lásce, o mateřství....

Film se mi moc líbil. Moje očekávání nebylo velké, ale je to přesně typ filmu, který mám ráda. Je to spíš lyrický film, smutný v tom, že hlavní hrdinka i přes nesporný talent se musí přizpůsobit době a očekávání druhých. Je to film o lásce, hudbě a o tom, že když má člověk důvod, dává mu to sílu tvořit. Moc se mi líbilo komorní podání, scény mezi Nanerl a následníkem působí silně eroticky, ač se zdánlivě nic neděje. Toto umí nejlépe Francouzi.

Opět další filmové zklamání, až na Leonarda. Na mě moc hollywoodské.

Čekala jsem něco podivuhodného a dočkala se průměrného filmu. Tři hvězdičky jen za obsazení mých oblíbenců, kteří tu ovšem nezafungovali.

Zvláštní film. Vyvolává protichůdné emoce, šokuje, a zároveň vtahuje do světa emocí hlavní hrdinky, (např. úplně jsem se zamilovala do Benoita Magimela). Je to celé o lásce, sebelásce, ale není to banální. Ukazuje to hlavně utrpení, které lásku provází a je to celé přehnané, protože hlavní hrdinka je masochistka a nedokáže milovat jinak než skrze bolest. A přesto miluje a není jí pomoci. Nejdříve je zavřená, neprojevuje emoce, ale ty v ní kypí. A pak stačí jen málo - zamilovat se a celou ji to smete. Je mi jí líto, ale zároveň člověk pocítí vděčnost, že je schopen lásku prožívat nejen skrze bolest. Opravdu dobře natočené. Viděla jsem více než 5x, vždy s určitým časovým odstupem a pokaždé je to silný zážitek. Výborně vybraní herci předvádí neskutečné herecké výkony. Četla jsem i knihu (dříve než jsem zhlédla film) a film je podle mě lepší než kniha, která mě dostávala, na rozdíl od filmu, do deprese.

Navzdory názvu, který spíš odrazuje, mě tento film příjemně osvěžil. Veronika Kubařová byla ve své roli výborná. Oproti některým názorům zde na ČSFD si nemyslím, že film je povrchní. Spíše témata, která by se dala pojmout jako drama, vykresluje s lehkostí, která je vlastní právě teenagerům. Rozhodně stojí za shlédnutí.

Čekala jsem drama, ale byl to horor.

Nádhera. Krásný příběh o tom, že láska a dobré srdce vždy vítězí. Nejvíc se mi líbí, že původní nepřítel není zničen, ale proměněn. Jinak řečeno, zlo je potrestáno proměnou v dobro. Poprvé jsem zahlédla jen asi posledních 20 minut a tak mě to okouzlilo, že jsem nezapomněla a když to teď dávali po cca třech letech v tv, nenechala jsem si ujít. Tento typ filmu se mi nikdy neomrzí, je pro mě tzv. nabíjecí.

Ve věku kolem deseti let, mě to hodně zasáhlo i díky hudbě Zdeňka Lišky. Chtěla bych to ještě vidět.

Syrový film o šikaně, který jasně ukazuje, že pokud se nechá neřešená dojít do určitého stadia, nutně vyústí v tragédii. A v tomto momentě film začíná. Učitelé, rodiče i spolužáci, kteří se snaží zasáhnout, spíše urychlují tragický konec. Divák si uvědomí, jak je důležité zarazit šikanu hned v počátku.